Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 16. 9. bylo v ČR registrováno 38 896 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 1 677 případů. V nemocnici je nyní 333 osob a celkem zemřelo 476 osob. V posledních dnech umírá v ČR na koronavirus 5 až 6 osob denně. Číslo R v ČR je 1,4! Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce. Na celém světě je 29 milionů nakažených a. již 1 milion lidí zemřelo.
středa 16. září 2020
Za šíření pandemie jsou zodpovědná města a obce
pondělí 14. září 2020
Je lepší se chránit před Covidem nebo babské rady zubaře Šmuclera?
Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 13.9. bylo v ČR registrováno 35 401 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 1541 případů. V nemocnici je nyní 297 osob a celkem zemřelo 453 osob.
Každý den nyní umírají na Covid-19 v ČR 3-4 lidé, je to čtyřistaprocentní nárůst. Číslo R v ČR je už 1,6! Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.
Počty nákaz v řadě míst v ČR jsou VYSOCE ALARMUJÍCÍ: Plzeň-jih má 162.24 nákaz na 100 000 obyvatel, Praha 136.83, Beroun 134.65, Kladno 141.76, Uherské Hradiště 118.82, Cheb 109.13, Praha-západ 112.5, Pelhřimov 74.84, Praha-východ 100.98, Svitavy 94.89, Trutnov 99.17, Plzeň-město 94.71, Kolín 84.78, Písek 79.06, Hodonín 88.34, Benešov 81.48, Příbram 81.48, Tábor 85.77, Bruntál 61.14. Jak to, že ta města nemají místní karanténu? Jak to, že se při tak vysoké míře infekci v ČR konají veřejné akce, na nichž se shromažďují lidi? Jsou politikové blbí, nebo navedení?
neděle 13. září 2020
Ženy míří na kazatelny katolických kostelů
Dnes začíná v dolnosaské diecézi v Osnabrücku kampaň za další reformu katolické církve: ženy chtějí mít právo kázat při bohoslužbách. Týden akce „Ženy hlásají slovo" se koná na více místech. To je významné, protože podle stávajícího kánonického práva smí při katolické bohoslužbě kázat pouze muž, kněz nebo jáhen.
Kampaň, která potrvá do 20. září podporuje biskup Franz-Josef Bode z Osnabrücku. Uznává touhu žen, že chtějí být v katolické církvi slyšeny více. Podle iniciátorky akce Inga Schmidt není účelem akce změnit kanonické právo, ale upravit ho pro dnešní potřeby.
Proti akci Ženy hlásají slovo vystupuje spousta kritiků z církve i veřejnosti, kteří tvrdí, že se jedná o porušení církevního práva. Ženy tvrdí, že nechtějí měnit církevní pravidla, pouze chtějí ujišťovat o své víře. Zastánci kazatelek v katolické církvi si myslí, že příchod žen na kazatelny by vyřešil spoustu problémů vyplývajících z nedostatku kněží.
sobota 12. září 2020
Rolníci v Polsku vzdorují ochráncům zvířat
Návrh zákona zakazujícího chov kožešinových zvířat a rituální zabíjení zvířat byl předán polskému Sejmu. Při schválení tohoto zákona by v Polsku došlo k velkému posílení pravomocí ochranářských organizací, což by způsobilo likvidací velkého množství zemědělských závodů. Polští rolníci společně protestují a žádají okamžité stažení tohoto návrhu zákona.
V minulých dnech strana Právo a spravedlnost podala Sejmu takovýto návrh zákona, který by měl vstoupit v platnost během 12 měsíců:
1. Zákaz chovu všech kožešinových zvířat, mimo králíků.
2. Zákaz přivazovat psy řetězy a ostnatým drátem
3. Zákaz provozování útulků zvířat soukromými osobami
4. Výrazné rozšíření pravomocí ochránců zvířat
5. Zřízení Rady na ochranu zvířat
Federace zemědělských odborových svazů se zásadně staví proti takovým zákonům, které by vedly ke kolapsu tisíců zemědělských závodů a k nárůstu cen potravin. Důvodem protestů je také fakt, že návrh zákona nebyl projednáván s žádnou zemědělskou organizací. Změny požadované návrhem zákona nebyly v uplynulých volbách v programu žádné politické strany. Zemědělci jsou přesvědčeni, že ochrana zvířat je dostatečně zajištěna stávajícím zákony a činností veterinární inspekce.
