Frontové bojovnice za socializmu trpěly. Zahradníček vzpomíná.

Velmi mě pobavila jedna  bývalá frontová bojovnice, která si stěžovala, že před listopadem 1989 musela běhat z jedné fronty do druhé. Jeden den dostali banány, hurá do fronty. Druhý den dostali kubánské pomeranče, hurá do fronty. A tak prý trávila celý socializmus. Neustále absolvovala fronty na exotické ovoce, toaletní papír, zubní pastu, knihy, maso, uzeniny, oblečení, televize, pračky, ledničky, jízdní kola atd. Nekonečné fronty musela vystát v Tuzexu na zboží ze západu. Když nechtěla chodit v uniformním oblečení. Speciálně dlouhé fronty prý bývaly na zahraniční zájezdy a na auta.

Netroufám si tvrdit, že fronty v předlistopadovém Československu nebyly. Vídal jsem je a z dálky jsem se jim vyhýbal. Nemám na to povahu. Exkluzivní zboží mě nikdy nelákalo a běžné zboží jsem kupoval tam, kde fronta nestála. Tak jsem kupoval prakticky vše. Bez fronty a pořadníků jsem koupil motorku, televizor a dvakrát nové auto. Po tom, co v obchodech nebylo, jsem se nepídil. Nechápal jsem ty lidi, co se neustále vrhali do front. Mívali jsme z nich legraci. Kvůli frontám bych socializmus rozhodně nezatracoval.

Ta paní nakonec označila za flákače ty, kteří socializmus chválili, neboť jim v obchodě Zeleniny stačili brambory, zelí a lahve s naloženými okurkami. Jestli ona byla někdy v zaměstnání, to nesdělila, ale pochybuji, když neustále stála ve frontách.

Co se týká oblečení, byla dřív nabídka, co do vzhledu, skromnější, ale zase byly velikosti i pro normálně svalnaté lidi. Kvalita nebývala špatná, běžné kožené boty se daly nosit několik let, i desetiletí, stačilo si občas nechat dát novou podrážku. Cena odpovídala kvalitě materiálu, byla na tehdejší poměry vysoká. 

 Nedostatky na trhu asi vadily velké části obyvatelstva, hlavně velkoměstského, já za mnohem větší problém socializmu považuji to, jak snadno lidé uvěřili komunistické propagandě, jak rychle měnili názory. Příčinou byl systém protislužeb. Nebudeš potrestán za špatnou pneu nebo žárovku, když vstoupíš do strany nebo se staneš PS-VB, atd. Hospodářské a jiné dobře placené funkce, přijetí do školy, výborné posudky. Taková lákadla lámala charaktery.

Zahradníček Josef

Sklízíme obilí a děláme tankodromy

Slováci chrání zemědělskou půdu.

Od letošního roku platí na Slovensku "Zákon o nadobúdaní vlastníctva poľnohospodárskeho pozemku," který vyvolává rozdílné reakce. Diskutovalo se o něm i na výstavě Agrokomplex v Nitře. 

Přednost při nákupu půdy má zemědělec, který v daném katastru nejméně 3 roky podniká, po něm podnikatel v katastru, dál podnikatel v sousedství, podnikatel na celém Slovensku a na posledním místě zahraniční zájemce.

Sotva byl zákon schválen, už se objevují způsoby jak ho obejít. Předseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Milan Semenčík zákon chválí:"„Stačí sa pozrieť na okolité krajiny a vidíme, že napríklad Poliaci majú ochranu pôdy dobre prepracovanú, podobne aj Maďari, či Rakúšania. Myslím, že bol najvyšší čas, aby sme túto ochranu spustili a ochránili pôdu aj pred rozpredajom do zahraničných rúk."

Odpůrci zákona sice potvrzují, že zákon chrání zemědělské podniky, ale namítají, že nechrání vlastníky půdy, že slovenská půda se může koncentrovat v rukách několika málo vlastníků.

„Problémom je spomínaná koncentrácia vlastníkov pôdy, no tej sa aj tak nezabráni. Nevylučovalo sa to ani predtým. Vysoká koncentrácia teda vedie k problémom a malo by sa to tiež riešiť. Napríklad v Maďarsku dlhodobo nemôže pôdu kupovať právnická osoba, prípadne malý farmár vlastniť maximálne 300 hektárov pôdy. Tým sa vyrovnáva aj cenová hladina pôdy,“ řekl předseda Združenia mladých farmárov na Slovensku Bálint Pém.

A bude pršet, předpovídají meteorologové.

Během úterního rána se budou deště šířit dále na východ ČR a při své cestě budou mírně slábnout. V úterý odpoledne pak budou převládat již jen přeháňky, ale i ty budou zkrápět prakticky celé území naší republiky.

Po dlouhé době se práší od kombajnu, ale zrno  má 25% vlhkost.

Další souvislý déšť však na sebe nenechá příliš dlouho čekat. Nová dešťová vlna nás zasáhne hned v noci na středu. Tentokrát se bude jednat o užší pás dešťových mraků mířící ze západu na východ, který zasáhne především střední část republiky. Na jihu sice nemusí pršet vůbec, ale jinde budou srážky i poměrně vydatné (především zpočátku).

 Během středy bude následovat podobný vývoj počasí jako v úterý. Stálý déšť poleví během rána a následně jej vystřídají přeháňky.

Chov skotu bude dotován, prasata a drůbež nikoli.

Ministerstvo zemědělství (MZe) zaslalo Evropské komisi návrh na rozdělení dotací v letech 2015 až 2020. Členským státům bylo umožněno na základě reformy Společné zemědělské politiky EU přizpůsobit dotační podmínky s ohledem na národní specifika.

Citlivé sektory chce MZe ČR podporovat 3,5 miliardami korun. Mezi citlivé sektory patří chov skotu, včetně pěstování ovoce, zeleniny a chmele. V maximální možné míře chce MZe dotovat mladé zemědělce.

Mezi podporovaná odvětví mají nově patřit krávy chované na maso i mléko, ovce a kozy, konzumní brambory, chmel, ovoce, zelenina, cukrovka, a bílkovinné plodiny. Program schválila začátkem července vláda. Evropská komise by se měla k tomuto návrhu vyjádřit začátkem roku 2015.

Vzorná sovětská jednotka nekradla. Zahradníček vzpomíná.

Jak se u mne stalo pravidlem, začínám s počasím. V letošním srpnu ještě léto nebylo. Uvidíme v posledním týdnu. Dnes v poledne (neděle) jsem při pohledu na teploměr nevěřil svým očím. Na teploměru bylo 12,5 stupně Celsia. K tomu několik dešťových přeháněk. Ideální podmínky pro růst trávy. Ta roste před očima. A množí se slimáci. Na ty by určitě platil menší mrazík.

Vrátím se o 46 let dozadu. 25. srpna 1968 se u nás ve vsi objevily první ruské transportéry. V noci potom přijela několikakilometrová kolona transportérů, tanků a ostatních  vojenských vozidel. Stála tam nejméně týden. Dvakrát denně jsem na motorce kolem nich projížděl do práce a z práce. Naprosto bez problémů. Více starostí s vyhýbáním měli řidiči našich autobusů a náklaďáků. Nutno přiznat, že tento sovětský útvar, většinou Ukrajinci, měl disciplinu na vysoké úrovni. Pamětníci, kteří zažili osvobození v roce 1945, tvrdili, že kultura sovětských vojáků v roce 1968 je už úplně něco jiného, evropská. Vzpomínám, jak ti dvacetiletí hoši, vysvlečení do půl těl, se odpoledne na tancích a korbách aut opalovali na českém slunci a smutně sledovali provoz na silnici. Žádná panovačnost okupantů. Určitě to byla výjimka, protože jinde docházelo ke konfliktům.

