Zaměstnanci ruské sýrárny se koupali v mléce, ze kterého se dělaly sýry.

Opilí zaměstnanci ruské sýrárny se koupali v mléce, vyfotografovali se a zveřejnili fotografii na sociální síti, kde s radostí oznamovali, že mléko bylo potom použito na výrobu sýrů.

Úřad na ochranu spotřebitelů poslal do sýrárny kontrolu a, která zjistila katastrofální hygienické podmínky. Podlahy i stěny byly špinavé. Sýrárna nevydala žádné hygienické předpisy a neprovedla spoustu zákonných opatření. Vzorky odebrané v mlékárně byly předloženy soudu v Omsku, který rozhodne, jestli bude podnik uzavřen.

Ministr Jurečka oprašuje komunistické problémy.

"Ministerstvo zemědělství chce podpořit mladé lidi, aby začali podnikat v oboru. Sektor stárne, řada pracovníků je v důchodovém věku. Mladí často nahlíží na zemědělství jako na obor, který není perspektivní," řekl novinářům na veletrhu Techagro v Brně ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle Jurečky je aktuálně například velký problém sehnat agronomy. Pracovníci v technických a dělnických profesích jsou často starší 55 let.

Marian Jurečka samozřejmě nemůže pamatovat 50. a 60. léta, kdy komunisté také konstatovali, že v zemědělství nejsou mladí lidé. Současný ministr si navíc vybral poradce, pro které je tato doba také španělskou vesnicí.

Současné ministerstvo chystá několik pobídek, jak mladé lidi v oboru podpořit. Jedna z nich zatím počítá s podporou až 40.000 eur (asi milion korun) pro fyzickou osobu, která chce začít v oboru podnikat. Resort svůj záměr ještě pošle ke schválení do Bruselu. Ministerstvo také počítá s tím, že by zemědělci do 40 let mohli být zvýhodňováni v žádostech o dotační tituly.

Komunisté se nedostatek mladých lidí v zemědělství snažili vyřešit jednak násilně tím, že děti zemědělců nepustili na jiný obor, jednak agitací mezi městskou mládeží, kterou verbovali do zemědělských škol. Vesnickou mládež se získat povedlo jen z hodně malé části, protože si většinou našla nějakou skulinu, kterou se ze zemědělství dalo prchnout. Městská mládež šla do zemědělských škol jen jako do přestupní stanice, ve které získá vzdělání k práci na úřadech. Našli se ve městech fanatici, kteří uposlechli stranu a vládu a jali se budovat socialistické zemědělství. Tito lidé bez vztahu k půdě a tradičnímu hospodaření potom budovali megalománské kolchozy. A snaží se budovat nadále.

Jurečka už je člověk odkojený dobou peněz až na prvním místě, a tak ho nenapadlo nic jiného než lákat do zemědělství mladé lidi pomocí peněz. Ujal se víc než 20 let starého nápadu ministra Kubáta, který navrhoval dát každému začínajícímu zemědělci (bez ohledu na věk) 1 mil. korun a potom 10 let žádné dotace. 

Pan ministr zřejmě nepídí po tom, proč bylo, je a bude zemědělství pro mladé lidi nepřitažlivé. "Příklady táhnou." Byla by tlačenice na právnické, ekonomické, manažerské aj. vzdělání, kdyby mladí lidé viděli, že tam lidé musí dělat od tmy do tmy, v prachu, dešti, zimě, bez dovolené a za mizerný plat? Podporu by měli dostat lidé, kteří nyní v zemědělství už pracují, aby mladí lidé měli nějaký vzor a cíl.

Na to samozřejmě peníze nejsou, jednodušší je obdarovat několik snílků zakládající kozí farmy. 

Veleba chce být novým Švehlou?

Bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba se stal novým předsedou SPOZ. Získal 117 hlasů. Odborník, jak ho titulují lidé ze zemědělské velkovýroby, bude jistě světově unikátní českou zemědělskou velkovýrobu vnucovat českým voličům. Tentokrát za pomoci prezidenta Zemana a zstarých zkušených soukmenovců z normalizačních agrokombinátů. 

Po loňském propadáku ve volbách do sněmovny, kdy SPOZ získala jen 1,5 procenta hlasů, strana volá po nových tvářích. Na svou funkci včera na mimořádném sjezdu rezignoval dosavadní předseda Zdeněk Štengl. 

Veleba svou kandidaturu potvrdil minulý víkend. Na sjezdu měl však dva vyzyvatele: šéfa krajské královéhradecké organizace Miroslava Matějku a předsedu krajské moravskoslezské organizace Martina Schuberta. Matějka nakonec dostal 22 hlasů a Schubert 21.

Ještě do včerejšího odpoledne ale nebylo jisté, zda se mimořádný sjezd SPOZ bude vůbec konat. Začátkem tohoto týdne jeho konání soud zakázal na základě požadavku předběžného opatření členů středočeské organizace SPOZ, kteří se se stranou soudí. Nakonec však svůj návrh stáhli, když soud po nich požadoval jistinu 300 tisíc korun. 

Poradci ministra Jurečky.

Přehled poradců ministra zemědělství Mariana Jurečky.

 1. Bohumil Belada, Agrární komora ČR

 2. Martin Fantyš, Agrární komora ČR

 3. Václav Koutný, Asociace soukromého zemědělství ČR

 4. David Smetana, Asociace soukromého zemědělství ČR

 5. Jaromír Řezáč, Zemědělský svaz ČR

 6. Petr Mareš, Společnost mladých agrárníků ČR

 7. Kamil Toman, Svaz marginálních oblastí

 8. Zdeněk Perlinger, PRO-BIO (Svaz ekologického zemědělství)

 9. Josef Stehlík, Antibyrokratická komise

10. Jaroslav Kratochvíl, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů

11. Tomáš Kreutzer, Potravinářská komora ČR

Podle výběru poradců to vypadá, že Jurečka poctivé české a středoevropské venkovské prostředí moc nezná. Morava a východní Čechy mají jiné podmínky než jihozápad ČR, který byl vždy hlavně zemědělský. Už jen fakt, že Jurečkovi poradci z ASZ hospodaří na půdě o ceně přes 15 Kč/m2, nebude předpokladem rad o oblastech, kde je cena půdy 2 až 3 koruny. Ne všude jsou oblasti marginální a ekologičtí zemědělci. Rady od zástupců velkovýroby jistě nebudou ve prospěch slušného evropského zemědělství. Úplně chybí zástupce malých českých vesnic. Co není, může být. 

Pokud jsou dotace z EU, budou zemědělci spokojeni i v méně úrodných oblastech. Až dotace na údržbu krajiny budou omezeny (2020) nebo  úplně skončí, bude obživa zemědělců v těchto oblastech krutá. 

Jurečka se dnes stal otcem čtvrtého syna. Gratulace! 

Čeští novináři se radují z české ubohosti.

Je to taková stará tradice, že český národ se vždy vymezovali vůči něčemu a někomu. To bylo slávy, že se zbavil "rakouského útlaku." Ve skutečnosti byl oslavován konec války, přičemž začalo rozkrádání a ničení všeho, co vytvořilo demokratický systém monarchie, hlavně zemědělský majetek.

 Po roce 1918, když náčelníkem československého generálního štábu se stal francouzský generál, jsme vůbec nebyli suverénním státem, jak Masaryk rád poučoval. Vždyť Benešova zahraniční politika byla vedená představou, že jsme "miláčky štěstěny", jejímž sluncem je politika francouzská. Už tehdy začalo šilhání po  Moskvě.

