Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

středa 18. října 2023

V neděli budou parlamentní volby ve Švýcarsku

Švýcarská neutralita a referendum, dva výrazy, s nimiž má v českých zemích trvale problém mnoho lidí. Iluze, že pouze tato slova stačí k blahobytu, jistě už dávno nemá většina Švýcarů, kteří v neděli 22. října půjdou k volbám do obou komor parlamentu. 



Přestože Švýcarsko není členem Evropské unie, je s jejími problémy  pevně svázáno. Proto v letošních volbách jsou v programech politických stran na prvních místech otázky změn klimatu, energetická bezpečnost, azylová politika, potravinová udržitelnost a ochrana životního prostředí. 

Ve Švýcarsku se 22. října bude volit 200 poslanců Národní rady a 46 poslanců Rady států. Do Národní rady se je zapsáno 6000 kandidátů. Do malé komory kandiduje 184 lidí. 

Přestože o zvolení usiluje několik nových stran, favority  jsou strany, které uspěly v minulých volbách v roce 2019:

Lidové strana SVP (25,6 %)

Sociálně demokratická strana SP (16,8 %)

Svobodní FDP (15,1 %)

Strana středu (13,8 %.)

Zelení (13,2 %)

Zelená liberální strana GLP (7,8 %)

Evangelická lidová strana EPP (2,1 %)


Nově zvolených 246 lidí obou komor bude 13. prosince 2023 nejen volit Spolkovou vládu, a tedy i nástupce odcházejícího Alaina Berseta, ale přijme i některé nové zákony, změní stávající, nebo je zruší. Parlament také určuje a kontroluje rozpočet. A čím větší strana je, tím větší má vliv na legislativu.

Vláda pak ze svého středu zvolí na jeden rok předsedu, který je zároveň i prezidentem země a zastupuje ji v zahraničí. Rotačním způsobem se pak členové vlády v předsednictví, a tedy i ve funkci prezidenta, každý rok střídají.

První všeobecné volby se ve Švýcarsku konaly po založení spolkového státu v roce 1848. Dominovali liberálové (FDP), kteří v té době získali 87 ze 111 křesel v Národní radě. Do švýcarského parlamentu, tedy i do vlády, neměly přístup ženy. První žena byla zvolena až v roce 1971. Ani poté neměly ženy ve všech kantonech volební právo. Neuspěly ani v referendech, plné volební právo získaly teprve rozhodnutím Nejvyššího soudu v roce 1991.


1 komentář:

  1. Že neutralita je sebevražda se ukázalo na Ukrajině, která musí se bránit sama

    OdpovědětVymazat