Bílý a černý si podaly zrcátka |
„Novo-socialisté“ si na Západě nasazují ve prospěch svého „globalismu“ masku ustarané úřednické péče o udržitelnost planety. „Bývale-kapitalističtí“ oligarchové si spočítali, že svět jde „doleva“, a že je v byznysu potřeba jít s tímto proudem ruku v ruce, za příslib budoucího monopolu a podílu na globální moci. Obrazně to dokládají neustále se kmitající lopaty v rukou předních amerických i evropských miliardářů, jako je Soros, Bezos, Gates a další, jimiž vrhají milióny a milióny dolarů do socialistické propagandy a agitace ve prospěch „globalismu“. Živí stovky organizací na vytváření veřejného mínění a podněcování různých společensky rozkladných aktivit či strašení pod hesly klimatických změn, multikulturalismu, genderismu atd. A již nyní jim ta spoluhra s politiky hodně vynáší.
Stejně tak je nemožné nevidět na straně „staro-socialistů“ usilovné zbrojení a posilování svalů skupiny Číny, Ruska a všech jejich utrápených a dokrmovaných vazalů od Severní Koreje až po Venezuelu. Patří k nim i agentury jako je naše KSČM. Svůj trvalý světovládný cíl ani moc neskrývají a poukazují při tom hlavně na úpadek západních společností. Jejich „státo-kapitalismy“ se vyznačují omezením občanských práv, cenzurou a falešnou sociální spravedlností s privilegiemi pro režimní nomenklaturu. Poučeni minulými uspěchanými revolucemi vsadili tentokrát na dlouhodobou strategii vytváření rozvratu a chaosu na územích protivníka, než dojde k definitivní konfrontaci. Jednou z hlavních metod je polarizace veřejného mínění. Zdá se, že kalkulují i s variantou jakési bez-válečné konvergence, kdy jim vnitřní krizí vyčerpaný Západ nakonec padne dobrovolně do náruče. Rusko v tomto smyslu nasadilo směrem k Evropě lákavé vzývání antiamerikanismu, průhledně neupřímnou podporu vágních tradic a hlavně svůdný odpor proti islamismu, resp. islamisaci.
Na dva bloky jsou rozděleni i obyvatelé jednotlivých států. I v českém tuzemsku se politická scéna v podstatě nelišila od tohoto nastíněného obrazu. Jen jeho kontury a kontrasty byly mnohem ostřejší. Asi proto, že zde byla zachována dřívější, (post)komunistická nomenklaturní síť vazeb „sociálního kapitálu“, snadno překlopitelná do funkční sub-organizace s rychle předurčenými hlavními oligarchy. Náš hospodářský potenciál se pak sice dostal většinově do bezpečných(?) rukou západních korporací, ale v naší politické moci se začalo čím dál více projevovat dřívější pouto k východu, vyznačující se intimními audiencemi udělenými čelným představitelům naší země v Moskvě či Pekingu.
Žádné komentáře:
Okomentovat