  "Trauma Bílé hory" českému národu vydrželo až do současnosti. Přidali se k tomu hesla jako pryč od Vídně, pryč od Vatikánu a pryč od šlechty. Ďurišovy poválečné dekrety v roce 1945 zmiňovaly Bílou horu přímo v úvodní preambuli, jimiž byla přidělována půda novým vlastníkům. Národní ideologií se stala "láska" k mohutnému východnímu sousedovi a viníkem našich neúspěchů se stal buržoazní západ.

Po roce 1989, po krátké euforii a nadšení z našeho návratu do Evropy, se trvalou příčinou všech českých potíží údajně stala Evropská unie. Dokonce i vzdělaní lidé dnes tvrdí, že RVHP a EU jedno jest. Až na maličkost: V RVHP rozhodoval Kreml, ostatní se museli podřídit, v EU rozhoduje většina států, menšina se musí podřídit.

 Podle národovců Klausových, Filipových a Bobošíkové  je příčinou všech našich potíží Brusel. Prý by stačilo, kdyby ČR získala zpět svoji suverenitu, vystoupila z EU, volně obchodovala s Evropou a s celým světem a lidé se automaticky budou velmi dobře mít. Jedinou zemí, která za 63 let z evropského společenství vystoupila bylo Grónsko, když chtělo získat od Dánska autonomii.

Rakušané vstupovali do EU v roce 1995, přičemž věděli, do čeho jdou. Byli dlouho samostatným státem, ale od vzniku EHS denně byli informováni, co se na západ od nich děje. Občan Československa zásluhou komunistů nevěděl do roku 1989 o EU prakticky nic a zásluhou demagogů z pražských medií po roce 1989 také nic. Obyvatelé ČR chtěli cestovat a mít naleštěná auta jako lidé ve starých státech EU, proto odhlasovali vstup do EU. Problémem vztahu ČR s EU je hlavně Praha, která se kvůli bruselským předpisům cítí omezována v pocitu české nadřazenosti.

Je dnes běžné, že dotace určené k povznesení ekonomicky slabých venkovských oblastí získají Praha a bohatá města na stavby cyklostezek, na výstavbu golfových hřišť či aqvaparků.  Když se k tomu připočte to, co stačí úředníci zbytečně utratit a ukrást, nelze se divit, že na místo určení toho mnoho nedojde. Nu a pak vznikají zde kopy dalších blábolů dokazujících, jak bychom se mohli mít dobře, kdyby nebylo Bruselu.

Od roku 2004 jsme členy Evropské unie. Ale pražští novináři v podstatě používají termíny MY (jako Českárepublika) a ONI (jako EU, nebo zbytek Evropy). Pořád  v hromadách bruselských návrhů hledají chybičky, aby je zveličili, rozmazali a podpořili  jimi protievropské nálady národovců a komunistů. Jak může vypadat spolupráce v aparátu Evropské unie, když naši kvótu v EP obsadili odpůrci myšlenky evropské integrace? Trpí tím všichni občané ČR, hlavně ti, kteří se cítí být víc Evropany než Čechy. A to nejsou vyjmenované podvody, korupce a krádež evropských dotací. Česká republika jen dokazuje, že je vyvrhel Evropy, že ve skutečnosti patří na východ.

Pokud prezident Zeman myslel vážně federalizaci EU po vzoru USA a volby do EP za účasti jen evropských stran, měl by využít všech svých schopností a svého a zavřít ústa českým prospěchářům a sabotérům, jimž se nejedná o nic jiného než o dobře placené místo ve Strasburgu nebo Bruselu.  (Jiří Krž, 28.3.2014)

Babiš vyrábí bič na daňové podvodníky.

První místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš ve středu na tiskové konferenci představil návrhy daňových opatření, o kterých plánuje jednat se sociálními demokraty a lidovci. Jednou z priorit ministerstva financí jsou opatření proti daňovým únikům, která mají zefektivnit práci zřizované skupiny pro boj s daňovými úniky.

„Boj s daňovými úniky je pro nás prioritou,“ uvedl ministr financí a lídr hnutí ANO Andrej Babiš s tím, že potenciál lepšího výběru daní odhaduje až na třicet miliard korun ročně. „Pokud přesvědčíme všechny potenciální plátce, že se nahoře neplýtvá, nekrade, tak se možná dočkáme toho, že jednou budeme všichni pyšní na to, že platíme daně," uvedl ministr financí.

„Navrhujeme zřízení centrálního registru bankovních účtů či zavedení elektronické evidence tržeb,“ dodal s tím, že mezi další opatření bude patřit rozšíření uplatnění mechanismu přenesení daňové povinnosti například pro dodání mobilních telefonů, herních konzolí, tabletů a laptopů či kovů, vyšší zdanění hazardu, zdanění zahraničních provozovatelů loterií a další.

Byly představeny také návrhy směřující ke zlepšení fungování daňového systému a naplnění závazků vyplývajících z koaliční smlouvy, jedná se například o opětovné zavedení slevy pro pracující důchodce, omezení výdajových paušálů a sleva na dani na druhé a další dítě. Jedním z dalších návrhů je zavedení třetí sazby daně z přidané hodnoty, která by se vztahovala na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu.

Projekt Jednoho inkasního místa bude podle Babiše odložen, avšak opatření zjednodušující správu daní, jako například zrušení nesystémových výjimek, zůstanou zachována. Jedná se zejména o harmonizace základů daní a pojistných, zrušení superhrubé mzdy, která bude nahrazena druhou sazbou daně při současném zrušení 7% solidárního zvýšení.

Čeští obchodníci milují čínské zboží.

Navzdory loňské rekordní výši exportu není dobré usínat na vavřínech. Kladnou obchodní bilanci totiž v dlouhodobém horizontu ohrožuje nadbytečný import. Jen za loňský rok jsme dovezli tabákové výrobky, nápoje, potraviny a spotřební zboží za 444 miliardy korun.

„Je třeba si položit otázku, zda je dlouhodobě únosné, abychom v zahraničí ročně utráceli 444 miliardy korun za zboží, které jsme schopni sami produkovat a dále vyvážet," ptá se Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. „Počet zemí, se kterými máme kladnou obchodní bilanci, by se tak v budoucnu mohl zajímavým způsobem zvýšit, což platí nejen pro země Evropské unie, ale i východní trhy," říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.

Česká republika loni obchodovala s 241 zeměmi a územními celky a kladnou obchodní bilanci měla u 145 z nich. Nejvyšší kladné saldo bylo dosaženo s Německem (269,6 mld. Kč), Slovenskem (117,6 mld. Kč) a Velkou Británií (99,6 mld. Kč). Naopak největší propad zahraničního obchodu byl v Číně (263,9 mld. Kč), Korejské republice (47,2 mld. Kč) a Ruské federaci (39,1 mld. Kč).

Pro porovnání, celková výše exportu v roce 2013 dosáhla rekordní hodnoty 3,157 biliónu korun. „Podle mého názoru jsme však částečně zbytečně propili, prokouřili a projedli 14,1 % z této hodnoty," uzavírá Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů

Komunisté zase hledí do Moskvy. Skladník vzpomíná.

Před týdnem jsem měsíc březen přechválil. A nejen já. Spousta lidí, včetně mého souseda, už se minulý týden vysvlékla a opalovala. Ti pilní se vrhli na zahrádky, seli zeleninu a sázeli rané brambory. Myslivci si vzpomněli na léta socializmu a v sobotu si vyhlásili brigádu na opravy kazatelen, jak říkají posedům. Myslím, že v noci na středu 26. března bude pěkný mráz. Zima nerada bývá lidem něco dlužna.

