V polovině tohoto
století bude na světě žít o dva až tři miliardy lidí více než dnes. Čím se
budou živit? A jaká bude mezi nimi interakce? OSN předpovídá, že pokud bude
docházet k erozi půdy nynější rychlostí, svět má před sebou už jen šedesát
sklizní. Toto varování nyní potvrdila nová data. Částečně v důsledku zhoršování
kvality půdy klesají už nyní na 20 procentech zemědělské půdy na světě výnosy.
George Monbiot:
Then there are the
structural factors. Because they tend to use more labour, grow a wider range of
crops and work the land more carefully, small farmers, as a rule, grow more
food per hectare than large ones. In the poorer regions of the world, people with
fewer than five hectares own 30% of the farmland but produce 70% of
the food. Since 2000, an area of fertile ground roughly twice the size of the
UK has been seized by land grabbers and consolidated into large
farms, generally growing crops for export rather than the food needed by the
poor.
Dále působí
strukturní faktory. Vzhledem k tomu, že používají více pracovních sil, pěstují
širší sortiment plodin a pracují s půdou opatrněji, menší farmáři jsou schopni
většinou vypěstovat větší výnosy než velké farmářské firmy. V chudších
oblastech světa zemědělci, vlastnící
každý méně než 5 hektarů půdy, užívají 30 procent půdy, avšak produkují 70
procent potravin. Za posledních dvacet let se však zemědělské půdy zmocňují
velkofirmy a vyvážejí své produkty především do zahraničí.
Příští zelená
revoluce nebude jako ta poslední. Nebude záviset na vyčerpání půdy k smrti, ale
bude se uvažovat o tom, jak půdu využíváme a proč. Budeme schopni tuto změnu
přijmout - anebo je pro nás hromadná smrt přijatelnější než myšlenka, že bude
nutno změnit, co jíme?
Žádné komentáře:
Okomentovat