Nemluvil jsem s žádným sovětským vojákem, byla to tehdy taková národní vzpurnost, přehlížet je, dávat jim najevo, že jsou nám lhostejní. Říkalo se, že tato sovětská kolona se zastavila, protože velitelé všech sovětských vojsk dostali pokyn, že sovětská armáda nesmí překročit demarkační čáru z roku 1945. Byl to asi výmysl, protože v té době už byla mnohem dál.

V té době u nás došlo k vykradení obchodu Jednoty, který byl 20 m od silnice, na které parkovala sovětská vozidla. V krámku samozřejmě už dávno nebyly potraviny jako mouka nebo cukr, ani cigarety. To už bylo skoupeno 21. srpna dopoledne. Ale byl tam alkohol a různé kuchyňské a drogistické zboží. Hlas lidu zněl "Vykradli to Rusáci." Na starém péráku Jawa přijel prošedivělý kulatý okrskář bezpečnosti. Houf lidí čekal, jak se bude domlouvat s vojáky. Okrskář z dáli prohlédl vypáčené okno, usmál se a potom požádal prodavačku, která bydlela  asi o 50 m dál, že protokol sepíše u ní doma, aby  nebyly smazané stopy, až přijede kriminálka, což vzhledem k  přítomnosti cizích vojsk může být i za několik dní. Do té doby musí být krám zapečetěn! To vyvolalo zděšení mezi zákaznicemi. Žádný protokol se nepsal. Za pár minut okrskář odjel. Předtím mu stačilo nahlédnout do dřevníku, kam manžel prodavačky "bez jejího vědomí" zboží schoval (ukryl před Rusy). V noci se zboží zase vrátilo a druhý den se prodávalo. Vyřešeno bez ječení policejních aut a bez černé kroniky. Hlas lidu pak zněl: "Pachatel nebyl nalezen." 

Na rok 1968 se dobře vzpomíná, jak tenkrát v Československu skoro všichni táhli za jeden provaz. Byli sice někteří staří komunisté, kteří říkali, že vpád sovětských vojsk není správný, ale že ho chápou, jinak prý se socializmus v Československu nedal zachránit. Ono ve skutečnosti nešlo o socializmus, ale o sovětskou nadvládu, jejíž zásluhou se v Praze komunisté drželi u moci. Brežněv se bál, že pokud Československo bude následovat Jugoslávii, Čínu a Albánii, zmizí ruský vliv i v dalších zemích.

Zahradníček Josef

41. Země živitelka je za dveřmi

Ve čtvrtek 28. srpna bude zahájena 41. Země živitelka v Českých Budějovicích. Představí se na ní více než 600 vystavovatelů ze sedmnácti zemí. Mimo českých vystavovatelů se například přihlásily firmy z Dánska, Německa, Rakouska, Ruska, Norska, USA.

Výstava je zaměřena na rostlinnou a živočišnou výrobu, zemědělskou techniku, lesní a vodní hospodářství, potravinářskou výrobu a rozvoj venkova. Nebude chybět ani nabídka pro zahrádkáře a vyznavače zdravého životního stylu.

Podle ředitele výstaviště bude letos vystaveno větší množství traktorů a zemědělské techniky a po dlouhé době budou vystavovat i výrobci krmiv. Své silné zastoupení budou mít na výstavě chovatelé hospodářských zvířat. Při 2. ročníku Angu-show a 1. ročníku Limusine-show se představí 125 kusů těchto dvou masných plemen. Výstava ovcí a koz bude mít mít regionální charakter. Výzkumný ústav živočišné výroby z Uhříněvsi představí všechna původní hospodářská zvířata, od slepic až po koně.

Potravinářská část výstavy bude zaměřena na představení nejlepších výrobků oceněných v regionálních i národních soutěžích. Novinkou výstavy je Cena prezidenta PK, která bude udělena nejlepšímu inovativnímu výrobku.

Zahájení výstavy 28. srpna se zúčastní prezident republiky Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka.

 Podle zvýšeného zájmu o výstavu se odhaduje, že loňská návštěva 101.000 návštěvníků bude překonána. Mimo obvyklých stánků s občerstvením a zbožím všeho druhu je pro ně připraven kulturní program s populárními soubory (např. v neděli Jižani, v ůterý Babouci). Mimo slušných návštěvníků jsou očekáváni i ti, jimž se jedná o cizí kapsy, tašky a peněženky. Lepší je být opatrný a dávat si pozor, protože naděje, že policie pachatele chytí, je nulová.

V Nitře začala výstava Agrokomplex 2014.

Tradiční  slovenská zemědělská výstava začala za účasti premiéra Fica včera v Nitře. Hned na jejím začátku bylo znát, že bude doprovázena problémem zvaným ruské embargo na dovoz potravin z EU.

"Potvrdzujem, že niektoré poľnohospodárske firmy sa už na mňa obrátili s tým, že narazili na aktuálny problém zákazuvývozu potravín do Ruska," řekl při otevření výstavy  premiér Fico. Konstatoval pak, že mnohem větší hrozbou než zastavení vývozu potravin do Ruska se mu jeví přetlak na domácím trhu. S tím může být vytvořena cenová destabilizace a porušení obchodních vztahů (podvody a porušení hygieny).

Celková plocha nitranského výstaviště je 26.000 čtverečních metrů. Asi třetinu plochy obsadila zemědělská mechanizace. Jsou vystaveny traktory Case, Deutz-Fahr, Farmtrac, Fendt, Foton, JCB, New Holand, Valtra a Zetor. Z domácích značek nechybí hlavně secí stroje Pneusej.

Dalším velkým lákadlem výstavy jsou hospodářská zvířata, jich je zde okolo 1.400. V pavilonu M1 mají návštěvníci možnost ochutnat nejlépe hodnocené potraviny se značkou SK. Na výstavě nechybí ani diskuse u kulatých stolů, dnes například se bude diskutovat o tom, že půda je základem zemědělství.

41. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy Agrokomplex, na kterém se představuje 450 vystavovatelů, skončí 24. srpna.

Výročí vpádu vojsk. Zahradníček vzpomíná.

Počasí se nám změnilo, 14 stupňů v poledne 16. srpna, kdo by to řekl, že v polovině srpna bude chladněji než začátkem dubna. Takové počasí bývalo i v minulosti. Je mi líto té letošní dobré úrody na polích. Sklizeno je u nás jen z menší části. Jinak je vidět samé načernalé lány. Zastavil jsem včera u jednoho malého hospodáře. Skoro brečel, že nemá doma ještě ani zrno. Musel jsem ho uklidňovat, že do vánoc je ještě času dost.

Pamatuji rok osmašedesátý, kdy se sklízelo obilí ještě v prosinci. Napadlo mě podezření, že špatné počasí způsobují Rusové, když se hrnou do cizího státu. Nebo je to obráceně, že počasí vyprovokuje Rusy k nějaké sviňárně v zahraničí? Když byly záplavy na Moravě, tak Rusové vpadli do Prištiny. No, jsou jen náhody?

Jestli se český občánek zaradoval, že v důsledku ruského embargy dojde k zlevnění potravin, Putinovo rozhodnutí velmi rozzlobilo bankéře z České národní banky. Jejich plány na další snížení kurzu české koruny dostaly citelnou ránu. Další pohromou proti dobře naplánované inflaci je dobrá úroda na polích. Těžce bankéři nesou snížení ceny brambor o 32 procent.

S tou inflací je legrace. Nikdo jí neviděl, všichni o ní mluví. Každý ekonom ji počítá jinak. Vláda si vybere tu lepší. Když se jedná o zvyšování daní, vybere větší, když se jedná o důchody, vybere tu nejmenší. Ona je legrace i s těmi vládami. Schodek rozpočtu nakonec je stejný, ať se škrtají výdaje jako za Nečase, nebo zvyšují daně jako za Sobotky. Že by se měla podporovat výroba a export, to se nechce pravici ani levici. Na důchody jistojistě nikdy nezbývá. Tenhle týden mě někde zděsil údaj, že na starobní důchody jde téměř stejná částka co na ostatní důchody.

