Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

středa 5. března 2014

Předčasné jaro zemědělské. Skladník vzpomíná.

V minulém příspěvku jsem pochválil Rusko a Putina. Utekl týden, na Olympiádu už se zapomnělo, ale na Rusko ne. Ruští vojáci se objevili na Krymu, který patří Ukrajině.

Naši potentáti o Ukrajině a Krymu vypouštějí jedno moudro za druhým. Starají se hlavně o svoji popularitu.Aby oni a jejich strany uspěly v letošních všech volbách, a ve všech dalších. K Ukrajině byl ruský Krym připojen před více než padesáti lety. Porovnat se to dá s lecčíms, já to porovnávám s naším Vitorazskem. Jak by se asi Zaorálkovi  protáčely panenky, kdyby rakouští vojáci obsadili nádraží v Českých Velenicích či most v Suchdole nad Lužnicí? Vitorazsko v minulosti patřilo k Rakousku. Štěstí pro Zaorálka, že Rakušany nic takového nenapadne, protože mají smyslu pro plnění smluv víc než Rusové. Navíc mají spoustu svých starostí.

 Nás zemědělce a polozemědělce, současné i bývalé, nyní těší příjemné zimní počasí. A nejen zemědělce. A baví nás novináři svou omezeností. Včera jsem objel kus českého světa a nikde na polích jsem traktory neviděl, pouze hluboké koleje od toho, jak nedočkavci začali hnojit a stříkat. Viděl jsem také ještě dost sněhu v příkopech. Tak jako v dobách socialistického zemědělství se včera někde mihl článek, že zemědělci  už mají pohnojeno a zaseto (čtenář to pochopí, že všichni zemědělci). Ještě, že nenapsali, že splnění plánu hlásili na krajský výbor nějaké strany. Naštěstí článek zase zmizel, protože ani polobulvár si takové nesmysly netroufne říkat naplno.

Potkal jsem včera několik traktorů s nákladem volně ložených hnojiv. Jako bývalého skladníka ZNZ mě to potěšilo i zarmoutilo.

Potěšila mě jen nostalgická vzpomínka, jak jsme pytlovali a vážili síran, superfosfát, draselnou sůl a další hnojiva a nakládali igelitové pytle s ledkem. Bývala to dřina, zvláště v šedesátých letech, kdy ještě nebyla mechanizace a nakládala u nás družstva. Později už jsme to dělali jen pro několik soukromníků a pro záhumenkáře a zahrádkáře.

Nepotěšilo mě, jak moc se dneska dává umělých hnojiv na pole. Přitom statková hnojiva se téměř nepoužívají. V úrodných oblastech se dobytek nechová, v méně úrodných se pase a většina živin uniká do ovzduší. Sláma se zaorává. Ekonomika vyhrává, po nás potopa? Naši předkové nezavírali dobytek do stájí jen kvůli tomu, aby jim přibyla práce s ošetřováním. Dobytek jim vyráběl hnůj. Uležený slamnatý hnůj ani dnes žádné umělé hnojivo nenahradí. To dříve věděl i ten nejhloupější chalupník. Hnůj dokázal zúrodnit i tu nejhorší půdu. Proto se dříve oralo a sklízelo všude, v horách i nížinách. Podle velikosti a upravenosti hnojiště ve dvoře se na první pohled poznalo, jak se hospodářovi daří.

Zahradníček Josef

Žádné komentáře:

Okomentovat