Dnes je to 96 let ode dne, kdy vznikla Československá
republika. Ne všichni vznik nového státu vítali. Masaryk a jeho agenti se však
neptali Čechů, Němců, Slováků a dalších národů, jestli nový stát chtějí. Občan
měl právo jen jásat, nebo mlčet.
Nový
nesourodý stát byl od počátku zárodek potíží, jimiž hlavně byly národnostní problémy,
s kterými se nakonec - vinou svou i vinou jiných - nedokázal nikdy
vypořádat. Samotný zánik Rakouska-Uherska byl vskutku zbytečný; z řady
důvodů (geopolitických a bezpečnostních, hospodářských a jiných) se jednalo o
krok zpět.
Osobní cíle českých politiků v roce 1918 nabyly vrchu. Mít moc a
vládnout z Prahy, místo spolupracovat s Vídní, bylo skutečným cílem
říjnového převratu. Vzniklý stát měl k dokonalosti daleko. Přes všechny
problémy zásluhou převzatého
rakousko-uherského správního a hospodářského systému však přišla
brzy určitá prosperita.
Masarykova
propaganda pak od roku 1918 vyvíjela ohromné úsilí při vyhledávání pomluv na
již neexistující rakousko-uherskou monarchii. Obyvatelstvo ČSR bylo neustále
strašeno z možného návratu Habsburků, jimž byly nasazovány vlčí hlavy, a udržováno v napětí. Nebyli
to jen čeští Němci a česká šlechta, kdo byl vznikem ČSR hospodářsky poškozen,
ale i Češi a Slováci v krajích při československo-rakouské hranici i v hlubším
vnitrozemí, kteří měli kontakty s Rakušany a Maďary větší než s vnitrozemskými kraji.
Teprve železná opona po roce 1945 české příhraničí definitivně obrátila ku Praze.
Pokud někdo vzpomínal, a vzpomíná, s velkou nostalgií na první
Československou republiku, tak to od roku 1945 jistě je obyvatelstvo Podkarpatské
Rusi. Kdysi jedno z nejzaostalejších míst Evropy zažívalo do roku 1938 asi největší
všestranný rozvoj v historii.
Oslavovat neexistující
Československo jako stát nemá dnes žádný smysl. Nedělá se tak na Slovensku ani
na Podkarpatské Rusi. Československo jako násilně spojený, ale fungující stát v
roce 1992 svévolně, za pomoci tajných
služeb, rozbili jejich dva agenti, český tenista
a slovenský boxer. Je možné připomenout
28. říjen jako určitou událost, která ovlivnila život obyvatelstva Čech,
Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Nic víc. Kdyby se státní svátek
zrušil a žádné oslavy na Hradě se nekonaly, rozhodně by lid český, moravský a
slezský netruchlil. (Stanislav.
28.10.2014)