Velkým problémem pro Polsko může způsobit zákaz košerování zvířat. Takový zákon by v chovech skotu ročně způsobil ztrátu 1,5 miliardy zlotých. V chovu drůbeže by ztráty zasáhly export, protože 40% drůbeže je kvůli zahraničním odběratelům zabíjeno v halal nebo košer způsobu. To by znamenala úplné zhroucení polského drůbežářství. Rovněž zákaz chovu kožešinových zvířat by byl pro Polsko katastrofou, neboť Polsko je třetím největším producentem kožešin na světě. Postiženy by byly i kafilérie, které zpracovávají 700.000 tun odpadů zvířat, která by se podle zákona nesměla chovat a zabíjet. Pokud by zákon byl schválen ocitlo by se na dlažbě několik desítek tisích dělníků.
Pokuta za šíření Covid-19
Americký Federální úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) vyměřil masokombinátu Smidhtfield Food pokutu za to, že neochránila své zaměstnance před nakažením koronavirem Covid-19.
V prohlášení, které bylo včera zveřejněno OSHA uvedla, že na jaře roku 2020 se nejméně 1.294 zaměstnanců Smithfieldu nakazilo Covidem-19, z nichž 4 na nemoc zemřeli. OSHA udělila pokutu 14.494 dolarů hlavní balírně masokombinátu, v níž se zásluhou nedostatečné ochrany zaměstnanců nejvíc choroba rozšířila. Je to nejvyšší částka, jakou úřad může udělit.
"Zaměstnavatelé jsou povinni okamžitě zavést účinná opatření na bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců," řekla ředitelka OSHA Stheila Stanley. "Zaměstnavatel musí přijmout nezbytná opatření proti šíření nakažlivých nemocí na pracovišti."
V předpisech OSHA jsou pokyny, jaké ochranné pomůcky musí zaměstnanci mít (roušky, štíty), jak daleko (6 stop) mají při práci od sebe být a jaké školení o bezpečnosti práce musí zaměstnavatel provést.
Společnost Smithfield Foods uvedla pro media, že zvažuje zpochybnění pokuty, tvrdí, že proti šíření koronaviru přijala správná opatření.
čtvrtek 10. září 2020
Agresivní zákazník bez roušky narazil jako kosa na kámen
V jedné prodejně potravin ve slovenském Komárně neměl zákazník nasazenou roušku. Když ho na to pokladní upozornila, dal jí facku, a když byl v ráži tak udeřil i nedaleko stojící zákaznici. Potom nakopl i přicházejícího muže. To se mu nevyplatilo.
Kravičky ochutnaly trávu na fotbalovémm hřišti
Plochu fotbalového hřiště s novou svěží zelenou trávou v městě Baiersbron v pondělí nevyzkoušel jako první některý z 13 mistních fotbalových týmů, ale stádo 40 krav.
Krávám se podařilo utéci z pastviny a zamířily na krásně zelenou trávu fotbalového hřiště. Jejich přítomnost na sportovišti samozřejmě neunikla pozorovatelům, kteří místo toho, aby krávy odehnali, je fotografovali a zavolali policii. Když policisté dorazili, krávy už na hřišti nebyly, samy hřiště opustily. Pravděpodobně krásně zelená tráva, ale příliš krátká, nebyla pro mlsné krávy předpokládanou delikatesou.
Policisté, kteří na místo byli vysláni, nyní čelí narážkám, že budou muset absolvovat speciální výcvik pro zacházení s kravami, včetně dojičského kurzu. Fotbalisté můžou být rádi, že němečtí zemědělci se spokojí se 40 kravami, které moc škody nenadělaly, v České republice jsou stáda mnohokrát větší.
středa 9. září 2020
Aktivisté z Prahy opět útočí na venkov
Poslanecká sněmovna má v příštím týdnu jednat o zákazu klecových chovů nosnic. Podíl nosnic v klecích v Česku klesl za poslední zhruba rok na sedmdesát procent. I tak je stále povolený. Poslanci sněmovního zemědělského výboru v červnu nepodpořili zákaz klecového chovu. Na program Poslanecké sněmovny by se tento bod měl vrátit příští středu.