Zase se přiblížilo výročí sovětské invaze 1968. Jako by to bylo včera, vzpomínám na to středeční ráno, když z rádia znělo nekonečné brnkání fanfár z Libuše. Potom zpráva o vstupu vojsk pěti zemí na území Československa a potom roztřesený hlas prezidenta Svobody, který nevěděl, co se děje.

Za pár dní jsme je měli na vlečce, kterou zabrali pro přetáčení benzinu z vagónů do svých cisterniček na poskakujících a hrkajících Zilech. Země byla nasátá benzinem, vzduch byl nasát benzinem, naštěstí to nebouchlo, i když "osvoboditelé" při stáčení benzinu vesele kouřili papirosy.

Zahradníček Josef

Venkovský člověk je pro pražské MŽP tvor nežádoucí.

Platné znění zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví, že je nutno vyhlásit každý národní park samostatným zákonem. Pro zeleného úředníka či pseudovědce je každý NP jen územím, na kterém chtějí zavést svoji úchylnou diktaturu a sledovat každého, kdo tam vstoupí. Že v jednom z NP chtějí žít normální lidé, s tím nepočítají. Proto házejí všechny  národní parky do jednoho pytle.  

Krkonoše nedosahují ani poloviny výměry šumavského parku, obce nejsou součástí národního parku, přirozený rozvoj nebyl nikdy přerušen železnou oponou a turistická infrastruktura cest, ubytovacích zařízení, služeb a turistických atrakcí je zde rozvíjena více jak dvě století. Podyjí a České Švýcarsko tvoří každý svou rozlohou zhruba desetinu rozlohy Šumavy, obce nejsou součástí těchto parků a infrastruktura cestovního ruchu je rozšířenější v Českém Švýcarsku, budovaná po stejně dlouhou dobu jako v Krkonoších.

Šumava nebyla už ve středověku pralesem. Od poloviny 18. století už měla své hospodáře, kteří plochy po vytěženém dřevě buď zemědělsky obdělávali, tak jako se to dělalo na celém území Čech, nebo vysazovali stromy, kterým se tam dařilo a z nichž se očekával brzký užitek. Rovněž stavy zvěře byly takové, aby  neohrožovala obyvatelstvo a co nejméně poškozovala jeho majetek.

"Variantou pro Šumavu je národní park s prostorem pro moderní střednědobou relaxaci obyvatel střední Evropy se zdravým životním prostředím," říká zástupce šumavských obcí Schubert.  "Do něho se vejdou tradiční turistické aktivity, ale i vědecký výzkum Šumavy.  Bude jen přínosné, když bude Šumava vnímána jako jednotné území, zahrnující historické rozčlenění na českou, bavorskou a hornorakouskou část.

Tyto cíle však ministerstvem připravovaný návrh zákona nestanovuje. Ustanovení stávající legislativy, že bude každý národní park vyhlášen samostatným zákonem, nový návrh zákona nerespektuje a v argumentaci se s tím ani nevypořádává.  Odvolává se nejčastěji na nepodstatné zprůhlednění českého právního řádu.

Pro obyvatelstvo Šumavy má však zásadní význam rozhodnutí, která omezují jejich ústavní práva o pohybu na území, v němž se narodili. Ministerský návrh zákona sice nabízí zrušení obecného zákazu vstupu do území 1.zóny, tj. dnes do 13 % plochy NP Šumava, kam se dnes může po značených cestách, ale zároveň zavádí instrument okamžitého uzavření jednou tak velké plochy území NP Šumava napříč všemi zónami. Dokud nebude jasné o rozsahu a režimu uzavřených území,nemůžeme s tímto návrhem souhlasit."

Počasí skoro na kožichy.

Jak už je delší dobu avizováno, nadcházející víkend bude opravdu chladný, denní teploty často nepřekročí 20 °C a noční naopak klesnou pod 10 °C. Podzimní charakter prokáže hlavně sobota.

 Co je v oblasti předpovědi počasí relativní novotou je skutečnost, že i příští týden se jeví jako poměrně chladný. Denní teploty snad jen v pondělí překročí na některých místech 25 °C, ale v dalších dnech už se budou držet pod touto hranicí. Navíc je doprovodí proměnlivá a tedy i celkem velká oblačnost. Příští víkend pak přinese opět ještě ochlazení a bude podobně studený, jako tento.

Pak už se bude blížit září a začíná být zřejmé, že posledního tropického počasí jsme si letos skutečně už užili minulý týden. Na konci srpna už bývají průměrné teploty o tři stupně nižší než na konci července, kdy teploty vrcholí.

Zatímco u nás už to na celodenní slunění na plážích a koupání letos moc nebude, kdo má ještě před sebou dovolenou třeba v jižní Evropě, nemusí mít obavy, že by se neohřál. I na nejchladnějším severu Jadranu v Itálii se maximální teploty udrží aspoň na 25 °C (tam se dostanou teď o víkendu, od pondělí se zase oteplí) a navíc se tu a na konci sezony nachází velice teplé moře. Absence velkých veder umožňuje příjemnější objevování památek a měst obecně. A ještě na začátku září jsou teploty ve Středomoří srovnatelné s tím, co u nás míváme na přelomu července a srpna. Důležité je, že se na jihu Evropy i v příštím týdnu bude vyskytovat jen minimum srážek, a převládne tedy slunečné počasí.

Německé rozpaky nad reformou SZP.

Podle nejnovějšího průzkumu mezi německými zemědělci je jich 50 procent nespokojeno se způsobem, jakým v Německu byly upraveny přímé platby. Úplně spokojeno je 8 procent zemědělců, 42 procent neví, jestli úpravy dotací budou pro ně výhodné. či nikoli.

50 procent zemědělců se domnívá, že v důsledku reforem přímých plateb se sníží jejich příjmy. Konkrétně se však téměř nikdo nevyjádřil, proč a o kolik se jejich ekonomická situace zhorší. Podle Německého rolnického svazu (DBV) je třeba rychle vypracovat příslušné předpisy, aby zemědělci věděli na čem jsou.

Rok 2014, rok bez zimy i bez léta.

Jestliže si zemědělci ve větší části Evropy chválili teplý počátek roku 2014, z léta nejsou nadšeni. Očekávanou velkou úrodu, včetně kvality, likviduje deštivé letní počasí. Opakuje se rok 2006, kdy byl mimořádně chladný srpen. Tenkrát však přišlo teplé září. Přijde i letos?

Deštivé počasí mimo jiných zemí zasáhlo i Itálii, kde se podepsalo na cestovním ruchu i na výsledcích práce zemědělců. Na severu Itálie jsou letos zaznamenány trojnásobné srážky dlouhodobého průměru. Srážky jsou i na jihu, kde způsobuje voda velké škody na zelenině, ovoci a vinné révě.

Mimo škod na polích, loukách, pastvinách a lesích jsou škody na budovách zemědělců, na stájích, skladech i bytech. Vzhledem k častým dešťů je omezeno létání včel, což se jistě projeví v medu a zdravotním stavu včel. Na několika místech došlo k sesuvům půdy.

Husita Jurečka: "Proti všem v EU", a hezky po kolchoznicku.

Ministerstvo zemědělství odeslalo Evropské komisi svá rozhodnutí týkající se nastavení přímých plateb v rámci reformované Společné zemědělské politiky pro následující období 2015 – 2020. Bylo rozhodnuto o prodloužení aplikace jednotné platby na plochu, přesunu finančních prostředků z I. do II. pilíře v období 2015 – 2019, využití degresivity, dobrovolné podpory vázané na produkci a v maximální možné míře podpory pro mladé zemědělce.

V souladu s evropskou legislativou byly členským státům v oblasti přímých plateb stanoveny nové povinnosti vyplývající z reformy Společné zemědělské politiky, zejména jim bylo umožněno učinit některá rozhodnutí s ohledem na národní zájmy. Proto bylo nutné o jednotlivých aspektech nastavení přímých plateb informovat Evropskou komisi do 1. srpna 2014 tak, aby mohla od 1. ledna 2015 platit nová pravidla.

