V
minulém příspěvku jsem pochválil Rusko a Putina. Utekl týden, na Olympiádu už
se zapomnělo, ale na Rusko ne. Ruští vojáci se objevili na Krymu, který patří
Ukrajině.
Naši
potentáti o Ukrajině a Krymu vypouštějí jedno moudro za druhým. Starají se
hlavně o svoji popularitu.Aby oni a jejich strany uspěly v letošních všech
volbách, a ve všech dalších. K Ukrajině byl ruský Krym připojen před více než
padesáti lety. Porovnat se to dá s lecčíms, já to porovnávám s naším
Vitorazskem. Jak by se asi Zaorálkovi
protáčely panenky, kdyby rakouští vojáci obsadili nádraží v Českých
Velenicích či most v Suchdole nad Lužnicí? Vitorazsko v minulosti patřilo k
Rakousku. Štěstí pro Zaorálka, že Rakušany nic takového nenapadne, protože mají
smyslu pro plnění smluv víc než Rusové. Navíc mají spoustu svých starostí.
Nás zemědělce a polozemědělce, současné i
bývalé, nyní těší příjemné zimní počasí. A nejen zemědělce. A baví nás novináři
svou omezeností. Včera jsem objel kus českého světa a nikde na polích jsem
traktory neviděl, pouze hluboké koleje od toho, jak nedočkavci začali hnojit a
stříkat. Viděl jsem také ještě dost sněhu v příkopech. Tak jako v dobách
socialistického zemědělství se včera někde mihl článek, že zemědělci už mají pohnojeno a zaseto (čtenář to
pochopí, že všichni zemědělci). Ještě, že nenapsali, že splnění plánu hlásili
na krajský výbor nějaké strany. Naštěstí článek zase zmizel, protože ani
polobulvár si takové nesmysly netroufne říkat naplno.
Potkal
jsem včera několik traktorů s nákladem volně ložených hnojiv. Jako bývalého
skladníka ZNZ mě to potěšilo i zarmoutilo.
Potěšila
mě jen nostalgická vzpomínka, jak jsme pytlovali a vážili síran, superfosfát,
draselnou sůl a další hnojiva a nakládali igelitové pytle s ledkem. Bývala to
dřina, zvláště v šedesátých letech, kdy ještě nebyla mechanizace a nakládala u
nás družstva. Později už jsme to dělali jen pro několik soukromníků a pro
záhumenkáře a zahrádkáře.
Nepotěšilo
mě, jak moc se dneska dává umělých hnojiv na pole. Přitom statková hnojiva se
téměř nepoužívají. V úrodných oblastech se dobytek nechová, v méně úrodných se
pase a většina živin uniká do ovzduší. Sláma se zaorává. Ekonomika vyhrává, po
nás potopa? Naši předkové nezavírali dobytek do stájí jen kvůli tomu, aby jim
přibyla práce s ošetřováním. Dobytek jim vyráběl hnůj. Uležený slamnatý hnůj
ani dnes žádné umělé hnojivo nenahradí. To dříve věděl i ten nejhloupější
chalupník. Hnůj dokázal zúrodnit i tu nejhorší půdu. Proto se dříve oralo a
sklízelo všude, v horách i nížinách. Podle velikosti a upravenosti hnojiště ve
dvoře se na první pohled poznalo, jak se hospodářovi daří.
Zahradníček Josef
Žádné komentáře:
Okomentovat