Meteorologové vyhrožují zimou v zimě.

Na Silvestra bude zataženo až oblačno, místy se objeví déšť nebo přeháňky. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat v rozmezí +3 až -1 °C, nejvyšší denní teploty pak vyrostou na 3 až 7 °C.

Meteorologové varují, že Česko zasáhne silný severozápadní vítr. Ten by měl udeřit v úterý 1. ledna během odpoledne a večera a ve středu 2. ledna. V nárazech by měl mít 15 až 20 m/s – tedy asi 70 km/h. Ještě silnější bude na horách, kde bude foukat rychlostí 20 až 30 m/s – tedy až 110 km/h).

Kromě toho hrozí problémy i na silnicích. Ve středu 2. ledna a ve čtvrtek 3. ledna vy se v nadmořské výšce od 600 metrů měly tvořit sněhové jazyky.

Meteorologové už dříve upozorňovali, že i poslední prosincový víkendu bude větrný. Silný vítr v neděli udeřil především v horských oblastech. Na Českomoravské vrchovině v neděli vítr dosáhl rychlosti přes 100 km/h, v místech dokonce dosahoval rychlostí až 127 km/h, tedy síly orkánu. Silný vítr v neděli udeřil i v Krušných horách odpoledne, kde se proháněl rychlostí 70 km/h a v Krkonoších dokonce 90 km/h.

Silný vítr dnes například zastavil horní úsek kabinové lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Horní úsek z Růžové hory na vrchol nejezdil kvůli větru již v pátek a v sobotu.

Jiné to nebude ani v úterý, kdy bude oblačno až zataženo, místy s déštěm, zejména na severu a severovýchodě, v polohách nad 1000 m přechodně i se sněžením. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat kolem 4 až 0 °C, nejvyšší denní teploty kolem 3 až 7 °C.

Od středy se ale začne počasí lámat. Na většině území se objeví sněhové přeháňky a v nižších polohách deště se sněhem. Nejnižší noční teploty klesnou do konce týdne až na -7 °C, naopak nejvyšší denní teploty se budou držet kolem 0 °C.

Ve čtvrtek se přiženou sněhové přeháňky, na horách četnější. Od vyšších poloh se místy objeví sněhové jazyky. Nejnižší noční teploty klesnou na -3 až -7 °C. Nejvyšší denní teploty na -4 až 0 °C.

V pátek se objeví sněhové přeháňky. Od severozápadu bude postupně zataženo se sněžením. Později na severozápadě pod 500 m déšť se sněhem. Nejnižší noční teploty klesnou na -4 až -8 °C. Nejvyšší denní teploty nepřekročí -3 až +1 °C.

V dalších dnech bude zataženo až oblačno. Zpočátku na většině území déšť se sněhem nebo sněžení, v nižších polohách i déšť. Postupně místy sněhové přeháňky ve všech polohách. Nejnižší noční teploty klesnou na 0 až -5 °C. Nejvyšší denní teploty nepřekročí -1 až +4 °C.

Švýcarsko zvolilo vesnickou kuchařku roku 2018

V soutěži televizní stanice SRF se vítězkou soutěže o vesnickou kuchařku roku 2018 stala selka Anita Mosimann. K těsnému vítězství ji vynesly čokoládové koule, které se rozevíraly jako květní pupeny. Dalším jejím kuchařským výrobkem bylo filé z ryb vylovených z vlastního rybníka. 

Vítězství Anity Mosimann je obdivuhodné už proto, že je hendikepována těžkou nemocí, jakou je roztroušená skleróza. To je prostě osud. Obdivuhodná je proto její silná vůle. Velké uznání zaslouží nejen ona, ale i další ženy, které v umění kuchařském reprezentovaly švýcarský venkov.

Trhové Sviny zasáhla smutná zpráva

Svíčky zapalují lidé před trhosvinenskou farou za zdejšího faráře Marcina Želazného. Zemřel náhle ve vánočním čase ve znojemské nemocnici. Bylo mu 41 let. Marcin Dawid Želazny byl administrátorem ve farnostech Trhové Sviny, Benešov nad Černou, Olešnice a Žumberk u Trhových Svin.

Lidé z Trhových Svin, kteří se o smrti duchovního dozvídají, za něj ve městě zapalují svíčky: "Otec Martin byl skutečný otec farnosti, veselý člověk, který nezkazil žádnou legraci. Svou kamarádskou povahou a otevřeností dokázal přitáhnout mnoho lidí. Vzpomínají na jeho pěkné promluvy a zpěv. Bylo nám s ním dobře a je nám teď smutno, že odešel tak vzácný člověk." 

Před oknem v přízemí fary hořelo v sobotu dopoledne už několik desítek svíček a na parapet kdosi položil i kytici žlutých růží. Jakoby na oltář pro anděla, který stál za oknem.

Zpráva o úmrtí Marcina Želazného zasáhla i starostku Trhových Svin Věru Korčakovou. "Nejen svou nečekaností, ale především tím obrovským prázdnem, které tu najednou je. Odešel mimořádný člověk, velmi důležitý nejen pro svou farnost, ale i pro naše město.  Vybavuje se mi celá řada příležitostí, které si bez něj nedovedu představit. Vždy rozdával pozitivní náladu, a to i ve chvílích, kdy ani jemu nebylo nejlépe. Myslím na jeho rodinu a velice s ní soucítím. Pro mě odešel pan farář, dobrý přítel, rádce i milý soused. Mám na něj spoustu vzpomínek a v každé se usmívá. Pevně věřím, že se usmívá i teď, že on už ví, proč musel odejít tak brzy, že je s tím smířen a že je odměněn za vše dobré, co pro nás udělal."

Zdrogovaný Polák vjel autem na přistávací plochu v Hannoveru

Přes všechna přísná bezpečnostní opatření, která byla před koncem roku zavedena, došlo v sobotu v půl čtvrté odpoledne na letišti v Honnoveru k nebezpečné výtržnosti, kterou byly ohroženy životy desítek lidí. Na přistávací ploše se totiž objevilo osobní auto.

Bezpečnostní složky ihned vyrazily na plochu a vozidlo násilím zastavili a zuřivě bránícího řidiče zadrželi. Jednalo se o jedenadvacetiletého Poláka, který byl podle prvních testů zcela pod vlivem drog. Lze naprosto vyloučit teroristický útok.

Nyní se zkoumá, jak je možné, že se auto dostalo do uzamčeného a hlídaného prostoru. Podle dohadů si řidič odemkl bránu a autem prorazil překážky před přistávací plochou.

Letiště bylo okamžitě uzavřeno, letadla přistávala na letištích v Brémách a Hamburgu. Muselo být odloženo 20 letů z Hannoveru. Lety byly obnoveny po 20. hodině.

Bude vražda Soni Illeové také trvale neobjasněna, jako je vražda Otylie Vranské?