Výplata přímých plateb bude pokračovat prostřednictvím jednotné platby na plochu (SAPS) do roku 2020. Současně došlo k převodu finančních prostředků z I. pilíře (přímé platby) do II. pilíře (Program rozvoje venkova, PRV) v letech 2015 – 2019 v roční průměrné výši zhruba 2,5 % (600 mil. Kč) a k rozhodnutí o aplikaci degresivity – snížení přímých plateb pro velké podniky (5 % příjmu ze SAPS nad 150 000 €) a jejich přesunutí do rozpočtu PRV.

 Ministerstvo zemědělství využilo možnosti podpořit citlivé sektory v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci ve výši 15 % roční obálky pro následující období 2015 – 2020, což odpovídá roční průměrné částce kolem 3,46 mld. Kč. Mezi podporovaná odvětví patří brambory určené na výrobu škrobu, chmel, ovoce, zelenina, konzumní brambory, cukrová řepa, bílkovinné plodiny, krávy bez tržní produkce mléka, sektor mléka, ovce a kozy. Na podporu pro mladé zemědělce bude vyhrazena maximální možná obálka finančních prostředků.

 Evropská komise byla rovněž informována o nastavení aktivního zemědělce a ozelenění v ČR. Zároveň byla učiněna rozhodnutí nezavádět režim pro malé zemědělce, redistributivní platbu a platbu oblastem s přírodními omezeními (LFA) prostřednictvím I. pilíře.

Podoba nastavení přímých plateb byla pravidelně diskutována se zástupci nevládních organizací a také s jednotlivými organizacemi spadajícími do gesce MZe.

Hynek Jordán

ředitel Odboru komunikace MZe

Senátor Veleba zřejmě se vrátil z věštírny delfské.

Jan Veleba ochutnal první vyšší politické funkce už v dobách předlistopadových. Po listopadu 1989 získal další zkušenosti a už ví, jak si  ve stádu voličském udržet popularitu a pohodlně vegetovat v politických kruzích, do nichž proudí značné peníze a kde není žádná odpovědnost. Jeho parketou, ke které už doslova přirostl, je česká kolektivizovaná, privatizovaná a transformovaná zemědělská velkovýroba.

 Pro nové generace českého obyvatelstva je totiž zemědělství španělskou vesnicí, té je možné vesele vyprávět báchorky o tom, jak "pokrokové" české velkovýrobní zemědělství (založené na demagogii, podvodech a krádežích zemědělského majetku) trpí útiskem a je sráženo ze všech stran. U těchto primitivních generací se Veleba rozhodl získávat popularitu a politické body i zásluhou rusko-ukrajinského konfliktu. 

Jan Veleba činí dojem, že se právě vrátil z věštírny delfské a předpovídá následující vývoj:
Agrární trh EU ztratí svou obtížně budovanou rovnováhu. Vzniknou přebytky, které stlačí dolů farmářské ceny, a to výrazně ekonomicky poškodí miliony farmářů.

Ruku v ruce budou následovat obdobné problémy ve zpracovatelském průmyslu a v navazujících odvětvích, což přinese snížení zaměstnanosti.

Státy s výrazným podílem agrární produkce (Polsko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Rumunsko a další) se pravděpodobně vrátí do hospodářské recese.

Pracně budované trhy v Rusku obsadí někdo jiný a ten na této situaci vydělá. Budou to především země Jižní Ameriky, zejména Brazílie a Argentina.

 Dál bude posílena pozice prezidenta Putina.

Zrychlí se realizace jeho politiky vytváření potravinové soběstačnosti.

Ruský spotřebitel nebude ochoten v budoucnu (až embargo skončí) nakupovat potraviny z EU a USA. Značná část Rusů, bude-li mít alternativu, bude bojkotovat potraviny EU a USA.

Dále lze předpokládat, že mezi jednotlivými státy EU nastane boj o uplatnění své agrární produkce. Po letech relativního klidu nás tedy čeká doba plná napětí a zřejmě i demonstrací a protestů farmářských organizací.

Senátor Jan Veleba se ptá:
Kdo zaplatí farmářům a zpracovatelům velké ztráty, které je nepochybně už v tomto roce čekají?

Kdo zajistí novou práci těm, kteří budou muset z resortu odejít?

Ptám se pana ministra zemědělství Mariana Jurečky, který na počátku ukrajinské krize nechal vyvěsit před vchodem ministerstva zemědělství ukrajinskou vlajku (to byla první jeho reakce), pak těsně před vyhlášením protisankcí Ruska řekl, že se pro nás nic mimořádného nestane až po dnešní výzvu, aby čeští občané pomohli a baštili více českých potravin: Co pro postižené české zemědělce a potravináře mimo proklamací skutečně udělá? (Jiří Krž, 12.8.2014)

Zrušit přímé platby a podporovat zemědělce v znevýhodněných oblastech.

Podle socialistické europoslankyně Marie Noichl by se podpory pro zemědělce měly vyplácet úplně jinak. Jednotná platba na hektar je podle ní největší nesmysl. Jedná se o nepromyšlenou, jednoduchou distribuci peněz.

Podle socialistů by podpory měly směřovat především do méně příznivých oblastí, kde se projeví jejich účinek. V příznivých oblastech berou rolníci podpory, které nepotřebují a nemohou jimi podstatněji ovlivnit výsledky hospodaření. Sedláci v těchto oblastech ani nedovedou odpovědět na otázku, proč dostali peníze.

Vláda ČR neplánuje výplatu kompenzací za ruské embargo.

Podle ministra zahraničí Zaorálka nejsou ruské sankce tak velké, aby ohrožovaly české potravinářské firmy. Proto české firmy nemohou od vlády očekávat nějaké náhrady škod. Vláda by o nich uvažavala v případě zhoršení stavu. O kompenzace žádala například firma Hamé.

Cílená opatření tvrdě zasahující ruskou ekonomiku, přijatá EU, jsou reakcí na hrubé porušování mezinárodního práva ze strany Ruska. Na okupaci Krymu, na to, jakým způsobem Rusko podněcuje konflikt na východní Ukrajině a nakonec na sestřelení malajsijského letadla. Embargo na vybrané potraviny, které zavedl ruský prezident Vladimír Putin je odvetným opatřením.

Brusel seznámen s českou cestou výplaty dotací

 Ministerstvo zemědělství (MZe) odeslalo Evropské komisi návrh podle něhož by se měly rozdělovat v resortu dotace v letech 2015 až 2020. Česko chce mimo jiné ročně v průměru částkou okolo 3,5 miliardy korun podporovat takzvané citlivé sektory. Mezi ně řadí například pěstování ovoce, zeleniny a chmele či chov skotu. V maximální možné míře chce dotovat také mladé zemědělce. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Podrobnosti o celkové rozdělované částce ČTK shání.

Na základě reformy Společné zemědělské politiky EU bylo členským státům umožněno přizpůsobit si dotační podmínky s ohledem na svá národní specifika. MZe chce využít možnosti podpořit strategická odvětví částkou odpovídající 15 procentům celkové roční obálky pro ČR. To by mělo pro nadcházející období znamenat v průměru 3,46 miliardy korun ročně.

Mezi podporovaná odvětví mají kromě škrobárenských brambor nově patřit konzumní brambory, chmel, ovoce, zelenina, cukrovka, bílkovinné plodiny, krávy chované na maso i mléko, ovce a kozy.

Výplata přímých plateb, které jsou hlavní skupinou agrárních dotací, má i nadále v Česku pokračovat prostřednictvím takzvané jednotné platby na hektar (SAPS). Velkým podnikům s nárokem nad 150.000 eur ročně, které v českém zemědělství hrají důležitou roli, bude částka nad tuto hranici krácena o pět procent. Tyto peníze budou následně přesunuty do takzvaného druhého pilíře, což je Program rozvoje venkova (PRV).

