Iveta Bartošová nezvládla život. Skladník vzpomíná.

Tak Ivetu dohnali k smrti. Beztrestně. V poslední době se denně o ní objevovaly články, i když všichni věděli, že je nemocná. To bulvární novinářské zrůdy nezajímá. Pro ně je důležitý počet čtenářů. Peníze, peníze, peníze požaduje systém. Klaus očaroval početnou prospěchářskou sortu naší společnosti. A nejen naší. V honbě za ziskem z prodeje novin zabili novináři například britskou princeznu Daianu.

Téměř denně jsem někde zahlédl nadpis článku o Bartošové. Nečetl jsem je. Stačily nadpisy, které čtenáře přitahují, protože říkají vše. V tom jsou bulvární redaktoři mistry. Až v neděli nebo v pondělí jsem se zastavil nad článkem na jednom poměrně seriozním portálu. Byl tam rozhovor s lékařkou, která Bartošové vytýkala drastickou dietu. Byla tam fotografie bledé Bartošové. Ta bledost a jakýsi flegmatický pohled mi připomněly, co jsem viděl v zaměstnání před více než třiceti lety. Stejně bledá tehdy byla jedna spolupracovnice. Druhý den jsme se dozvěděli, že doma spáchala sebevraždu.

Iveta Bartošová byla dítětem socialistického Československa. Květina vypěstovaná v jiných podmínkách. Obdivem a jemnou kritikou chráněná před závistí a nenávistí. Sloužila k odvádění mládeže od denních problémů. Tleskaly jí plné sportovní haly. Měla své místo v rozhlase a televizi a na gramofonových deskách, plakáty a její fotografie asi visely ve většině dětských pokojů. To náhle skončilo. Změna politického systému jí svědčila jen zdánlivě.  Dostala se na prudké slunce. Byla uměle vyživovaná (prý také drogami) a zalévaná (také alkoholem). Každý ji na obrázcích mohl prohlížet zblízka. Kdejaký závistivec či prospěchář jí mohl ublížit. Pouštět na ní mráz a vítr. Květina, jejíž kořeny však stále byly původní,socialistické. A ty hnily a usychaly.

Změny po listopadu 1989 si obyčejní lidé, kteří zespoda poznali přednosti i nedostatky socialistického systému, představovali jako kompromis mezi dvěma extrémy. Ke kompromisu nedošlo. Zvítězila bezohledná honba za penězi a majetkem (obyčejně za cizím). Zvítězili chameleoni, kteří dovedou měnit barvy podle prostředí. V tom vynikají především bývalí "papíroví" komunisti, kteří do strany vstupovali kvůli prospěchu. Tehdy se k majetku, který by jim mohl zabránit v kariéře, nehlásili. Nyní hrdě prohlašují, že 40 let na komunistických schůzích komunistům kroutili krky. A klidně se hlásí k majetku, kterého se tehdy zřekli.

Podle ekonomických pouček není občan, který pracuje, pro stát přínosem. Přínosem jsou ti, kteří neustále něco kupují a za něco platí. Kdo si cokoli dělá sám, státu škodí, protože nepřispívá k zvyšování HDP. Znamená to, že lidé - hlavně na venkově - které socializmus naučil vše si dělat vlastníma rukama, nemají pro stát význam. Podle toho s nimi stát také zachází.

Zahradníček Josef.

Přichází studený máj.

Úterý a středa budou na nějakou dobu poslední dva teplé dny. Pak teploty rapidně klesnou až o deset stupňů a podobně nízké zůstanou patrně i příští týden. O víkendu se rozhodně nezahřejeme a déšť k vycházkám příliš lákat také nebude.

Ti, co už nechali letnit své pokojové rostliny venku, by je měli raději zase zanést dovnitř. I v nížinách totiž zavládnou ranní mrazíky. Na horách pak lidé mohou počítat rovnou se sněžením. "Druhá polovina týdne přinese výrazné ochlazení – připravte  se na ochlazení až o 10 °C, do hor se vrátí sněžení a na přelomu příštího týdne očekáváme při zmenšené oblačnosti návrat ranních mrazů i do nížin," varovala meteoroložka společnosti Meteopress Dagmar Honsová.

Větší přímé platby pro rodinné statky!

Německá Křesťansko-sociální unie má ve volebním programu do Evropského parlamentu požadavek nejen na zachování přímých plateb pro zemědělce, ale také na jejich rozšíření pro rodinné zemědělské závody.

Tato strana také říká silné "NE" zelenému genetickému inženýrství a snahám, aby o této choulostivé záležitosti mohly rozhodovat samy regiony (státy). "Podporujeme jen to, co přirozeným způsobem vyroste na našich polích." Heslo CSU je "Náš domov musí zůstat bez geneticky ovlivněných rostlin."

CSU znovu opakuje výzvu k zákazu klonování hospodářských zvířat. Dohody o volném obchodu EU s USA podporuje. Je to velký pokrok v rozvoji světové ekonomiky, podpora zaměstnanosti a prosperity lidí. Upozorňuje, že ne se vším se dá volně obchodovat. Jedná se především o životní prostředí, striktně CSU odmítá uvolnění pravidel pro genetickou úpravu rostlin a hormonálně upraveného hovězího masa. 

Nokia - nostalgie.

Telefony Nokia končí. Výrobce mobilních telefonů, které měl dříve skoro každý se sloučil s Microsoftem. Nokia byla dlouhou dobu jedničkou na trhu mobilních komunikací. Společnost byla založena už v roce 1865 Frederikem Idestamem ve městě Nokia nedaleko města Tampere.

Nokia bývala v 90. letech největším výrobcem mobilních telefonů na světě. Byla pak symbolem masového nástupu mobilních telefonů především v prvním desetiletí nového tisíciletí. Typy telefonu 5110, 3210 a 3310 byly doslova kultovní a měly je desetitisíce lidí. Nokia nezvládla nástup nových typů telefonů a předloni ji z první příčky sesadil jihokorejský Samsung. Firmě se nedařilo konkurovat ani telefonům firmy Apple.

