Přichází den, říkával kdysi vůdce Sudetoněmecké partaje Konrád Henlein, který tím zřejmě myslel vítězství ve volbách a přeměnu Československa na stát podobný nacistické Třetí říši. V současnosti přichází den, kdy bude promlčena vražda mocného českého podnikatele Františka Mrázka. Několik, možná více než méně, lidí si zřejmě naplno oddechne. Další podezření z vraždy už budou po. 26. lednu 2026 k smíchu.
Známé bylo Mrázkovo napojení na politiku. Prorůstání organizovaného zločinu do mocenských kruhů či Mrázkovy vztahy s politiky samotnými popisovala například takzvaná Kubiceho zpráva pojmenovaná podle tehdejšího ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho. Podobně pak vznikl i policejní spis, který vedli vyšetřovatelé o aktivitách Františka Mrázka v letech 1999 až 2002 a dostal název Krakatice. Mrázek měl tehdy údajně mít napojení na politiky ČSSD a ODS.
Právě odtud pak vychází teorie, že vražda má souvislost s takzvaným Mrázkovým archivem. Ten měl obsahovat kompromitující informace o tehdejších politicích a dalších významných osobách. Po přesné střele do Mrázkova srdce se ukázalo že žádný archiv už není. Spekulovalo se o tom, že se archiv dostal do rukou podnikatele Tomáše Pitra, který jej nechal spálit.
Na policii tak v souvislosti s Mrázkovou vraždou vypovídal například bývalý premiér Stanislav Gross. Z vězení s policisty krátce po vraždě mluvila i bývalá pokladní ČSSD a poradkyně ministra financí Barbora Snopková. Ta Mrázka tedy zastřelit nemohla.
Grosse pak s Mrázkem spojuje i Kubiceho zpráva. Podle ní měl jistý důstojník ministra vnitra policistům říct, že Mrázkova vražda má „politické pozadí.“ Podezřelý byl Grossův odchod z politiky v září 2005. Když 26. ledna 2006 zemřel Mrázek, bylo to jako otočení vypínačem, rozsvítilo se a tombola byla prázdná. Machinace s nemovitostmi se Grossovi podařilo tak zaplést a utajit, že trestné činy nebylo možné dokázat.
17. ledna Svatý poustevník Antonín láme led
Žádné komentáře:
Okomentovat