Ekologické polní dny 2022. Zemědělská výstava v Hesensku

 Při ekologických polních dnech 2022 v hesenském Villmar-Aumenau, výstavě konané ve dnech 28. až 30. června, jsou názorně předvedeny směry, jimiž se ekologické zemědělství chce ubírat. Představuje se 300 vystavovatelů, kteří návštěvníkům ukazují 1.500 parcel s  polními plodinami, od fazolí až po cukrovou řepu. Na výstavě jsou nové odrůdy pšenice a sóji, ukázky zpracování biologického odpadu a také 25 ekologických vynálezů, strojů pro práci v zemědělství a lesnictví.

Solární nosič nářadí Wetech byl oceněn jako  nejlepší vynález Severního Porýní-Vestfálska. Solární traktor se pohybuje tiše a šetrný k půdě. Je dobře ovladatelný. Solární střecha o rozměru 6 m2 poskytuje až 1,2 kW energie. Podle velikosti baterie má nosč nářadí výkon 15 až 25 kW, přičemž kapacita zajišťuje celodenní provoz.

Mimo spousty odborných programů čekají na návštěvníky kulturní programy (3 kapely) a ve stáncích občerstvení se spoustou regionálních lahůdek. Vstupné je 19 eur (470 Kč), děti do 12 let mají vstup zdarma. Otevřeno je od 8:00 do 18:00

Skončí po 32 letech podplácení politiků?

 Uběhlo 32 let od pádu komunistické vlády. Po revoluci nakrátko nastoupila zdánlivě odlišná garnitura politiků. Na špici jsme měli ve světě mimořádně uznávaného a obdivovaného Václava Havla, jehož jméno českým politikům všude dveře otevíralo. Ale to netrvalo dlouho, během několik let lidé prosazující západní morálku začali být vytěsňováni. Politické strany postupně získávaly moc, průkopníkem všemocného stranictví se stal Václav Klaus. Na koleje zaneřáděné penězi se brzy dostal i Miloš Zeman.

Klausovo působení stranických peněz až na prvním místě vrcholilo poprvé v roce 1997 financováním ODS mrtvými dárci Lajosem Bácsem a Radjivem M. Sinhou a netransparentními účty v zahraničí. Nemá dnes smysl tuto ránu české politice rozepisovat dopodrobna, vyústila až do výzvy tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla a místopředsedy ODS Ivana Pilipa adresované Klausovi, aby odstoupil. Neodstoupil.  Klaus jednoduše tuto výzvu nazval "sarajevským atentátem". Snaha očistit ODS se podle něj stala atentátem. Varovný signál nedobrých směrů.

V roce 1998 následovala "bamberská aféra", jež se táhla zpátky do minulosti, až do roku 1995, kdy jel tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman do německého Bambergu na jednání s česko-švýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Vízek mu údajně nabídl, že dá sociální demokracii několik set milionů korun darem plus kompromitující materiály na představitele ODS a ODA. Za to žádal ministerské posty ve vládě pro své lidi a další funkce. Zeman později vše popřel, ale posléze vyšlo najevo, že schůzek s Vízkem uskutečnil hned pět.

V roce 1998 dostala důvěra v české politiky opravdu smrtící ránu. Byla uzavřena "opoziční smlouva", přesněji Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou. Dosud absolutně "nesmiřitelné soupeřky" ČSSD a ODS se stručně řečeno dohodly na rozdělení moci a vlivu v zemi. ČR si doslova rozparcelovaly. Oposmlouva zaručila podporu menšinové vládě M. Zemana po celé funkční období 1998-2002. Byl to výsměch smyslu voleb a smyslu politiky, dlouhý nos na voliče. Začala éra velkého Klausova obelhávání a oblbování voličů. A začala éra ideální pro kmotry a mafiány, poctivci se z politiky stahovali, už tam pro ně nebylo místo.

Následovala neúspěšná snaha politiků ČSSD a ODS ovládnout Českou televizi. Ta snaha vlastně trvá dodnes. Pokračovaly do té doby nepředstavitelné skandály okolo druhé volby Václava Klause prezidentem. Ty nakonec vyústily v zavedení přímé volby prezidenta, jež však nevynesla na Hrad někoho jako Havel, ale Zemana. Důsledky známe. Přeznačení české zahraniční politiky, ústup od prosazování lidských práv, kšeft-diplomacie, snaha o ovládnutí justice, neskutečné obsazení hradního úřadu atd.