Nyní se Nokia stává součástí Microsoftu, který se dohodl na převzetí divize Nokie za 5,44 miliardy eur (149,4 miliardy Kč) loni v září. Firmy původně čekaly, že převzetí dokončí v prvním čtvrtletletí letošního roku, nepodařilo se jim však zajistit včas souhlas některých antimonopolních úřadů v Asii. Čína schválila převzetí až na počátku tohoto měsíce.

Podle agentury Reuters Nokia příští týden představí i nového generálního ředitele, kterým by se měl stát Ind Rajeev Suri (46). Nyní řídí síťovou divizi Nokia Solutions and Networks (NSN), kterou se mu v posledních letech podařilo po drastické restrukturalizaci vrátit do zisku.

Američané kupují rumunská pole.

Americká společnost Anholt Services Inc., sídlící v ve Westportu, oznámila, že prostřednictvím dceřiné společnosti „Southern Harvest“ koupila v Rumunsku 6.000 hektarů úrodné půdy.

Rumunskou půdu bude společnost využívat pro intenzivní pěstování pšenice, kukuřice, slunečnice a hořčice. Mimo půdy společnost zakoupila i provozní budovy včetně skladů. Společnost „Southern Harvest“ tedy už hospodaří na 29.000 hektarech nejkvalitnějších půd, když 23.000 hektarů získala už dříve v Uruquayi a Parquayi.

„Southern Harvest“ se zajímá o nejkvalitnější ornou půdu na celém světě. Jedná se o dlouhodobé investice. Jsou domněnky, že při nákupu půdy na Balkáně Američané rychle reagovali na dohody o liberalizaci trhu mezi EU a USA.

Šetření s vodu není moderní. Skladník vzpomíná.

Minulý týden jsem se dočetl v některých novinách, že 60.000 Čechů stráví velikonoce v zahraničí. Docela by mě zajímalo, jak toto číslo novináři zjistili. K výjezdu do většiny evropských států není třeba žádat úřady o výjezdní povolení ani prosit o devizový příslib. Snad něco mohli zjistit v cestovních kancelářích. Pochybuji však, že byl si s tím dali práci a vyhledali stovky či tisíce cestovních kanceláří. Spíš si myslím, že některý pan redaktor nějaké číslo střelil od boku. Čtenář se prostě dozvěděl, že 60.000 Čechů bude v zahraničí, a musí tomu věřit. Podle mne je to číslo nepřesné, protože vím o dvou lidech, kteří si o velikonocích vyjeli za hranice a nikomu to nehlásili.

Zajímavá je také zpráva o praktických lékařích a lékárnících, kteří prý žádají náhradu za zrušené regulační poplatky. Chtějí mít příjmy jako na Západě. Zdá se. že už je zajímají jen peníze. Pacient se dostává na spodní příčku. Křičí, i když žádné poplatky v ordinacích zrušené nebyly, a pochybuji, že zrušeny budou. Křičeli před Julinkem, křičí po Julinkovi. Jistou budoucnost prý mají jen poplatky 90 korun na pohotovosti. Pro lidi, kteří mají hodinový plat alespoň těch 90 korun, se pohotovost vyplatí. Lepší jít večer na pohotovost za 90 korun než sedět 2 hodiny v čekárně a přijít o mnohem víc.

Skoro neprší a je sucho. Někde více, někde méně. Mohou prý nastat starosti s pitnou vodou. A s vodou vůbec. Voda se stala předmětem podnikání. S vodou je to jako s elektřinou. Stačí se ozvat, že by se mělo s vodou šetřit, a je zle. To je něco jako vlastizrada. Okamžitě se ozvou "dnešníci," kteří křičí, že "dnes" se nežije ve špíně, jako v 19. nebo 20. století. Špína se také mění. Ta dnešní čistota také není moc k chlubení. Stačí podívat se do čekáren autobusů či vlaků nebo se porozhlédnout kolem nádraží. Většinu z nich bezdomovci nenavštěvují, ale "čistotná" mládež.

 Dříve stačila městu jedna studna a jedna vodárna. V činžáku byl jeden kohout na pavlači. Předtím byli lidé vděčni za kašnu na náměstí. Konev vody stačila na vaření, mytí a úklid pro celou rodinu. Koupání bylo nejdříve 1x za měsíc v městských lázních. Případně doma se v jedné vodě vykoupali všichni. Pralo se prádlo také jednou za hodně dlouho. Nebylo ho mnoho a nebyla to zábava třít ho o valchu. Dnes spotřebu vody v automatické pračce nikdo neměří. Splachovací záchody byly málokde atd. Co tam se spotřebuje vody. Brzy nestačí přehrady.

 Nyní se někteří lidé koupají nebo sprchují několikrát za den. Prádlo se pere skoro každý den, umývají auta ... Nic proti čistotě, ale asi všeho moc škodí. A vody ubývá. Dešťová voda nemá kudy se do země dostat. Všechno se asfaltuje, betonuje a odvodňuje. Naříkáme na sucho, až v létě pořádně zaprší, budeme plakat nad záplavami. Příroda má svoje pravidla.

Zahradníček Josef

Těšíme se na zeleninu z Marsu.

Podle jedné studie University Wageningen je na Marsu půda vhodná k výrobě potravin. Podle NASA půda na Marsu je podobná vulganické půdě na Havaji, na které se rostliny překvapivě dobře pěstují.

Problém, proč není na Marsu vegetace, není podle vědců ve složení půdy, na které by se prý mohla intenzivně pěstovat zelenina. Překážkou je nizká přitažlivost Marsu, což je příčinou malých vodních srážek, nízké teploty a málo světla. Osvětlovat pěstební plochy by ovšem nebyl problém, stačilo by použít LED lampy.