"Na podporu pro mladé zemědělce bude vyhrazena maximální možná obálka finančních prostředků," uvedl bez bližšího upřesnění mluvčí MZe Hynek Jordán. Evropská komise byla podle něj rovněž informována o tom, jak Česko definovalo osobu aktivního zemědělce, nebo jak nastavilo pravidla takzvaného ozelenění. Ta podmiňují výplatu části dotací plněním ekologických podmínek, například zanecháním části půdy ladem.

V rámci PRV mají čeští zemědělci, potravináři či lesníci v letech 2014 až 2020 mít možnost získat celkem zhruba 84 miliard Kč. Program začátkem července schválila vláda. Evropská komise by jej měla schválit začátkem roku 2015.

Zrušení jeslí pro děti bylo horší než Klausova privatizace.

Postavit deset kilometrů dálnice za deset miliard korun je v ČR normální. Ovšem postavit za stejnou částku několik stovek nových jeslí pro děti do tří let, to by patrně narazilo. Přitom jesle by přinesly společnosti více užitku než deset kilometrů dálnice, říká ekonom Filip Pertold, výzkumný pracovník v pražské CERGE-EI a think-tanku IDEA.  zde.

Narození dítěte ovlivňuje pracovní kariéru ženy. Je totiž velmi pravděpodobné, že dívky si už po základní škole vybírají studijní obory s ohledem na budoucí mateřství. Rozhodují se s vědomím, že v Česku je velmi málo jeslí, takže matka musí zůstat doma s dítětem většinou až do tří let jeho věku. V této souvislosti je zajímavé, že před rokem 1989 tady jesle běžně fungovaly. Pak se ale rodičovská dovolená prodloužila na tři roky a jesle byly na popud politiků zrušeny.

Chov králíků podle předpisů

Dnešního dne vstupují v Německu v platnost zákonná pravidla pro chov králíků. Vyhláška vyšla 10. února, takže měli chovatelé možnost se jí přizpůsobit. Na větší úpravy chovatelských zařízení však je ještě stanovena určitá lhůta i po 11. srpnu 2014, kdy předpisy začínají platit. Týká se králíků chovaných na maso a na prodej. 

Nové předpisy stanoví jakým způsobem vést evidenci, jak krmit, připouštět a kontrolovat. Stanoveny jsou minimální velikosti kotců, druhy podlah a materiály králíkáren. Velikost kotce musí být taková, aby tam králík mohl pohodlně ležet, pohybovat se, skákat, stavět se na zadní nohy.

Předpis stanoví, že králíci musí být dvakrát denně krmeni a musí být kontrolován jejich zdravotní stav. Chovatelé králíků budou muset složit zkoušky o znalosti z chovu králíků a zacházení s nimi.

Voda žně komplikuje.

Úroda není špatná

  

Boří se to, nezbývá než čekat.

Na pastvině je pohoda

Na pouti je také pohoda

Myslivci řeší spory

A zase leje

Nejdříve embargo na potraviny, potom chránění medvědi. Zahradníček vzpomíná.

Máme na krku ruské embargo a nemáme se cpát cizími potravinami, nýbrž českými. Marně dumám, jaké zahraniční potraviny já jím. Snad jen někdy rajčata, okurky nebo cibuli.

Potravin máme tedy o něco víc, když zůstává doma export do Ruska, takže hlad zatím většině z nás nehrozí. Nehrozí ani hospodářským zvířatům, neboť za horkého a deštivého počasí roste tráva velkým tempem. Sušení otavy je za tohoto počasí uměním, tak i u hospodářů začíná se používat chalupářský systém "holení trávníku" dvakrát týdně.

S chataři a chalupáři jsou na vesnicích obyčejně problémy. Pohraničí je jimi zamořené. Tito lidé už nevědí, že venkov a krajina není jen rekreace, ale také pracoviště. Chalupáři vesnické obyvatelstvo považují za rekreanty, kteří se rekreují celý rok. Už jsem zde psal, že dřívě měšťáci jezdili jen na letní byty. Dneska také všichni nemají letní sídla na venkově, toho využili právě chataři a chalupáři k výdělečné činnosti. Nahrávají tomu zákony. Majitel ubytovacího zařízení musí mít stejná oprávnění a vybavení jako hotely. Dnes už se lidé nechtějí koupat v rybnících a řekách, dávají přednost bazénům u chat a chalup.

Minulostí zřejmě brzy bude i sběr lesních plodů. Že jsou v některých oblastech pronásledováni sběrači borůvek, je známo, teď však ministerstvo životního prostředí připravuje další zákazy. Chráněné mají být například některé hřiby, některé druhy bříz a borovic, ze živočichů orli, šakali, lososi, motýli a hadi. Zvláštní ochranu prý budou mít velké šelmy, jako je rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk. Zákon má být letos hotový. Venkov se má na co těšit.

Právě včera na Slovensku medvěd napadl malé děti. Jejich otec-zvěrolékař se do medvěda pustil s kudličkou v ruce. Medvěd prý ustoupil do lesa. 

Zahradníček Josef  

EK chce zastavení importu do Ruska zemědělcům co nejdřív kompenzovat

Agrokomisař EU Dacian Ciolos sdělil, že se usilovně pracuje na tom, aby škody způsobené ruským embargem na potraviny byly co nejmenší. Uvažuje se poškozeným zemědělcům vyplatit náhrady z krizového fondu.

"Jsem přesvědčen, že zemědělství EU i přes svou mohutnost rychle najde nová odbytiště," řekl Ciolos. "Musíme jej ovšem podpořit, aby tento proces proběhl rychle a hladce."

Ciolos jedná se všemi ministry zemědělství zemí EU a především s italskými politiky, kteří nyní jsou pověřeni předsednictvím EU. V pondělí bude v Bruselu vytvořena pracovní skupina, která má analyzovat situaci, hlavně dopady embarga za zemědělský sektor.

Současný ruský zákaz dovozu potravin z EU se týká zboží v hodnotě 5,25 miliard eur (144,4 miliard Kč). V roce 2013 bylo z EU do Ruska vyvezeno zemědělských výrobků a potravin za 11,87 miliard eur (326,4 miliard Kč), co je okolo 10 procent celkového vývozu zboží z EU do této oblasti. ČR vloni vyvezla do Ruska potraviny za 2,5 miliardy Kč.

Ministr KDU-ČSL Jurečka se spojuje s teroristy.

      Při vyslovení jména ministra zemědělství si každý drobný zemědělec odplivne, pokud přímo nezvrací. Touha tohoto člověka být populární a být u moci je přímo ukázková. Nyní se o to snaží za pomoci ekologických aktivistů.
      Včera se za doprovodu ekologů a ČT1 ministr Jurečka vydal na Šumavu. Pan ministr se rozhodl vydávat za pánaboha a řešit problém hranice (duševní) mezi ochránci přírody a normálními lidmi. Jako doprovod si nemohl vybrat nikoho horšího než zvěrolékaře Bláhu, vůdce ekologických aktivistů (DUHA) a obhájce miliardových škod na šumavském dřevě a na šumavské zeleni.
       Ministr, který tvrdí, že je ministrem všech zemědělců, ignoroval šumavské hospodářství, lesníky, zemědělce i šumavské obyvatelstvo a jednal a spojil se se škůdci země. 
       Populizmus je nemoc, která postihuje i mladé lidi. Jurečka pochopil, že zemědělci - soukromníci zvlášť - jsou jako voliči bezvýznamná skupina, zestárlé a zchudlé venkovské obyvatelstvo rovněž výsledky voleb neovlivňuje, takže vsadil na obvyklou hloupost zhýralého městského obyvatelstva, pro které je zjevením každá kytka i každý brouk(Šumavák)

Na uvolněný ruský trh se dere Brazílie.

