Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

sobota 14. října 2023

Zbytečná budova celnice

 Česko-rakouský hraniční přechod Halámky-Nagelberg býval za dob železné opony jedním z nejvyhledávanějších hraničních přechodů do Rakouska, bylo přes něj nejrychlejší silniční spojení Prahy s Vídní, používala ho hlavně nákladní doprava. Po roce 1989, kdy zesílila doprava mezi oběma státy, vyrostly zde na obou stranách hranice nové velké budovy celnic. 


Od konce roku 2007, kdy Česká republika vstoupila do schengenského prostoru a hraniční kontroly skončily, celnice přestaly plnit původní účel a jsou zbytečné. Na rakouské straně jsou hospodáři, takže jim slouží celní úřad Gmünd-Nagelberg dodnes. Zpracovávají se zde obchodní transakce na vnitřním trhu EU nebo se třetími zeměmi, spotřební daně, vývozní cla nebo cla pro propuštění do volného oběhu pro celé Rakousko. Pro českou stranu je myšlenka decentralizace úřadů nestravitelná. 

Rakouská celnice Nagelberg


Na místo je v současnosti smutný pohled, kolem budov české celnice se hromadí odpadky. Produkují je řidiči, kteří areál využívají jako odpočívadlo, tak i cyklisté. Stěny budov už postříkali sprejeři. Areál celního domu měl od doby, kdy byl opuštěn, několik vlastníků, ale stále čeká na využití.

Současným vlastníkem je budějovická společnost Apex, která areál koupila v lednu 2016. „Myšlenkou bylo přeměnit budovu na kasino. Obecní samospráva nás však svou vyhláškou nepodpořila, takže náš projekt nemohl být realizován. Provozujeme několik kasin v České republice i v zahraničí. Jde o normální seriózní obchod, který je pod přísným dohledem,“ říká Petr Vrba, technický ředitel Apexu.


Obecní zastupitelstvo Nové Vsi nad Lužnicí, které kasino zamítlo, má na objekt svůj názor. „Nemohu nařídit majiteli, aby si tam zřídil byty. Byl bych ale nejraději, kdyby se zde pracovalo, aby zde třeba bylo kvalitní zázemí pro potřeby integrovaného záchranného systému nebo hraničních kontrol. Když to jde na rakouské straně, tak proč to nemůže jít tady?“ vysvětluje starosta Josef Dlabík.

Zájemci o koupi byli asi dva nebo tři, ale prodej se neuskutečnil. „Je to ale zajímavá lokalita kvůli okolní krajině a přilehlé pískovně. Pokud by se těžba písku někdy zastavila, bylo by jezero ideálním místem k rekreaci.“ říká Petr Vrba. V územním plánu už je zakresleno jako rekreační středisko s celoročním ubytováním, sociálním zázemím, obchody a vzdělávacím centrem.



Žádné komentáře:

Okomentovat