Biopalivo z kukuřice škodí ovzduší víc než benzin.

Studii, za kterou vláda USA zaplatila 500.000 dolarů (deset milionů Kč), potvrdila to, co by zdarma odhadl skoro každý zkušený zemědělec. Biopaliva vyrobená ze zbytků kukuřice uvolní více skleníkových plynů než běžný benzin. Bylo to uvedeno v časopisu Nature Climate Change.

Takový závěr je ovšem těžko stravitelný pro americkou vládu. Takzvaná celulózová biopaliva již totiž obdržela federální podporu v objemu více než miliardy dolarů. Přitom asi polovina celulózových biopaliv měla pocházet z kukuřičného odpadu.

Zástupci  firem, které z biopaliv chtějí dolovat velké peníze a vládní úředníci studii okamžitě zkritizovali a označili ji za chybnou. Podle nich je primitivní, některé odhady jsou prý podhodnocené.

Kdo se zastaví, je podezřelý.

Kamery už jsou všude. Celá Česká republika je pod dohledem statisíců kamer ať už provozovaných městy, policií, zpravodajskými službami nebo soukromníky. například Praha 1 je prošpikovaná tisíci soukromých kamer a více než 160 městskými "očky". Nyní čtvrť přidává ještě dalších 57 kamer na nových místech a většina stávajících se vymění za modernější.

Novinkou jsou elektronické hlídače schopné detekovat hluk nebo odhalit takzvané zevlování. Kamery sledují prostor, kde se pohybuje hodně lidí. Když se někdo zastaví, systém upozorní obsluhu. Ze skupinek lidí postávajících u bankomatů se prý nejčastěji rekrutují zloději, a když se někdo déle zdrží u zdi domu, stává se podezřelým ze sprejerství.

Kromě městských kamerových systémů jsou elektronická očka umístěna ve výrobních areálech, bankách, kancelářích, obchodech, hernách, školách nebo i v bytových domech. Koupit si kameru a někoho špehovat je až neskutečně jednoduché.

Jestliže se pořizuje záznam, má se majitel kamery zaregistrovat na Úřadě pro ochranu osobních údajů. Nelze už ani přibližně odhadnout, kolika kamerami je Česká republika "prošpikovaná". Úřad celkově vydal 11 tisíc registrací, ale počet kamer je mnohonásobně větší.

Národní dotace v zemědělství mají být jen symbolické.

Ministerstvo financí navrhuje v přípravě rozpočtu na příští rok výrazné škrty v několika resortech. Nejvíce by mělo ušetřit ministerstvo dopravy, a to 8,5 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství by mělo snížit výdaje o 6,2 miliardy korun a ministerstvo vnitra o 2,9 miliardy korun. Naopak 14 miliard má navíc dostat ministerstvo práce a sociálních věcí, a to především na růst důchodů a některých sociálních dávek. Uvedla to v pátek Česká televize.

Snížením rozpočtu můžou být ohroženy dostavby některých silnic a dálnic. Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) ale věří, že vláda nakonec v dopravě škrtat nebude. „Budeme trvat na tom, aby dotace ze státního rozpočtu na Státní fond dopravní infrastruktury byly zcela naplněny," řekl ministr Prachař.

Nespokojený s návrhem rozpočtu je i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Varuje, že by se šestimiliardový škrt výrazně dotkl národních dotací pro zemědělce. „Já si to nedokážu představit. Šest miliard, to je opravdu už přes čtyřicet procent našeho rozpočtu," řekl.

Ministerstvo vnitra zase nebude mít na dlouho slibované zvyšování platů policistům a hasičům. Těm chtěl původně ministr Milan Chovanec (ČSSD) příští rok přidat osm procent. „Proti současnému stavu, tedy stávajícímu rozpočtu, jsou to zhruba tři miliardy korun, které bychom potřebovali na navýšení mezd," řekl Chovanec.

Naopak kromě ministerstva práce a sociálních věcí má dostat přidáno ministerstvo obrany a ministerstvo školství. Ani tak ale na vyšší platy pro učitele prý rozhodně nebude.

Víc než 76 milionů navíc má z rozpočtu dostat i Poslanecká sněmovna. A to hlavně díky připravovanému rozmrazení platů ústavních činitelů.

Škrty peněz pro ministerstva.

Ministerstvo dopravy – 8,4 miliardy Kč

Ministerstvo zemědělství – 6,2 miliardy Kč

Ministerstvo vnitra – 2,9 miliardy Kč

Ministerstvo financí – 1,5 miliardy Kč

Ministerstvo průmyslu – 1,3 miliardy Kč

Ministerstvo kultury – 1,1 miliardy Kč

Resorty, které mají mít přidáno:

Ministerstvo práce a sociálních věcí + 14 miliard Kč

Ministerstvo obrany + 1,6 miliardy Kč

Ministerstvo školství + 0,5 miliardy Kč

Viktorie ruší Křetínského sny o miliardách z LM.

Už jsou to skoro dva roky, co majitel fotbalového klubu AC Sparta Daniel Křetínský si přizval novináře, aby ho vyfotografovali s jakousi kabelou, ve které údajně měly být materiály o korupci v českém fotbale. Plzeňská Viktorie prý uplácela rozhodčí, jinak by nevyhrála ligu a nehrabala miliony eur z evropských soutěží.

Spartě prý rozhodčí jen škodí(!!!!). Protože to si starý proletářský a normalizační klub nezaslouží, vyfotografovaný Křetínský šel žalovat k předsedovi FAČR Miroslavu Peltovi. Zřejmě se po cestě usvědčující materiály vypařily, a tak oba se dohodli, že se dohodnou, až si Křetínský opatří nové. Viktorie Plzeň mu leží v žaludku, tak se jako blesk z čistého nebe objevil v listopadu 2012 první dokument.