Někomu se jistě bude  článek o neobjasněných vraždách zdát nevhodný pro veselý předsilvestrovský čas. Inspirovalo mě k němu současné chování lidí, prezidentem počínaje. Vymizela slušnost, džentlmenství, lidé se neumí zasmát, jen se někam ženou, agresivita zdůvodňovaná honbou za ziskem se stala hitem doby. Jednou jistě o dnešku budou historici psát jako o morbidní době, kdy vládla nenávist až do hrobu.

 Badatelé v čele s policejním historikem Radkem Galašem vloni chtěli otevřít případ nejslavnější nevyřešené vraždy z období první republiky. Zabití prostitutky Otýlie Vranské v roce 1933 prý tehdejší policie nevěnovala dostatek pozornosti.  Výsledky mají potvrdit testy DNA.

Po pětaosmdesáti letech, kdy aktéři nejsou dávno na živu je možné kritizovat prvorepublikovou policii a jmenovat vrahem kohokoli, třeba archanděla Gabriela, neboť je výběr neomezený. Policie vždy si potřebuje vylepšit prostřednictvím medií pověst na veřejnosti. A jméno Otylie Vranská je za pětaosmdesát let dostatečně známé na to, aby přitáhlo čtenáře. Ne však tak známé, aby je přitahovalo víc než žabomyší války současných českých politiků, kteří vyvolávají nenávist mezi lidmi a vytvářejí davy nemyslících fanatiků.

Jistě je dobré připomenout starou neobjasněnou vraždu, je však pochybné upřednostňovat ji před současnými neobjasněnými vraždami. Nevypadá to, že by policie měla tak málo práce, aby mohla největší úsilí zaměřovat k vyšetření prvorepublikových vražd. Velice se vraždě Otylie Vranské podobá například vražda Soni Illeové před  deseti lety na Jindřichohradecku. V nedohlednu zřejmě je pátrání po čerstvých vrazích ženy z čerpací stanice v Nelahozevci.

Vyšetřování vražd žen bývá často komplikované, protože se vynoří spousta zavádějících motivů. Souvisí to s naturelem žen, s jejich schopností mít  spoustu kontaktů najednou a vykonávat spoustu nesouvisejících činností.

První velkou mediální smršť vyvolala vražda švadleny Anežky Hrůzové  z Polné v roce 1899. Tehdy byl pod tlakem českých rasistů obviněn a odsouzen k trestu smrti Leopold Hillsner. Protože byl odsouzen bez přesvědčivých důkazů, dostal od císaře Františka Josefa I. milost.

 Vraždy Anežky Hrůzové  tehdy využil T. G. Masaryk k prezentaci svého jména na veřejnosti. Nejednalo se mu o obhajobu židovského povaleče Hillsnera ani o povznesení slovanské rasy, ale o kritiku české národní negramotnosti. Kritiku toho, jak lidé lehce uvěří novinářským dezinformacím. Vysloužil si za to nejednu nadávku.

Otylie Vranská byla zavražděna v Praze pravděpodobně po půlnoci ze čtvrtka 31. srpna na pátek 1. září 1933. Dva kufry s jejím rozřezaným tělem se potom objevily ve vlacích na Slovensku. Jeden v Bratislavě, druhý v Košicích. Fotografie kufrů byly zveřejněny s výzvou pro přihlášení případných svědků. O případu soustavně informoval tehdejší tisk, který senzacechtivostí vyvolával nesmyslné reakce čtenářů, které policii odváděly od skutečných stop. Během prvního týdne policie obdržela na 700 dopisů se jmény pachatelů. Všechna udání byla nepravdivá, jejich záměrem bylo někoho poškodit. Dopisy informátorů upozorňující na vraha Otylie Vranské chodili policii za protektorátu i po válce. Celkem jich policie eviduje 5000. Všechny byly nepravdivé. Poslední přišel v roce 1966.

Vražda Soni Illeové z Radouňky u Jindřichova Hradce, v noci z pátku na sobotu 20. prosince 2008 sice nedosáhla - a zřejmě nikdy nedosáhne - proslulosti jako vražda Vranské, protože se neodehrála v Praze. Podobně jako Vranská byla Illeová naposledy viděna živá po půlnoci. Její mrtvé tělo nebylo sice v kufrech ve vlaku, ale se svázanýma rukama v tůni u řeky Nežárky. Policie samozřejmě nezveřejňuje průběh vyšetřování, ale stejně jako v případu Vranské marně hledá jednoho neznámého muže, tentokrát jednoho, který byl na pohřbu zavražděné Illeové. Videozáznam jí není nic platný, když ho nikdo nezná. Toto zřejmě je jedna hloupá chyba kriminalistů, kterou už deset zveřejňují v tisku. V každém starém filmu vidíme, že kriminalisté chodí na pohřby, aby sledovali chování vyšetřovaných a známých lidí a na místě zjistili totožnost neznámých osob.

Zemřel fotbalista Jozef Adamec

České a slovenské fotbalové příznivce zastihla na Štědrý den 2018 smutná zpráva: ve věku 76 let zemřel Jozef Adamec legenda československého fotbalu a stříbrný medailista z mistrovství světa 1962 v Chile. 

S fotbalem začínal v Trnavě. Narukoval v roce 1961 do Dukly Praha: „Prišiel som, vyspal som sa na ošetrovni a na druhý deň sme odleteli na šesť týždňov na zájazd do New Yorku. Neviem, ako to v tých časoch vybavili, ale predsa. Iste som bol jediný vojak Varšavskej zmluvy, ktorý mal prijímač do armády na Broadwayi.“

Příští rok si ho trenér Vytlačil vybral do reprezentačního týmu na Mistrovství světa v Chile.
 „Bol som najmladší v tíme, dvadsaťročný. Tréner Vytlačil zobral aj môjho trnavského kamaráta Jožka Štibrányiho. Hral som v tom senzačnom zápase, keď dal Španielsku víťazný gól. Zahral som si proti Pelému pri remíze 0:0 i proti Mexiku v skupine. Potom nás tréner do zostavy už nezaradil. Nič sme si z toho vtedy nerobili. Boli sme strieborní, v Prahe nás vítalo stotisíc ľudí.“
 Vyprávělo se o něm, že se bál cestovat letadlem, odvahu si dodával něčím tvrdším a cigaretou, s kterou ho bylo možno vidět i po tréninku.

Josef Adamec byl bouřlivák na hřišti i mimo něj, trochu předchůdce Tomáše Řepky, byl proslulý dohadováními s rozhodčími: „Často som nerozumel, čo pískajú. Vylučovali ma najmä za to, že som si od srdca zapapuľoval. Ale to v zápale boja, to k futbalu patrí. Neboli to urážky.“
 Hloupě byl například vyloučen, když šel kopat testný kop - byl na ně specialista - a nelíbila se mu vzdálenost zdi, tak ji po rozhodčím přeměřoval - potom měl odchod do šatny jistý.

