„České zemědělství zaniká a dost možná zanikne.
V roce 1989 vykazovalo produkci ve výši 108 miliard korun a v současné době je
to 67 miliard korun. Zemědělská produkce klesla řádově o 40 procent a analýzy
do budoucna hovoří o pouhých čtyřiceti miliardách,“ říká bývalý šéf
slušovického "socialistického zemědělského zázraku"František Čuba.
Mezi
dlouhodobé problémy českého zemědělství patří: Soustavná likvidace zemědělské
půdy, zástavba zemědělských ploch.
Geolog
Václav Cílek: „Půda je
nejcennější komoditou, jakou člověk má. Druhá polovina 20. století na to v
opojení průmyslem a obchodem poněkud pozapomněla, ale na začátku 21. století se
tato myšlenka vrací mnohem silnější. Mnoho států dnes skupuje půdu v zahraničí,
Číňané kupují půdu v Africe, arabští šejkové zase v Kazachstánu."
Česká republika je na tom obráceně; půda má význam jen jako
stavební plocha, o půdu jako základnu pro výrobu potravin klesl zájem, proto i ceny
půdy u nás klesají. Mimo neprozřetelné politiky vlády k znehodnocování půdy přispívá
eroze (Morava) a přeměna
orné půdy na pastviny, hlavně však spekulanti, kteří využívají české unikátní
struktury vlastníků půdy a jejich městského vztahu k zemědělství a k zemědělské
práci, a diktují jim zlodějské ceny.
Prezident Agrární komory Jan
Veleba kritizuje úbytek hospodářských zvířat v produkčních oblastech a
nevyužívání tradičních osevních postupů, neboť hlavně jeteloviny a další
pícniny dokážou zemědělskou půdu nejlépe chránit proti erozi.
Žádné komentáře:
Okomentovat