Rozhodčí Adámek napsal dopis, ve kterém se přiznal, že dostal nabídku úplatku 50.000 korun, která svatosvatě určitě pocházela z Plzně. Co tím Adámek sledoval, nedokázal vysvětlit. Jestli to jako nezaměstnanému, jehož jediným příjmem byla odměna za řízení fotbalových zápasů, pocházelo jen z jeho hlavy, tak už měl být dávno v psychiatrické léčebně.

Když minulou sobotu rozhodčí Petr Ardeleánu nařídil ve prospěch Příbrami dvě penalty, spousta lidí najednou ví, že tento rozhodčí je příslušníkem plzeňsko-příbramské fotbalové mafie, která škodí Spartě, a byl na seznamu v Křetínského kabele. Odborníkům je existence a činnost této protispartské mafie naprosto jasná, neboť předsedkyně komise rozhodčích Dagmar Damková, která pochází z Plzeňského kraje, řekla, že obě penalty byly oprávněné. A to je jasný důkaz protispartského spiknutí. 

Jestli je to jinak, jsou tyto kombinace jen prodlouženým aprilem.

Klaus vytuneloval Občanské fórum a začal vládnout

Už v listopadu 1989 vznikla dvě  Občanská fóra. Občanské fórum jako výraz stavu společnosti a Občanské fórum, které potřebovaly „elity“ pro mocenské záměry. Obě Občanská fóra existovala paralelně. 

KCOF a jeho Rada (nejvyšší orgán OF) sídlily ve Špalíčku – mezi Národní třídou a Václavským náměstím. Lidé z KCOF a někteří z šestnáctičlenné Rady tvrdě pracovali. Disidentská „elita“ zde téměř nebyla vidět, žila jinde. Ta dvojkolejnost byla více než zřejmá, ale podařilo se schválit docela dobré Stanovy OF.

Mezitím Václav Klaus objížděl okresy a vysvětloval placeným „manažerům“, jak dobře na tom budou, až on udělá z OF pevnou stranu. Byli to najmutí nevolení lidé, kteří v rozporu se stanovami chodili na Sněmy do Prahy jako delegáti. Údajně proto, že Sněmy byly časté  a zvoleným, normálně zaměstnaným, zástupcům okresů cestování nevyhovovalo.

Tak se stalo, že byl překvapivě předsedou OF zvolen Klaus a okamžitě přikročil k jeho likvidaci. Skoncoval s demokracií i Stanovami, zmocnil se aparátu i majetku OF a měl hotovou ODS.

Klaus ovládl Havla a Rychetského a z lánských jednání vyloučil delegaci Výzvy, podporovanou 21 poslanci ČNR. Tím bylo zahubeno původní lidové OF a z OF „elit“ se stala ODS. Již tenkrát se media postavila za Klause a tak se lidé ani nedozvěděli, co vlastně se stalo. Skončily naděje a začal se naplňovat neblahý osud republiky.

Velikonoce bývaly velkými svátky. Skladník vzpomíná.

Začínám zase počasím, tím prý se nic nezkazí. Zítra začínají velikonoce. Jsou hodně opožděné. Počasí potvrzuje staré pořekadlo "Zelené vánoce - bílé velikonoce." Na to, že je polovina dubna,sněhové přeháňky jsou jako o vánocích. K tomu ten studený vítr. V poledne 3 stupně - a ještě meteorologové předpovídají mráz. Paní Zima plní svou povinnost, co zanedbala.

Zase se mezi politiky otevřela otázka prodloužení velikonočních svátků o velký pátek. Je to tak ve všech okolních zemích - i na Slovensku. Českým komunistům a socialistům se to samozřejmě nelíbí. Prý by to ohrozilo ekonomiku státu. Zrušení mnoha církevních svátků prosadili už na počátku 20. let. Aby nepřipomínaly císaře pána, který všechny církevní svátky dodržoval. Co se nepovedlo zrušit pod Masarykem, to se povedlo pod Gottwaldem. Takže z asi 17 svátků zůstalo jen velikonoční pondělí a dva svátky vánoční. Císaře nemáme už dávno, Klému taky ne, a Velký pátek jako svátek taky ne. Raději slavíme Silvestra.

Ještě začátkem 50. let, kdy církev přišla o veškerý nemovitý majetek a byla v nemilosti, bývaly při svátcích kostely plné. I na vesnicích. Velikonoce začínaly už Květnou nedělí, kdy se do kostela nosili beránci. Říkalo se tak svazkům narašených proutků vrby nebo jívy. Na vrcholu byl křížek ze smrkové větvičky. Hospodáři je nosili posvětit a potom odpoledne je roznášeli po polích a jednotlivé proutky píchali do obilí. Aby hodně narostlo a bylo chráněno před kroupami.

Beránci byla také zbraň, protože je nosili do kostela mladší i starší hoši. Po mši se u kostela strhly bitvy. Potupné bylo nechat si urazit smrkový křížek. Ve výhodě byl, kdo měl beránka z dlouhých prutů. Byli borci, kteří měli beránky 5 a více metrů. Až ke stropu kostela. Nemohli je ani unést, museli mít pomocníky.

Na Zelený čtvrtek přestaly zvonit zvony. Říkalo se, že odletěly do Říma. Místo toho přišly v kostelích na řadu klepačky a řehtačky. A nejen v kostele. Aby lidé věděli, že je poledne, sešly se na návsi děti se řehtačkami, klepačkami a kolovraty a místo zvonů jimi dělaly rámus.