Zúčastnil se také Mistrovství světa 1970 v Mexiku, kde se československé reprezentaci nepodařilo postoupit ze skupiny. Adamec zavŕšil Mexiko na  letišti v Ruzyni incidentem s pražským novinářem Karlem Staňkem zo Svobodného slova: „Vypisoval o mne, že ten futbalista zo slovenského vidieka nemá žiadnu výchovu. Už pri tom ma nadvihlo. Keď sme pristáli, hrnul sa ku mne s otázkou na prípad Puma - Adidas. Ja, že: Veď to je otázka pre funkcionárov. On utrúsil: ,Blbečku.' Tak som ho chytil pod golier a dal mu facku. Neviem, nakoľko ma to mrzí. Skôr nie.“

Největší klubové úspěchy Adamec získal v dresu Trnavy, s níž vybojoval pět ligových titulů. Další dva přidal během vojny v Dukle Praha, hrál i za Slovan Bratislava. Čtyřikrát se stal králem střelců, celkem v nejvyšší soutěži, v níž si odbyl debut v 17 letech, zaznamenal 170 gólů.

V reprezentaci odehrál v 60. a 70. letech 44 zápasů a vstřelil 14 gólů. Na MS 1962 byl nejmladším členem stříbrného týmu, zúčastnil se i světového šampionátu v Mexiku o osm let později. V anketě o slovenského fotbalistu století obsadil druhé místo za Jánem Popluhárem.

Fotbalista Plzně Andreas Ivanschitz ukončil činnost.

Hráč Viktorie Plzeň Rakušan Andreas Ivanschitz oznámil ukončení kariéry fotbalisty. Skromný hráč Andreas Ivanschitz, pětatřicetiletý bývalý kapitán rakouské reprezentace, po devatenácti letech působení v profesionálním fotbalu opouští jako hráč fotbal definitivně, působit v nižších amatérských soutěžích nehodlá. 

Pro deník Der Standard řekl:"Jsem se svou fotbalovou minulostí naprosto spokojen, od dětství bylo moji touhou být profesionálním fotbalistou a poznat co největší kus světa. Toto se mi splnilo do puntíku. Vždycky jsem chtěl hrát na vysoké úrovni a na vysoké úrovni ukončit činnost."

Poslední fotbalovou zastávkou fotbalisty Andrease Ivanschitze byla Viktorie Plzeň. Společně s manželkou Anjou a třemi dětmi žije v Praze. Jedenáctiletý syn Ilia se snaží jako fotbalista jít ve stopách svého otce, dceři Nahle je osm let a Luně čtyři roky.

"Měl jsem velké štěstí, že mám manželku,  která má pro fotbal pochopení a vždycky mě podporovala," pokračuje Ivanschitz. "Život profesionálního fotbalisty není lízání medu. Nový klub, nový jazyk, nový trenér, jiná mentalita lidí. Manželce vzdávám velký dík, že sama vychovala děti, nikdy nechtěla pomoci, nikdy jsme neměli au-pair-dívku."

Ivanschitz  během profesionální kariéry hrál, mimo rakouských klubů Rapid a Salcburk, v Aténách, Mainzu, Valencii, Seatlu a v Plzni. Byl členem mistrovských týmů Rapid Vídeň (2005), Seatle Sounders (2016) a Viktoria Plzeň (2018). Celkem sehrál 570 utkání, s Rapidem Vídeň a Panathinaikosem Atény hrál Ligu mistrů.

Komunistická závist se líbí i voličům

Začínají vánoční svátky, o několik dní později skončí další rok s osmičkou na konci. Nepatřil sice k těm velkých osudovým osmičkovým rokům, které hýbaly českou historií, ale určité snahy měnit historii v něm byly, a přecházejí do roku příštího. Změnit historii chtějí komunisté a fašisté. Jsou v českém parlamentu, neboť jejich lži a zlodějské a násilnické plány imponují té sortě voličů, jimiž cloumá zlo. 

Z historie víme, že někteří lidé snadno podléhají emocím, že snadno podlehnou řečnickým trikům a ochotně jdou zvolit Filipa, Okamuru, Sládka a jiné populisty. Tito lidé jsou ve jménu jakési nové a moderní spravedlnosti ochotni bezmyšlenkovitě podporovat jakékoli urážení a trestání lidí, kteří s řečníky nesouhlasí. Opilému komunistovi Gottwaldovi kdysi stačilo ve sněmovně oznámit, že se jezdí do Moskvy učit jak zakroutit demokratům krkem a za deset let měl na Staroměstském náměstí k dispozici desetitisíce rukou ochotných okrádat,  týrat, škrtit, věšet a střílet ty, kteří se hlásí k tradiční demokracii. Tyrani a vrazi po roce 1948 nejen byli k dispozici, ale sousta z nich mohla sadistické vášně beztrestně provozovat.

Současným komunistům stačilo, aby podali návrh na zdanění církevních restitucí, zdanění finančních náhrad za majetek, který jim stát nemůže nebo nechce vrátit. Je to z právnického i morálního hlediska nesmysl, aby okradený platil za to, že mu zloděj něco vrátí, ale v české zemi to zabralo. Nejen na závistivou lůzu, ale i na politiky vládnoucích stran. 

Stát vrátil takto zachovalou faru, komunisté ji chtějí zdanit

 Církvím se po sedmdesáti letech vrátil jen zlomek z ukradeného majetku, či co z něj zbylo v podobě ruin a trosek. Za majetek, co zmizel – a Cimrman by se divil, že ukrást se dá i díra v zemi - dostaly církve jakýsi úřední odhad sumy. Do poslední chvíle se stát pokoušel vydrancovat, co šlo. Kácelo se v lesích, jež měly být vráceny, stavěly se narychlo silnice a parkoviště, aby pozemky vráceny být nemohly.

 Lid postkomunistický toto podporuje. Pokud budou vládnoucí strany dál ustupovat komunistům, můžeme se dočkat, že církvím bude nařízeno uhradit pobyt farářů v kriminálech, pracovních táborech a jednotkách PTP. A k tomu vyměřena daň. Možná že soudruh Filip přijde i s požadavkem, aby církev zaplatila provazy, na kterých byli za vraždu funkcionářů v Babicích oběšeni dva faráři, přestože v době, kdy estébák Malý vraždil, byli už půl roku za mřížemi.

Lépe bude na komunistické zvrhlosti během vánoc nemyslet. Závistivý vztah k cizímu majetku je u komunistů vrozený. Oni nechtějí takovou kozu, jako má soused, oni ho o ni chtějí připravit, i za cenu toho, že koza pojde a nikdo nebude mít nic.

Vražda Soni Illeové ani po 10 letech neobjasněna

Dnes si v Jindřichově Hradci připomínají 10. výročí zmizení a zavraždění Soni Illeové. 20. prosince 2008 po druhé hodině ranní zmizela z bowlingového klubu a o dva měsíce bylo její tělo nalezeno v tůni nedaleko obce Val. Podle zjištěných důkazů byla zavražděna.

Před jindřichohradeckým bowlingovým klubem došlo před týdnem k dalšímu násilnému zabití. Notorický opilec a rváč z Nové Bystřice je ve vazbě a bude se zpovídat z trestného činu ublížení na zdraví osmadvacetiletého muže s následkem smrti.

