Ideologické klapky na očích ODS v ekologických otázkách mohou zabránit v řešení největších domácích problémů České republiky. Fialova ODS má v této otázce ideologický blok, který pramení z přetrvávajícího vlivu jejího zakladatele Václava Klause, který se projevil jako notorický popírač změny klimatu a nyní otevřeně podporuje německou neofašistickou Alternative für Deutschland.
Čeští europoslanci Alexandr Vondra a Jan Zahradil - kteří se postavili proti rozhodnutí EU ukončit do roku 2035 prodej nových automobilů se spalovacími motory - často papouškují Klausovy výroky, stejně jako poslanci ODS a sám Fiala.
Postoj ODS je důsledkem jejích vazeb na energetické oligarchy v zemi, notabene Daniela Křetínského, majitele EPH, a Pavla Tykače, majitele Sev.en Energy. EPH je nyní v zemi jedničkou v energetice díky svým zahraničním investicím - zejména díky dovozu ruského plynu - a Křetinský má také významnou mediální moc, zejména díky vlastnictví nejprodávanějšího deníku Blesk.
Bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek, který byl svržen kvůli korupčnímu skandálu, se rychle přesunul z úřadu předsedy vlády, kde sledoval politiku výhodnou pro oligarchy, do skutečné práce pro Křetinského. Topolánek se často zaměřuje na EU a její zelenou politiku, přičemž EU označuje za "zelený Taliban". Tykač v poslední době několikrát vystoupil v médiích s tvrzením, že pokud Česko omezí svou závislost na ruských dodávkách energie, povede to k dramatickému poklesu životní úrovně a lidovým nepokojům, které v zemi dosud neměly obdoby.
Druhým velkým problémem v oblasti energetiky, kterému vláda čelí, je zvládnutí krize životních nákladů způsobené rostoucími cenami energií. Na rozdíl od svých sousedů věří česká vláda v neoliberální ideologii o nezasahování do trhu a o udržování nízkých rozpočtových výdajů. To znamená, že se vláda zdráhá zavést cenové stropy (jako v Maďarsku) nebo poskytovat finanční pomoci spotřebitelům energií (jako v Polsku).
Česká vláda stále ještě řeší, jakou pomoc spotřebitelům poskytnout. Vláda váhá s rozdělením peněz kvůli obavám z narůstajícího deficitu. Poté, co roztrhala rozpočet na rok 2022 schválený Babišovou odcházející vládou, udělala velkou fanfáru. Nyní byla nucena schodek opět navýšit o 50 miliard korun a obvinila z toho válku na Ukrajině, ačkoli ve skutečnosti je následek jejího snížení daní, které způsobilo, že deficit opět katastrofálně narostl.
Česká vláda, stejně jako vláda Viktora Orbána v Maďarsku, však zatím krizi spíše využívá k tomu, aby zdvojnásobila svou sázku na jadernou energii, než aby se věnovala ekologickým možnostem. Důrazně podporovala kompromis EU, který prosazovala předchozí Babišova vláda, pokud jde o zařazení jaderné energie mezi udržitelné zdroje energie. Babiš se snažil zablokovat cíl EU, kterým je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, a ve volební kampani útočil na to, co nazýval "zeleným šílenstvím", které EU zemi vnucuje.
Babišova vláda již také vyloučila Rusko z tendru na výstavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany a současný kabinet podnikl kroky k úplnému přechodu na využívání jiného než ruského paliva.
Problematičtější zůstává ropa a plyn, protože předchozí vlády pro snížení této závislosti udělaly jen málo. Předchozí vláda ODS začala zajišťovat dodávky norského plynu, ale Babišova vláda to nechala propadnout. Babiš byl také nedávno obviněn bývalým sociálnědemokratickým premiérem Bohuslavem Sobotkou, že záměrně zmařil projekt výstavby plynovodu spojujícího české východní regiony na Moravě s nedávno vybudovaným polským terminálem LNG.
Pokud jde o ropu, je vláda rovněž ve velmi slabé pozici, ačkoli se jí podařilo získat výjimku ze sankcí EU na dodávky ropovodem, čímž hrozbu výpadku prozatím oddálila.
Zároveň nechala široký prostor pro obvinění ze strany Andreje Babiše, který pravděpodobně na podzim oznámí svou kandidaturu na prezidenta, že nepomáhá českým spotřebitelům a zároveň je příliš štědrá v pomoci ukrajinským uprchlíkům. To je argument, který nyní začínají zkoušet populisté v celém regionu.
V uplynulých 25 letech tento model pomohl zemi přiblížit se průměrnému HDP na obyvatele v EU na bázi kupní síly, ale nyní se konvergence prakticky zastavila a ve skutečnosti se kvůli korunové krizi vrátila zpět. Procentuální podíl HDP na obyvatele (podle standardu kupní síly) Česka na průměru EU klesl z 93 % v roce 2020 na 91 % v loňském roce.
Starý model dosáhl svých limitů a nyní je ohrožen rostoucími cenami energií, změnou klimatu, konkurencí ze strany levnějších rozvojových zemí a také automatizací a digitální revolucí - v indexu digitální ekonomiky a společnosti EU se Česko nachází hluboko pod průměrem EU.
Selhání české vlády je však mnohem širší než ideologie ODS, neboť vlády sociálních demokratů (ČSSD) a Babišova populistického ANO nadále hájí těžký průmysl, včetně uhelných dolů a uhelných elektráren, zatímco zelenou energii či e-mobilitu pobízejí jen okrajově.
Žádné komentáře:
Okomentovat