Poté, co Rusko oznámilo úplný zákaz dovozu zemědělských produktů z USA a EU, ozvala se Brazílie, která okamžitě Rusku nabídla 150.000 tun drůbežího masa. Do Ruska přijelo 91 podnikatelů z brazilského zemědělství a potravinářství. Mimo toho se v Moskvě uskutečnila jednání na velvyslanectví Ekvuadoru, Brazílie, Chile a Argentiny. 

Prezident Putin rozjel velkou  nebezpečnou hru. Vyprovokoval nepokoje na Ukrajině, během nichž vojensky obsadil polostrov Krym, jenž patřil Ukrajině. Na protesty Západu odpověděl sankcemi. Postiženy jsou hlavně Spojené státy a ze zemí EU Německo, které je po Číně druhým největším exportérem do Ruska.

Černý týden českého fotbalu.

Sparta vyřazena z LM, PLzeň, Liberec a Mladá Boleslav z EL. Vše se událo snadno a během několika dnů v srpnu 2014. 

Stejně jako na Spartě se v Plzni nepochybovalo o postupu. Stejně jako na Sparte přišla porážka, i když ve hře byl rozdíl. Plzeňští včera útočili, bojovali jako málokdy, přesto utrpěli krutou porážku. Přirovnání ke Spartě v Malmö je možné jen v chybách obran, střelecké smůle  a v neschopnosti trenérů reagovat na vývoj utkání. Od prvních minut bylo zřejmé, že Petrolul je soupeř úplně z jiné kategorie než Malmö, soupeř, který pravděpodobně v EL neřekl poslední slovo. Trenér Lucescu slíbil v Plzni smršť - a slovo dodržel.
Hosté se soustředili na bránění po celém hřišti, nenechávali domácí zpracovat míč. To vyvolalo v plzeňských řadách nervozitu, jejímž produktem byly špatné přihrávky a rychlé rumunské protiútoky, při nichž plzeňská obrana doslova tuhla. Jen Limberský stačil rychlostí na rumunské útočníky. Stopeři se nestačili vracet z výletů k rumunské brance, stejně jako záloha. Specialitou plzeňského útoku se staly přihrávky do míst, kde nikdo nebyl. I přes ostudnou porážku Viktorie se až do 70. minuty v Plzni hrál fotbal, na který se dalo dívat.
 Jestli v neděli v Českých Budějovicích na lavičce Viktorie bude ještě trenér Uhrin ml., bude to jen další překvapení,

Viktoria Plzeň - Petrolul Ploješ 1:4 (1:3)
Branky: 40. Pilař - 20. Teixeira, 38. Mutu, 43. De Lucas, 69. Tamuz.
Rozhodčí: Millot - Luzi, Zakrani (všichni Fr.). 
ŽŽK: Řezník, Horváth, Procházka, Hubník - Tamuz.
Diváci: 10.521. 
Sestavy:
Viktoria: Kozáčik - Řezník, Hubník, Procházka, Limberský - Hoøava (73. Vanìk), Horváth - Petržela (66. Tecl), Kolář, Pilař - Bakošš (53. Chramosta). Trenér: Uhrin ml.
Ploješťš: Pecanha - Alcénat, Gerlado Alves, Gerson, Fanchone - De Lucas, Hoban - Nepomuceno (64. Mustivar), Mutu (73. Albín), Teixeira (83. Marinescu) - Tamuz. Trenér: R. Lucescu.

Jurečka se zřejmě více bojí Německa než Ruska.

Je zřejmé, že záměrem Putinova embarga na dovoz potravin do Ruska je vyvolání roztržek mezi státy Západu, dostat na ruský trh potraviny z Asie, Afriky a Jižní Ameriky a utlumit tím  hospodářský nástup Západu, jímž měla být ukončena vleklá finanční krize. 

Největším evropským exportétem mléčných výrobků a masa do Ruska je Německo. Omezit dovoz německých produktů se Rusko výrazně pokusilo už v loňském roce. Němci však vždy našli skulinu jak se v Rusku udržet. Místo mléka a masa tam začali dovážet ovoce a zeleninu.

Česká republika se opět dostala mezi dva balvany: Německo a Rusko. Českou produkci potravin vyváženou do Ruska by čeští konzumenti asi snadno spotřebovali -jak je vyzval ministr zemědělství Jurečka - je zde však Německo, které své přebývající potraviny jistě obchodním řetězcům v ČR nabídne za mnohem nižší cenu, než jsou schopni udělat čeští zemědělci a potravináři. Český zákazník může zdánlivě na východním politickém a ekonomickém konfliktu vydělat, zemědělec prodělat. (Jiří Krž, 8.8.2014)

Ministr Jurečka vyzývá občany ČR, aby na ruské sankce reagovali nakupováním českých potravin.

Prohlášení ministra zemědělství Mariana Jurečky k oznámeným sankcím na dovoz zemědělských a potravinářských produktů do Ruské federace.

Jako ministr zemědělství České republiky a člen KDU-ČSL, tedy strany, která prosazuje principy demokracie, práva a svobody, vyzývám všechny občany, aby v co největší možné míře podpořili naše zemědělce a potravináře nákupem českých potravin. Jedná se především o mléko a mléčné výrobky, maso, ovoce a zeleninu.

V této souvislosti také oslovím osobním dopisem obchodní řetězce působící v ČR se žádostí, aby i ony podpořily prodej těchto potravin.

Chci zároveň jasně zdůraznit, že Rusko nesmí svévolně pošlapávat principy svobody a demokracie, na kterých je založena evropská společnost a stejně tak i platná a všeobecně přijímaná pravidla mezinárodního obchodu.

Marian Jurečka
ministr zemědělství ČR

Rusko zákazalo dovoz zemědělských produktů a potravin z EU a dalších států světa.

Na základě dekretu prezidenta Ruské federace jsou od 6. srpna 2014 uplatněna zvláštní ekonomická opatření k zajištění bezpečnosti Ruské federace.

Na dobu jednoho roku je zakázáno do Ruska dovážet zemědělské produkty, suroviny a potraviny z těchto zemí: Spojené státy americké, Evropská unie, Kanada, Austrálie a Norské království. 

О мерах по реализации Указа Президента Российской Федерации 
от 6 августа 2014 г. № 560 "О применении отдельных 
специальных экономических мер в целях обеспечения 
безопасности Российской Федерации"
Во исполнение Указа Президента Российской Федерации 
от 6 августа 2014 г. № 560 "О применении отдельных специальных 
экономических мер в целях обеспечения безопасности Российской 
Федерации" Правительство Российской Федерации п о с т а н о в л я е т :
1. Ввести сроком на один год запрет на ввоз в Российскую
Федерацию сельскохозяйственной продукции, сырья и продовольствия,
страной происхождения которых являются Соединенные Штаты Америки,
страны Европейского союза, Канада, Австралия и Королевство Норвегия,
по перечню согласно приложению.
2. Федеральной таможенной службе обеспечить контроль за
выполнением пункта 1 настоящего постановления.
3. Правительственной комиссии по мониторингу и оперативному
реагированию на изменение конъюнктуры продовольственных рынков
совместно с высшими исполнительными органами государственной власти
субъектов Российской Федерации обеспечить сбалансированность
товарных рынков и недопущение ускорения роста цен на
сельскохозяйственную продукцию, сырье и продовольствие.
4. Министерству промышленности и торговли Российской
Федерации и Министерству сельского хозяйства Российской Федерации
совместно с высшими исполнительными органами государственной власти
субъектов Российской Федерации организовать осуществление
ежедневного оперативного мониторинга и контроля за состоянием
соответствующих рынков сельскохозяйственной продукции, сырья и
продовольствия.
5. Министерству сельского хозяйства Российской Федерации
совместно с заинтересованными федеральными органами исполнительной
власти и с участием объединений товаропроизводителей
сельскохозяйственной продукции, сырья и продовольствия разработать и
реализовать комплекс мероприятий, направленных на увеличение
предложения сельскохозяйственной продукции, сырья и продовольствия с
целью недопущения роста цен.
6. Министерству промышленности и торговли Российской
Федерации, Министерству сельского хозяйства Российской Федерации, 2
Министерству экономического развития Российской Федерации и
Федеральной антимонопольной службе с участием объединений торговых
сетей и торговых организаций обеспечить координацию деятельности
в целях сдерживания роста цен.
7. Настоящее постановление вступает в силу со дня его
официального опубликования.
Председатель Правительства
Российской Федерации Д.Медведев

Boj chovatelů ovcí s ochránci vlků.