Odkazy:

Jindřichohradecký deník

Vražda Soni Illeové stále neobjasněna

Co prozdradí duchové o vraždě Soni Illeové

Na ulice leželo auto

Se záhadou se setkali hasiči a police v rakouském Neukirchenu. Dnes dopoledne kdosi telefonoval, že na silnici leží auto. 

Policie, která na místo dorazila, nyní pátrá, jak se do polohy ležmo auto dostalo. Zatím žádné stopy ani důvody nezjistila. Že by někdo byl zraněn také nezjistila. 

Na zvýšení vlastních platů se shodli politici všech parlamentních stran

Prezident Miloš Zeman v pátek svým podpisem ztvrdil růst platů vrcholných politiků v příštím roce. Po Novém roce se jim zvýší platy.  Základní plat řadového poslance vzroste o 6 500 na 82 400 korun , prezident si polepší o 21 700 na 274 500 korun měsíčně. Schvalovací procedura proběhla bez zádrhelů. Zkrátka když jde o plnější vlastní kapsu, odhlasují zákonodárci cokoli.

Termín „základní plat“ je jen na uklidnění veřejnosti, protože pouze základní plat nečerpá téměř nikdo.Zákonodárci totiž mají funkce ve vedení výborů, komisí, podvýborů či parlamentních delegací a za to se jim zaručuje plat vyšší o další tisíce. A pak tu ještě máme takzvané náhrady, které zákonodárci čerpají (a to velice pečlivě a důsledně) na ošatné, telefony, dopravu, právní analýzy, ubytování a tak dále. I zde se jedná o položky v řádu desetitisíců korun. Když se to pak všechno sečte, vyšplhá se u poslanců a senátorů příjem nejméně na 100 tisíc korun za měsíc. 

  

Platy ústavních činitelů přitom měly původně vzrůst skokově o 20 procent, nakonec, aby však příliš nenaštvali běžné občany, si zvýšili platy o 9 procent. Byla to jen záplata, protože už se těší na další zvyšování za rok.

Platy vrcholných státních představitelů prý navazují na průměrnou výši platů ve veřejném sektoru. Koeficient, kterým se tato částka násobí, se nemění.

Lze si logicky domyslet, když poslanci bezproblémově hlasují pro zvyšování platů ve školství, bezpečnosti, hasičů a jiných státních zaměstnanců, hlasují bezproblémově vlastně pro zvyšování svých platů. 

Trojnásobná vražda na hradě Bockfließ

Trojnásobná vražda se ve čtvrtek stala na hradě Bockfließ nedaleko Vídně. Čtyřiapadesátiletý majitel hradu pravděpodobně  zastřelil brokovnicí svého bratra (52 let), otce (92 let) a matku (87 let). Zámek se nachází ve středu obce, která má 1350 obyvatel. 

Jak sdělil policejní mluvčí Holub z okresního oddělení policie v Mistelbachu, včera okolo 14. hodiny na policii telefonoval obyvatel domu sousedícího s hradem, že slyšel uvnitř hradu střelbu. Majitel hradu hrabě G. byl po příjezdu policie zatčen a hned vyslýchán. Místo  vraždy a okolí hradu policie důkladně hlídá.

Tono G.

Podle předběžných výslechů svědků byly příčinou trojnásobné vraždy spory o majetek. Jak uvedl Holub, takové spory v aristokratických rodinách byly, jsou a budou, nepochopitelné je, proč tento spor dospěl k tak hroznému činu. Přitom obviněný byl znám jako slušný člověk, rovněž celá rodina měla kvůli sociálnímu cítění a štědrosti znamenitou pověst.

Hrad Bockfließ má 850 letou historií. První písemný dokument o hradu pochází z roku 1168. Byl tehdy zde jako majitel uváděnl Knight Luduvicus de Pochvlise. Současnou podobu získal hrad v 16. století..

Horský hostinec Äscher bude nadále v provozu

Ve švýcarském a jiném tisku začátkem srpna 2018 vypukl pláč nad tím, že velká turistická atrakce, kterou je horský hostinec Äscher, přilepený ke skále Alpstein, bude uzavřen. Dosavadní nájemce odmítl kvůli technickým problémům (voda, kanalizace atd.) dál hostinec provozovat.

Ukázalo se, že nářek je zbytečný. O provozování  horského hostince Äscher náhle mělo zájem 16 zájemců. Novým nájemcem se stala firma Pfefferbeere. Smlouva byla podepsána na 10 let.

Majitel a provozovatel firmy Pfefferbeere Gallus Knechtle je v regionu znám kulinářskými experimenty. Zaměstnává 35 lidí. Spolumajitelkou společnosti je Melanie Gmünder, která provozuje nádražní bufety.

Budova hostince Ascher byla až do konce 18. století jen salaší, chatou pastevců. Když v 19. století začali na horách přibývat turisté, nabízeli jim pastevci občerstvení i ubytování. Turisty přitahovali i různé horské kaple, a také jeskyně a archeologické nálezy. Přestože chata Äsche poskytovala služby turistů, bylo hlavním zaměstnáním majitelů horské zemědělství. Potomek posledních pastevců žil v hostinci do roku 1987.

 Turistikou atrakcí se horský hostinec Äscher stal po roce 2015, kdy se na titulní straně časopisu "National Geographic" objevila jeho fotografie. Od té doby příliv turistů trvale stoupá. Z hostince profituje také Ebenalpská dráha. V loňském roce do oblasti dopravila 250.000 turistů, což je o 14 procent víc než v roce 2016. Lanovka z Wasserauen do Ebenalp ve špičce dopravuje denně 2500 lidí. Během krátké procházky mohou turisté vidět mimo horského hostince Äscher i spoustu jiných zajímavostí, poustevny, kapličky, jeskyně a pod.

Socialisté v EP trvají na zastropování zemědělských dotací

Evropští sociální demokraté  v zemědělském výboru Evropského parlamentu požadují zastropování přímých zemědělských plateb na 60.000 eur (1,530.000 Kč) na jeden zemědělský závod. Její poslankyně Maria Nochl oznámila, že podpoří návrh EU na zemědělské dotace po roce 2020 pouze v případě, že bude stanoven strop 60.000 eur na jeden zemědělský závod.

Návrh agrokomisaře EK Phila Hogana byl zavést strop dotací pro jeden zemědělský závod ve výši 100.000 eur (2,550.000 Kč) a postupně ho snižovat na 60.000 eur. Krom toho by by se od částky měli odečítat náklady na pracovní síly.

Sociálně-demokratická frakce EP však striktně odmítá nějaké plošné přepočítávání pracovníků a trvá na tom, aby polovina peněz z prvního pilíře byla použita na ekologické systémy. Socialisté rovněž požadují korektní podporu začínajících mladých zemědělců. Mimo toho požadují vyšší platby na první hektary, především v oblastech s vysokým podílem zeleně. Kvůli tomu je třeba přesunout peníze z prvního do druhého pilíře.