Na začátku ledna 2013 přišel další tvrdý direkt české politice, nechvalně slavná amnestie končícího prezidenta Václava Klause, hromadné omilostnění některých odsouzených a zastavení některých trestních řízení. Trnem v oku znalcům se stal druhý článek amnestie, kvůli němuž byla ukončena řada kauz závažné hospodářské kriminality a korupce. Lze se divit, že se z politiky stala oblast, která přitahuje mafiány?  

Jak už řečeno, přímo voleným prezidentem se stal po politické pauze na Vysočině Miloš Zeman, který sice původně tvrdil, že podporuje české členství v EU, v hradní roli však nebyl a není schopen ukázat světovou stranu, které dává přednost.

V loňských volbách se podařilo zvítězit trojkoalici, která naznačoval ústup od stranického prospěchářství a návrat k lidskosti. Po vypuknutí války na Ukrajině se vláda Petra Fialy zachovala přesně tak, jak Česko ke své svobodné existenci potřebuje. Za to jí patří dík, vůbec to u nás nebylo samozřejmé.

Zároveň se však ukázalo, jaké důsledky s sebou nesou desetiletí sešupu, mafianizace a prospěchářství. Nezmizely touhy ochutnat moc a slávu. Klidně pěstují styky s mafiány, klidně se nechají zvolit, klidně zatloukají a zatloukají, dokud to jen trochu jde.

Nemůžeme se potom divit problémům, do kterých kvůli Petru Hlubučkovi a Michalu Redlovi zabředlo hnutí STAN. Vláda Petra Fialy není dokonalá, není ani omylem složena z nejlepších tuzemců, zdá se však, že zatím je to po dlouhých letech ten nejlepší a nejslušnější kabinet, přestože jsou v něm lidé z ODS. 

Česká republika má 32 000 dolarových milionářů

Počet takzvaných dolarových milionářů v Česku se loni zvýšil o 7 procent. Vzrostl i jejich majetek, ukazuje nová zpráva World Wealth Report 2022, kterou pravidelně zveřejňuje společnost Capgemini. Důvodů je přitom hned několik - od oživení ekonomik po pandemii koronaviru po růst cen nemovitostí a akciových trhů.

 Dolaroví milionáři jsou definováni ti, kteří mají investovatelné jmění milion amerických dolarů (asi 23,5 milionu korun) a více, s výjimkou  bydlení, sběratelských předmětů, spotřebního materiálu a zboží dlouhodobé spotřeby.

Konkrétně v Česku se loni jejich počet zvýšil o sedm procent, celkem je v tuzemsku už 32 200 dolarových milionářů. Dohromady se jejich majetek navýšil o 7,7 procenta na necelých 79 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Kromě oživení ekonomik či pokračujícího zdražování na trhu s nemovitostmi ale pomohla řadě bohatých Čechů paradoxně i omezení v době pandemie koronaviru. Bohužel žádná statistika neuvádí, kolik tisíc lidí musí zchudnout, aby přibyl jeden dolarový milionář.

Nejvíce bohatých na světě, s majetkem přes milion dolarů, je podle společnosti Capgemini právě ve Spojených státech, dále v Japonsku, Německu a Číně. Dohromady si tyto země mohou započíst přes 62 procent milionářů. Nejrychleji ale v roce 2021 bohatli takzvaní ultramilionáři, tedy ti s majetkem vyšším než 30 milionů dolarů. Průměrně se jejich bohatství navýšilo o téměř deset procent. 

Nejbohatším člověkem na světě je letos podle žebříčku časopisu Forbes šéf Tesly Elon Musk s majetkem 219 miliard dolarů (v přepočtu 4,9 bilionu korun). Předstihl zakladatele společnosti Amazon Jeffa Bezose (171 miliard dolarů), který si prvenství držel předchozí čtyři roky. Z Čechů letos skončila nejvýše, na 104. místě, Renáta Kellnerová s rodinou se jměním ve výši 16,6 miliardy dolarů.

 

Církevní školy nelze diskriminovat, rozhodl v USA soud

 Vylučování „církevních“ škol z veřejného financování je protiústavní, rozhodl dnes Nejvyšší soud USA. O co se jednalo? O to, zda stát Maine v rámci sekularistických kliček může z financování vyloučit církevní školy. Stát Maine nedisponuje dostatečným počtem středních škol, takže v rámci práva na bezplatné veřejné vzdělání přispívá rodičům na školné v soukromých školách. Podle svého výkladu zákona však odmítal přispívat na školné těm studentům, kteří si vybrali církevní školy. 