Před a o velikonocích měly napilno hospodyně. Na pořadu byl velký jarní úklid, výroba velikonočního pečiva a barvení vajec. Na Velký pátek byl přísný půst. Na Bílou sobotu už se jedly mazance, jidáše a koláče. Zato v neděli bývalo jídla, co hrdlo ráčilo. Hlavně drůbež. Odpoledne hospodáři vzali barevná vejce a šli do polí, kde je pokládali vedle prutů zapíchnutých na květnou neděli. Byla to oběť pro Pánaboha, aby dal dobrou úrodu.

Velikonoční agresivní pomlázka - bití a polévání děvčat, jak se provádí v současnosti, u nás nebývala. Tento zvyk přišel patrně z Moravy. Na velikonoční pondělí ves obcházely děti z chudých rodin a za pomoci řehtaček koledovaly se známou říkankou :"Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám zítra ráno snese zase jiný."

Zahradníček Josef

Zloději se také zaměřují na zemědělské stroje.

Doby, kdy bylo možné zaparkovat zemědělské stroje na neohrazených a nehlídaných odstavných plochách nebo přímo na polích, jsou už asi nenávratně pryč. Dnes se zloději nezastaví ani před uzamčenými garážemi. 

Téměř stotisícová škoda po zloději zůstala zemědělcům v Křenovech na Domažlicku. Neznámý pachatel vnikl do budovy firmy, kde z odstavených zemědělských strojů odcizil celkem 12 kusů akumulátorů. Ze strojů také odčerpal celkem 1 293 litrů motorové nafty. Poškozené zemědělské společnosti tak vznikla škoda ve výši 96 820 korun.

"Policisté z obvodního oddělení Holýšov ohledali místo činu a zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu krádež. Po pachateli intenzivně pátrají." 

Ministři zemědělství zemí EU včera jednali v Lucemburku

Bez dlouhých diskusí skončilo včerejší jedná ministrů členských zem EU v Lucemburku. Závěrečná schůzka před ukončením jednání o Společné zemědělské politice byla jen formalitou.

Ministři vyjádřili spokojenost s vyřešením problémů s pěstováním ekologických plodin s obsahem bílkovin. Souhlasili s názorem, že zemědělci by se měli začít víc starat o zdroje z příjmů z vlastní produkce. Byly vysloveny obavy, že při odebrání některých dotací držitelům koní dojde k rušení stájí, neboť z velké části nejsou považováni za aktivní zemědělce.

Rozpačité bylo jednání o ruském bojkotu vepřového masa z EU, protože není odůvodněný. Africký mor prasat se nevyskytl v celé EU, ale pouze v ojedinělých případech v Polsku a Litvě. Bylo dohodnuto další jednání s Moskvou.

Změny a rušení mléčných kvót se nelíbí hlavně Rakušanům a Němcům. K dohodě nedošlo, takže se očekává, že konečné slovo bude mít Evropský soudní dvůr.

Při jednání o odbytu ovoce bylo kritizováno, že v nových členských zemích nefungují odbytové organizace. Ty mohou získat podporu 4,1 % z uváděné výroby. Chorvatsko požaduje dvojnásobné množství. Německo, Spojené království a Dánsko jsou proti této podpoře a proti zvyšování rozpočtu.

Nejsou hospodáři, nebude zemědělská půda.

Čeští zemědělci v roce 2013 zorali nejméně půdy od roku 1920. Orná půda tvoří téměř 45 procent celkové rozlohy České republiky. Její úbytek se  dramaticky zrychlil po roce 2000 a je alarmující. Za úbytkem půdy je snaha "udat volný kapitál a udělat z něj zisk".

Jen za posledních 15 let rozloha polí podle údajů Českého statistického úřadu klesla skoro o pětinu, což odpovídá zhruba rozloze Středočeského kraje. Místo obilí na někdejších polích vyrostly sklady, silnice, rodinné domy nebo také solární elektrárny. Více vyasfaltovaných ploch a betonových kanálů však znamená vyšší riziko povodní.

Lidé, kteří chtějí stavět průmyslové zóny, vykupují pozemky za čtyřicetinásobnou cenu, než může nabídnout i nadprůměrně prosperující zemědělský závod. Za snižování výměry zemědělské půdy mohou také "odborníci" z medií, a pak nenasytní postsocialističtí zemědělci sami (společnosti i soukromníci), protože využili socialistické nevědomosti vlastníků půdy a za symbolické ceny si pronajali ohromné plochy, opustili tradiční intenzivní způsob hospodaření a přešli na velkovýrobní hospodaření extenzivní. To je bumerang, který se za čas může vrátit na jejich hlavy. Když majitelům se otevřou oči. 

Možností rozhodovat o zemědělských restitucích si postsocialistická velkovýroba vytvořila podmínky k vydírání vlastníků a k komu, že zemědělská půda je v ČR v porovnání se zahraničím neskutečně levná. Cena pronájmu půdy v ČR se pohybuje v průměru 1.200 korun (43 eur) za hektar, což je asi nejnižší pacht v EU. Není proto divu, že vlastníkům půdy se nad nabídkami developerů protáčejí oči a neodolají nabídkám, jimž by se vlastníci půdy v zahraničí vysmáli. Toto platí pouze v úrodných oblastech a poblíž velkých měst, čím dál od velkých měst, tím menší nabídky. Tedy i menší nájmy.

Pro každého normálně přemýšlejícího vlastníka půdy, pocházejícího ze selského stavu, je samozřejmostí, že zemědělská půda má větší hodnotu než peníze.

Krkavci zabíjejí jehňata.

Jako bezvýchodnou vidí farmář z Frýdlantska situaci, ve které se opět po čtyřech letech ocitl. Hejno krkavců mu v době bahnění, tedy rození nových mláďat, právě několikahodinová jehňata zabíjí.

 „Během dvou dnů jsem přišel o dvacet pět jehňátek. Čekám, že to bude ještě horší. Podle našich odhadů tak lze čekat, že letos přijdeme o více než polovinu narozených mláďat," říká farmář Karel Mařík. S krkavci už bojoval v roce 2010, teď se i kvůli jiné šelmě vrátili.

