Agrární komora je už dvacetiletá

Agrární komora ČR si v polovině září  v pražském paláci Žofín při slavnostní aktu připomene dvacet let svého trvání.

Její první prezident Jiří Netík na začátky vzpomíná slovy: „Díky lidem, kteří měli o zemědělství opravdový zájem, se činnost dařila a problematika zemědělství se dostávala pravidelně do médií. Prakticky to znamenalo být neustále na cestách mezi zemědělci, mezi Prahou a Olomoucí, a tak jsem najezdil za rok víc než sto tisíc kilometrů. Pro činnost komory se dařilo získat mnoho dobrovolníků, kteří pracovali zadarmo. Diskuse byly tvrdé, ale věcné. Rád bych proto poděkoval všem, kteří se s plným nasazením na činnosti komory podíleli, byl by to dlouhý seznam.“

Ustavující sněm Agrární komory ČR v roce 1993 se konal ve velmi komplikovaném období mnoha zásadních změn ve společnosti i v zemědělství samotném. „Velké změny, zejména transformace majetkových vztahů, vstup České republiky do Evropské unie a další provází Agrární komoru ČR po celou dobu její dvacetileté existence.

Ve dvou po sobě rychle jdoucích krocích byly zrušeny dotace spotřebitelských cen potravin, které v roce 1989 představovaly 42 Kčs na 100 Kčs nákupu v maloobchodě (např. zemědělci dostávali za 1 litr vyrobeného mléka 5 Kčs, v obchodě stálo 3,10 Kčs). Na minimum se snížily dotace do zemědělství. Byl liberalizován zahraniční obchod. Transformovala se jednotná zemědělská družstva, vydával se majetek bývalým majitelům. Privatizovaly se státní statky. 

Agrární komora se po dobu své existence podílela na zachování velkovýrobního zemědělství, které nadále z velké části užívá zemědělskou půdu bezplatně nebo za symbolické nájmy, na soustavné devastaci české krajiny a na vysídlování obyvatelstva z českých zemědělských vesnic.

České zemědělství v době Agrární komory:
Za dvacet let ubylo 59 tisíc hektarů zemědělské půdy, to je výměra jednoho okresu. Na úkor orné půdy se zvýšila plocha trvalých travních porostů o 120 tisíc hektarů a lesní půdy o 33 tisíce hektarů.“ Snížila se plocha obilnin o 129 tisíc hektarů. Naopak téměř trojnásobně se zvýšila plocha řepky. O téměř 60 % se snížila výměra cukrovky. Plochy brambor se snížily na méně než jednu třetinu původních ploch a sklizeň se snížila o 60 %.

Téměř o dvě třetiny se snížily stavy prasat a prasnic, o více než polovinu stavy skotu, krav skoro o polovinu, ovcí o 36 %, o jednu čtvrtinu stav kmenových včelstev. Výrazně se snížily i stavy drůbeže.
U živočišné produkce je snižování produkce daleko výraznější než u rostlinné. To vede k nevyváženému zemědělství, neboť živočišná výroba má přidanou hodnotou zhodnocovat rostlinnou výrobu.