Čeští zemědělci v roce 2013 zorali nejméně půdy od
roku 1920. Orná půda tvoří téměř 45
procent celkové rozlohy České republiky. Její úbytek se dramaticky zrychlil po roce 2000 a je
alarmující. Za úbytkem půdy je snaha "udat volný kapitál a udělat z něj
zisk".
Jen za posledních 15 let rozloha polí podle údajů Českého
statistického úřadu klesla skoro o pětinu, což odpovídá zhruba
rozloze Středočeského kraje. Místo obilí na někdejších polích vyrostly sklady,
silnice, rodinné domy nebo také solární elektrárny. Více vyasfaltovaných ploch
a betonových kanálů však znamená vyšší riziko povodní.
Lidé,
kteří chtějí stavět průmyslové zóny, vykupují pozemky za čtyřicetinásobnou cenu, než může nabídnout i
nadprůměrně prosperující zemědělský závod. Za snižování výměry zemědělské půdy
mohou také "odborníci" z medií, a pak nenasytní postsocialističtí zemědělci sami (společnosti i soukromníci),
protože využili socialistické nevědomosti vlastníků půdy a za symbolické ceny si
pronajali ohromné plochy, opustili tradiční intenzivní způsob hospodaření a
přešli na velkovýrobní hospodaření extenzivní. To je bumerang, který se za čas může vrátit na jejich hlavy. Když majitelům se otevřou oči.
Možností rozhodovat o zemědělských restitucích si postsocialistická
velkovýroba vytvořila podmínky k vydírání vlastníků a k komu, že zemědělská
půda je v ČR v porovnání se zahraničím neskutečně levná. Cena pronájmu půdy v ČR se pohybuje v průměru 1.200 korun (43 eur) za hektar, což je asi nejnižší pacht v
EU. Není
proto divu, že vlastníkům půdy se nad nabídkami developerů protáčejí oči a
neodolají nabídkám, jimž by se vlastníci půdy v zahraničí vysmáli. Toto platí pouze v úrodných oblastech a poblíž velkých měst, čím dál od velkých měst, tím menší nabídky. Tedy i menší nájmy.
Žádné komentáře:
Okomentovat