 Byl jsem zvědavý, jestli náhodou komunisté neuspořádají kvůli Krymu manifestaci, jako to udělali v roce 1992. Tehdy, když pučisté v Rusku zajali Gorbačova, komunisté u nás to nevydrželi a sešli se  před domem jednoho starého antikomunisty, aby mu připomněli, že se zase brzy vrátí k moci. Potom celou noc u bývalého milicionáře slavili a popíjeli vodku. Když tehdy pučisté v Rusku neuspěli, naši komunisté zase zalezli do svých kutlochů. Tam vzpomínají na minulost a  jen občas vypouští mezi lidi nějaké jedovaté poznámky o "demokratech." Určitě by žádnou revolucí, hlavně zabíráním majetku, nepohrdli ani dnes.

Když jsem v pátek sledoval ten blázinec na silnicích, jak od rána Pražáci mířili k jihu, říkal jsem si: teď nastal skutečný pražský socializmus. Za vlády komunistů byli alespoň v pátek dopoledne v práci, než vyrazili na rekreaci. Dneska vyrážejí v pátek už od rána. Tenkrát to byly pestrobarevné škodovky a žigulíky, dnes Praha zbohatla a vyjíždí "tlustými stříbrnými" auty s velkými koly.

Škodovka s motorem vzadu slaví letos padesát let. Předtím jsem viděl její prototyp bez označení, někdo mě na ni upozornil. Ani mě nenapadlo, že bych si auto mohl koupit. Tehdy ještě auta měli jen  výstřední lidé, co na sebe chtěli upozornit. Škoda s motorem vzadu vyráběla se v Mladé Boleslavi skoro 30 let. Ještě jich dost jezdí. Jezdí i ty úplně nejstarší 1000 MB. Anglická velvyslankyně si jí po příjezdu do Prahy koupila, ne aby měla na nás vzpomínku, ale protože je to prý krásné auto. Něco na tom asi je.

Zahradníček Josef

Prezident Zeman: Povinná účast ve volbách, jinak pokuta.

Prezident Miloš Zeman si přeje povinnou volební účast. Kdo by k volbám i přesto nepřišel, musel by zaplatit pokutu. Tento názor projevil prezident v rozhovoru pro think-tank Evropské hodnoty.

Hlava státu sice odmítá, že by nižší účast u voleb snižovala legitimitu, přesto by povinnou účast zavedl. Uvádí, že povinně musí k volbám v Belgii, Lucembursku či Austrálii. Stejně tak to platilo i v Československu za první republiky.

"V Belgii je díky tomu volební účast 90 procent a těch zbývajících 10 procent zaplatí nějakou mírnou pokutu do státního rozpočtu za svoji neúčast," popisuje. Nepředpokládá ale, že by se zavedení povinnosti dočkal.

Zeman dále v rozhovoru uvedl, že by rád změnil systém voleb do Evropského parlamentu. Místo národních kandidátek by zavedl celoevropské stranické kandidátky rozdělené podle frakcí v EP. "Potom by v Evropském parlamentu, jak je tomu ostatně už dnes, existovaly nikoli národní, ale stranické frakce," dodává. Zdroj: Eurozprávy

 V dobách první republiky byly pokuty odstupňovány podle majetkových poměrů voličů. Maximální pokuta u bohatých byla 10.000 Kč. (Toto by při současné utajovací mánii v EU neprošlo. )

Evropané souhlasí s podporou zemědělství.

Z průzkumu, který zveřejnila EU, vyplývají i tyto trendy:
 *  Evropané přikládají zemědělství stále větší význam. Spolu s rozvojem venkovských oblastí je považují za „velmi významný“ faktor pro budoucnost (53 %, tj. o 7 % více než v roce 2009). Absolutní většina se rovněž domnívá, že je důležité v Evropské unii zajistit různorodost zemědělských systémů a potravinářských výrobků.

*  Více než 80 % Evropanů podporuje klíčové cíle SZP, ať už jde o zajištění dodávek potravin, o vyváženější rozvoj venkovských oblastí nebo o podporu mladých zemědělců.

*  Podpora se ještě zvyšuje, pokud se jedná o hlavní směry, které reforma předkládá: 91 % z respondentů (+4 %) vnímá pozitivně závislost finanční podpory na dodržování postupů příznivých pro životní prostředí („ekologizace“). Spravedlivější a cílenější přidělování podpory vnímá kladně 92 % občanů (tj. o 4 % více než v roce 2009).

*  Většina občanů EU souhlasí s podporou zemědělcům i s podílem, který tato podpora představuje v rámci rozpočtu EU. Výši podpory zemědělcům totiž považuje za odpovídající 45 % respondentů a 26 % ji pokládá za „příliš nízkou“ (a 13 % má za to, že je „příliš vysoká“). 

*  91 % Evropanů soudí, že je důležité podporovat zranitelné zemědělské podniky, pokud se vypořádávají s klimatickými, hygienickými a hospodářskými potížemi, a takřka polovina občanů považuje dokonce tuto zásadu za „velmi významnou“ (48 %).

*  Většina Evropanů (61 %) si je vědoma, že příjmy v zemědělství jsou nižší než příjmy v ostatních hospodářských odvětvích.

*  Pokud jde o informovanost spotřebitelů, je z průzkumu patrné, že Evropané velmi dbají na kvalitu potravin, jako např. mléka a některých druhů masa, a že mají velké nároky v oblasti vysledovatelnosti. Většina z nich (53 %) je dokonce ochotna vydat z peněženky o něco více peněz, pokud jsou informace o původu produktů uvedeny na etiketách.

Po reformě SZP bylo pro Komisi důležité se občanů EU znovu zeptat na jejich názory na společnou zemědělskou politiku a na význam, jejž přikládají zemědělství v Evropské unii. Průzkum byl proveden podle metodiky statistických zjišťování Eurobarometr ve dnech 23. listopadu až 2. prosince 2013 ve 28 členských státech EU. Dotazováno bylo 27 919 občanů z různých společenských a demografických kategorií.

AK dnes volí nové vedení.

Sněm Agrární komory dnes v Olomouci zvolí své vedení na nadcházející tři roky. Jediným kandidátem na prezidenta největší nevládní organizace českých zemědělců je staronový šéf Potravinářské komory a bývalý ministr zemědělství Miroslav Toman. Současný šéf komory Jan Veleba, který stojí v jejím čele devět let od roku 2005, letos již kandidovat nebude.

Agrárníci budou v Olomouci vedle prezidenta volit také dva viceprezidenty, kompletní představenstvo a dozorčí radu. S projevem vystoupí také ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Členové Agrární komory hospodaří na více než 70 procentech zemědělské půdy v zemi. Členské podniky zaměstnávají zhruba 103.000 lidí. Komora vedle zemědělců sdružuje lesníky, potravináře, ale například i včelaře.

ČR bude muset příští rok do Bruselu vrátit 60 miliard Kč dotací

Česká republika bude muset v příštím roce vrátit Evropské unii zhruba 60 miliard korun dotací. Oznámila to ministryně Věra Jourová. Ministerstva proto chystají inventuru projektů. Chtějí tak zjistit, kde by se daly peníze co nejefektivněji využít.

„Černé prognózy, které se stávají stále více realistickými, jsou deset nevyčerpaných miliard z loňska, dalších 24 bude zřejmě letos a 26 v roce 2015,“ řekla Jourová týdeníku Euro. Ve výčtu ale ještě nejsou započítány možné sankce za chyby ani rozpracované plány, které mohou úplně zkrachovat.