Jestli některá skupina lidí v sousedních zemích není chytřejší než podobná skupina v ČR, tak jsou to ochránci přírody. Chovatelé ovcí jsou z vlků zoufalí. Odhaduje se, že na německém území se pohybuje 25 vlčích smeček.

Nejedná se jen o škody na ovcích ulovených vlky, ale o škody způsobené panikou ovčích stád, která se snaží před vlky prchnout po kolejích, dálnicích a silnicích. Tam se stávají obětmi vlaků a aut. Výrazné škody při srážkách pak jsou nejen na ovcích, ale na materiálu i na životech a lidském zdraví. Mimo ovcí si vlci troufnou i na dobytek a koně.

V červnu se zástupci zemědělců, loveckých organizací a ochránců zvířat sešli na jednání v Bruselu. Na programu bylo soužití velkých šelem s lidmi. Veřejnost byla informovaná, že zájmové skupiny lidí dělají větší škody než vlci. S ochránci přírody tedy k dohodě nedošlo.

Chovatelé ovcí vyzvali ochránce zvířat, kteří tvrdí, že vlk je masožravec a musí tedy maso mít, aby vlkům vysvětlili, že mohou žrát jen jeleny, divočáky a divoké husy, nikoli hospodářská zvířata, a že nesmí pít vodu z potoků poblíž pozemků, kde je prováděna ochrana rostlin.

Němečtí pěstitelé řepky očekávají drtivý útok slimáků.

Vzhledem k velmi mírné zimě a dostatku vodních srážek, došlo k přemnožení slimáků. Jaká opatření v Německu proti tomuto škůdci dělat zkoumají výrobci prostředků (De Sangosse) na ochranu rostlin. V první řadě se snaží  výskyt slimáků monitorovat. Do akce jsou zapojováni i zemědělci, jimiž poskytnuté údají budou sloužit k výzkumu prostředků na ochranu proti slimákům.

Účastníci monitoringu budou od 18. srpna každé úterý a čtvrtek na vybraných pozemcích se zasetou řepkou sledovat, za pomoci fólie, množství slimáků.

Vˇčeském zemědělství je klid, jako by problém neexistoval, jako by slimáci škodili jen zahrádkářům. Je to snad tím, že velké lány řepky jsou proti slimákům odolnější, když slimáci se spokojí se sežráním porostů na okrajích lánů a dovnitř lézt se nenamáhají?

Rekordní vedra v Severní Evropě.

Mimořádná vedra jsou nyní v severní Evropě. Vlna veder zasáhla Norsko,Švédsko a oblast pobaltských republik. Horký vzduch od jihovýchodu a slunečné počasí přinesly v neděli do Lotyšska teplotu 36,7 °C. Tím byl překonán absolutní historický teplotní rekord pro území tohoto státu, jenž do té doby činil 36,4 °C. Tolik v Lotyšsku naměřili 4. srpna roku 1943.

A v pondělí teploty vystoupily ještě o trochu výš. Město Ventspils hlásilo historicky první překročení hodnoty 37 °C na území Lotyšska, rtuť v teploměrech se zastavila až u rysky 37,2 °C. Teplotní rekord aspoň pro srpen hlásí i Litva, zde teploty vyšplhaly v neděli až na 36,5 °C. Absolutní litevské maximum je o jeden stupeň vyšší. Mimořádná vedra panují pochopitelně i v zemích okolních, jako je Estonsko nebo Bělorusko.

Jedna z historicky nejteplejších vln veder v tomto regionu je zapříčiněna mohutnou tlakovou výší nacházející se nad severozápadním Ruskem, kolem které proudí nad Balt velmi prohřátý vzduch z ukrajinského vnitrozemí. Teplé počasí tam přetrvá i v dalších dnech. Pokud si nějaký odvážlivec zvolil Baltské moře jako cíl letní dovolené, měl letos docela šťastnou ruku. Díky častým vlnám veder se tam i teplota moře vyšplhala na koupatelných 22 °C.

EK chce polským zemědělcům dát kompenzaci za ztrátu ruského trhu.

V souvislosti s embargem na dovoz ovoce a zeleniny do Ruska oznámila EK, že polským rolníkům vyplatí kompenzace za způsobené ztráty. Uvedl to mluvčí EK Frederic Vincent.

Ve středu 30. července Rusko oznámilo, že od 1. srpna 2014 nedovolí dovoz polského ovoce a zeleniny. Rovněž Moskva upozornila, že toto nařízení může rozšířit i na ostatní státy Evropské unie. Rusko zákaz dovozu polských zemědělských produktů zdůvodnilo "pravidelným porušováním mezinárodních i ruských hygienických předpisů při dodávce polských rostlinných produktů." 

Už ve čtvrtek 31. července polský ministr zemědělství Marek Sawicki se obrátil na EK se žádostí o kompenzaci škod, které polským rolníkům embargo způsobí. EK musí nejdříve důkladně analyzovat situaci, mluvčí EK Vincent Poláky ujistil, že s nimi bude v kontaktu a nenechá je, aby sami nesli následky politických rozhodnutí.

Polsko však není jediným státem, který má omezen přístup na ruský trh. Zákaz dovozu některých druhů masa do Ruska mají Austrálie, Litva, Lotyšsko a Moldavsko. 

Pacient je od toho, aby platil a platil?

Lékaři nabízejí léčbu artrózy kmenovými buňkami za přímou platbu. Občany zajímá, proč musejí za léčbu platit ze svého, když si platí zdravotní pojištění.

Pokud pacient platí za péči, nemusí to být nutně v rozporu se zákonem. Lékaři však nesmějí pacientům nabízet léčbu neúčinnou, nebezpečnou či neuznanou medicínskou vědou ("non lege artis"). Pokud by takovou léčbu nabízeli za peníze a za tím účelem pacienty nepravdivě informovali o jejích účincích, jednalo by se o podvodné jednání, postižitelné právem. Na tiskové konferenci představí Platforma zdravotních pojištěnců návod pro obranu pacientů, aby se mohli účinně bránit.

V poslední době je znám případ nové metody léčby artrózy kmenovými buňkami za vysoké částky peněz. Odborná ortopedická společnost zaujala stanovisko, že jde o léčbu neověřenou, non lege artis. Jestli je tomu skutečně tak, pak by neměla být pacientům vůbec nabízena. 

Poskytovatelé této léčby však zastávají názor, že jde o léčbu ověřenou a účinnou. V daném případě tento rozpor musí posoudit Státní ústav pro kontrolu léčiv, případně ministerstvo zdravotnictví. (Zdroj: L.Hovorka)

Spor o zelenou Šumavu je sporem velkoměstských mafií o vládu nad venkovem.

Za vylidňování Šumavy, a klasického venkova, může vývoj české společnosti. Po roce 1989 byla zesměšněna práce, všichni chtěli být ekonomy jako Klaus a spekulovat s čímkoli, třeba s větrem. Co šlo, to se rozkradlo a zničilo. Malé i velké podniky. Nyní Klausova éra skončila. Nyní zase mnohem lepší než práce se jeví rekreace.

V ČR se teprve nyní podařilo rozbít dílo Švehly a agrární strany: "venkov jedna rodina". Oddělit zemědělství od venkova a od zemědělství oddělit životní prostředí (v zahraničí toto je většinou spojeno pod jedno ministerstvo). Podařilo se rozdělit vesnické obyvatelstvo i zemědělce. Co nezvládli komunisti a Klaus, s tím si poradí zelení a babišovci. Zemědělství přestalo být způsobem života.