Pro mne jsou požadavky sociálně-demokratické frakce zásadní a neměnné, řekla Maria Noischl, občané EU požadují  udržitelné zemědělství v kombinaci s ochranou životního prostředí, klimatu a zvířat.  Nalévání peněz těm, kteří je nepotřebují, musí skončit.

Jsou dotace na pěstování vánočních stromků správné?

Je známo, že pěstování stromů na orné půdě je jedním ze způsobů jejího využití. Proto se i na tyto pozemky vztahují přímé platby na plochu zemědělské půdy. Švýcarský správní soud však v červenci letošního roku rozhodl, že zemědělské dotace na plochu se na nevztahují pro případ, že se na ní pěstují vánoční stromky.

Rozhodnutí bylo zdůvodněno tím, že se jedná speciální činnost, která se zemědělstvím nemá mnoho společného, především se používá technika, která není v zemědělství třeba, potom dotace na plochu jsou určeny pro ty, kteří vyrábějí potraviny a krmiva. Vánoční stromky mezi tyto produkty nepatří.

Proti rozhodnutí soudu producenti  vánočních stromků včele s Paulem Wölchlem protestují. Tvrdí, že pěstování vánočních stromů je pro krajinu přínosnější než pěstování ovoce nebo vína. Rovněž tvrzení, že výroba vánočních stromků není produkce potravin, je podle Wöllchla mylné. Plantáže jsou vypásány ovcemi, takže slouží k výrobě masa a vlny.

Wöllchel říká, že vypěstování stromků trvá několik let, a po tuto dobu jsou pěstitelé bez jakýchkoli přijmů, přičemž výsledek práce není jistý, příjmy z prodeje nemusejí někdy pokrýt ani vynaložené náklady. Proto pěstitelé se proti rozhodnutí soudu odvolali, a podle právníků mají šanci uspět.

Čapí hnízdo v Rakousku

Osud stavebního uměleckého díla zvaného Solartaxi, které silně připomíná Babišovo Čapí hnízdo, se naplnil ještě před jeho slavnostním otevřením 15. prosince (u příležitosti Slunovratu), okresní úřad v Gmundu nařídil jeho likvidaci. Stavba z dřevěných palet, na jakých je dopravováno  zboží, byla od  začátku května 2018 stavěna v přírodním parku u města Heidenreichstein (nedaleko české Nové Bystřice).

Stavba jako nápad Karla Immervolla byla postaven uměleckou skupinou Paula Seidla a měla sloužit jako výstavní galerie moderního umění, přičemž exponáty měl tvořit průmyslový i komunální odpad. Karl Immervoll chtěl veřejnosti ukázat, že i šrot je krásné umělecké dílo.

Okresní hejtmanství v Gmündu prostě pro podobné umělce a jejich umění nemá pochopení a nařídil dřevěnou stavbu stojící poblíž silnice z bezpečnostních důvodů zlikvidovat. Autoři veledíla jsou samozřejně roztrpčeni a odvolávají se proti verdiktu. V každém případě slavnostní otevření 15. prosince nebude.

Většina Francouzů důvěřuje zemědělcům

Naprostá většina francouzského obyvatelstva důvěřuje francouzským zemědělcům a souhlasí s jejich podporou. Vyplynulo to z průzkumu trhu, který nyní zveřejnila agentura Ipsos.

68 procent Francouzů velmi důvěřuje zemědělcům, jisté výhrady má 30 procent. Zemědělství je pro 92 procent Francouzů prakticky stejně důležité jako energetika. Kvalitu potravin rovněž většina hodnotí vysoko. 79 procent obyvatel dává nejvyšší známku vínu a lihovinám, 76 procent mléku, 70 procent zelenině, 68 procent masu.

Obilniny považuje za bezpečné a vysokokvalitní 66 procent dotázaných, ovoci 65 procent. Nejhůře je hodnocena drůbež s 55 procentní důvěrou. 61 procent Francouzů se domnívá, že celková úroveň potravin je horší než před 40 lety.

Při nákupu potravin však 71 procent respondentů uvedlo, že nevěnují pozornost zemi původu, ale na prvním místě je cena. Přesto 56 procent lidí uvedlo, že by chtělo nakupovat jen francouzské potraviny. 29 procent respondentů uvedlo, že někdy upřednostňuje biopotraviny

Pivo slouží Evropě

Už poosmé se na konci roku v Bruselu koná akce, která seznamuje s činností pivovarnictví.  Organizuje ji stavovská pivovarnická organizace The Brewers of Europe (Pivovarníci Evropy). Organizaci letos převzalo Rumunsko, které ji 4. prosince 2018 zahájilo. Dalo jí název Pivo slouží Evropě.

Zpráva uvádí, že za rok 2017 v Evropě bylo vyrobeno 39,6 miliard litrů piva, což je o 2 víc než v předcházejícím roce.  Jedna pětina piv byla vyvezena za hranice.

Největším výrobcem piva je Německo (9,3 miliard litrů), následuje Spojené království a Polsko se 4 miliardami litrů. Největším vývozcem je Belgie, která vyvezla 15,8 milionu hektolitrů piva, těsně následuje Německo, třetí je Holandsko s 14,14 miliony hektolitrů.

Pivovarníci ukázali na to, že v Evropě se vyrábí 900 milionů litrů nealkoholických piv. TO jsou 2 procenta pivní produkce, ale předpokládá se že výroba nealkoholického piva bude stoupat.

V současnosti je v Evropě 9.500 pivovarů, přičemž tři čtvrtiny z nich jsou pivovary malé nebo střední. Nejvíc pivovarů je ve Spojeném království (2.430), v Německu (1.492), Francii (1.100), Itálii (868) a Španělsku (521).

Dvě třetiny piva vyrobeného v Evropě pochází ze 7 států EU (Německo, Spojené království, Polsko, Španělsko, Holandsko, Francie a Belgie). Největší nárůst výroby byl zaznamenán v Portugalsku, Itálii, Slovensku, Spojeném království a na Kypru). Za posledních 10 let přibylo v Evropě 1.000 pivovarů.

Pivovary v celé Evropě zaměstnávají 2,3 milionu lidí, vlády zemí EU vyberou od pivovarů na daních 42 miliard eur, dalších 10,9 miliard eur dostanou ve spotřebních daních. Mimo Evropu bylo vyvezeno 8,7 miliard litrů piva v hodnotě 3,4 miliardy eur, hlavními odběrateli jsou USA, Kanada a Čína. Celkově je pivo vyváženo z Evropy do 123 zemí.

Zahradníka nepokousal vlk, ale jelen!

Poté co před týdnem zahradník v obci Bülstedt v Dolním Sasku byl při práci na hřbitově kousnut do ruky, rozjela se pátrací akce. Ze stop, které v místě incidentu zůstaly, byly odebrány vzorky na zjištění DNA.