Většinové stanovisko ústavního soudu sepsal sám pan předseda, John Roberts. V podstatě potvrdil, že církevní školy nemohou být vylučovány jen proto, že jsou církevní.  Pokud obdržely akreditaci – mají tedy k provozování školy státní dovolení, které se vydává po splnění určitých zákonných parametrů – pak mají v tomto ohledu shodné postavení, jako kterákoliv jiná škola.

Ve věci financování škol, jejichž zřizovatelem je církevní organizace, rozhodl soud opakovaně, čímž chrání Američanům především náboženské svobody. Každá škola financovaná z veřejných prostředků musí mít totiž schválený učební programy a nesmí získané prostředky používat k financování činnosti církve. Tato tenká hranice je zabezpečena právě vydanou státní akreditací.

Ve Spojených státech existuje na 100 větších autonomních církví a další stovky malých. Představa liberálů, že právě tak velké množství velmi rozličných církví může mít podstatný vliv na sekulární charakter státu, je až podivná a tak v rámci ochrany náboženských svobod existuje jediné řešení: žádnou školu z programů veřejné podpory nevylučovat. Jedině tím stát prokáže svou náboženskou neutralitu.

„Diskriminace kvůli náboženství nebude v USA tolerována“, řekla k dnešnímu rozhodnutí soudu Kelly Shackelfordová, ředitelka First Liberty Institute, organizace, která zastupovala žalobce. Rodičům studentů církevních škol, kteří museli doposud platit školné sami, bude muset stát Maine zaplacené částky nahradit. Jedná se o roční platbu $ 11.200. 

Fialův projev národ nepobavil, ani nezarmoutil

 Ve středečním projevu "k národu" informoval premiér Petr Fiala českou veřejnost, že se jeho vláda chystá podpořit obyvatelstvo částkou 66 miliard Kč. Na rozdíl od projevů různých nedávných či jiných českých politiků Fiala neurážel, mluvil slušně, přijatelně. „Nenecháme vás padnout!“ Co si pod tím vlastně člověk může představit? Něco jako „nenecháme vás umřít hlady“? Nebo „neskončíte na ulici“? A kdo? 

Mnoho lidí už hlady trpí a na ulici je. Lidé v této zemi „padají“už mnoho let. Stoupenci ODS proto nadšeně Fialův projev kvitují na sociálních sítích. Co na tom, že to bylo takové nějaké nanicovaté. Prostě na půl huby, jako vždycky.

Příznivco ODS jsou spokojeni, protože má jít znovu o plošnou finanční pomoc pro všechny, takže chudý lid si nebude moci vyskakovat ani tak nenápadně jako za minulé vlády. A tato plošná finanční pomoc nemůže způsobit nic jiného než další roztáčení inflace. Proč nezjednoduší česká vláda existující systém tak, aby sociální pomoci se dostalo lidem s nejnižšími příjmy? Protože vláda nemá žádnou vizi ani program, protože svá rozhodnutí nezakládá na vědeckých studiích, ale na ideologii ODS, podle které mají k bohatství všichni lidé stejný přístup, záleží jen na píli, odvaze a schopnostech brát těm chudým a dávat bohatým. 

V pasáži „co všechno musíme“ (tváří v tvář krizi) jsme se od premiéra dozvěděli: musíme navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů z EU, získat další kapacitu v terminálech LNG, zelenou má jádro, fotovoltaika, tepelná čerpadla, bioplyn. Jednou větou: „Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie.“ Tím je ale také řečeno, že nebudeme podporovat uhlí.

 Když během dne bylo na všech kanálech hlásáno, že se premiér v osm večer obrátí k národu – tento pojem se v oznámeních skutečně opakoval, dalo se dokonce čekat, že se Fiala vyjádří k diskutovanému korupčnímu skandálu. K národu obvykle promlouvá prezident, to je jeho role, kdežto předseda vlády je sice pověřen správou země ve prospěch všech občanů, ale jeho mandát plyne z parlamentu a ta se opírá jen o část občanů, tedy část národa. Ale budiž, Fiala zvolil tuto formu, kterou občanům České republiky, už poněkolikáté, zopakoval "Já nic, já muzikant." a zdůraznil, že za všechny jeho problémy může vláda minulá. 

