V České republice prudce stoupají ceny všeho zboží, inflace je největší za 30 let, přesto se lidé neomezují, prakticky kupují a jezdí auty stejně jako před krizí. To je jev, který zahraniční i čeští ekonomové a politici nechápou. V západních zemích EU ceny zboží stagnují, pokud se neklesají, přesto tam lidé nakupují méně a vlády jsou nuceny zvyšovat sociální podpory.
Někteří komentátoři ignorování cen vysvětlují tím, že české obyvatelstvo za pandemie neutrácelo, takže má v současnosti dost peněz a nemusí se uskromňovat. Zapomínají však na to, že lidé v českých zemích dokážou šetřit za všech podmínek. Je to zřejmě pozůstatek z dob socializmu, kdy nebylo možné nakupovat, protože luxusní drahé zboží nebylo k dostání, a cestovat se nesmělo. Tím se lidé naučili ukládat peníze do prasátka či punčochy. Měnit tento zvyk je za uplynulých 30 let nepřinutily ani Klausovy pokyn k obchodování s větrem.
Přestože cena vepřového masa se letos zvýšila o 30 procent a více, kupuje se stále. V Německu se cena vepřového snížila, přesto lidé nekupují, letos je spotřeba o 10 kg na osobu menší, německé výkrmny se nemohou prasat zbavit, mnohé končí činnost. Podobné je to s elektřinou a cenami pohonných hmot. V zahraničí ceny klesají, přesto lidé naříkají na chudobu, i když příjmy jsou 3x až 5x vyšší než v ČR.
Na hlavu bývalé poslankyně Peckové se kdysi snesla snůška nadávek za názor, že čeští důchodci jsou na bídu zvyklí, že je krize nepřekvapí. Samozřejmě, že z větší části měla pravdu, protože za vlády komunistů musel do práce chodit každý, mzda byla až to vedlejší. V těch dobách pionýr Jurečka jistě na 1. máje foukal na trumpetu. Dnes Jurečka oznamuje zvýšení důchodů průměrně o 700 korun, což u lidí, kteří po 40 letech platby sociálního pojištění berou podprůměrný důchod, znamená v průměru zvýšení o 500 Kč. Jurečka ovšem v první řadě myslí na rodinu, svou, a dětem přidává 5000, tedy 10 x víc než důchodcům. Ať si ta děcka užijí drahých mobilů a značkového oblečení.
Žádné komentáře:
Okomentovat