Karel Mařík chová ovce na pastvinách v Horní Řasnici. Dohromady tam má na šedesáti hektarech kolem šesti stovek ovcí. S krkavci, kteří zabíjeli mláďata, bojoval už před čtyřmi.

V roce 2010 se mu situaci podařilo ustát díky povolení k odstřelu několika jedinců a plašení ptáků je vyhnat. Teď se ale na pole slétají znovu. Přitáhla je sem šelma, která mi tu loví dospělé ovce. Podle myslivců by mohlo jít i o vlka nebo o divokého psa. Zabije ovci a rve z ní kusy masa. Mršina, která zůstává na pastvině, pak právě krkavce láká.

Pro jeho rodinu, která se chovem ovcí živí, je situace stresující. Na škody způsobené krkavcem se náhrada škody opravdu nevztahuje, přestože tento pták je klasifikován jako zvlášť ohrožený druh živočicha. Mezi vyjmenované druhy, které pro náhradu škod stanoví zákon, ale nepatří.

Podle odborníků je totiž jediným alespoň trochu účinným způsobem, jak lze krkavce vystrašit nebo odpudit, plašení nebo odstřel. A k tomu je potřeba mít udělenou výjimku ze zákona od Krajského úřadu. Zdroj:Deník

Rittig je nepostižitelný.

Policie Ivo Rittiga podezřívá z ohrožování utajovaných skutečností v takzvané kauze Nagygate a podílu na předražených jízdenkách pro pražský Dopravní podnik od papírny Neoghraph. Kvůli druhé kauze na něj před dměsícem žádal uvalit vazbu žalobce pražského Vrchního státního zastupitelství Adam Borgula. Rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 5 byl Rittigovi a dalším obviněným zabaven pas.

Rittig a právník Marek Stubley žádali o povolení vycestovat. Rittig kvůli obnovení rezidentury v Monaku, Stubley pracovně do Mnichova a na Slovensko. Žalobce Borgula jejich žádosti ale zamítl.

Kvůli omezení cestování, které je vykládáno podobně tvrdě jako útěková vazba, podali všichni obvinění stížnosti. Pražský Městský soud po prostudování stížností před měsícem rozhodl o tom, že všem obviněným mají být cestovní doklady vráceny. Na to Borgula zareagoval okamžitým zatčením všech pěti podezřelých. Obvodní soud pro Prahu 5 ale na základě verdiktu nadřízené instituce Rittiga a spol. do vazby neposlal. A pak všichni získali pasy zpátky.

Ivo Rittig vlastní soudomí na pražských Vinohradech, trvale je ale hlášen k pobytu v monackém Périgordu, kde je tamním rezidentem. Protože je sice českým občanem, ale zároveň monackým rezidentem, má monackou rezidenční kartu. Český občanský průkaz musel odevzdat, a jeho jediným českým dokladem je pouze pas.

Soudkyně pražského Městského soudu Hana Hubáčková: „Svým přístupem úkony policie nikdy neztížil ani nezmařil. Jeho pobyt v zahraničí je výkonem legálního práva svobodně si zvolit místo trvalého pobytu. Nemožnost vycestování pro něho může mít dalekosáhlé negativní následky v podobě ztráty nároku na přiznání rezidentury v Monackém knížectví. Zdůrazňuje, že na území České republiky má družku a čtyři děti, za kterými pravidelně dojíždí a má k nim citový vztah.“

Ex premiér Gross je prý vážně nemocen.

Spekulace kolem zdravotního stavu Stanislava Grosse neberou konce. Co ho skutečně trápí? Již v lednu mu takřka znehybněla pravačka.

Pohublý politik má i nadále problém s rukou. Ovšem patrně nejen s pravačkou! Gross se proto raději ani neposadil za volant, řídí jeho žena. Vypadá to přitom, že stav historicky nejmladšího předsedy české vlády (stal se jím v 34 letech) se nelepší. Právě naopak.

„Manžel má nyní problémy s páteří a tím pádem má oslabenou pravou ruku. Čekají ho vyšetření a možná i operace. Věřím ale, že bude opět v pořádku,“ tvrdila tehdy Grossova manželka Šárka. Expremiér a právník Gross se ke svému zdravotnímu stavu nevyjádřil. Mluví se i o nádoru, mozkové příhodě, ale také o onemocnění mozku, jakým je třeba Lou Gehringova choroba.

V zemědělské velkovýrobě je nákladní auto důležitější než traktor.

Západoevropské zemědělství objevuje to, co socialistické zemědělství v Československu, NDR a SSSR objevilo už dávno (spíše okopírovalo ze zámoří): nákladní automobil je ve velkých zemědělských podnicích důležitější než traktor. Potvrdil to průzkum v zemědělských firmách.

Zemědělská velkovýroba je v podstatě autodoprava. Důležitost nákladních aut v zemědělské velkovýrobě ještě zvýšila doba bionergií. Traktor je výhodnější pro podnik, který hospodaří do vzdálenosti 4,5 km. Na delší vzdálenosti je výhodnější nákladní auto. Tři čtvrtiny podniků hodlají v budoucnosti rozšiřovat autodopravu. 90 procent podniků chce nákladní auta využívat především pro dopravu hnoje, kejdy a biologických materiálů. Traktorové přívěsy hodlají používat jen jako nářadí menšího významu.

Nákladní automobily už jsou v zemědělských podnicích využívány při těchto pracích: Při dopravě zeminy ze 43 procent, obilí 50%, zelená píce 40 %, hmoty na výrobu bioplynu 50 %, sláma 24 %, cukrovka 22 %, hnůj 31 %, kejda 69 %, kejda do biostanic 64 %, doprava strojů a nářadí 29 %.

Už zase nejsou lidi. Skladník vzpomíná.