Kdo roztáčí inflaci? Největší váhu v indexu cen má bydlení voda, energie, paliva a to 25,14 % Potraviny a nealkoholické nápoje dělají 17,72 %, doprava 11,51 % a třeba alkoholické nápoje a tabák 8,7 %. 

"Nejsou lidi." Německo hledá zaměstnance

Restaurace a celá gastronomie, bezpečnostní služby, letiště a další obory se v Německu potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Je to zřejmě následek Lockdownu. Snížení platů při práci na zkrácené úvazky vyhánělo zaměstnance restaurací a letišť. Lidé z těchto pracovišť odcházeli do jiných oborů, ve kterých se pracovalo téměř naplno i za pandemie. 

Podle průzkumu pracovních agentur více než polovina lidí, kteři opustili gastronomii, si našla práci ve velkoobchodě, ve skladech a v dopravě. Jiní našli práci v domovních správách. Před pandemii ovšem asi čtvrtina lidí byla v restauracích zaměstnána dočasně jako brigádníci. Tito lidé se po špatných zkušenostech asi vracet nebudou.

Lidé z letišť a leteckého průmyslu si během pandemie většinou našli práci v autoservisech a v autosalonech. V současnosti je na německých letištích mnoho volných míst, nejvíc chybí elektrikáři, údržbáři a lidé k odbavování cestujících. Německá letiště hledají zaměstnance po celé Evropě. Desítky nových zaměstnanců už přišly z Řecka.

Vysoké teploty zabíjejí pasoucí se skot

Obhájci extenzivního hospodaření z úhynu zvířat na pastvinách viní klimatické změny. Podle posledních zpráv ve státě Kansas  uhynulo v minulých dnech na pastvinách několik tisíc kusů dobytka v jatečné hmotnosti. Ochránci zvířat tentokrát mlčí, ale za psa v rozpáleném autě by nejraději majitele nechali popravit.

 

Zpravodajský portál ABCnews uvedl že v Kansasu bylo nahlášeno nejméně 2000 mrtvých zvířat, která uhynulo zásluhou vysokých teplot. Na mnoha místech tohoto státu bylo naměřeno +37°C. Podle odborné služby DTN/Progressive Farmer zásluhou veder uhynulo v USA nejméně 10.000 kusů vykrmeného skotu.

Podle odborníků z Kansas State University velkou příčinou úhynu zvířat je chybějící noční ochlazení, což je následek globálních klimatických změn. Tento jev se rok od roku vyskytuje stále častěji. Výsledkem je úhyn zvířat na pastvinách.

Podobných tragédií na při pastvě skotu se v nejbližších dnech obávají chovatelé na jihu Evropy. Velké obavy mají zemědělci ve Francii, neboť náhlé změny počasí, střídání dešťů s velkými vedry, může na francouzských pastvinách dosáhnou tragických rozměrů. 

 

Koronavirus neodešel. V USA začíná očkování dětí do 5 let.

 Po dlouhém testování dal americký zdravotní Úřad pro  kontrolu léčiv souhlas s očkováním dětí proti koronavirům. Schválena je vakcína firem Biontech a Pfizer a od Moderny. V USA se předpokládá očkování 18 milionů dětí, začít by se mohlo 21. června 2022.

V EU není pro očkování dětí povolena žádná vakcína. Evropská léková agentur (EMA) v současnosti zkoumá vakcínu (Spikevax) vyráběnou Modernou. Zkoušky vakcíny Biontech a Pfizer v Evropě ještě nezačaly, protože výrobci o schválení nepožádali.

Očkování v USA  může příští týden začít. Očkovat by se mělo v lékárnách i u pediatrů. Otázkou je, zda rodiče děti očkovat nechají. Zkušenosti s použitím vakcíny Biotech, které bylo schváleno už na podzim 2021, jsou u dětí  5-11 let takové, že bylo naočkováno pouze 29 procent dětí. Fámy o tom, že vakcíny způsobují srdeční onemocnění jsou bezdůvodné, protože nebyl zjištěn ani jeden případ.

Americké úřady trvají na proočkování dětí do konce prázdnin, neboť doufají, že tím zabrání další velké vlně pandemie. Průběh nemocí u dětí je zpravidla mírný, ale je příčinou každého čtvrtého úmrtí dětí do 4 let. Navíc po prodělaném onemocnění zůstávají stopy na plících, které můžou způsobovat problémy i při jiných málo nebezpečných nemocích.  