Ministři musí inventuru evropských projektů sepsat do dubna. Agendě se má věnovat co nejvíce lidí. Hledat budou například projekty, které se podle plánu nestihnou dokončit, nebo takzvané spící projekty, jež ale mají připravenou dokumentaci. Do nich by potom mohly proudit peníze z těch méně úspěšných. 

Aktivní zemědělec jako šílený nápad EK.

Asi polovina bavorských zemědělců má ještě vedlejší povolání. Návrh EK na identifikaci aktivního zemědělce může v Bavorsku zamotat s celým zemědělstvím. Že by ti, kteří nemají rozhodující příjem ze zemědělství měli omezené dotace, to si nedovedou představit. Rovněž návrh, aby  tři čtvrtiny zemědělců odkrylo své účetnictví veřejnosti, zavání totalitou.

Komisař Cioloş sice říká, že částečný vedlejší úvazek, poskytování ubytování či výroba energie, přímé platby neohrozí. Nebere však úvahu ani administrativu, kterou zemědělce zatíží. 

Vedlejším zaměstnáním se podle mluvčího Bavorské rolnického svazu Michaela Bienleina bavorští sedláci chytili do pasti. Spousta jich může přijít o přímé platby a pak ukončit činnost. 

Počasí nás oklamalo. Skladník vzpomíná.

Po větrné sobotě a neděli se nám stále drzeji zase vnucuje jaro. Teplé počasí dostalo do sedla hlasatele teorie globálního oteplování. Ti jsou teď zase na koni. Mnozí předpovídají hrozné změny.

Prý přijde sucho, které uvede do pohybu deseti miliony lidí, kteří půjdou za vodou. Teplo prý umožní množení parazitů, much a plísní. To povede k novým nemocem, neúrodě, zkáze potravin, hladu a žízni. 

Alespoň mají novináři co psát. Před rokem ještě koncem března padal sníh a byly mrazy. Tenkrát byly naopak předpovídány kruté zimy jako na Sibiři.

Majitelé zimních středisek a atrakcí splakali nad výdělkem. Vypočítávají o kolik milionů je teplá zima připravila. Neříkají, kolik nahrabali vloni. Ani cestáři nejsou moc spokojeni. Mají plné sklady soli a písku. Místo solení a udržování břečky, musejí řezat keře kolem silnic.

Spokojeni jsou jistě výrobci pneumatik a pneuservisů. Řidiči musejí mít zimní pneumatiky, i když žádná zima není. Zákon je zákon.

Bylo by veselé, kdyby stejně jako pneu-matikáři u vlády a parlamentu lobbovali výrobci lyží, saní a také zimního oblečení a parlament schválil zákon, že každý občan musí v zimě nosit zimní boty a  zimní čepici. Jeden takový zákon  nám milí politici už dlouhá léta připravují. "Kdo je připojen na elektrickou síť, musí platit koncesionářský poplatek z rozhlasu a televize, ať má televizi, nebo ne." Ani se Babišovi nedivím, že chce složit poslanecký mandát, když tam slyší to nekonečné a hloupé žvanění.

Premiér Sobotka má ze všeho nějak zamotanou hlavu. Je možné, že brzy bude následovat Nečase a bouchne za sebou dveřmi ve Strakovce. Z vlastní strany žádnou podporu nemá. Naopak podrazy Haška a spol. pokračují. Prezident s bývalými soukmenovci ze SPOZ oslavuje rok ve funkci a s nadhledem pozoruje, jak se Sobotka škvaří ve vlastních nesplnitelných slibech. Zatím si Babiš a ANO vládnou, jak se jim zlíbí.

Sliboval Sobotka zvyšování důchodů, slíbil doplatit důchodcům to, co jim Nečas s Kalouskem ubrali. Letos jsme si polepšili o 40 korun. To je  jeden rohlík na dva dny. Příští rok slibují 200 korun. Ve skutečnosti, když vláda slib splní, bude to tak 150 korun. Za komunistů také byly nízké důchody, ale když se zvyšovaly, tak napřed ty nejnižší. Všichni mají stejný žaludek. Navíc sociální komise národních výborů důchodcům pravidelně připlácely ve formě peněz i naturálií (uhlí, palivové dříví, obědy atd.).

 Dnes mi to psaní zase nějak nešlo, místo vzpomínání a zábavy politika, kritika a vzlykání. Snad za týden to bude lepší.

Zahradníček Josef  

Pavel Svoboda chce, aby kvalita potravin od jednoho výrobce byla v ČR stejná jako v zahraničí.

Chutná jogurt koupený třeba v Německu a stejný v českém obchodě stejně? Přestože oba výrobky mají identický obal, podle lidovců je jejich kvalita rozdílná. Bohužel v neprospěch českého spotřebitele. A právě dvojí kvalitu výrobků si Pavel Svoboda (KDU-ČSL) vybral jako jedno ze svých nosných témat ve volbách do Evropského parlamentu.

Před odstartováním kampaně lidovci navštívili obchodní řetězec v Německu a stejný pak v ČR. Nakoupili stejné výrobky a na vlastním jazyku vyzkoušeli jejich kvalitu. Rozdíly jsou podle nich víc než znatelné.

 Praxe, kdy velké koncerny prodávají v České republice pod stejnou značkou méně kvalitní výrobky než ve starých zemích unie, musí podle Pavla Svobody, kandidáta do EP za KDU-ČSL, skončit. „Stojíme před potenciálně novou větví ochrany spotřebitele," doplnil s tím, že tato ochrana by měla mít nějakou právní formu – doporučení nebo nařízení.

Svoboda má jasnou představu, jak potravinářské koncerny donutit k tomu, aby ve všech zemích unie nabízely stejně kvalitní výrobky za srovnatelné ceny. Chce se přitom opřít právě o své členství v Evropské lidové straně, která je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu.

Plány KDU-ČSL rozzlobily ČSSD, která s podobným tématem do EP už v minulosti přišla, ale pak ho "pustila k vodě." Lidovci nyní sociálnědemokratické námitky berou jako předvolební okopávání kotníků. „Musí se to začít dělat okamžitě, protože evropský schvalovací proces je zdlouhavý. Není proto jisté, zda se to za pětiletý mandát stihne," dodal Svoboda. (Zdroj: Agris)

Prezident AK Veleba je zatím spokojen s novou vládou.

Prezident agrární komory a senátor Jan Veleba v neděli v televizi Prima diskutoval s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Ocenil, že nynější kabinet nebere zemědělství a venkov jako zbytečný přívažek Prahy či nutné zlo. 

Veleba sice pochválil některé plány ministra Jurečky, hlavně co se týkají Společné zemědělské politiky. Pochvala „Reforma není vyjednaná špatně,”zřejmě víc patřila bývalému ministrovi Tomanovi. Jurečka se na Těšnově ještě mnoho neohřál, natož v Bruselu. Prezidenta AK zřejmě potěšila Jurečkova slova o podpoře domácích potravin. (Otázkou je, jak si chce vláda poradit s neviditelnou rukou trhu.)

„Konečně je tady vláda, které zemědělství nesmrdí,” řekl Veleba a uvedl, že v minulosti se coby šéf Agrární komory potýkal s řadou ministrů a jejich spolupracovníků, kteří v oboru neměli odpovídající vzdělání.

Jurečka hovořil i o hrozbě sucha, která však prozatím není aktuální. Kdyby měly pokračovat podprůměrné srážky i v dalších dvou měsících, mohla by vláda s ohledem na směrnice přistoupit k regulacím nakládání s vodou. Jak ministr však zdůraznil, zásoby pitné vody jsou v normálu.

Ministr Jurečka na Žofínském fóru nastínil zemědělské dotace..