„Někteří si možná mysleli, že když se hlasování odsune na září, tak se lidé unaví a přestanou se o slepice zajímat. To je ale naprostý omyl. Odhodlání lidí je obrovské, a tak se budeme opět nonstop střídat v kleci před Sněmovnou, abychom poslancům dali najevo, že týrání slepic v klecích do moderního Česka už opravdu nepatří,“ řekl předseda spolku Obraz – Obránci zvířat Marek Voršilka. (Kolik asi Voršilka dodá na trh vajec?)
Podle Českomoravské drůbežářské unie by přechod na chov bez klecí stál zhruba pět miliard korun. Část z chovatelů by podle unie s chovem skončila, podle dřívějších vyjádření o tom uvažuje i Agrofert, který chová zhruba milion z 5,4 milionu nosnic v komerčních chovech.
Skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPD chce zavést zákaz chovu slepic v klecích od roku 2027. Termín ukončení chovu v klecích poslanci vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012. Tehdy začal platit zákaz chovu nosnic v neobohacených klecích, zemědělci museli rekonstruovat své chovy.
O zákaz se mimo jiné snaží spolek Obraz – obránci zvířat, který podporují také herci Jakub Prachař, Hana Vagnerová a Barbora Mottlová, stejně jako umělkyně Léna Brauner nebo influencerka Dewii. Zákaz prosazuje také Agrární komora. A to pouze v případě, pokud bude zákaz platný ve všech evropských státech.
pondělí 7. září 2020
75 let svazu bavorských sedláků
Bavorský rolnický svaz slaví v těchto dnech 75. narozeniny. Vzhledem k pandemii bude oslava probíhat v digitální podobě. Pro členy svazu je připraven speciální magazín, první vydání Bavorského zemědělského týdeníku 2020.
Přes velké uměny v zemědělství a lesnictví se Bavorskému rolnickému svazu podařilo udržet konkurenceschopnost bavorských zemědělských podniků, které jsou menší než v ostatních německých zemích. Při změnách klimatu a digitalizaci, které zásadním způsobem mění ekonomiku a společnost, chce bavorský svaz nadále zachovávat strukturu rodinných zemědělských závodů.
Bavorský rolnický svaz má 140.000 členů a chce nadále chránit tradiční vesnické zemědělství, které je základním předpokladem zásobování obyvatelstva kvalitními potravinami a zárukou kulturní krajiny.
Opilý Polák se vyspal na švýcarské louce
Dnes ráno kdosi spatřil na louce u švýcarského Frauenfeldu stojící auto a oznámil to policii. Ta v autě našla spícího řidiče, který v noci nezvládl zatáčku a vyjel na louku. Jednalo se 22 let starého Poláka, který při dechové zkoušce nadýchal 0,93.
Nikdo při nehodě nebyl zraněn, škoda zanedbatelná, ale spánek mladému cizinci levně nevyjde. Pro podezření z úniku provozních kapalin nařídil Úřad pro životní prostředí vybrat zeminu ve stopách auta a státní zástupce nařídil odebrat řidiči krev a moč.
sobota 5. září 2020
Vytápění předzahrádek v Německu
Kvůli koronaviru Covid-19 není doporučováno pobývat v uzavřených prostorách. Dolnosaský svaz hotelů a restaurací usiluje o to, aby terasy a předzahrádky u restaurací a hotelů v celé zemi směly být vytápěny elektrickým proudem.
Zatím o možnosti vytápět předzahrádky rozhodují různým způsobem města. Některá města vytápění venkovních prostor u restaurací povolila, jiná, například Hannover, je kvůli spotřebě energie zamítla.
Předsedkyně svazu Renate Mitulla řekla, že stolování venku bude prosazovat tak dlouho, pokud bude pandemie hosty uvnitř ohrožovat. Ví, že ohřívače nejsou šetrné k životnímu prostředí, ale svazu jde o podporu provozovatelů stravovacích zařízení.
čtvrtek 3. září 2020
Covid-19 je i mezi hospodářskými zvířaty
V současnosti koronavirus Covid-19 trápit lidstvo nepřestává. Ale co zvířata, jak na ně působí? Vždyť prokazatelně zvířata jsou jeho původcem. Na zvířatech, především na hospodářských, je lidstvo závislé.