Případu se ujali obhájci vlků z Úřadu pro vlky, který patří ministerstvu životního prostředí. Byly odebrány chlupy, sliny a stopy na zahradníkově oděvu. Kdyby se událost stala dříve, někdy před válkou, Jaroslav Žák by ji možná zasadil do veselohry Škola základ života, kde v hodině latiny vlk nese domovníkovi psaní.

DNA,které zjistil ústav v hesenském Gelnhausenu, nepatřily vlkovi, dokonce ani psovi, ale jelenovi. Byly v místě nalezeny ještě kočičí chlupy a sliny psa.

Výsledek šetření dopadl tedy, jak si přály ekologické organizace, které hned spustily rámus, že pokousání zahradníka je provokace zemědělců, kteří požadují odstřel vlků. Padly i návrhy, aby zahradník za nepravdivé obvinění vlků dostal pokutu.

Záležitost s vlkem a zahradníkem nekončí, protože dolnosaský ministr životního prostředí Olaf Lies nařídil další vyšetřování, získat více vzorků a sledovat psi v okolí.

Vlk zaútočil na zahradníka, kousl ho do ruky

Ukrajina si připomněla hladomor za Stalinovy éry

Každou čtvrtou listopadovou sobotu v 16 hodin se na Ukrajině zapalují svíčky za okny domů, v kostelích, na náměstích a jinde. Je to na památku obětí hladomoru, který Ukrajinu postihl v době  Stalinovy vlády, v letech 1932 - 1933.

Několik desetiletí se o hladomoru nesmělo mluvit. Až v roce 2006 vláda Ukrajiny schválila zákon o hladomoru, který byl označen jako genocida ukrajinského národa.

Násilná kolektivizace na konci 20. let minulého století rozvrátila ukrajinské zemědělství, způsobila úpadek výroby zemědělské produkce, především výroby obilí.

Následkem nekompetentní zemědělské a exportní politiky Moskvy došlo k úpadku i v ruských obilnářských oblastech v Povolží a na Kubáni. Sovětský stát odebral lidem na Ukrajině veškeré obilí. Dobytek už jim byl odebrán za kolektivizace.

Kuriózní nález vlastní peněženky

Když 3. prosince 2018 mladý sedlák v dolnosaském Bruchhauen-Vilsenu při krmení krav rozřízl folii na balíku sena, objevila se v seně peněženka, kterou ztratil v srpnu a dlouho hledal. Po marném hledání muž hlásil ztrátu peněženky a dokladů na policii. Dostal nové doklady.

Po nalezení byla peněženka, peníze i doklady v neporušeném stavu. Chyběly však mince. Nález ohlásil opět na policii. Jestli si po nálezu mohl ponechat staré nebo nové doklady nebylo oznámeno. V každém případě si mohl ponechat peníze, které v peněžence byly a které alespoň uhradily náklady na pořízení nových dokladů.

Sedlák dostal velkou pokutu za pomalý traktor

Ve švýcarském kantonu Luzern byl pokutován mladý sedlák, protože pomalou jízdou asi dvacet minut omezoval v jízdě několik osobních aut. Uvedl to deník Bauernzeitung. Osmnáctiletý sedlák dostal pokutu 520 franků (11.898 Kč)

Podle policie mladý muž jel rychlostí 25 až 30 km/hod, přičemž se za ním postupně vytvořila kolona 10 vozidel. Hlavním důvodem k pokutě je, že neumožnil vozidlům předjeti, ani neopustil silnici na některém polním můstku.

Řidič traktoru zdůvodnil to, že pokračoval v jízdě, protože při vyjíždění ze silnice by musel nadjet na levou starnu vozovky a přitom přejet nepřerušovanou čáru, jinak se by mu vůz při odbočování nevešel na můstek a spadl do příkopu. Rovněž nemohl jet po loukách podél silnice, protože byly po po dešti měkké a nechtěl je sousedům zničit.

Mladý muž vidí zásah policie jako šikanu. Podobného názoru je právní zástupce Rolnického svazu, podle něhož žádná pokuta vyměřena být neměla, stačilo pouhé napomenutí. Mladý sedlák proti pokutě však oficiální námitku nevznesl, jen podotkl, že záležitost převzali právníci  pojišťovny, u které je na podobné případy pojištěn.

Česká republika je bez afrického moru prasat

Už 6 měsíců se v České republice neobjevilo divoké prase, které by bylo nakaženo africkým prasečím morem. Oznámila to Světová organizace pro zdraví zvířat, která uvedla, že v České republice v současnosti nákaza africkým morem nehrozí.

První nakažený divočák byl v České republice zjištěn 21. června 1917. V následujícím období bylo na omezeném území o velikosti 89 km2 zjištěno onemocnění u 230 divokých prasat. Mimo toto území se mor nevyskytoval. Poslední nakažené prase bylo zjištěno 19. dubna 2018.

Vlk zaútočil na zahradníka, kousl ho do ruky

K prvnímu útoku vlka na člověka došlo v Dolním Sasku,  35 km severozápadně od města Brémy. Stalo se to v úterý ráno na hřbitově vesnice Steunfeld. Pětapadesátiletý zaměstnanec obce klečel a něco odstraňoval u plotu, když se na něho vlk vrhl a, zakousl se mu do ruky, ale hned pustil a utekl.

Zahradník mimo tohoto vlka spatřil i další tři vlky, kteří ho sledovali. Hlasem se mu podařilo šelmy odehnat. Svědci incidentu nejsou žádní. Muž potom vyhledal lékařskou pomoc. Lékař o zranění informoval policii, která bude zjišťovat DNA. Ministerstvo životního prostředí útok vlka potvrdilo. Je to první útok na člověka.

Podle starosty obce je hřbitov u moře, v místě, kde už byli vlci několikrát pozorováni. Podle dolnosaského ministerstva životního prostředí se v zemi pohybuje asi 20 vlčích smeček, v níchž se nachází 170 až 180 vlků. O vlcích a povolení jejich odstřelu jedná i spolková vláda. Zatím řešila jen velké škody na hospodářských zvířatech.

Pokračování

Rodinné závody a zelené zemědělství mají budoucnost

Ve švýcarském kantonu Luzern vypracovali strategii zemědělské politiky. Především by  měl být snížen nepříznivý vliv zemědělství na životní prostředí. Úřady pro stavebnictví, ekologii a ekonomiku připravily podklady pro zákony kantonu.

Zemědělství má velkou šanci být ekonomicky úspěšné, a přitom uspokojit spotřebitele, ekology i regionální orgány. Navrhuje se ještě podíl zvířat na pastvě, čímž se snižuje produkce čpavku v ovzduší. Velkou podporu mají dostat rodinné podniky, které vedle zemědělství provozují agroturistiku.

Kanton Luzern je zemědělským kantonem, je v něm 4.600 zemědělských závodů, ve kterých pracuje 13.200 lidí. V kantonu je chováno 10 procent švýcarského skotu, 10 procent drůbeže, 30 procent prasat. Produkce zemědělství v kantonu Luzern je 955 milionů franků, z čehož 80 procent tvoří produkty živočišné výroby. Zemědělství vytváří každé jedenácté pracovní místo v kantonu.