Ministr zemědělství Marian Jurečka na Žofínském fóru podrobně hovořil o budoucí podobě SZP v České republice. Jak uvedl, ministerstvo zemědělství (MZe) jedná s ministerstvem financí (MF) o možnosti navýšení částky ze státního rozpočtu na spolufinancování Programu rozvoje venkova (PRV) o 1,2 miliardy korun ročně. Pokud by se to podařilo, přilepšilo by si tuzemské zemědělství a venkov do roku 2020 oproti původnímu plánu zhruba o 8,5 miliardy korun.

Pokud jde o přímé platby, ministr uvedl, že zásadní rozhodnutí k vymezení legislativního rámce musí být hotové do letošního 30. dubna, aby byly dodrženy termíny pro předložení nařízení vlády a pro notifikaci Evropskou komisí do 1. srpna 2014.

V rámci SZP dochází například k flexibilitě mezi pilíři. Až 15 % obálky pro přímé platby může být v období 2015 až 2019 přesunuto ve prospěch Programu rozvoje venkova (PRV), nebo naopak až 15 % z PRV do přímých plateb v letech 2016 až 2020. Snahou je také zlepšit věkovou strukturu v zemědělství. Proto budou mladí zemědělci do 40 let podpořeni 25% prémií k základní platbě až do výše 2 % obálky na přímé platby. Jednou z možností, jak podpořit malé zemědělce do zhruba 5 hektarů, je zjednodušený postup přímých plateb. U podniků na první hektary (v ČR do 89 ha) je možné navýšit základní platby na úkor snížení základní platby u podniků s vyšší výměrou (nad 89 ha). Na platbu za zemědělské postupy příznivé pro životní prostředí (greening) bude vyčleněno 30 % z celkové částky národních stropů. Je rovněž nutné definovat aktivního zemědělce. Důležitá je také podpora mladých začínajících zemědělců, která se zaměří na investice nezbytné na realizaci jejich podnikatelských plánů.

Významná částka peněz PRV podpoří investice ke zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Prostřednictvím pozemkových úprav budou řešeny vlastnické vztahy a nedostatečná krajinná infrastruktura. To pomůže rozvoji podnikání a udržitelnému zemědělskému podnikání v krajině.

Zhruba 70 procent rozpočtu by měla představovat opatření zaměřená na obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů, kolem 21 procent pak opatření konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví a 8 % půjde na rozvoj nezemědělského podnikání na venkově.

Důležitým problémem venkova je stabilizace jeho obyvatelstva, a to zajištěním pracovních příležitostí. Životaschopný venkov se odvíjí od rozvoje malého a středního podnikání.

 

Malozemědělci jsou hrází proti chudobě a hladu.

Evropská komise nyní předložila zprávu o přímých platbách pro zemědělce. venkovské obyvatelstvo bylo ujištěno, že struktuální transformace venkova bude dále podporována.

V období 2005 až 2012 se v 15 starých zemích EU zvýšily přímé platby o 23 procent. V roce 2005 dostal jeden zemědělský závod 5000 eur (137.000 Kč), v roce 2012 to bylo už 7805 eur (213.000 Kč).

K zvýšení plateb na zemědělský závod došlo nejen kvůli vyšším sazbám na 1 ha, ale také kvůli tomu, že ubylo příjemců, přičemž výměry zůstaly zachované. To vyvolává diskuse o modelu rodinné farmy, aby malozemědělci nemuseli ustupovat před zemědělskými megafarmami a končit činnost. Zvláštní vyslanec OSN pro Mezinárodní rok rodinných zemědělských závodů vyzdvihl výhody malých zemědělských usedlostí, v nichž se rozvíjejí lidské schopnosti, lidé se naučí odpovědnosti a flexibilitě, adaptovat na změny.

Prezident Německého rolnického svazu Gerd Sonnleitner doporučuje malozemědělcům, aby byli připraveni na zvyšující tlaky na trhu, ze kterého by se neměli nechat vytlačit. Ochrana drobných a středních podniků je úkolem OSN, neboť ony jsou ve světě pořád jednou z hlavních opor proti hladu a chudobě

Pila za 4 miliardy. Megalománie je na postupu.

O tom, že ve Vodňanech má být za 146 mil. eur (4 miliardy korun) postavena obří pila, jsou informace nejen v ČR, ale i v zahraničí, především v Rakousku, kde má firma sídlo. Diskutuje se o tom, komu mamutí podnik s 500 zaměstnanci prospěje.

Podnikatel Gerald Schweighofer je z jednání v ČR mrzutý. Vodňany jsou už čtvrtým městem, ve kterém se pokouší dřevařský závod postavit. "Podmínky jsou zde obtížné," říká Schweighofer, "o každé stavbě tady rozhodují obce. V současnosti jsme pořád na začátku. Je to velmi těžké rozjíždět dřevařský průmysl a trh." V květnu se bude ve Vodňanech konat referendum, zda je tam možné pilu postavit.

Podle švýcarského časopisu "Schweizer Holzzeitung“ lákají Schweighofera české lesy. Českou republiku ročně opouští 5 mil. plnometrů dřeva, které směřuje převážně do Německa a Rakouska. Toto dřevo především by chtěl Schweighofer rozřezat a vyvážet řezivo a výrobky ze dřeva. Znamenalo by to v první řadě likvidaci většiny stávajících českých pil. A nejen českých, protože záměr je zpracovávat právě vyváženou kulatinu. Velkopila by snad zaměstnala 500 lidí, ale o práci by  určitě přišlo víc lidí ve zrušených malých pilách.

Obavy mají majitelé rakouských pil v českém příhraničí. "Dřevo je naděje na naše přežití," říká majitel pily ve Schremsu, jež je od Vodňan vzdálená 90 km. Pokud pila ve Vodňanech bude postavená, bude to mít hrozivé následky pro celé Dolní Rakousy. V roce 2012 bylo z ČR do Dolních Rakous dovezeno 2,57 mil. tun dřeva v hodnotě 520 mil. eur. (1,42 miliardy korun).

Rakušany děsí nejen ekonomické a sociální problémy, které jim mamutí pila ve Vodňanech může způsobit, ale také problémy dopravní a ekologické. V okresech Gmünd a Zwettl jsou kamiony se dřevem už nyní největšími "rozbiječi" silnic. Po likvidaci rakouských pil by se doprava dřeva přesunula na jiné silnice, což by vyžádalo další vysoké náklady na jejich rekonstrukce.

Březen, za kamna vlezem. Skladník vzpomíná.

Pěkné počasí pokračuje i v první polovině března, a tak je člověku líto sedět doma a psát článek. Proto to zpoždění. Snad to Agrární venkov nezruinuje.

Připomíná mi to letošní pěkné předjaří dva tragické roky 1968 a 2002. Oba v srpnu skončily tragicky. První  okupací, druhý povodní.

Teplý březen 1968 jako by uzavřel boj v komunistické straně. Novotný a jeho parta museli odstoupit. Přišla slovenská parta Dubčekova. Té rovněž šlo o pokračování komunizmu jako Novotnému. Šlo jí ještě o to, aby Praha do slovenských věcí nemluvila. "Co je tvoje, to je moje a co je moje, do toho ti nic není." Že se probudí v ČSSR antikomunisté a ozvou političtí vězni a že jim přijde podpora ze zahraničí, s tím Dubček asi moc nepočítal, když vyhazoval Novotného. Dubček se pak stal hvězdou v západním tisku. To zřejmě Brežňěva nejvíc rozzuřilo. Vedl totiž se západem studenou vojnu. Musel tedy prostřednictvím tanků v Československu dokázat sílu Moskvy.

