Lékaři vydávají zdravotní varování v důsledku úmorných veder, která spalují Evropu i Ameriku. Turisté kolabují v Řecku a Itálii, poblíž Milána zahynul dělník v důsledku vlny veder, kterou zhoršuje znečištění ovzduší uhlíkem. Jižní Evropu sužuje zuřivá vlna veder způsobená znečištěním ovzduší, která představuje vážné zdravotní riziko pro starší lidi a osoby se zdravotními potížemi.
Spalující vedra již zasáhla několik zemí a místní média informovala o kolapsu turistů v Řecku a Itálii a o úmrtí venkovního pracovníka nedaleko Milána. Očekává se, že teploty v Aténách v sobotu dosáhnou 42 °C, v pondělí v Seville 41 °C a v úterý v Římě 40 °C. V Praze 35 °C.
Oblast vysokého tlaku zvaná Cerberus - pojmenovaná podle tříhlavého psa z básně Dante Alighieriho Inferno - přinesla do Evropy horký vzduch z Afriky. Teplý vzduch, který obsahuje více vlhkosti než studený vzduch, může v některých oblastech způsobit horké a suché podmínky a v jiných zase přívalové deště a bleskové povodně.
Oteplování klimatu způsobuje, že tyto extrémy jsou silnější a častější, uvedl Alvaro Silva ze Světové meteorologické organizace. "Do roku 2050 může přibližně polovina evropské populace čelit v létě vysokému nebo velmi vysokému riziku tepelného stresu."
Od průmyslové revoluce se planeta oteplila o 1,2 °C, a to kvůli plynům, které zachycují teplo a které vypouštějí fosilní paliva, a ničení přírody. V Evropě se teploty zvýšily téměř dvakrát rychleji.
Očekává se, že El Niňo, přirozeně se vyskytující povětrnostní jev, který se vrátil po tříleté přestávce, letos vyžene teploty ještě výše. Prvních několik červencových dnů bylo nejteplejších, jaké kdy vědci zaznamenali.
Velikost role, kterou klimatická krize hraje, lze posoudit až po skončení extrémního výkyvu počasí. Studie Světového meteorologického atributu z května zjistila, že klimatický rozklad způsobil, že horké teploty v předchozím měsíci ve Španělsku, Portugalsku, Maroku a Alžírsku byly nejméně stokrát pravděpodobnější.
Po celém kontinentu lékaři, vědci a úředníci nabádali lidi, aby si v horku dávali větší pozor. Ve Španělsku Červený kříž vyzval lidi v blízkosti požárů, aby zůstali doma a zavřeli okna. V Řecku dobrovolníci rozdávali na turistických místech lahve s vodou a úřady přistoupily k neobvyklému kroku a na krátkou dobu uzavřely Akropoli, aby "ochránily" návštěvníky.
Rozhodnutí uzavřít od poledne na pět hodin hlavní turistické místo v zemi přišlo v době, kdy vláda oznámila mimořádná opatření pro zvládnutí extrémních teplot. Poprvé byl vydán zákaz práce ve stavebnictví a v dodavatelském sektoru v nejteplejších hodinách dne. V Aténách, kde městské tepelné ostrovy udržují vysoké teploty i v noci, byli zaměstnanci ve veřejném i soukromém sektoru vyzváni, aby pracovali na dálku. Vítr dával jen malou naději na oddech, když na ostrově Naxos v Egejském moři vypukl první z mnoha obávaných lesních požárů.
Při vyšších teplotách se zvyšuje počet hospitalizací, uvedl José Valencia-Martín, lékař a odborník na veřejné zdraví z univerzitní nemocnice Virgen del Rocío ve Španělsku. "Prevence a kontrola následků stále častějších, déletrvajících a intenzivních vln veder je výzvou."
Vlny veder jsou často nazývány "tichými zabijáky", protože většina úmrtí není v oficiálních statistikách započítána. Malá část úmrtí je způsobena úpalem a dehydratací. Mnohem více jich je způsobeno horkým počasím, které zastavuje normální fungování organismu, zejména u lidí se základním onemocněním.
"Obětí horka se může stát každý z nás," říká Ana Vicedo-Cabrera, vedoucí výzkumné skupiny pro klima a zdraví na Bernské univerzitě. "Neznamená to, že nás horko zabije, pouze pokud pracujeme na poli při teplotě 40C. Pokud jste křehký jedinec vystavený horku, zvyšuje se vaše šance, že skončíte v nemocnici nebo zemřete."
Podle studie zveřejněné v pondělí zemřelo v loňském roce v Evropě na následky letních veder více než 61 000 lidí. Nejvíce byly postiženy jihoevropské země, jako je Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko. Nejčastěji umíraly ženy a starší lidé.
Kromě rekordně horkých dnů vědci varují také před nocemi, které jsou příliš teplé na to, aby se tělo mohlo zotavit.
Horké noci vystavují tělo dlouhodobému tepelnému stresu a zkracují spánek, uvedl Dominic Royé, odborník na veřejné zdraví z Nadace pro výzkum klimatu v Madridu. "Věnujeme velkou pozornost maximům, ale zapomínáme na minima."
Počet tropických nocí se ve většině oblastí jižní Evropy zdvojnásobil nebo dokonce ztrojnásobil, řekl Royé a stanovil nové prahové hodnoty pro "pekelné" noci pro minima nad 30 °C.
Městům, která se naučila s vedrem bojovat, se podařilo snížit počet úmrtí při prudkém nárůstu teplot. Některá z nich snížila teplotu v samotných městech tím, že přidala více zeleně. Jiné vypracovaly akční plány pro případ veder a systémy včasného varování, aby připravily občany a záchranné služby.
Aby lidé zůstali v bezpečí, měli by podle Valencii pít vodu, nevystavovat se přímo slunci, nosit lehké oblečení a používat opalovací krémy.
Zdroj: Zatímco idioti jako Mirek Topolánek brojí proti lidem,
Žádné komentáře:
Okomentovat