"Rodinná hospodářství jsou pilíři ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje venkovských oblastí," řekl předseda Německého rolnického svazu Joachim Ruckwied na sympoziu o perspektivě rodinných zemědělských provozů, pořádaném spolkovým ministerstvem hospodářství. "Tradiční selská rodina je páteří německého zemědělství a bude toto své poslání nadále plnit, ale politici a celá společnost musí poskytnout podmínky pro samostatné zemědělské podnikání."
Samostatné i společné rodinné podniky úspěšně hospodaří, nemají mezigenerační problémy a nesou odpovědnost za svou činnost, za své dvory, rodiny a okolní krajinu. To je podstata úspěchu německého zemědělství na světových trzích.
Rodinné závody mají množství problémů v podnikání. Patří k nim v první řadě neustálé změna na zahraničních trzích, tvrdá konkurence v potravinových řetězcích a koncentrace obchodu potravinami. Neustále stoupají náklady na výrobu.
"Rodinné zemědělské závody se mohou vyvíjet a plnit rostoucí požadavky, ale musí být podporovány, nikoli sráženy." řekl Ruckwied.
To by si měli přečíst jak Jurečka, tak i AK a ZS!!!!!!
OdpovědětVymazatA kdo jiný má takové výhody jako zemědělci? Prostě druzí ať nám zametou pěšinku, přisypou dotace a my budeme úspěšně podnikat. Není to tak trochu ujeté? Dotace jsou jen cesta do pekel a prodlužují agónii těch co by normálně v konkurenci těžko obstáli.
OdpovědětVymazatZákladem sociálního smíru v EU je dostatek potravin. Dotací si zemědělci moc neužijí. Kdyby to bylo výnosné povolání, tak by ho nedělali ušmudlaní sedláci, ale Rittigové, Janouškové aj. Pokud v zemědělství bude trh bez přívlastků, musí přijít hladomor, revoluce a války.
VymazatTo je jen obehraná písnička, že by bez dotací byl hladomor. Holt by ceny některých potravin byly jinde než jsou nyní, to je pravda, holt by rajčata byla na trhu jen pár týdnů v roce a né celý rok, to je také pravda. Ale přestalo by se plýtvat jídlem, ale hladomor by nebyl, jen by se museli holt lidé uskromnit.
VymazatTo je vono. Babiš to zařídí až vyhraje volby.
VymazatSZP má nejen rozměr produkční, ale i environmentální a sociální. Co je lepší, dát někomu nějaké penízem, ale on musí dělat a nemá čas na lumpárny, nebo mít ho na podořem kde dostane peníze a nic nemusí dělat. A co krajina, jak by vypadala, když se v ní mebude hospodařit. I v USA jsou dotace zemědělcům, ale ne paušální, jako v EU, mají spíše rozměr sociální a část se řídí tržními cenami. V EU dostaneš stejnou dotaci, ať obilí stojí 110 €/q nebo 180 €/q. V době mléčné krize v USA byly dotace na mléko, ale odvíjeli se od cen komponentů do krmných směsí a cen, které farmáři platily mlékárny.
OdpovědětVymazat