Rok 2002 se také vyznačoval podobně teplým a suchým únorem a březnem, jako ten letošní. A srpen většina dospělých pamatuje. Hlavně v Praze a na severu. Také bylo hodně mrtvých.

Bohužel je na Zemi tak zařízené, že voda se neztratí. Někde se nahromadí, jinde se vylije a tak to jde pořád dokola. Já tomu tedy nerozumím. Myslím, že tomu nerozumí nikdo na Zemi. Jinak by ten systém někdo zprivatizoval a na dešti vydělával. Jsou takové pokusy, někteří na pitné a jiné vodě vydělávají, ale co jsou proti velebné přírodě.

 Jsem zvědav na tu kocovinu, co po tomto teplém předjaří přijde. Že přijde, jsem přesvědčen. Po teplu vždy přichází zima. Dříve nebo později. Hlavní aby nebyla moc velká a dala se přežít. To bude trest za lidskou "pejchu", jak se praví ve Švejkovi.

Ukrajina leccos naznačuje. Co by s námi udělal nedostatek potravin, ropy a plynu? Zažil jsem to v roce 1968, během několika hodin byly obchody potravinami vymetené. A naděje na zásobování žádná. Za tři dny po vjezdu ruských tanků, byla polovina benzinových pump na suchu a u zbývajících byly nekonečné fronty. Tehdy ještě lidé měli doma určité zásoby, nežili ze dne na den. Zemědělství mohlo fungovat, protože bylo ještě hodně tažných koní. Za těch pár ní byly ve většině podniků ztráty ohromné. Co by se stalo, kdyby se krize protáhla na delší dobu? Za druhé světové války neměli soukromé osoby nárok na pohonné hmoty, soukromá auta musela být odstavena a pneumatiky odevzdány. Autobusy a vozidla podniků a úřadů byly předělávány na pohon dřevoplynem. Naštěstí bylo uhlí a mohly jezdit parní lokomotivy a vyrábět se elektřina. Doba je jiná, ale nespoléhal bych se na pomoc EU. Myslím, že by spadly závory na hranicích. Každý si své chce ohlídat. Blahobyt se těžko dobývá a snadno ztrácí.

Zahradníček Josef

Reforma Společné zemědělské politiky EU: Pořád moc byrokracie.

V úterý zasedala Evropská komise ve Štrasburku a přijala celý soubor pravidel pro Společnou zemědělskou politiku EU. Pravidle byla navržena, byrokracie zůstala.

Nepochopitelné jsou ekologické požadavky okraje pozemků, na definici aktivního zemědělce a mladého zemědělce. Pravidla prý byla důkladně projednána odborníky všech 28 států. Členské státy mají dva měsíce na námitky a vznesení dalších požadavků.

Komisař Dacian Ciolos po jednání řekl, že bude nutné, aby členské státy pravidla přijaly a na vnitrostátní úrovni schválily, aby od ledna 2015 mohla reforma začít. Jedná se o prospěch všeho obyvatelstva EU.

Mezi zemědělci EU žádný velký optimizmus a naděje nejsou. Rozpaky jsou okolo formulaci "aktivní zemědělec".  Podle mínění z praxe aktivním zemědělcem je ten, kdo zemědělsky obdělává půdu, nikoli ten, co musí dokazovat převažující příjem ze zemědělství. To je byrokratické šílenství, které by mohlo postihnout drobné zemědělce. Ti mimo zemědělství mají i jiná zaměstnání. 

Ministerstvo zemědělství má řídit člověk z praxe.

Na německém ministerstvu zemědělství je nový ministr Christian Schmidt. Do funkce ho zřejmě vynesly úřednické schopnosti, nikoli praktická znalost zemědělství a jeho problémů. Z ministerstva obrany na ministerstvo zemědělství. Neboli něco na způsob českých ministrů v letech 2005 až 2013.

V německém případě je novodobá tradice nezemědělských ministrů zemědělství delší než v ČR. V Německu byl  posledním ministrem-zemědělcem z provozu v letech 1998-2001 socialista Karl-Heinz Funke, který předtím pracoval na usedlosti svých rodičů.

Co tomu říkají němečtí zemědělci. 36 procent nesouhlasí s tím, že na ministerstvu není odborník. 23 procent zemědělců si myslí, že odbornost na funkci mistra není důležitá a důvěřuje Schmidtovi. Průzkum mínění zemědělců pokračuje.

Krym 2014 není ČSSR 1968.

Česká politická scéna se dodnes nezbavila komunistického dědictví, jen ho podle potřeby obrací. Stále setrvává v zajetí klišé studené války a následného listopadu 89, který projektuje do každé barevné, květinové nebo jarní „revoluce“. 

Nediferencovaný postoj české vlády, konkrétně ministra zahraničí Zaorálka, k „Majdanu“, a to i v době, kdy už bylo jasné, kdo na něm přebral taktovku, stejně jako k událostem na Krymu, jsou výrazem triviálně ideologického vnímání světa a následného pochodu v šiku za těmi, kteří udávají tempo i směr.

Ani po 24 letech po pádu normalizačního režimu nedokázala česká politika definovat národní strategii, nemá koncept a je vláčena těmi, kteří na rozdíl od ní cíle mají. 

Deficit aktivní diplomacie je nahrazován papouškováním starých komunistických stereotypů. Ty sice vyžívají i jinde, jenže existuje mezi námi a nimi jeden zásadní rozdíl. Zatímco například Poláci (vzhledem k Ukrajině převzali stejnou roli jakou hraje Turecko vzhledem k Sýrii) a vědí, že jde o kamufláž, kterou bez sebemenších skrupulí využívají k vlastnímu prospěchu, k vzestupu do role regioální mocnosti, Češi se snaží sami sobě namluvit, že realita je totožná s propagandou. A že když už oni něčemu slouží, tak "pravdě a lásce". Takovéto pojetí „světovosti“ sice má v našich dějinách hluboké kořeny, ale většinou končí rozkrádáním domácího majetku a mezinárodní ostudou.

Srovnávání událostí na Krymu a v Československu 1968 svědčí o neschopnosti diferencovat obě události, které se konaly v rozdílném historickém kontextu, různých politických souvislostech a geostrategických podmínkách. Kdo společenskou atmosféru léta 68 v tehdejší ČSSR srovnává s majdanským pučem, ten jen přiznává, že se stal obětí propagandy. (Jiří Krž, 10.3.2014)

Demagogii euroskeptiků může pohřbít ukrajinská krize.

Čeští euroskeptici i naše rodící se „obludárium“ založili svou politickou kritiku evropské integrace na jejím zobrazování v duchu diktátu „malému českému člověku“. 

Už však nezmiňují, že vrchol evropské integrace i společná měna euro se odehrály v konkrétním historickém období kapitalismu s bojovým heslem volný trh, žádné regulace a hranice – tedy od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Neuvádějí ani, že my jsme součást tohoto celku a diktujeme tedy sami sobě. Zásadní otázkou je, zda a jak dokážeme evropskou integraci přizpůsobit následující době společenských změn.

Možná tomu nakonec pomůže rusko-ukrajinská krize, jež se odehrává na východním okraji evropského společenství. Třeba si díky ní Evropané uvědomí, že je spojuje nejen pragmatická obchodní výměna nebo společné úrokové sazby, ale i banální pocit lidské blízkosti, podobnosti a náklonnosti. (mařík)

Ministr Toman a lesní panna Zdenka.

Tajnůstkaření kolem čtvrtmilionové odměny, kterou těsně před svým odchodem udělil jednomu ze svých zaměstnanců exministr zemědělství Miroslav Toman, je u konce. 