Jako malý kluk jsem ještě zastihl hospodaření postaru, a tak mě pobavil televizní seriál První republika, kde se sklízí a mlátí obilí. Jak tam jsou žně předváděny na obrazovce, tak se snad nedělaly ani v temném středověku, natož na statku ve dvacátých letech. Jistě by autoři našli pamětníky, nebo si  o tom mohli něco přečíst v historické odborné literatuře.

Skládat snopy na vozech bylo umění. Každý chtěl co nejvíc naložit, přitom  na rozbitých hrbolatých polních cestách nesměla se fůra rozpadnout nebo sesunout do strany. Když se sváželo dlouhé žito, býval náklad až třikrát širší než vůz. Aby se fůra nepřevrátila, musela se podpírat rukama.  Někdy to přesto padlo. Dost lidí na rozbitých a nakloněných cestách skonalo pod převalenou fůrou obilí nebo sena - ještě po kolektivizaci. 

Kdyby se zemědělství mělo vrátit alespoň 50 let zpět do doby ještě částečně ručně prováděných žní, mohlo by hodně ubýt nezaměstnaných. Pochybuji však, že by se našli mladí lidé, kteří by tuto práci chtěli dělat.

Je spousta nezaměstnaných, ale mnoho firem nemůže sehnat lidi na práci. Nejsou lidi, říkalo se za socializmu. Téměř každý den se mi nyní objeví ve schránce leták s nabídkou práce (skladník, výrobní dělník, nástrojař, svářeč, zámečník, brigádník). Supermarkety nabízejí práci vytrvale. O manuální práci není zájem. A o práci na více směn už vůbec. Zahradníci a ovocnáři nabízejí studentům letní brigádu. Ti se jim vysmívají, oni jsou přece předurčeni pracovat jako manažeři a v kancelářích a za velké peníze.

Manuální práce nevoněla ani v minulosti, přesto se jí nemohli vyhnout ani chataři a chalupáři, kteří museli údržbu a práce kolem budov dělat sami. Ani to už dneska neplatí. Říkal mi jeden známý z nedaleké vesnice, že v pátek nevěřil svým očím a uším. Celé dopoledne slyšel hluk nějakého stroje, proto neodolal a šel se podívat, co se děje. Zjistil, že chalupářovi z Prahy přijela zahradnická firma s bagrem sázet stromky. To by vesnického člověka ani ve snu nenapadlo.

Zahradníček Josef

EK požaduje vrácení neoprávněně vyplacených dotací.

Po závěrečném vyhodnocení, jak se zachází s vyplacenými podporami zemědělců Evropské unie, konstatovala Evropská komise, že 318 milionů eur (8,9 miliard korun) bylo použito neoprávněně a země, které se provinily budou muset tyto peníze vrátit.

Dotace bude muset vrátit jedenáct států: Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Finsko a Spojené království.  Největším provinilcem je Francie, která bude muset vrátit 239 milionů eur (6,7 miliard korun).

EK se dostala do sporu s EP v otázce pěstování leguminos v ekologických oblastech. Ve hře jsou váhové faktory. Jedná se o to, zda bude povinnost ekologických zemědělců 100 ha pěstovat jetel či bob na 16,6 ha nebo jen na 7,14 ha. EP požaduje rychlou dohodu, aby předpis mohl začít platit od 1. ledna 2015.

Odstupné 6 milionů korun. Po 7 měsících v práci.

Bývalý šéf Českých drah Dalibor Zelený dosáhl na šestimilionový „zlatý padák“. Stačilo mu k tomu vydržet ve funkci pouhých sedm měsíců. Překvapený byl i exministr dopravy Zdeněk Žák, který Zeleného do funkce prosadil a patřil k velkým kritikům „zlatých padáků“.

Zelený si v čele drah vydělával 250 tisíc měsíčně, konkurenční doložka však byla vypočítána z průměru za poslední čtvrt roku. Její výši tak ovlivnila i prosincová mzda s bonusem 750 tisíc, který tehdy řediteli přiklepla dozorčí rada.

Zelený teď musí dodržet jedinou podmínku. Aby o peníze nepřišel, nesmí rok pracovat na železnici, nemůže jít ani k silničnímu dopravci nebo ke státní Správě železniční dopravní cesty. Pokud by smlouvu porušil, musel by zaplatit pokutu až 144 milionů korun.

Zdravotnictví v honbě za penězi.

Stalo se už českým folklórem, že zástupci nemocnic naříkají nad nedostatkem peněz. Nemají prý peníze na nákup zahraničních přístrojů a na moderní vybavení nemocnic..

Nicméně je také dobré vnímat globální fakta, tedy strukturu hospodaření nemocnic podle údajů ÚZIS. A ta je také důležitá. Zvýšení nákladů nemocnic se téměř netýkalo pacientů, těch se týkalo šetření nemocnic.

V zásadě ředitelé nemocnic kromě léků šetřili relativně na všem, tedy mimo mezd lékařů, které stouply v letech 2010-2012 v průměru o 10.000 Kč korun na 60.000 Kč měsíčně. Žádná jiná profesní skupina v recesi by nedokázala obhájit tento nárůst ani náhodou. Navíc mzdy ostatního zdravotního personálu stouply o 1.000 Kč na necelých 27.000 Kč.

Celkově mzdové náklady v nákladové struktuře nemocnic stouply o dvě procenta. Žádná jiná nákladová položka se tomu v nemocnicích ani zdánlivě nepřiblížila. Zvyšování mezd je možné, avšak další hovory o úpadku zdravotnictví jsou nejméně nevhodné. Všude jinde bylo a je hůř. (Jiří Krž, 4.4.2014)

Jaký venkov podporuje Jurečka? Zemědělský, nebo rekreační (povalečský)?