Viktorie Plzeň vyvolala v Moskvě zemětřesení

Мало опыта: почему ЦСКА вылетел из Лиги чемпионов? 

Московский ЦСКА потерпел поражение от чешской «Виктории» из Пльзени на своем поле (1:2), потерял шансы на выход в плей-офф Лиги чемпионов и может не попасть даже в весенние стадии Лиги Европы.

Глобальная перестройка
Изначально претендовать на выход в 1/8 финала главного клубного турнира Европы московским армейцам было объективно сложно. ЦСКА потерял почти всех прошлогодних лидеров, полностью перестроив команду, причем процесс строительства шел уже по ходу нового сезона.

Сергей Игнашевич, братья Березуцкие, Понтус Вернблум, Витиньо, Ахмед Муса, Бибрас Натхо – все они покинули команду по итогам прошлого сезона.

В итоге Виктор Гончаренко выстраивал новый коллектив на базе нескольких ветеранов и талантливой молодежи, а многих новичков получал уже по ходу чемпионата. Так, армейцев пополнили Хердюр Магнуссон, Родриго Бекао, Никола Влашич, Иван Обляков, Ильзат Ахметов, Яка Бийол, Арнор Сигурдссон и Такума Нисимура.


Из прежних лидеров в команде остались Игорь Акинфеев, Марио Фернандес да постоянно травмированный Алан Дзагоев. Примерил на себя новую роль Кирилл Набабкин, Георгий Щенников сдал, а Виктор Васин уже год лечит разрыв крестообразной связки.

Ну и, конечно, молодежь. В распоряжении наставника ЦСКА много ярких молодых российских футболистов, которым еще только предстоит стать звездами. Впрочем, Федор Чалов раскрылся уже сейчас и уверенно лидирует в списке бомбардиров РПЛ.

Гончаренко проделал действительно большую и качественную работу, превзойдя со своей командой в первой части российского сезона все ожидания, но Лига чемпионов – другой уровень.

Сложная группа
Уже после жеребьевки стало понятно, что рассчитывать на плей-офф практически невозможно. Ну серьезно, кого ЦСКА должен был оставить за бортом 1/8 финала – победителя четырех из пяти последних розыгрышей главного турнира Европы мадридский «Реал» или полуфиналиста прошлого сезона «Рому»?

Да и «Виктория» из чешского города Пльзень – совсем не подарок. Это опытная и боевитая команда.

Пять сезонов назад судьба уже сводила армейцев с чехами в одной группе Лиги чемпионов, и тогда красно-синие выиграли домашний матч (3:2), а вот в заключительном туре кампании, поведя в счете, не смогли удержать не только перевес, но даже ничью и, проиграв 1:2, не попали в Лигу Европы по результатам личных встреч. Ничего не напоминает?

ЦСКА ожидаемо тяжело начинал нынешний групповой этап в Пльзени, но смог воскреснуть и отыграться с 0:2 в концовке в первом туре, а затем сотворил настоящее чудо, забив дома быстрый гол мадридскому «Реалу» и удержав минимальный перевес до финального свистка.

После такого начала ожидания от молодой команды Гончаренко значительно выросли, хотя по факту изменилось не слишком многое.

Безусловно, два поражения от «Ромы» и домашнее фиаско от «Виктории» стали разочарованием, но ни в коем случае не сенсацией. ЦСКА мог бы выступить удачнее и при определенной доле везения даже зацепиться за реальную борьбу за плей-офф Лиги чемпионов, но изначльным уделом команды было сражение с чехами за третье место.

Отсутствие опыта
Разговор о перестройке команды не празден. Состав у Гончаренко действительно перспективен, и это дает свои плоды в российском чемпионате, где ветераны помогают сразу пропитаться духом победителей, а магия имени клуба давит на соперников.

В Лиге чемпионов все иначе. Здесь армейцы все последние годы были аутсайдерами группового этапа, а успехи были уже достаточно давно. Так что Акинфеев и другие ветераны, конечно, делятся с молодежью своим опытом, но и сами знают главный клубный турнир Европы с позиции вечных андердогов.

По сути, в нынешнем сезоне новый ЦСКА учится и впитывает в себя уровень Лиги чемпионов. Местами, как в фантастической победе над «Реалом», это выходит очень удачно, но шишки и обидные осечки на этом пути просто неизбежны.

ЦСКА неплохо смотрелся в домашней встрече с «Ромой», но та взяла классом, а против «Виктории» красно-синие загубили свои моменты, чтобы увеличить быстро заработанное преимущество, узнав затем, почему в ЛЧ транжирить шансы подобно смерти.

Грустные перспективы
Поражение от чешской команды одновременно обидное и критичное. Сыграй ЦСКА хотя бы вничью, и сейчас у коллектива Гончаренко все было бы хорошо, а весной команду ждал бы заслуженный плей-офф Лиги Европы, где к тому же были бы неплохие шансы пройти несколько стадий.

Теперь же чешская команда сравнялась с красно-синими по очкам и опережает их по личным встречам, и чтобы московская победа над «Реалом» дала хоть какие-то турнирные дивиденды, ЦСКА теперь надо цеплять очки еще и в последнем туре в Мадриде.

«Королевский клуб» уже выиграл группу досрочно и мог бы быть немотивированным, но, во-первых, наверняка постарается вернуть дерзким россиянам должок за первый круг, а во-вторых, напроигрывал в нынешнем сезоне столько, что просто не может позволить себе халатно отнестись к любому матчу.

Наверняка Сантьяго Солари будет ротировать состав на «Сантьяго Бернабеу», но те, кто выйдут на поле, будут особенно голодны до победы, пытаясь завоевать свое место под мадридским солнцем.

В любом случае, ЦСКА нужно выходить и умирать на поле хотя бы за ничью, ведь если «Виктория» уступит в Пльзени «Роме», то и такого результата хватит команде Гончаренко для попадания в Лигу Европы.

Правда, «Рома» будет мотивирована не чуть не сильнее «Реала» – итальянцы уже обеспечили себе плей-офф, а подняться выше второго места в квартете уже не смогут.

Pití kávy není levné

Největšími pijáky kávy v Evropě jsou Norové, kde průměrně jeden obyvatel vypije denně 3,6 šálků kávy, na druhém místě jsou Němci s 3,41 šálky, na třetím Švýcaři s rovnými 3 šálky  kávy denně.

Výše uvedenou statistiku zveřejnila společnost CafetierSuisse. Jedná se kávu, která je konzumovaná v restauračních zařízeních. Káva v restauraci ovšem dnes není levná záležitost ani v českých končinách, kde už jen pamětníci matně vzpomenou na jednotnou cenu 2,60 Kčs za šálek.  Ve Švýcarské restauraci se za  šálek kávy zaplatí 4,- až 4,5 franku, což znamená, že každý Švýcar včetně dětí zaplatí denně za kávu průměrně 13 franků (294 Kč). Že to je Čecha částka vysoká, není možné se divit, je to vysoká částka i pro Švýcary, kteří se kvůli zdražování kávy velmi zlobí.