Němečtí chovatelé prasat jsou ve ztrátě

 Nízké ceny prasat, dovoz vepřového masa ze zahraničí a vysoké náklady na krmiva a energie likvidují německé chovatele prasat. Jako katastrofální nazvali současnou situaci účastníci setkání chovatelů prasat v dolnosaském Osnabrücku. Konstatovalo se zde, že sice většina velkých závodů funguje, ale jedna desetina malých chovatelů prasat s výrobou vepřového masa skončila.

Ředitel Zájmového sdružení chovatelů prasat (ISN) Torsten Staack vyzval k zastavení dovozu vepřového masa. Kritika sdružení je z velké části namířena na spolkového ministra zemědělství Cem Özdemira, který chce v obchodech označovat vepřové podle toho v jakých podmínkách bylo vyrobeno. Torsten Staack chce, aby všechny výrobky z vepřového masa, včetně uzenin, byly označeny místem původu. Pokud bude na německý trh pronikat levné maso ze zahraničí, které by vyrobeno v krutých podmínkách, těžko němečtí chovatelé na trhu obstojí.

Němečtí výrobci vepřového masa jsou podle Staacka v nevýhodě. Na každém praseti ztrácejí 70 eur. Nepříznivě ovlivnily cenu vepřového pandemie koronaviru a prasečí mor, naopak Ukrajinská válka způsobila prudký růst nákladů na krmivo a energie.

EP schválil další kvóty na zastoupení žen ve společnostech

Kvóty na zastoupení pohlaví ve vedení velkých obchodních společností nakonec budou. Evropský parlament navrhl změny zakládacích smluv. ECB chystá zvýšení úrokových sazeb a ukončení nákupu aktiv na finančních trzích.

V úterý (7. 6.) vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě ohledně tří veřejně dobře známých legislativních návrhů, které tak budou moci být v nejbližších týdnech oběma institucemi formálně schváleny. Jde o návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách, která, odvolávajíc se na Evropský pilíř sociálních práv, poprvé stanoví některá pravidla pro minimální mzdu na celounijní úrovni (komisař pro zaměstnanost a sociální práva Nicolas Schmit k tomu uvedl: „Je to dobrý den pro silnou sociální Evropu, která chrání.“);návrh směrnice o jednotné nabíječce, která zavede pro širokou škálu elektronických zařízení povinný nabíjecí port typu USB-C; návrh směrnice „o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech“, podle kterého mají velké společnosti do roku 2026 cílit na podíl alespoň 40 % méně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, nebo podíl 33% všech pozic v řídících a dozorčích orgánech.

V úterý se také prvních 118 regionů a obcí napříč EU (a několik dalších z okolních států) zapojilo do tzv. mise pro přizpůsobení se změně klimatu, když na půdě Výboru regionů podepsaly chartu mise. Jde o projekt financovaný z unijních fondů, související se Zeleným údělem a unijní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu. Podle Komise je cílem podpořit nejméně 150 regionů a komunit „při urychlení jejich transformace směrem ke klimatické odolnosti do roku 2030“.

Ve středu (8. 6.) Evropský parlament projednával několik návrhů v rámci Zeleného údělu, respektive balíčku Fit for 55. Přijal pozici k návrhu na zpřísnění emisních limitů pro osobní automobily a dodávky, ze kterého má vyplynout zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Naopak nedošlo k dohodě o reformě systému emisních povolenek ETS a souvisejících předpisech. Jednání, jak o tom informuje třeba Euronews nebo Český rozhlas, bylo neobvykle bouřlivé.

Ve čtvrtek (9. 6.) Evropský parlament v návaznosti na závěrečná doporučení Konference o budoucnosti Evropy předložil formální návrh změn zakládacích smluv EU (podle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o EU) a vyzval ke svolání konventu. Návrhy směřují mimo jiné k posílení pravomocí Unie (např. v oblasti zdravotnictví, energetiky, obrany, sociální politiky, hospodářské politiky), k omezení zbývajících případů jednomyslného hlasování v Radě ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou, ke svěření práva legislativní iniciativy Evropskému parlamentu či ke zrovnoprávnění EP s Radou při rozhodování o rozpočtu EU.

Téhož dne Evropská centrální banka oznámila, že v červenci pravděpodobně (prvně od roku 2011) zvýší základní úrokové sazby a že další zvýšení může následovat v září. Avizovala také, že od 1. července ukončí nákupy aktiv na finančních trzích (Asset Purchase Programme), kterými mnoho let podporovala ekonomiku eurozóny.

