V úterý ráno se ve švýcarském městě Wil (SG) měl po dvouletém přerušení, zákazem při pandemii, konat tradiční dobytčí trh. Městský úřad všechno pečlivě připravil (krmivo, vodu, veterináře, občerstvení pro lidi atd.), ale po 2 hodinách po zahájení byla tržnice stále prázdná, nebyl tam dobytek, ani lidé.
Odpovědný organizátor trhu Stefan Sieber byl zděšen, domnívá se, že kvůli dvouletému přerušení sedláci na trh zapomněli. Trh dříve nikdy nebyl oznamován, nikdo nebyl zván, protože podle odvěké tradice chovatelé přicházeli automaticky.
Pokud někdo otevře knižní kalendář vydávaný v českých zemích před rokem 1949 (začátek kolektivizace), určitě narazí na seznam městských trhů, přičemž ty nejvýznamnější byly trhy dobytčí. Trhy totiž byly velkým oživením měst, protože přicházeli lidé z míst blízkých i hodně vzdálených. Ti se zde ubytovávali, stravovali, nakupovali v obchodech a jinak utráceli peníze. Města měla z trhů nemalé zisky. Zvláště přítomnost obchodníků s dobytkem (handlířů) slibovala velké protáčení peněz.
 |
| 1935 |
V českých zemích byly po roce 1948 (kolektivizace a likvidace živnostníků) pravidelné městské trhy, brzy zrušeny, tu a tam jsou v turistické sezóně ještě dnes pořádány napodobeniny trhů, jakési jarmarky, kde se prodávají jen všelijaké pouťové cetky, jež jsou ale pro živobytí nedůležité. S rozvojem techniky a celkových změn trhu upadaly a upadají městské trhy i v ostatních zemích.
"Dobytčí trh je zastaralá forma marketingu." říká starý švýcarský sedlák, který v minulosti se pravidelně trhu zúčastňoval, neboť to býval nejlepší způsob, jak dobře prodat, či dobře koupit. "Když dnes sedlák potřebuje nějaké zvíře, podívá se na internet, kde si může vybrat cokoli."
Město Wil se nechce vzdát a tržnici zlikvidovat, plánuje v listopadu, kdy je další tradiční termín dobytčího trhu, přilákat zemědělce doprovodným programem, například výstavou malých hospodářských zvířat. Manažer trhu Sieber věří, že v zimě mají sedláci více času a na trh dobytek přivezou.
Žádné komentáře:
Okomentovat