České zemědělství a venkov bude moci v letech 2014 až 2020 čerpat v přepočtu o více než devět miliard korun vyšší částku, než bylo původně navrhováno. Vláda včera schválila zvýšení národního spolufinancování Programu rozvoje venkova. Namísto původně navrhovaných 15 procent vzroste částka, kterou se na projektech financovaných převážně z unijních peněz podílí stát, na 25 procent. Celkem tak rozpočet programu dosáhne téměř 2,9 miliardy eur, což je v přepočtu takřka 80 miliard korun.

“Jsem velice rád, že vláda tento návrh přijala, Chápu to jako velké gesto v době, kdy ministr financí hledá úspory,“ Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Kvůli úsporám přispěje Evropská unie do rozpočtu programu v následujícím období částkou, která podle původního návrhu neměla spolu s českou subvencí převýšit 2,6 miliardy eur. Nyní rozpočet dosáhne takřka 2,9 miliardy eur, rozdíl tak činí 340 milionů eur.

V letech 2007 až 2013 mohl český venkov z Programu rozvoje venkova čerpat 3,7 miliardy eur (podle současného kurzu 102 miliard korun). Toto snížení unijních dotací částečně nahradí právě zvýšení původně navrhovaného příspěvku národního rozpočtu.

Dotace jsou podle Jurečka určené zejména na zrovnoprávnění podmínek českých zemědělců s jejich evropskými kolegy, dále na rozvoj zemědělství, potravinářství a lesnictví i na ochranu životního prostředí.

V Bavorsku je propagovaná kolektivizace zemědělství..

V reakci na rozdělení ceny mléka se 20 bavorských sedláků rozhodlo založit zemědělské družstvo, jehož prostřednictvím by měla cenově být zvýhodněna produkce mléka.

Mlékárna Scheitz v Chiemgauer Andechs zavedla odstupňované platby podle množství dodávaného mléka. Proto se bavorští sedláci brání založením LPG (Landwirtschaftlichen Produktionsgenossenschaft) . Při dodávce mléka od 40 krav a výše je už výhodnější cena. Představitelé družstva doufají, že se připojí i další sedláci, protože začalo platit praxe, že čím více je dodaného mléka, tím vyšší je cena. Při celkové dodávce mléka 3 mil. kg je příplatek 2,5 centu, při celkové dodávce 6 mil. kg je příplatek 5 centů (1,40 Kč).

Slučování zemědělců do družstev vítá i bavorský ministr zemědělství Helmut Bruner, který chce dokonce zrušit strop 500 ks, kterým bylo bráněno centralizaci chovu krav. LPG prý mají řadu dalších výhod. Například jsou zbavena ekologických daní, protože nejsou považovány za zemědělské závody, ale za průmyslové podniky. Jsou nižší náklady na elektřinu na úrazové a zdravotní pojištění a dostávají větší příspěvky na dojnici.

Letní čas. Skladník vzpomíná.

Máme zas ten letní čas. Takže na obzoru by mělo být léto. Zase se ozývají protesty proti změně času. Jsou prý lidé, kteří kvůli tomu nemůžou spát. Jeden dokonce chtěl kvůli tomu být prezidentem.

Měli jsme tenkrát, když v 70. letech byl letní čas opět zaveden, jisté problémy s farářem. Velice se v kostele kvůli změně času rozhorlil a vyzval přítomné, aby si hodiny neposunovali, neboť bohoslužby budou nadále podle normálního času. Jeho prý nikdo nepřinutí, aby vstával o hodinu dříve. Po čase se sice přizpůsobil, ale láteřil na letní čas pořád.

On to byl ten farář divný patron. Jako student semináře někdy v polovině 50. let prchl za hranice a v Římě vystudoval teologii. V roce 1972 se vrátil a sloužil jako kněz. Už to, že dostal od státu souhlas, vyvolávalo podezření, že je agentem StB. Chodil v civilním obleku a často ho bylo vidět v nočních vinárnách a s mladými dámami. Když se při pohřbu popral se zaměstnancem pohřební služby, který ho žaloval, že ho chtěl hodit do hrobu, byla mu činnost faráře zakázaná. Potom krátce vyjížděl autem s nějakým dlouhovlasým stvořením, ale brzy ho sklátila mrtvice. Pán Bůh prý ho potrestal.

Šel jsem včera dopoledne po náměstí, slunce začínalo hřát a nikde ani noha. A to jsem si kdysi představoval, že tam budu také občas celé dopoledne postávat s ostatními důchodci. Scházeli se tam až do poloviny 90. let. A přijížděli také z okolních vesnic, až 20 km vzdálených.  Zašli do lékárny nebo k holiči, koupili domů třeba škrabku na brambory, zašli do bufetu na polévku a potom až do poledne sledovali pulzující život na náměstí a klábosili o politice a všem možném. Takové to bývalo i v jiných městech, někde důchodci postávali v hloučcích, jinde sedávali na lavičkách, jinde se v houfech procházeli.

Dneska je to všechno jinak. Náměstí je prázdné, lidi nejsou  příliš v práce, ale jezdí auty sem a tam. Důchodci nemají co pozorovat, mimo spěchajících aut, a také nemají čas. Musejí obcházet supermarkety a vyhledávat slevy. A také nechtějí provokovat nervosní mládež, která chce i při velkém užívání světa a velkém utrácení hodně zbohatnout. Návod k chování dávají primitivové z bulvárních novin. Dělat velké peníze se ovšem povede málokomu, proto ten vztek a nevraživé pohledy.

Staré politické poměry už se těžko vrátí, ale může do ulic přijít jiná disciplina a pořádek. To by možná byla větší tragedie, než si umíme představit. Harašení zbraní na Ukrajině může být nějakou předzvěstí. Totalitní systémy se nezřizují s mnohaletým avízem nebo referendem. Ty se zřizují ze dne na den.

Zahradníček Josef