- Ač se to zdá v tuto chvíli neuvěřitelné, podle nové analýzy brzy k "hříšným" daním přibude i ta z masa.
- Globální masný průmysl má totiž až patnácti procentní podíl na produkci skleníkových plynů. Nadměrná konzumace navíc neprospívá ani zdraví.
- Pokud by se podařilo odstranit živočišné bílkoviny z celosvětové stravy, ušetřilo by se do roku 2050 kolem 1,6 bilionu dolarů nákladů na zdraví a životní prostředí.
Globální masný průmysl má až patnáctiprocentní podíl na produkci skleníkových plynů. Proto by se na maso měla podle analýzy britské investiční sítě Farm Animal Investment Risk and Return Initiative (FAIRR) vztahovat takzvaná hříšná daň. V budoucnu by si tak v zájmu zachování planety jeho konzumenti měli připlatit stejně jako u tabáku, alkoholu či cukru.
Spotřeba masa přitom neustále roste. U některých jedlíků navíc už překročila přijatelnou mez a nadměrná konzumace jim může způsobit nebezpečné komplikace, upozorňuje list The Guardian a dodává, že masný průmysl způsobuje i další problémy, jako je znečištění vody nebo resistence na antibiotika. Už v roce 2015 Světová zdravotnická organizace některé masné výrobky jako například salámy, slaninu či párky označila za rakovinotvorné.
"Náklady spojené s každým z těchto dopadů by se mohly v budoucnu blížit k bilionům. Zdanění masa kvůli environmentálním nebo zdravotním nákladům by mohlo být prvním a důležitým krokem při řešení těchto dvou výzev a vyslalo by silný signál, že změna směrem ke zdravějšímu životnímu stylu založenému na udržitelných rostlinných zdrojích je naléhavě potřebná k ochraně našeho zdraví i životního prostředí," cituje tisková zpráva iniciativy FAIRR Marca Springmanna z Oxfordské univerzity.
Pokud by se podařilo odstranit živočišné bílkoviny ze stravy lidí na celém světě, ušetřilo by se do roku 2050 kolem 1,6 bilionu dolarů za náklady na léčbu lidského zdraví i ochranu životního prostředí.
Analýza iniciativy FAIRR proto tvrdí, že "masová" daň má podobné opodstatnění jako třeba ta uhlíková u fosilních paliv. Velmi pravděpodobně čeká podle studie zdanění masných výrobků hlavně ty státy, které budou chtít dodržet Pařížskou dohodu podepsanou loni v dubnu. O dani již diskutují parlamenty v Dánsku, Německu či Švédsku. Čína loni snížila doporučenou maximální spotřebu masa o 45 procent.
"Pokud politici mají pokrýt náklady způsobené epidemiemi hospodářských zvířat, jako je ptačí chřipka, a zároveň ty lidské, jako je obezita, cukrovka či rakovina, a současně řešit výzvy spojené s klimatickými změnami i odolností proti antibiotikům, vypadá posun od podporování ke zdanění masného průmyslu nevyhnutelně," tvrdí v tiskové zprávě organizace její zakladatel Jeremy Coller. FAIRR podporují investoři, kteří dohromady spravují více než 4 biliony dolarů aktiv.
Zdanění masa bývá považováno za politicky neproveditelný krok, ale dva roky starý výzkum londýnského think-tanku Chatham House dokazuje pravý opak - spotřebitelé mají mnohem více pochopení, než by se zdálo. Očekávají totiž od svých vlád, že budou konat pro globální dobro. Zároveň je však povědomí o škodách páchaných živočišnou výrobou poměrně malé.
"Nyní je těžké si představit zdanění masa, ale v příštích deseti až dvaceti letech očekávám, že se tyto daně budou kumulovat," uzavírá pro Guardian Rob Baily z think-tanku Chatham House a dodává, že je pouhou otázkou času, kdy se zemědělství stane hlavní agendou klimatické legislativy. Zdrojj: ihned.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat