Vláda prchá před vlastními chybami

 Včera proběhla demonstrace kovoodborářů. Nejednalo se před Úřadem vlády o masovou demonstraci, přišlo asi 2000 lidí, mezi nimiž byli i křiklouni z různých hnutí, která s odbory mají pramálo společného. Demonstrace odborářů odhalila zbabělost vlády.

Zdá se, že Fialova vláda se ve svých pokusech udělat něco s rozpočty státních financí, které nerozvrátili občané, ale politici, snaží obelhat veřejnost i sama sebe. Nemůže se divit, že lidé to berou jako podvod na voličích. Potenciál, aby demonstrace narůstaly, tu je, a to především z pohledu toho, že vláda se rozhodla činit v rozporu s tím, co slibovala v programovém prohlášení, a v rozporu s tím, jak se žije obyčejným lidem.

"Zvali jsme i zástupce vlády, ale ti mají z nás strach. Nechtějí slyšet pravdu. Přišli jsme jim dnes sdělit, jak se lidem žije a co si myslí o jejich krocích. Proto pan premiér dnes doslova utekl na druhý konec republiky do Jeseníku," řekl na začátku protestu předák svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle něj kabinet »kašle na sociální dialog«, ministři na jednání tripartity vždy nechodí a vypouštějí testovací balonky k reformním návrhům. "Počínaje dneškem se začínáme hlasitě ozývat a říkáme takovému dialogu ne. Chceme, aby vláda plnila své sliby," řekl šéf svazu. Vládu označil za asociální.

Odboráři vyzvali kabinet, aby začal s politiky všech stran, s odbory a zaměstnavateli diskutovat o »možných úpravách důchodového systému za účelem jeho konsolidace«. Předáci požadují dřívější důchod bez krácení pobírané částky pro profese z takzvané třetí a čtvrté kategorie. Týkalo by se to asi 400.000 lidí. Odbory žádají, aby se kabinet »zdržel strašení a přestal vypouštět balonky«. Vláda podle nich musí přijmout »spravedlivou daňovou reformu« bez dopadu na seniory, rodiny či chudé. Zrušení superhrubé mzdy považují odboráři za velkou chybu, vládní strany ji podle nich mají napravit. Vláda má také hájit české zájmy v unii tak, aby opatření neničila domácí průmysl. Vést má sociální dialog. "Je to šest požadavků, které požadujeme splnit, jinak vyzýváme vládu k odstoupení," řekl místopředseda svazu KOVO Ivo Kužel.

12. týden v EU

  Pondělí 20. března 2023

Polský premiér Mateusz Morawiecki přednesl na universitě v Heidelbergu projev o evropské integraci, ve kterém zdůraznil nenahraditelnost národních států a odmítl federalizaci a další centralizaci EU. (Jde o další jeho silný příspěvek k tomuto tématu po vystoupení v Evropském parlamentu v říjnu 2021.)

V Bruselu se uskutečnila dárcovská konference na podporu obyvatel Turecka a Sýrie zasažených zemětřesením, kterou spolupořádaly Komise a švédské předsednictví. Celkem dárci přislíbili 7 miliard eur, z toho 6,05 miliardy eur půjde na granty a půjčky určené Turecku a 950 milionů eur na granty pro Sýrii.

Rada prodloužila mandát vojenské operace EU ve Středomoří EUNAVFOR MED IRINI, zahájené v březnu 2020, která má za úkol kontrolovat dodržování zbrojního embarga vůči Libyi. Mandát byl prodloužen do 31. března 2025.

Rada se dohodla na urychlení dodávek munice pro Ukrajinu a na společném zadávání zakázek za tímto účelem.

Úterý 21. března

Evropská investiční banka uveřejnila výsledky svého v pořadí pátého výročního klimatického průzkumu, který zjišťuje názory lidí na změnu klimatu. Ve vztahu k ČR uvádí mimo jiné, že 59 % českých respondentů je pro přijetí přísnějších vládních opatření, která by vedla ke změnám osobního chování, přičemž u osob mladších 30 let je to prý 75 %. Z respondentů mladších 30 let prý také 68 % uvádí, že při volbě zaměstnání je důležitým kritériem dopad činnosti jejich budoucího zaměstnavatele na klima, a 18 % udává, že se jedná dokonce o hlavní prioritu.