Bohužel rekreačních zařízení je dnes všude mimo Prahu už tolik, že český občan na ně nestačí, ani kdyby nic jiného nedělal, než se rekreoval. A cizince, co mají peníze, ty si přidrží a zkasíruje Praha. Turistika na českém venkově je rok od roku slabší. Doby, kdy byly kempy na Lipně a jinde ucpané caravany a stany made in DDR, se už nikdy nevrátí.

Je skutečností, že měšťák je na samotě nesvůj, jako by se čehosi bál, a proto  i na venkově vyhledává lidské davy a nejlépe se cítí v hustě zalidněných příměstských satelitech a chatových osadách. Ani nové vesnické obyvatelstvo se nehodlá přizpůsobit zaběhlým místním poměrům, naopak nutí i původní obyvatelstvo přijímat městský způsob života i se všemi jeho neřestmi.

Znalost lidské psychologie vypadá jako nejslabší stránka Zelených a všech ochránců přírody, ve skutečnosti je to boj o politickou moc, dostat se do vlády za pomoci demagogie o zástavbě Šumavy. Boj různých velkoměstských mafií o vládu nad českým venkovem.

Luskoviny mizí z českých polí.

Luskoviny bývaly v minulosti nezbytnou plodinou v každém dobrém osevním postupu. Patřily k základním potravinám a krmivům. To že motýlokvěté plodiny mají vliv na zlepšování půdní úrodnosti poznal každý, kdo je pěstoval. 

Ještě počátkem devadesátých let se v ČR luskoviny pěstovaly na více než 100.000 ha. Jejich sledování se provádí už od roku 1962, kdy byl v Šumperku zřízen Výzkumný ústav specializující se na pěstování luskovin.  Dnes je jeho název Agritec, výzkum, šlechtění služby s.r.o. Činnost ústavu však české ministerstvo zemědělství nepodporuje tak, aby mohly být řešeny připravené projekty.

Odborníci ze Šumperku jsou nyní znepokojeni tím, že se pěstování luskovin v ČR snížilo na necelých 17.000 ha. Nejvíc se pěstuje hrách. Ve světě se nejvíc pěstuje fazol, hrách, lupina, cizrna, čočka a bob. Statistiky zkresluje zařazení sóji mezi olejniny. Její výměra v ČR je zanedbatelná. Naopak v Polsku jsou plochy luskovin rozšiřovány.

Pokles ploch luskovin v ČR má řadu příčin, hlavně strukturu zemědělství. Pokud se mezi lány obilovin, včetně kukuřice, řepky a pastvin objeví menší polní plocha luskoviny, stane se snadným terčem škůdců, od slimáků přes holuby až k divokým prasatům. Výnosy snižují i nemoci a plevele.  Od pěstování luskovin na zrno odrazují poměrně vysoké náklady a nejistý výsledek. Ani luskoviny jako zelené hnojení nejsou levné, pro konvenční zemědělce výhodné. Potravinářům a výrobcům krmiv nezbývá než dovézt luskoviny ze zahraničí.

Bioplynové stanice musí prosperovat, potraviny se dovezou!

Krávy bučící hlady a vedle nich prosperující bioplynové stanice. Tak vypadá černý scénář při dalším nekontrolovatelném rozvoji stanic, které díky státní podpoře obnovitelných zdrojů vyrostly jako houby po dešti. Krmení pro krávy je totiž stejné jako palivo pro „bioplynky“.

V řadě případů už dnes musí chovatelé skotu s bioplynovými stanicemi bojovat o každý metrák krmení. Není výjimkou, že zahraniční majitelé podobných zařízení skupují českou úrodu.

Tak radostné jsou výsledky vládní podpory obnovitelných zdrojů energie. Pokud takový podnik vznikl bez návaznosti na zemědělskou produkci, tak skuteční zemědělci se nestačí divit, jakým způsobem majitelé bioplynových stanic shánějí krmení pro své betonové krávy.

Bioplynky vyhnaly nahoru ceny krmiv. V některých krajích je to až extrémní. Pokud by měl jít počet bioplynových stanic dál nahoru, dostane se zemědělství jako výroba potravin do problémů. Většina vlastníků půdy buď chce vysoký nájem, nebo se půdy jako břemene zbavit za co nejlepší cenu. Tu mu nemohou nabídnout běžní zemědělci, ale investoři nebo výrobci bioenergií.

Ani zrno nazmar. Zahradníček vzpomíná.

Před týdnem jsem psal o slimácích v bramborách, a to jsem nevěděl, že celý týden proprší a promrholí. Počasí jako objednané pro zničení úrody brambor. Slimáci, plíseň, plevel. I chemie je bezmocná.

Brambory snad nějaké se sklidí. Podle prudkého snížení cen v obchodě, se zdá, že jich letos bude nadbytek. Prodávají se za už 5 korun a méně. Morava se vrhla na zemčata, erteple. Skoro denně je u nás na tržišti dodávka s brambory, okurkami, cibulí, česnekem apod. Odvážní šohajkové a galánečky se snaží držet ceny na staré úrovni. A zdatní junáci Čechové věří, že se jedná o produkci z moravských polí.

A těšili se letos zemědělci na úrodu obilí a řepky. Celý minulý týden mohli pozorovat jen zmoklé claasy, džondýry, nuholandy a jiné náhrady kos a cepů. Zatím jim pšenice, ječmen a řepka pěkně černají. Vlhkost vzduchu 90 procent, ukazují meteorologové. Žádné mimořádné mokro však na polích není. Ani houby nerostou. Houbařů je asi víc než hub. Pokud houby jsou, slimáci si s nimi poradí.

Býval to v tomhle období ve výkupu fofr. Zvláště při podobném deštivém počasí. Ani zrno nazmar, psaly noviny. Sklady a silnice byly obležené pozorovateli-udavači, kteří o každém ztraceném zrnu informovali stranické orgány a redakce novin. Sušička šla ve dne v noci. Váhu a laboratoř obsadily posily ze ředitelství. O bílé pláště se zakopávalo na každém kroku. Tajemníci a straničtí funkcionáři vysvlékli saka a s vyhrnutými rukávy usedli do šestsettrojek a volh a objížděli pole i sklady. Někdy se při noční směně dalo vyspat, ale na začátku žní ne, to jezdili jezedáci také celou noc. Navíc jsme mívali spousty brigádníků;  studentů a důchodců. Ty bylo třeba hlídat, aby někam nespadli nebo nestrčili hlavu do výtahu.

 Mlátilo se i v noci za rosy, někdy i za deště. Kombajnisti za to brali mimořádné prémie. Vlhkost 20 až 25 procent a víc. Na prvním místě byla včasná sklizeň, potom teprve ekonomika a kvalita. Bývalí předsedové JZD a ředitelé statků při vzpomínce na takové rychlé žně pohladí medaili či vlaječku. Když sušička na přísunu obilí nestačila, sypalo se prostě na hromady v kůlnách, garážích i na dvoře. Tak to bylo až v 70. a 80. letech, předtím se obilí přehazovalo ručně. O tom, myslím, jsem se už kdysi zmínil, jak jsme obilí kopali krumpáči.

Na konci července a na začátku srpna býval také velký provoz na silnicích. Tenkrát se do zahraničí na dovolenou necestovalo, tak lidé objížděli Československo. Tenkrát bylo zvykem, že kolony embéček, žigulíků a moskalů táhly od přeplněného kempu k přeplněnému kempu. Mezi nimi individualisté s wartburky a trabanty vlekli za sebou široké karavany se značkou DDR.

Dnes je snad motoristů víc, ale ti se vrhají do rychlostních závodů na dálnici, takže na okreskách  a v kempech je pohoda. Ubývá i cyklistů, protože ti sváteční-letní jsou už zahnáni na cyklostesky, kde se učí šlapat do pedálů a rozbíjet nosy bez přispění motoristů.

Zahradníček Josef