Serveru Lidovky.cz se podařilo rozklíčovat jméno obdarovaného úředníka, respektive úřednice. Bývalý ministr zemědělství a zřejmě budoucí prezident Agrární komory Miroslav Toman napodobil premiéra Nečase a také odměnil svou Nagyovou. Peníze dostala šéfka jeho kanceláře Zdenka Ehlová.

Exministr Toman i samotné ministerstvo zemědělství ale dosud jméno dotyčného úředníka bedlivě tají. Za leden udělil sice jen jedinou odměnu, zato rovnou čtvrtmilionovou. S odkazem na ochranu osobních údajů.

"Odměna ve výši 250 tisíc korun (schválena dne 22. 1. 2014, pozn. red.) byla poskytnuta jedné osobě zařazené ve funkci ředitele odboru po dobu sedmi měsíců, s platem 76 tisíc korun měsíčně," zní konečné vyjádření ministerstva zemědělství, které poskytla Lenka Jirsa Pavlátková, vrchní ředitelka Kabinetu ministra.

LN

Jak komunisti vyškolili český národ.

Zatímco v zahraničí se stále hustěji objevují informace o květnových volbách do EP a spekulace o účasti a o výsledcích, pokud v českých mediích se něco o EU a EP najde, tak jsou to informace, které mají jitřit emoce nebo přímo vyvolávat nenávist vůči evropským strukturám.

Výsledkem díla nacionalistických a komunistických novinářů je v ČR převažující názor, že z EU přichází jen všechno špatné. A národ, vyškolený sovětskou propagandou, zatíná zuby, pro něj jsou v EU zlí imperialisté, kteří potomkům Jana Žižky chtějí jen škodit. V ČR je proto snaha volby do EP zatajovat a voliče rozptylovat domácími žabomyšími válkami či problémy východoevropskými. Snaha roli největšího evropského orgánu zlehčovat.

Vypadá to na vytváření atmosféry, že lidé k volbám nemají chodit, aby dokázali, že jsou proti členství v EU, nebo mají volit kandidáty stran, které jsou opozicí v českém parlamentu.  Proto se do Strasburgu dostali odpůrci a rozbiječi EU jako Ransdorf, Zahradil, Fajnon a j. České nacionalisty a komunisty samozřejmě rozčiluje, že nejsilnější stranou v EP je lidová strana (EPP), která, společně se sociálními demokraty, tam má rozhodující slovo. (Jiří Krž, 9.3.2014)

Ostuda ČR. Poslanci si do práce musí alkohol nosit z domova.

Ze zákazu popíjení alkoholu během jednání české Poslanecké sněmovny mají velkou legraci v zahraničí, třeba až v Británii. I prestižní Times zaujal o nařízení, které prosadila místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová z hnutí ANO.

Poslední objednávka! Poslední objednávka! Těmito slovy deník Times "směšně" uvádí svůj článek o českém zákazu.

V článku je také zmínka o prezidentu Zemanovi, který se kladným vztahem k alkoholu netají. "Obraz České republiky už dříve trochu zabarvilo chování jejího prezidenta Miloše Zemana, kterého natočily televizní kamery, jak se při oficiálních akcích s námahou opírá o nábytek a zakopává na schodech," píše Times.

Prodej a podávání alkoholu nyní je ve sněmovně zakázáno po dobu jednání celé sněmovny. Během jednání výborů toto nařízení neplatí. Stejně tak se nemá zákaz týkat uvítání významných návštěv sněmovny.

Blíží se volby do EP: Sociální demokraté proti lidovcům.

V květnu proběhnou volby do Evropského parlamentu. Poprvé hlasy voličů ovlivní jmenování prezidenta Evropské komise. 400 milionů Evropanů může rozhodnout, kteří poslanci obsadí 751 křesel v Evropském parlamentu. 

Předpokládá se, že i nadále budou Evropský parlament ovládat dvě strany: Sociální demokraté a lidovci. Ostatní strany včetně Zelených  nemají naději na větší podporu občanů EU. Očekává se, že sociální demokraté na funkci prezidenta EK navrhnou úřadujícího předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze (Německo) a lidovci Jean-Claude Junckera (Lucembursko). Není však nutné, aby byli navrženi předsedové stran.

S obavami je očekávaná účast voličů. Při minulých volbách v roce 2009 přišlo k volbám do EP 43,1 procenta oprávněných voličů. I přes nenávistnou kampaň euroskeptiků by letos mělo přijít víc voličů. 

Ve většině zemí EU proběhnou volby 25. května 2014. Jako první k urnám půjdou 22. května voliči ve Velké Británii a v Nizozemsku. 96 poslanců (nejvíc) v EP bude mít Německo, 6 (nejméně) Estonsko, Lucembursko, Malta a Kypr. Počty poslanců z jednotlivých zemí však nejsou přesně podle počtu obyvatelstva, ale podle pravidla degresivní poměrnosti, takže jeden německý poslanec v EU zastupuje 870.000 lidí, kdežto poslanec z Malty jen 70.000 lidí.

Doposud byla role Evropského parlamentu hodně podceňovaná. Rozhodující slovo má prakticky jen při schvalování rozpočtu EU. Ostatní rozhodnutí EP mohou měnit nebo vetovat parlamenty jednotlivých členských států.




 

Toman jediným kandidátem na prezidenta AK. Volby jako za socializmu.

Jediným kandidátem na prezidenta Agrární komory je zatím staronový šéf Potravinářské komory a bývalý ministr zemědělství Miroslav Toman. Jeho kandidaturu v úterý podpořilo představenstvo Agrární komory. Volební sněm komory se uskuteční 20. března v Olomouci. 

Podle předpovědi dosavadního prezidenta AK Veleby není příliš pravděpodobné, že by svou kandidaturu před sněmem ohlásil ještě někdo další. Na pozici viceprezidenta  již ohlásil kandidaturu Velebův předchůdce Václav Hlaváček, který AK vedl v letech 1997 až 2005. Jeho protikandidátem by měl být člen představenstva komory za Královéhradecký kraj Jaroslav Vojtěch. Na post druhého viceprezidenta je zatím jediným kandidátem současný viceprezident Bohumil Belada.

Sice jeden protikandidát se objevil, ale v podstatě volby v AK připomínají volební systém v letech 1948 až 1986, kdy vítěz voleb byl předem určen. Od prezidenta státu až po člena nejmenšího MNV.

Členové Agrární komory hospodaří na více než 70 procentech zemědělské půdy v zemi. Členské podniky zaměstnávají zhruba 103.000 lidí. Komora kromě zemědělců sdružuje lesníky, potravináře, ale například i včelaře.

Miroslav Toman je prezidentem Potravinářské komory od roku 2007. Působení v jejím čele přerušil v polovině loňského roku, kdy se stal ministrem zemědělství ve vládě Jiřího Rusnoka. Letos se do čela organizace českých potravinářů vrátil. Je synem stejnojmenného předlistopadového českého a federálního ministra zemědělství. Ministři zemědělství 1918 - 2014

Pánem situace je Putun.

V současné delikátní východoevropské situaci jde o to, aby západní politici dokázali udržet Putina na uzdě a současně přitom nejitřili ruské rány z minulosti okatě diskriminačním přístupem. Veřejnost se pak začíná dělit na ty, kdo Rusko nesnášejí, a na ty, kdo ho nekriticky a nerealisticky omlouvají. Situace na Ukrajině má nějaké parametry, to je pravda - ale kde vzal Putin právo tam nasadit ruskou armádu?