O to, jak se Covid-19 chová ke zvířatům, se zajímá na světě spousta lidí, také Američané. V USA je chováno 100 milionů kusů skotu, 75 milionů prasat a několik miliard kusů drůbeže. Jak jsou zvířata koronavirem ovlivněna?Podezření, že skot je šiřitelem Covidu-19, nedávno vyvrátili němečtí výzkumníci, kteří koronavirem Covid-19 infikovali 6 krav. Pozitivně byly testovány 2 krávy. Koronaviry jinéného druhu jsou u krav běžné, ale jen některé způsobuji kravám potíže dýchací a zažívací. Koronaviry u skotu se zcela liší od lidských koronavirů, jsou v jisté míře přenosné jen na skot, v žádném případě na lidi. Stejné je to s Covidem-19, přenos ze skotu na lidi vědci naprosto vylučují. Rovněž přenos konzumací hovězího masa není možný.
Jak je tomu u prasat, která mají řadu orgánů a funkcí podobné lidským? Stejně jako skot v chovech prasat jsou koronaviry, ale prasečí. koronavirus PEDv je znám, bývá v tenkém střevě prasat. Covidu-19 jsou prasata odolná, i když určité teoretické obavy z toho, že Covid-19 zmutuje a v chovech prasat začne škodit, jsou.
Američany zajímal vliv Covidu 19 na drůbež, především kuřata, která jsou nejběžnější americkou potravinou. Při pokusech infikovat slepice se nepodařilo nakazit ani jednu, což znamená, že drůbež je naprosto odolná.
Před časem prolétla světem zpráva, že koza v Tanzánii byla pozitivní na Covid-19. Prezident John Magufuli, který už dříve proslul vyhlášením, že v Tanzánii se lidé modlí, takže tam není ani jeden člověk nakažený, zprávu o nakažené koze vyvrátil zpochybněním práce výzkumníků. Rovněž zprávám z Indie, kde na Covid-19 zemřel jeden pastevec a s ním několik koz, nejsou pravdivé, protože u žádného zvířete ve stádu Covid-19 zjištěn nebyl. Všechny testy u koz a ovcí byly negativní.
U psů a koček je to stejné jako u skotu. Mohou se koronavirem Covid-19 nakazit, ale jejich zdravotní stav to neovlivní. Mohou Covid-19 přenášet mezi sebou, nikoli však na lidi. Psi a kočky současnou pandemii mezi lidmi vůbec nemůžou ovlivnit.
středa 2. září 2020
Venkovský realitní boom zachvátil Ameriku
Začalo to nenápadně, lidé v obavách z pandemie Covid-19 vyjížděli z přelidněných měst do přírody a byli překvapeni tím, že se na osamocených farmách dá žít. Protože spousta obyvatelných farem je opuštěných, rozhodli se je lidé z měst koupit a ubytovat se v nich. A nemohou si vynachválit zdravé prostředí, čistý vzduch, venkovskou přírodu.
Realitní kanceláře v USA jsou zavaleny poptávkami po vesnických domech. Poptávky jsou pětkrát vyšší než byly ve stejném ročním období v minulých letech. Tržby realitek se mnohonásobně zvýšily. Lidé chtějí přesídlit do volné přírody, mít vlastní dům, zahradu, mnozí chtějí zřídit zemědělskou farmu.
Například Realitní společnost United Country Real Estate sídlící v Kansas City (stát Missouri) a jejích 500 kanceláří se 4000 zaměstnanci jen velmi těžko zvládá nápor zákazníků. "Je těžké vyhovět všem," říká šéf společnosti Mike Duffy a dodává, že poptávka po venkovských domech je skoro stejná, jako byla po teroristických útocích 11. září 2001.
Spousta městského obyvatelstva hledá izolaci, bezpečí před nemocemi a nepokoji ve městech. Je mnoho takových, kteří jsou ochotni na venkově koupit jakoukoli nemovitost, přičemž si ji ani osobně neprohlédnou. Makléři realitních společností tvrdí, že lidé i nadále budou prchat z měst na americký venkov. Pro americký venkov a zemědělství to může být jen přínosem, protože se objeví nové generace farmářů, zahradníků, chovatelů i ochránců přírody.