Ve čtvrtek byl také zahájen první festival Nového evropského Bauhausu (NEB). Připomeňme, že NEB je projekt, který má zapojit architekty, designery i umělce do služeb Zeleného údělu a má vnést do klimatické politiky EU kulturní a tvůrčí rozměr (více k němu v dílu 2 tohoto seriálu). Cílem festivalu, který bude trvat do 12. června, má být tento projekt a komunitu kolem něj představit, oslavit a rozvíjet. Základní program probíhá v Bruselu, ale přes 200 doprovodných akcí se koná napříč EU.

Býčí zápasy v Mexiku bojují o přežití

Plaza Mexiko, největší mexická aréna s býčími zápasy byla v pátek po zákroku ochránců zvířat soudně uzavřena. Zatím jen dočasně, protože se proti uzavření lze odvolat. Boje zvané Fiesta Brava jsou zastaveny do rozhodnutí ústavního soudu.

O zákaz býčích zápasů v Mexiku už dlouho usiluje několik organizací ochránců zvířat, které se odvolávají na zákony o ochraně zvířat a o důstojném zacházení se zvířaty. Ochránci zvířat ovšem nečekají okamžitý zákaz, předpokládají, že to bude boj na dlouhou dobu. Svědčí o tom prohlášení společnosti Plaza Mexiko, což je provozovatel býčích zápasů, že využije všechny možnosti a prostředky k tomu, aby uspokojila zájmy obyvatelstva a byly staré mexické zvyky zachovány. 

Plaza Mexiko je aréna se 41.000 míst k sezení (Největší španělská aréna Las Ventas v Madridu má pouhých 24.000 míst.). Zastánci býčích zápasů v Mexiku obhajují mnohaletou tradici tím, že vytváří desetitisíce pracovních míst. O zákazu býčích zápasů už mnoho let neúspěšně jedná mexický parlament. 

Stáda šplhají na alpské pastviny

 Na alpských pastvinách už vyrostlo dostatečné množství té nejkvalitnější trávy. Přesun dobytka do hor začal ve Švýcarsku už před několika týdny. Jeden z nejzajímavějších přesunů je naplánován na 18. června, kdy bude 500 zvířat přeháněno po úzkých skalních stezkách na Engstligenalp. 

Začátek akce je naplánován na sobotu 18. června v 5:30 ráno. Během 90 minut musejí zvířata i pastevci po úzké kamenité pěšině, podél vysokých skal a vodopádů, překonat stoupání 600 metrů. Předpokládá se, že přesun opět bude z povzdálí sledovat velké množství diváků. Po skončení přesunu zazní na vrcholu malebné troubení alpských rohů.

Manuela ztrácí důvěru

Nejpopulárnější severoněmecká politička, premiérka vlády Meklenburska-Předního Pomořanska, Manuela Schwesig (SPD) v letošní roce ztratila hodně sympatizantů. Příčinou je ruská invaze na Ukrajině, ropovod Nord Stream 2 a nadace na ochranu klimatu MV.

Manuela Schwesig (SPD) v loňských zemských volbách byla největším tahounem socialistů. V září 2021 měla důvěru 71 procent obyvatel. V současném průzkumu ji podporuje jen 49 procent, nedůvěřuje 46 procent obyvatel. Přes pokles důvěry téměř nikdo nevidí důvody k její rezignaci z čela vlád MV. V řadách socialistů má stále důvěru 86 procent členů. 

Kantony chtějí urychlit jednání o vstupu Švýcarska do EU

Přestože zahraniční politika Švýcarska je v kompetenci spolkové vlády, podle švýcarské ústavy mohou jednotlivé kantony přímo uzavírat smlouvy s vládními orgány jiných států. Nazývá se to "Malá zahraniční politika."

Zdá se, že "Malá zahraniční politika" bude v brzké době využita při jednáních o přijetí Švýcarska do EU. Je to odezva na dosavadní jednání spolkové vlády, při nichž nedošlo k žádnému pokroku. Evropská komise uvedla, že Švýcarsko nedokázalo doposud odpovědět na spoustu otázek a podat více informací. Na tuto zprávu reagovalo několik švýcarských kantonů, které oznámily, že podle možností, které jim umožňuje ústava, "vezmou věc do svých rukou." 