To, že je Rusko naším politickým protivníkem, je třeba řešit bez emocí, bez pokřiveně moralizující propagandy a bez svatouškovského pokrytectví Západu. Jestliže by se totiž v uvedeném pokračovalo, může to výrazně přispět k tomu, že po Putinovi usedne v Kremlu nějaká postava nikoliv prozápadnější, jak se tak často doufá, ale naopak daleko podobnější skutečnému Hitlerovi, než by se kdy komukoliv v Evropě líbilo.

Podle mnoha českých znalců Rusko jedná spravedlivě. Pro samé něžňoučké vciťování do ruského medvěda se v české kotlince jaksi zapomíná, že nás časem taky může sežrat, když si nedáme pozor. Myslí si totiž pořád, že když odsud kdysi vyhnal Hitlera, že má na nás automatický nárok. Staří i mladí čeští komunisté už zase schůzují, věří v obnovu sovětského bloku, pijí vodku a píšou zvací dopisy. (Jiří Krž, 6.3.2014)

Předčasné jaro zemědělské. Skladník vzpomíná.

V minulém příspěvku jsem pochválil Rusko a Putina. Utekl týden, na Olympiádu už se zapomnělo, ale na Rusko ne. Ruští vojáci se objevili na Krymu, který patří Ukrajině.

Naši potentáti o Ukrajině a Krymu vypouštějí jedno moudro za druhým. Starají se hlavně o svoji popularitu.Aby oni a jejich strany uspěly v letošních všech volbách, a ve všech dalších. K Ukrajině byl ruský Krym připojen před více než padesáti lety. Porovnat se to dá s lecčíms, já to porovnávám s naším Vitorazskem. Jak by se asi Zaorálkovi  protáčely panenky, kdyby rakouští vojáci obsadili nádraží v Českých Velenicích či most v Suchdole nad Lužnicí? Vitorazsko v minulosti patřilo k Rakousku. Štěstí pro Zaorálka, že Rakušany nic takového nenapadne, protože mají smyslu pro plnění smluv víc než Rusové. Navíc mají spoustu svých starostí.

 Nás zemědělce a polozemědělce, současné i bývalé, nyní těší příjemné zimní počasí. A nejen zemědělce. A baví nás novináři svou omezeností. Včera jsem objel kus českého světa a nikde na polích jsem traktory neviděl, pouze hluboké koleje od toho, jak nedočkavci začali hnojit a stříkat. Viděl jsem také ještě dost sněhu v příkopech. Tak jako v dobách socialistického zemědělství se včera někde mihl článek, že zemědělci  už mají pohnojeno a zaseto (čtenář to pochopí, že všichni zemědělci). Ještě, že nenapsali, že splnění plánu hlásili na krajský výbor nějaké strany. Naštěstí článek zase zmizel, protože ani polobulvár si takové nesmysly netroufne říkat naplno.

Potkal jsem včera několik traktorů s nákladem volně ložených hnojiv. Jako bývalého skladníka ZNZ mě to potěšilo i zarmoutilo.

Potěšila mě jen nostalgická vzpomínka, jak jsme pytlovali a vážili síran, superfosfát, draselnou sůl a další hnojiva a nakládali igelitové pytle s ledkem. Bývala to dřina, zvláště v šedesátých letech, kdy ještě nebyla mechanizace a nakládala u nás družstva. Později už jsme to dělali jen pro několik soukromníků a pro záhumenkáře a zahrádkáře.

Nepotěšilo mě, jak moc se dneska dává umělých hnojiv na pole. Přitom statková hnojiva se téměř nepoužívají. V úrodných oblastech se dobytek nechová, v méně úrodných se pase a většina živin uniká do ovzduší. Sláma se zaorává. Ekonomika vyhrává, po nás potopa? Naši předkové nezavírali dobytek do stájí jen kvůli tomu, aby jim přibyla práce s ošetřováním. Dobytek jim vyráběl hnůj. Uležený slamnatý hnůj ani dnes žádné umělé hnojivo nenahradí. To dříve věděl i ten nejhloupější chalupník. Hnůj dokázal zúrodnit i tu nejhorší půdu. Proto se dříve oralo a sklízelo všude, v horách i nížinách. Podle velikosti a upravenosti hnojiště ve dvoře se na první pohled poznalo, jak se hospodářovi daří.

Zahradníček Josef

Varování zemědělců před zloději traktorů.

Podle zprávy švédského zpravodajského portálu ATL odhalil Europol rumunský gang, který se specializoval na krádeže traktorů a jiných zemědělských strojů. na odhalení se podíleli policisté ze Španělska, Francie, Maďarska a Rumunska. 

Rozsah krádeží rumunské bandy dosahuje 3,2 mil. eur (87 mil.Kč). V lednu se policistům podařilo zajistit řadu ukradených strojů a především získat důkazy o kriminální činnosti členů zlodějské bandy. Usvědčují je SIM karty, zbraně, střelivo, GPS, vysoké částky peněz a padělané dokumenty.

Pátrání po zlodějích začalo v roce 2012, kdy ve Francii byly ukradeny 3 traktory John Deere. V roce 2013 bylo ve Francii ukradeno  nejméně 40 traktorů. Zloději s traktory odjeli do Španělska, kde je naložili do rumunských kamionů a odvezli do Maďarska nebo Rumunska. V Rakousku, v Burgenlandu, bylo v loňském roce ukradeno nejméně 20 traktorů v hodnotě 1 mil. eur (27,4 mil Kč). Krádeže traktorů jsou také hlášeny z Holandska, Itálie a Německa.  Na podzim 2013 během 3 týdnů v Holansku zmizelo 9 traktorů.

Europol varuje zemědělce před mezinárodními zlodějskými gangy, které se specializují na krádeže traktorů a dalších drahých zemědělských strojů. Gangy jsou velmi dobře organizovány a jejich dopadení je nad síly státních policií. Europol proto doporučuje zemědělcům, aby drahé stroje nenechávali opuštěné na polích ve dne ani v noci, byla zaznamenány krádeže traktorů v poledne. Několik strojů bylo ukradena přímo z garáží. 

Alarmující je rostoucí kriminalita na zemědělském venkově v celé Evropě. Kradou se nejen stroje, ale i hospodářská zvířata, plodiny i zásoby rostlinné produkce. Například na francouzském venkově se během pěti let zvýšila kriminalita o 60 procent.  

Tradiční způsob kastrace selat má skončit v roce 2018.

Členské státy Evropské unie se zavázaly, pod tlakem ochránců zvířat, že do roku 2018 bude ukončena tradiční mnohasetletá metoda kastrace prasat. V 16. století byla práce zvěrokleštiče velmi váženým povoláním.

V České republice se sice v posledních 15 letech stavy prasnic, tedy i narozených selat, velmi snížily, přesto problém kančího masa je třeba řešit. Bylo to také hlavním bodem konference uskutečněné 26.února 2014 na ČZU v Praze-Suchdole. Asi padesát českých a slovenských expertů na chov prasat předpovídalo, co opatření EU způsobí.

Vzhledem k tomu, že chirurgická kastrace s použitím aneztezie a analgetik drasticky zvýší náklady na chov, nabízí se výkrm kanečků. I tak při rozdělování podle pohlaví dojde ke zvýšení nákladů na výkrm, nehledě na nutnost prodeje v nižší porážkové váze. 

Kastrace  selat je doposud prováděna pod dohledem veterinárních lékařů, přičemž doposud živí značné množství veterinárních techniků, pro které je to, poté co bylo ukončeno preventivní očkování všech hospodářských zvířat, jedna z posledních možností zůstat v kontaktu s praktickým zemědělstvím.

 Zájemci o problematiku se mohou více dozvědět v tištěném časopisu Náš chov.