Středa 22. března

Komise předložila návrh směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží. Tou míní dosáhnout toho, aby v rámci reklamace vadných výrobků byla upřednostňována oprava před výměnou zboží. Tento záměr odůvodňuje ochranou životního prostředí a plněním cílů Zeleného údělu. Směrnice by přinesla pro podnikatele další náklady a administrativní zátěž.

Komise také předložila návrh směrnice týkající se dokládání environmentálních tvrzení, který má zabránit „lakování nazeleno“ ze strany výrobců a spotřebitelům má usnadnit výběru „udržitelných“ výrobků. Spotřebitelé prý budou mít jasnější informace a větší jistotu, že když se něco prodává jako zelené, bude to opravdu zelené, a budou mít kvalitnější informace pro výběr výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí.

Čtvrtek 23. března

Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě ohledně iniciativy FuelEU Maritime, která tvoří součást balíčku Fit for 55. Budoucí nařízení se týká zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě. Dohodu ještě musí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Pátek 24. března

V Bruselu se uskutečnilo zasedání Evropské rady, které se zabývalo mimo jiné válkou na Ukrajině, konkurenceschopností a energetikou. Vedoucí představitelé mimo jiné uvítali pondělní dohodu v Radě ohledně dodávek munice Ukrajině. První den se unijní lídři také sešli s generálním tajemníkem OSN António Guterresem, aby si zanotovali ve věcech klimatu a pochválili Unii s jejím Zeleným údělem jako premianta. Druhý den proběhl Euro Summit

V pondělí Německo ochromí výstražná stávka v dopravě

Odborové svazy Ver.di a EVG oznámily, že v pondělí 27. března uskuteční výstražnou stávku v dopravě. Zastaví se na 24 hodin letecká, železniční a lodní doprava. V celém Německu dojde k vážným zpožděním, včetně zastavení dopravních služeb ve všech zmíněných oblastech," Důvodem stávky jsou nízké mzdy."

V pondělí nepojedou v Německu rychlíky ani regionální vlaky, nadzemní městské dráhy. Stávkovat mají zaměstnanci Deutsche Bahn i dalších železničních společností. Některá letiště se k stávce také připojí, stávkovat chtějí i zaměstnanci městské dopravy. Stávkovat nebudou podzemní dráhy a autobusová doprava.

Zároveň s megastávkou v dopravě bude v Postupimi probíhat jednání odborových svazů se zaměstnavateli. Dohoda údajně není na obzoru. Odbory požadují zvýšení mezd pro 2,5 milionu zaměstnanců v dopravě o 10,5 procent, .minimálně o 500 eur (11.582 Kč). Zaměstnavatelé nabízejí zvýšení o 5 procent nebo jednorázový příplatek 2.500 eur(59.264 Kč) 

Letní čas šetří elektrickou energii

 Podle studie prováděné v kancelářských budovách patnácti amerických měst bylo zjištěno, že jenom na klimatizaci se při přechodu na letní čas  uspoří 6 procent elektrické energie. To je zřejmě jedním z důvodů, proč v USA je nadále od poloviny března letní čas zaváděn.

Je známou skutečností, že v letním období, při odpoledních vyšších teplotách vzduchu, musí v kancelářích klimatizace intenzivněji pracovat. Pokud zaměstnanci ukončí zaměstnání o jednu hodinu dříve, je možné klimatizaci vypnout a ušetřit spoustu energie. Při letním čase se sice spotřebuje nějaká energie na ranní přitápění, ale  celkově nižší spotřeba hovoří jasně pro letní čas.

Výsledky průzkumu byly nedávno zveřejněny v časopise „Environmental Research Letters“. Experti trvají na tom, že letní čas ušetří nejméně 3 procenta energií. Ještě více se může ušetřit při výstavbě "chytrých budov," v nichž bude klimatizace automaticky regulovaná podle přítomnosti osob v jednotlivých místnostech.

Boj jednoduchého Ševčíka proti EU

 Děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík přirovnává Evropskou unie a její politiky  k nacistické Třetí říši. Nepřipomíná to zloděje, který křičí "Chyťte zloděje?"

Ševčíkova kniha Nacistické kořeny bruselské EU je kompilát konspiračních tvrzení, která zneužívají - ať už vědomě, nebo nevědomě - velmi širokého interpretačního prostoru, jenž vytváří jakákoliv složitá a nejednoduše pochopitelná struktura, jakou EU bezpochyby je. 

Podobné konstrukty ani nepočítají s tím, že budou analyzovány a vyvraceny, pouze vrší na kupu informačního smetiště další odpad. Cílem je, stejně jako v jiných případech, relativizace pojmů, relativizace faktů, například právě tím, že EU postavíme na úroveň nacistické říše a tím zcela zrušíme její legitimitu ve prospěch těch, kdo legitimitu v hodnotovém smyslu těžko nabývají, tedy zejména totalitární a autoritářské režimy. Tuto taktiku ve své propagandě v hybridně konfliktních aktivitách systematicky používá putinovské Rusko.

Z akademického hlediska je ale právě takto flagrantně manipulativní konstrukt potřeba vystavit kritickému pohledu a skepsi. A v tomto ohledu je jednání děkana NF VŠE Ševčíka vysoce kontroverzní. Nejedná dle akademických zásad, jedná jako politicky aktivní jedinec, jehož politické názory jdou zjevně ruku v ruce s obsahem podobných manipulativních konstrukcí. Jedná zároveň z mocenské pozice děkana fakulty, přičemž zkušenost s jeho jednáním v tomto směru je dlouhodobě velmi pochybná. 

V tomto smyslu nelze jeho jednání považovat za snahu otevřít bezpečnou akademickou diskusi, ale vést otevřenou politickou propagandu.

Čínské superkrávy dojí 18.000 kg mléka

 Čínští výzkumníci rozhlašují, že se jim podařilo naklonovat krávy, které nadojí velké množství mléka. Zprávu zveřejnila CNN. 

Podle čínských medií byly v roce 2022 naklonována embrya krav, které budou schopny dojit 18.000 kg mléka za laktaci. Je to tedy dvakrát tolik, co dojí průměrná německá kráva. 

Klonování čínští výzkumníci prováděli údajně tak, že zárodcích buněk vyměnili jádra za jádra buněk odebraných z uší holštýnského skotu. Laikovo taková informace musí stačit. Odborník obrátí oči v sloup.

Čínští výzkumníci slibují, že během dvou až tří let odchovají stádo více než jeden tisíc superkrav s dojivostí 18.000 kg. Cílem vývoje je zajistit soběstačnost Číny ve výrobě mléka. Ještě před několika desítkami let se tvrdilo, že lidé v jihovýchodní Asii kravské mléko nesnášejí. Zřejmě to bylo tím, že na něj nebyli zvyklí, nebylo k dostání. Většina současných  čínských krav byla dovezena ze zahraničí.

České montovny, veselé dílo prognostiků

  Slabost Václava Klause a Miloše Zemana pro Rusko je všeobecně známa. Především otcové-prognostici nás svázali s Ruskem na dobové úrovni. Jednoduše řečeno, díky Klausovu dogmaticky pojatému modelu transformace ekonomiky  zůstala česká ekonomika "sedět na plotě". Na jedné straně se musely podniky v rekordně krátkém čase a bez podstatné pomoci státu přeorientovat na západní trh, což vedlo k zániku většiny finálních výrobců a vzniku pověstné "české montovny". Na straně druhé model montovny zůstal fatálně závislý na dodávkách levných surovin z východu, tak jak jsme předtím byli zvyklí.

Ekonomický model byrokratického socialismu  byl zaměřen na potřeby vysoce koncentrovaného těžkého a zbrojařského průmyslu. Výroba spotřebního zboží pro obyvatelstvo byla ponechána osudu. Plánovači nevěděli, kolik se má čeho vyrobit, protože funkce nabídky a poptávky neexistovala.

Za starého režimu existoval chronický nedostatek běžného spotřebního zboží. Z principu existovat musel. Ale jestliže v někdejší ČSSR chyběl toaletní papír nebo prášky na praní, v SSSR chybělo na trhu prakticky všechno. To umožňovalo malé československé ekonomice vyvézt do nenasytného sovětského trhu cokoliv, co vůbec vyrobila. Nároky tamních spotřebitelů zůstávaly nízké a lidé byli většinou velmi rádi, že vůbec něco mohli koupit.

Za tento úspěšný obchod ovšem československé podniky zaplatily ztrátou konkurenceschopnosti na západních trzích. V polovině 80. let např. osobní automobily řady Škoda 105/120 na Západě lidé nechtěli ani za symbolické ceny. A to ovšem byla pouze špička ledovce. Po listopadu a Klausově transformaci větší část českých podniků zaplatila neschopností přejít na západní trh a zánikem. Pomoc PZO s prodejem na Západ zmizela přes noc, doposud úspěšní čeští výrobci šly ke dnu.

Přestože Klaus sliboval dohnání životní úrovně Rakouska během pěti let, běžnému laikovi, který tuto zemi navštívil, bylo jasné, že to bude trvat nejméně 20 let. Obrat by vyžadoval ještě jednu, novou, úplně jinak pojatou ekonomickou reformu. Provozy s nízkou mírou zpracování a přidané hodnoty jsou extrémně citlivé na zdražování surovinových a energetických vstupů. Ziskovost v podobných provozech výrazně klesá.

Klauzem zřízené české montovny byly, tak jako po dobu čtyřiceti let bylo komunistické Československo, vázány na dodej levných surovin z Východu. Místo aby nás dovedl na Západ, jak sliboval, nechal nás sedět na plotě. Mizivý důraz na efektivitu v popsaném modelu dovedl mj. k zachování vysoké energetické náročnosti české ekonomiky.

Zdražování surovin a energetických vstupů postihuje všechny výrobce. Kdo prodává hotové výrobky, je na tom ale mnohem lépe než producent polotovarů nebo součástek. Nepoměr mezi vstupy a výnosy je daleko vyšší.

"Hybridní" zahraničněpolitické směřování odpovídá tvrdým limitům "hybridního" ekonomického modelu, jímž  géniové privatizace obšťastnili obyvatelstvo. Most mezi Východem a Západem z roku 1945, jak ho chtěl rekonstruovat benešovec Zeman, jen odpovídal chybám, kterými oba vrchní prognostici obohatili polistopadový vývoj.

Volební vítězství nizozemského venkova

V středečních nizozemských provinčních volbách zvítězila nová populistická strana, která se veze na vlně hněvu venkova na vládní politiku prosazující ochranu životního prostředí.

Úspěch Hnutí zemědělců a občanů (BBB) ve středečním hlasování, které v květnu rozhodne o složení senátu, zpochybňuje schopnost vlády přijmout klíčové zákony, včetně plánů na snížení emisí dusíku.

"Nizozemsko jasně ukázalo, že máme této politiky plné zuby," řekla zakladatelka BBB Caroline van der Plas veřejnoprávní televizi NOS. "Nejde jen o dusík, jde o občany, kteří nejsou vidět, nejsou slyšet, nejsou bráni vážně."

Po sečtení téměř 90 % hlasů si BBB zajistila podíl 19 % - což podle prognóz stačí na to, aby měla v 75členném senátu 15 členů, až budou členové provinčního shromáždění koncem května volit novou horní komoru. Tím by se nová strana stala největším blokem v horní komoře. 

 V praxi obě strany prohlásily, že zablokují celý klimatický program koalice, pokud nepůjde dál a rychleji, například tím, že do dvou let uzavře všechny uhelné elektrárny a zastaví dotace pro průmysl založený na fosilních palivech.

Cílem vlády je vykoupit zemědělce a snížit stavy hospodářských zvířat až o třetinu, aby pomohla snížit emise dusíku do roku 2030 na polovinu. V Nizozemsku, v druhém největším zemědělském vývozci na světě, překračuje obsah dusíku v půdě a vodě limity EU.

Stejný problém také zastavil stavební projekty navzdory velké bytové krizi, přičemž ekologické skupiny vyhrály soudní spory, které nařizují vládě omezit emise a chránit přírodu před vydáním nových stavebních povolení.

BBB, která získala podporu krajně pravicových a populistických stran na mezinárodní úrovni, tvrdí, že problém je zveličený a že živobytí zemědělců je obětováno ekologickému přechodu.

Agrární protiekologická strana míří k vítězství v Nizozemsku

 15.03.2023 7:56 - Zelená transformace v Nizozemsku  jev centru pozornosti: podpora strany, která se staví proti snižování emisí dusíku, v průzkumech prudce stoupá.

Zdá se, že nová strana vedená zemědělci, kteří bojují proti snižování emisí dusíku, bude velkým vítězem klíčových nizozemských regionálních voleb, které by mohly vážně oslabit vládu a podle analytiků předznamenat celoevropský odpor proti přechodu na zelenou ekonomiku.

Hnutí BBB, jehož symbolem je nizozemská vlajka vyvěšená vzhůru nohama, vzbudilo celosvětovou pozornost a o protestech zemědělců - blokádách dálnic, kydání hnoje na silnice a shromážděních před domy politiků - hojně informovala mezinárodní média. Popularita BBB prudce vzrostla v souvislosti s vládními plány na vykoupení zemědělců a snížení počtu hospodářských zvířat až o třetinu, aby se do roku 2030 pomohlo snížit množství nelegálních emisí dusíku na polovinu. Podle průzkumů by se  BBB  mohla stát největší stranou v pěti venkovských provinciích.

Veřejně ji podpořili také krajně pravicoví a populističtí politici, včetně nizozemského odpůrce islámu Geerta Wilderse, francouzské Marine Le Penové, ministrů polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) a dokonce i Donalda Trumpa.

Podle analytiků toto hnutí - v druhém největším vývozci zemědělských produktů na světě - přesně zapadá do populistického rámce, který opatření v oblasti klimatu vykresluje jako novou formu tyranie vlád a globálních elit nad obyčejnými, tvrdě pracujícími občany, jejichž oprávněné obavy jsou do značné míry ignorovány.

Zemědělci v Německu, ve Francii a v Belgii v posledních měsících protestovali proti vládou prosazovanému snižování emisí a dalším reformám zemědělského sektoru souvisejícím s klimatem s tím, že jejich živobytí je obětováno opatřením proti globálnímu oteplování.

Nizozemsko však bylo "vždycky tak trochu předzvěstí toho, co přijde jinde"

Fakta proti pravdě ekonomů

 Starším lidem, co zažili reálný socializmus, dnešní doba musí připomínat rostoucí nespokojenost v roce 1989. Tehdejší režim také obhajovali lidé buď prostodušší nebo ti, kteří se jeho zásluhou domohli ekonomického blahobytu a mocenského postavení.

 Krize jako první postihuje sociálně slabé občany, ale k jejich problémům se systém nechce hlásit. Každý si prý za svou bídu může sám tím, že se narodil ve špatnou dobu na nesprávném místě, ve škole se neučil, je líný a neschopný. 

Poslanci a senátoři si odhlasovali zvýšení mezd. Aby tím neohrozili státní pokladnu, odhlasovali snížení důchodů. Každý důchodce by měl každý měsíc přispět na parlament a soudy tisícikorunou a ještě by něco mělo ve státní pokladně zbýt (Kdo chce, nechť věří.)

Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům vzrostly meziročně platy zhruba o 12,7 procenta. Plat řadového poslance a senátora se zvýšil o 11.600 Kč na 102.400 korun měsíčně. Prezident pobírá 341.200 korun, o 38.500 Kč víc než dosud. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce překročil 100.000 korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90.000 korun. Politikům a soudcům se zvedly rovněž náhrady.

Platy ústavních činitelů se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Vypočítávají se z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.

Už 30 let je každé nepatrné zvýšení důchodů doprovázeno diskusemi o reformě důchodového systému. Diskuse končí ve ztracenu, protože tento systém nikdo na světě nedokáže zreformovat tak, aby se bezpracně všichni měli dobře. 

Pro případné úpravy českého penzijního systému jsou poměrně dobré podmínky. Český systém je stabilní. Po mnoho let až desetiletí se penze drží zhruba mezi 40 % a 45 % průměrné  mzdy. Jako podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) jsou penze někde u 9 procent. Ve vyspělých evropských zemích se tento podíl pohybuje většinou mezi 11 a 13 procenty. Takže podobně, jako se argumentuje zadlužením vůči HDP, které je podle našich politiků zanedbatelné, lze konstatovat, že jsou tady značné rezervy. Dalším pozitivem pro zvýšení důchodů je, že počet starobních důchodců je nejnižší od roku 2010 a počet ekonomicky aktivních osob naopak nejvyšší. 

Od roku 1992 mzdy reflektovaly inflaci a reálnou kupní sílu. V roce 1992 byla průměrná mzda okolo 4000 korun. Zvýšila se desetkrát, ale důchody se zvýšily jen sedmkrát. Národní ekonomická rada (NESH) proto už před časem navrhla, aby tzv. nultý pilíř (státem garantovaný a vyplácený důchod) byl fixován na 40 % průměrné hrubé mzdy minulého ročního období a pravidelně podle míry inflace valorizován. Podmínkou pro získání této části důchodu by měl být pouze důchodový věk a počet odpojištěných let. Zásluhová část starobního důchodu, která při přiznání důchodu je vypočtena, nemá být valorizována, podobně, jako nejsou valorizovány renty pobírané z dobrovolného penzijního připojištění.

10. týden roku 2023 v EU

 Úterý 7. března 2023

o provozu byl uveden zmodernizovaný Schengenský informační systém (SIS). SIS je systémem pro sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy vnějších hranic schengenského prostoru. Po několikaletých přípravách byl nyní SIS rozšířen o nové kategorie záznamů – např. o otisky dlaní, otisky prstů a záznamy DNA pro pohřešované osoby – a o nové nástroje pro boj proti trestné činnosti a terorismu.

Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě o uspořádání Evropského roku dovedností v období od 9. května 2023 do 8. května 2024. Tato akce bude zahrnovat různé konference, diskuse, kampaně apod. – to vše k propagaci prohlubování dovedností a rekvalifikace. Dohodu ještě musí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Ursula von der Leyenová v kanadském parlamentu poznamenala: „Žádná demokracie není dokonalá. Ale všechny demokracie jsou zdokonalitelné. To je naše poslání.“ (O tom, jaký přístup mají unijní instituce ke „zdokonalování“ demokracie blíže třeba v článcích Konference o budoucnosti Evropy skončila nebo Unijní demokracie naruby.)

Středa 8. března

Komise vydala pokyny členským státům k provádění a koordinaci fiskální politiky na rok 2024. Pokyny mají sloužit jako podklad k přípravě programů stability a konvergenčních programů, v nichž členské státy představují své střednědobé fiskální strukturální plány.

Na stránkách Evropského parlamentu bylo u příležitosti MDŽ zveřejněno bojovně laděné prohlášení předsedy Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Roberta Biedroně. Pokud bude EU pokračovat současným tempem, dělí ji podle soudruha předsedy od dosažení úplné rovnosti pohlaví nejméně 60 let, a to prostě nejde.

Čtvrtek 9. března

Předseda Evropské rady, předsedkyně Komise, předseda Euroskupiny, prezidentka Evropské centrální banky a prezident Evropské investiční banky ve společném prohlášení, otištěném v několika denících, vyzvali k zintenzivnění prací na vybudování unie kapitálových trhů. Tento apel dali do souvislosti s tím, že v nadcházejících desetiletích nás prý čeká v souvislosti se Zeleným údělem a digitalizací „největší průmyslová transformace naší doby“, a proto potřebujeme kapitál k její realizaci.

Rada schválila závěry o klimatické a energetické diplomacii. Ty potvrzují, že základní složkou zahraniční politiky Unie má být diplomacie v oblasti klimatu, respektive prosazování nynější linie Zeleného údělu po celém světě.

Pátek 10. března

Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě o návrhu přepracované, velmi zpřísněné směrnice o energetické účinnosti. Ta je součástí Zeleného údělu, respektive balíčku Fit for 55. Podle nové úpravy by se mimo jiné konečná spotřeba energie v EU měla snížit do roku 2030 o 11,7 % ve srovnání s rokem 2020. Dohodu ještě musí formálně potvrdit obě instituce a poté směrnici přijmout.

Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku společně nastínili Evropskou vesmírnou strategii pro bezpečnost a obranu. Cílem má být lépe chránit vesmírné systémy a služby EU a maximalizovat využití vesmírných systémů pro bezpečnost a obranu, čímž se prý posílí úloha EU jako „globální vesmírné velmoci“.

Střelba v modlitebně Svědků Jehovových

 V modlitebně Svědků Johovových v Hamburgu bylo včera večer okolo 21. hodiny zastřeleno 8 lidí, nejméně dalších 8 lidí bylo postřeleno. Pachatel je pravděpodobně mezi mrtvými lidmi. Hamburská policie byla ma místě téměř okamžitě. Po jejím příjezdu zazněl v horním patře budovy další výstřel. Pachatel spáchal sebevraždu.

Policie zahájila rozsáhlou pátrací akci a vyšetřování svědků. Zatím policie odmítá zveřejnit jakákoli přesná čísla o počtu mrtvých, zraněných a ostatních přítomných lidí. Vše značí, že se nejedná o nějaké spiknutí, ale čin jednoho pomateného člověka. Modlitebna , v níž k masakru došlo , se nachází v třípatrové budově, kde jsou jen úřady a obchody. 

Prezident přichází, doba Klausova zůstává

  Když na konci roku 1989 přišel do Občanského fóra Václav Klaus, vypuklo prý mezi disidenty nadšení. Našli zkušeného odborníka na regulaci peněžních toků, navíc nekomunistu. Byla mu nabídnuta funkce guvernéra Státní banky, avšak Václav Havel a disidenti okamžitě narazili, protože Václav Klaus hned předvedl, koho mají před sebou. Rozhodl: "Já budu ministrem financí, guvernérem banky bude někdo jiný."

Tak Klause znali i komunisté z různých ekonomických ústavů: "Já jsem nejchytřejší a nejschopnější ekonom, proto jsem předurčen stát v čele čehokoli a rozhodovat o čemkoli," naznačoval všude. Komunisté ucítili nebezpečí a nechtěli ho mezi sebe. Klaus ve straně, to by bylo horší než veš v kožichu. 

V prosinci 1989 Klaus snadno přesvědčil Občanské fórum, které nebezpečí netušilo. Havel, pro něhož na prvním místě byla lidská práva a občanská společnost, raději tunelářům ustoupil a potom před Klausem a bandou komunistických ekonomů musel ustupovat dalších 13 let. Ustupovat musela i celá Česká republika. A prakticky musí ustupovat pořád, protože i současná vládní Pětikoalice je pod tlakem Klausových asociálních a tunelářských názorů, které vyhovují polistopadovým velkoměstským zbohatlíkům. Slovenští politici Klause rychle přečetli a udělali vše pro to, aby byli od něj co nejdále. 

KLaus odešel z Hradu už před 10 lety, tím se mnoho nezměnilo. Zeman jako Klausův partner z opoziční smlouvy se dostal na místo prezidenta jen zásluhou okoukané Klausovy protibruselské ukřivděnosti, kterou se na rozdíl od Klause nechlubil mezi komunisty v parlamentu (jejichž zásluhou byl Klaus zvolen), ale mezi komunistickým lidem prostým, jenž si zoufale chrání svůj český smrádek. Odpor k Západu Zeman zdůrazňoval svými kontakty na  Východ.

Nadešel den, kdy ekonomy na čele státu nahradí člověk jehož páteř se nepokřivila při sledování peněžních veletoků, které vyústily do současné rekordní inflace. Těch posledních dvacet let bylo prezidentství zneužíváno lidmi, kteří hlavně mysleli na spřátelené skupiny oligarchů a na zájmy Ruska a Číny. Je tristní a pro české obyvatelstvo zahanbující slyšet bývalého prezidenta Klause, kterak obviňuje Západ a Ukrajinu z vyvolání války proti Rusku. 

Bezdomovec si ustlal v kontejneru a skončil ve voze

Velké štěstí měl šestačtyřicetiletý muž s severoněmeckém Lingenu, když se před zimou a větrem ukryl v kontejneru na odpadky. Protože byl unavený, v teple usnul. V té době však zaměstnanci popelářské firmy přijeli kontejner vyprázdnit.

Údajně do kontejneru nahlédli, ale nic podezřelého neviděli a kontejner vysypali do vozu. Když zastavili u dalšího stanoviště kontejnerů, uslechli zevnitř vozu volání o pomoc. Naštěstí lis ve voze ještě nebyl naplněný a nespustil se, takže řidič mohl zařízení vozu na odpadky zastavit. K vyproštění muže z popelářského vozu museli být přivoláni hasiči, kteří za pomoci zdvihací plošiny muže vysvobodili. Neutrpěl žádná zranění.   

Lidé jezdí na koních už 5000 let

 V dnešní době se v Evropě jezdí na koních většinou jen sportovně a pro zábavu, výjimečně je na koních možné spatřit policisty a vojáky (Švýcarsko). Jako dopravní prostředek kůň už používán není.

Kdy v nejstarších dobách v Evropě bylo možné člověka na koni spatřit? Vědci v pátek zveřejnili možnou odpověď na tuto otázku v časopise Science Advances. Podle této studie lidé v Evropě pravděpodobně jezdili na koních již před 5000 lety.

Vědci z Helsinské univerzity a dalších evropských univerzit pro svou studii zkoumali staré lidské kostry nalezené v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. Došli k závěru, že kolem roku 3000 až 2500 př. n. l. už lidé na koních určitě jezdili. Usuzuje se to podle tvaru a složení lidských koster.

„Když sedíte na koni, musíte udržovat rovnováhu a nohama svírat koně,“ řekl agentuře AFP Martin Trautmann z Helsinské univerzity. "Tomu se při častém sezení na koni přizpůsobuje lidská kostra."

Začátek března v EU

 Pondělí 27. února 2023

Došlo k posunu v napjaté situaci ohledně uplatňování tzv. severoirského protokolu, který se týká pobrexitových obchodních pravidel mezi EU a Spojeným královstvím ve vztahu k Severnímu Irsku. Komise a britská vláda dosáhly nové kompromisní politické dohody, která řeší některé dlouhodobě sporné otázky. Osud dohody bude ovšem záviset především na tom, zda ji britský premiér Rishi Sunak doma obhájí.

Rada rozhodla o prodloužení sankcí proti Bělorusku, které byly původně zavedeny v roce 2020 kvůli vnitřním represím a porušování lidských práv a později zostřeny v souvislosti se zapojením Běloruska do války na Ukrajině. Sankce byly prodlouženy o další rok, a to do 28. února 2024.

Komise si připomněla mezinárodní den ledních medvědů. Na Facebooku na stránce EU Climate Action k tomu poznamenala: „Nyní je čas chránit Arktidu a učinit ji odolnější vůči dopadům změny klimatu – jak kvůli ledním medvědům, tak kvůli lidstvu. Můžeme toho dosáhnout díky větší angažovanosti a inkluzivitě v našich politikách v oblasti klimatu.“

Úterý 28. února

Evropská investiční banka vydala výroční zprávu o investicích. Zpráva se obsáhle věnuje problematice financování Zeleného údělu. EU podle EIB musí výrazně zvýšit produktivní investiční výdaje, pokud má udržovat krok s globální konkurencí a splnit cíle nulových čistých emisí k roku 2050.

Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě o návrhu nařízení o evropských zelených dluhopisech (EuGB). Tento budoucí předpis má stanovit jednotné požadavky pro emitenty dluhopisů, kteří chtějí své dluhopisy takto označit. Má jít o dluhopisy, které sledují „environmentálně udržitelné“ cíle. Nařízení má dále upravit systém pro registraci subjektů jednajících jako externí posuzovatelé EuGB a dohled nad nimi a regulovat dohled nad emitenty EuGB. Dohodu ještě musí formálně potvrdit obě instituce a poté předpis přijmout.

Středa 1. března

Komise předložila balíček návrhů k řidičským průkazům a bezpečnosti silničního provozu. Navrhuje mimo jiné zavedení digitálního řidičského průkazu, přizpůsobení přípravy řidičů Zelenému údělu, přísnější přístup k začínajícím řidičům, účinnější přeshraniční postih přestupků nebo uznávání zákazu řízení uloženého v jednom členském státě v celé EU. Pokud jde o Zelený úděl, řidiči mají být např. lépe připraveni na vozidla s nulovými emisemi, na jízdu ve městě, kde se spolu s nimi bude vyskytovat větší počet jízdních kol, dvoukolových vozidel a množství chodců nebo mají být vzděláváni v tom, jaký má jejich styl řízení dopad na emise. Nová pravidla prý zlepší bezpečnost všech účastníků silničního provozu a pomohou EU zrealizovat „vizi nula“, tj. do roku 2050 dosáhnout na silnicích EU nulového počtu úmrtí.

Pátek 3. března

Zástupci členských států ve Výboru stálých zástupců (COREPER) rozhodli odložit jednání o schválení nových emisních standardů pro osobní automobily a dodávky, které by znamenaly konec spalovacích motorů do roku 2035. Původně měla Rada tento návrh schválit příští týden a završit tak legislativní proces. Na podobě textu se už loni v říjnu dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a Rady a europoslanci návrh 14. února schválili (viz díl 51). Na poslední chvíli ale proti návrhu začaly vznášet výhrady některé státy v čele s Německem a Itálií.