Švýcarům vadí, že země se nemůže zapojit do mezinárodních akcí, které jsou určeny pouze státům EU. Jedná se například od studentské výměny "Erasmus plus." Pokoušejí se navázat spolupráci  mezi příhraničními regiony švýcarskými s regiony států EU. Velmi těžce izolaci nese Ženeva, která má kontakty s celým světem, ale s blízkými francouzskými oblastmi zůstávají její vztahy chladné, neboť francouzské úřady nechtějí překračovat pravidla EU ani se míchat do jednání Bernu s Bruselem.

Toxické částice z pneumatik ohrožují zdraví víc než výfukové plyny

Opotřebení pneumatik produkuje téměř 2 000krát více škodlivých částic než výfukové plyny moderních automobilů. Částice z pneumatik znečišťují ovzduší, vodu a půdu a obsahují celou řadu toxických organických sloučenin, včetně známých karcinogenů, sdělují analytici a naznačují, že znečištění z pneumatik se může rychle stát hlavním problémem pro regulační orgány.

Znečištění ovzduší způsobuje ročně miliony předčasných úmrtí na celém světě. Požadavek na lepší filtry způsobil, že emise částic z výfuků v rozvinutých zemích jsou nyní u nových automobilů mnohem nižší, přičemž v Evropě jsou hluboko pod zákonným limitem. Rostoucí hmotnost automobilů však znamená, že více částic je vyvrhováno pneumatikami, které se na silnici opotřebovávají.

Testy také odhalily, že pneumatiky produkují více než 1 bilion ultrajemných částic na každý ujetý kilometr, což znamená částice menší než 23 nanometrů. Tyto částice jsou rovněž emitovány z výfuků a jsou zvláště nebezpečné pro zdraví, protože díky své velikosti mohou pronikat do orgánů krevním řečištěm. Částice menší než 23 nm je obtížné měřit a v současné době nejsou v EU ani v USA regulovány.

 V současné době neexistují žádné předpisy týkající se míry opotřebení pneumatik a jen málo předpisů týkajících se chemických látek, které obsahují. Společnost Emissions Analytics nyní stanovila chemické látky obsažené ve 250 různých typech pneumatik, které se obvykle vyrábějí ze syntetického kaučuku získávaného z ropy. Jsou to stovky a stovky chemických látek, z nichž mnohé jsou karcinogenní.

Testy opotřebení pneumatik byly provedeny na 14 pneumatikách různých značek s použitím vozu Mercedes třídy C, který jezdí normálně po silnici, přičemž některé z nich byly testovány po celou dobu jejich životnosti. Vysoce přesné váhy měřily hmotnost, kterou pneumatiky ztratily, a systém odběru vzorků, který za jízdy sbírá částice za pneumatikami, vyhodnocoval hmotnost, počet a velikost částic s přesností na 6 nm. Emise výfukových plynů v reálném provozu byly měřeny u čtyř benzinových SUV, nejoblíbenějších nových automobilů současnosti, s využitím modelů z let 2019 a 2020. Použité pneumatiky vyprodukovaly 36 miligramů částic na každý kilometr, což je 1 850krát více než průměr 0,02 mg/km z výfuků. Velmi agresivní - i když legální - styl jízdy způsobil prudký nárůst emisí částic na 5,760 mg/km.

Pneumatiky produkují mnohem více malých částic než velkých. To znamená, že ačkoli je naprostá většina částic podle počtu dostatečně malá na to, aby se dostala do vzduchu a přispěla ke znečištění ovzduší, představují tyto částice pouze 11 % hmotnosti. Přesto pneumatiky stále produkují stokrát více částic přenášených vzduchem podle hmotnosti než výfukové plyny.

Průměrná hmotnost všech automobilů se zvyšuje. Diskutuje se však zejména o tom, zda elektromobily na baterie (BEV), které jsou těžší než běžné automobily a mohou mít větší točivý moment kol, mohou vést k větší produkci částic z pneumatik.

Dr. James Tate z Institutu dopravních studií na univerzitě v Leedsu ve Velké Británii uvedl, že výsledky testů pneumatik jsou věrohodné. "Je však velmi důležité si uvědomit, že vozidla BEV se velmi rychle stávají lehčími," řekl. "Očekáváme, že do roku 2024-25 budou mít BEV a městská auta [na fosilní paliva] srovnatelnou hmotnost. Pouze špičková, velká vozidla BEV s vysokokapacitními bateriemi budou vážit více."   

Dr. James Tate z Institutu dopravních studií na univerzitě v Leedsu ve Velké Británii uvedl, že výsledky testů pneumatik jsou věrohodné. "Je však velmi důležité si uvědomit, že vozidla BEV se velmi rychle stávají lehčími," řekl. "Očekáváme, že do roku 2024-25 budou mít BEV a městská auta [na fosilní paliva] srovnatelnou hmotnost. Pouze špičková, velká vozidla BEV s vysokokapacitními bateriemi budou vážit více."

Další nedávný výzkum naznačil, že částice z pneumatik jsou hlavním zdrojem mikroplastů znečišťujících oceány. Konkrétní chemická látka používaná v pneumatikách je spojována s úhynem lososů v USA. Kalifornie tento měsíc navrhla její zákaz. (theguardian.com)

Bouřky na jihu Rakouska zničily úrodu na 12.000 ha

Bouřky, které ze včerejška na dnešek zasáhly jižní Rakousko, způsobily nedozírné škody. Postižena je zejména oblast Völkermarkt, kde leželo několik centimetrů krup, jimiž byly ucpané kanály a příkopy, takže došlo na mnoha místech k rozsáhlejším záplavám.

Speciální rakouská pojišťovna, která vyřizuje škody způsobené krupobitím oznámila, že odhaduje škody na 3 miliardy eur. Hlášeno je zničení úrody na 12.000 ha zemědělské půdy. Poškozeny jsou prakticky všechny plodiny na orné půdě, a také mnoho pastvin. 

Glyphosat rakovinu nezpůsobuje, ukázal komplexní průzkum

Výbor pro stanovení rizik (RAC) působící pod Evropskou agenturou pro chemii vydal prohlášení, že na na základě dlouhodobých komplexních vědeckých průzkumů glyfosát v žádném případě nezpůsobil rakovinu.

Experti výboru měli k dispozici velké množství údajů a mnoho set jednání s odborníky, na jejichž základě došli ke stejným závěrům, jaké už dříve učinili odborníci ve Švédsku, Francii, Maďarsku a Nizozemsku, tedy že glyfosát není karcinogenní látkou. Stanovisko bude zveřejněno v srpnu na stránkách agentury ECHA, bude zasláno Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Tyto instituce by se k výsledkům výzkumu měly vyjádřit do konce července 2023.

Evropská komise bude závěry EFSA analyzovat a potom je předloží k hodnocení do všech států EU. Teprve po těchto krocích bude možné definitivně oznámit prodloužení používání glyfosátu, nebo jeho zákaz.

Podle agentury ECHA je glyfosát chemická látka, která může poškodit oči, dlouhodobé toxické účinky má na vodní organizmy.

Měsíc cestování po celém Německu za 9 eur

 Od 1. června můžou celý měsíc lidé cestovat veřejnou dopravou po celém Německu na jedinou jízdenku v ceně 9 eur (222 Kč). Jízdenka  je platná v regionální vlakové a autobusové dopravě a ve všech hromadných dopravních prostředcích ve městech.

O jízdenku je velký zájem, v předstihu si ji jenom v Hamburku koupilo 350.000 lidí. Zatim ji lze koupit na měsíce červen, červenec a srpen. Spolková vláda chce  pomoci lidem, které přivádí do problémů vysoká cena pohonných hmot, energií a potravin. Od zavedení jízdenky Neun-Euro-Ticket si spolková vláda slibuje méně vozidel na silnicích, tedy i snížení emisí.

Inflace láme rekordy i v Eurozóně

Míra inflace v Eurozóně vzrostla v květnu na rekordní úroveň. Uvedl to v Lucembursku, podle předběžného odhadu, statistický úřad Eurostat. V květnu 2022 vzrostly spotřebitelské ceny na 8,1 procenta. V dubnu byla inflace 7,4 procent.

Jedná se o inflaci v zemích, které zavedli jako platební měnu euro. Ukazuje se, že zavedení eura bylo výhodné, neboť v zemích, které ho nezavedly, je inflace téměř dvojnásobná. Inflaci táhne prudký růst energií, které od loňského května v Eurozóně vzrostly o 40 procent, cena potravin během jednoho roku vzrostla o 8 procent.

S mimořádně prudkým květnovým nárůstem inflace nepočítala Evropská centrální banka, která zaváhala se zvýšením úrokových sazeb. Naopak v USA a UK úrokové sazby včas zvýšili, takže inflace je tam pod kontrolou.