V Rakousku se na 2 hodiny zastavily vlaky ÖBB

26.11.2018 -  Dnes ve 12 hodni se v celém Rakousku zastavily vlaky, začala dvouhodinová stávka zaměstnanců. Oznámil to mluvčí ÖBB, aby upozornil cestující na problémy, které jim zásluhou stávky nastanou. O stávce bylo  rozhodnuto v neděli, kdy sice došlo ze strany ÖBB k určitým ústupkům, ale důvody ke stávce zůstaly.

Od 12 do 14 hodin nepojedou vlaky od hraničních přechodů mezi Rakouskem a sousedními zeměmi, čím prakticky byla zastavena přeshraniční železniční přeprava. Ve Vídni mohou cestující využít místo vlaků leteckou dopravu, na letiště je dopraví Vienna Airport nebo městské autobusy.

Rok 2018 - rekordní vývoz českého piva

Vývoz českého piva se letos škrábe k  historickému rekordu. Tuzemské pivovary by mohly překročit exportní laťku pěti milionů hektolitrů. České pivo patří desítky let k úspěšnému vývoznímu artiklu, který šíří dobrou pověst tuzemského potravinářského průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy ČR ho proto zařadil do ankety o největší průmyslové ikony, které budují dobré jméno českého průmyslu doma i v zahraničí.

České pivovary za první tři letošní čtvrtletí vyvezly do zahraničí čtyři miliony hektolitrů piva. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvedly export o více než 12 procent, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Za celý rok by se tuzemské pivovary mohly dostat poprvé nad hranici pěti milionů hektolitrů exportovaného piva. „Pivo je nejen důležitou součástí české historie, ale významně posiluje dobrou pověst Česka po celém světě. A proto nás těší, že se českým pivovarům bez ohledu na jejich velikost stále více daří také na zahraničních trzích,“ komentovala už dobrá čísla za první letošní pololetí Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2010 vzrostl export českého piva o 43 procent.

Největším vývozcem je Plzeňský prazdroj. „Úspěch slaví především prémiový ležák Pilsner Urquell. Ten loni překročil v exportu jeden milion hektolitrů,“ říká mluvčí firmy Jitka Němečková. Od letoška se tradiční značka vyrábí výhradně v Česku. Pivovar na začátku roku zrušil její licenční výrobu v ruské Kaluze. Nejvíce piva Pilsner Urquell míří na Slovensko, do Německa a Jižní Koreje. „Od dubna jsme zahájili pravidelný export do Číny, kde chceme Pilsner Urquell nabídnout zejména v metropolitních oblastech,“ dodává Němečková. České pivovary se od roku 2008 mohou v Evropě opřít o ochrannou známku chráněného zeměpisného označení České pivo. Takto označená piva musí být vyrobená v Česku podle tradičního výrobního postupu a českých surovin. Definici připravil ve spolupráci s pivovary Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský (VÚPS). Tradiční české pivo se od zahraniční produkce odlišuje jak svými senzorickými vlastnostmi, tak způsobem výroby. Označení slouží jako ochrana tuzemských pivovarů před zahraničními napodobeninami. Existují případy, kdy se za české pivo vydávala například piva vyrobená v Rusku. Zároveň slouží jako marketingový nástroj pro posilování povědomí spotřebitelů o českém pivu.

Vlastní ochranné označení si v Evropě nechal zapsat Budějovický budvar, který je s pětinovým podílem na českém vývozu tuzemskou exportní dvojkou. Chráněná označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ byla prvními označeními tohoto druhu, která získaly potravinářské výrobky ze zemí střední a východní Evropy. Evropská unie obě ochranné známky zahrnuje také do seznamů chráněných označení v obchodních dohodách, které sjednává s třetími zeměmi. Letos získalo České pivo a Českobudějovické pivo ochranu v dohodách se Singapurem a Vietnamem. „České pivo a Budějovické pivo se liší kromě vymezení území, kde se vyrábí, i v řadě dalších znaků. Budějovický Budvar uvádí v definici i kmen kvasnic, zatímco České pivo povoluje všechny kmeny kvasnic spodního kvašení, které jsou ve sbírce VÚPS. Na druhé straně České pivo velmi podrobně popisuje chemické a senzorické složení různých kategorií piv a surovin k jejich výrobě,“ vysvětluje Karel Kosař, ředitel VÚPS, který byl iniciátorem myšlenky chránit specifický charakter českého piva.

Tuzemské pivovary používají označení České pivo u zhruba pěti desítek vyvážených piv. Ochranná známka také pomohla stabilizovat pěstování chmele a zachránila i šlechtění českého ječmene. Ječmen, který je vhodný pro české pivo ve formě sladu, má jiné parametry jakosti, než zahraniční sladovnický ječmen, uvádí Výzkumný ústav pivovarnický a sladovnický. Pěstební plochy ječmene pro České pivo stouply ze 14 procent v roce 2002 na nynějších 52 procent. Do světa se nevyváží jen samotné pivo, ale stále více také prvky české pivní kultury. Loni byl téměř každý čtvrtý Pilsner Urquell v zahraničí načepován ze sudu nebo tanku, tvrdí Plzeňský Prazdroj. Firma každý rok vyškolí třicítku zahraničních výčepních, aby plzeňské pivo chutnalo i ve světě jako domácí originál. „Aktuálně máme po celém světě 85 proškolených výčepních expertů. Zájem o ně je velký i proto, že v hospodě nebo restauraci, kde čepuje vyškolený tapster, vzroste výtoč o 18 až 30 procent,“ říká Jitka Němečková z Plzeňského Prazdroje. Nejvíce jich pracuje ve Velké Británii a Jižní Koreji.
Zdroj: E15.cz

Odboráři proti Trumpově privatizaci pošty

Dvě odborové organizace amerických poštovních zaměstnanců (American Postal Workers Union and National Association of Letter Carriers) financují reklamní šot, kterým má být zesměšněna privatizovaná pošta. V reklamě nespokojený důchodce rozbíjí kovářským kladivem poštovní schránku soukromé pošty.

Reklama v hodnotě asi $100.000 je odpovědí na plány prezidenta Trumpa v červnu zveřejnil plán na privatizaci americké pošty. Plán privatizace pobouřil poštovní zaměstnance., Protestů se ujaly odbory, jejichž zástupci odmítají jakékoliv jednání, které se má týkat privatizace pošty. Prvním krokem Trumpovým je komise, která má zjišťovat, jestli si federální pošta na sebe vydělá, jestli její zaměstnanci nejsou placeni z daní.

Reklama, v níž nespokojený důchodce tluče kladivem do poštovní schránky, pokračuje příchodem usměvavého listonoše americké pošty, který doručuje zásilku a říká jejímu příjemci: "Řekni svému poslanci, že privatizaci nechceš! U.S. Pošta slouží dobře a je tvoje."

"Prodej poštovních služeb by byl nebeský dar pro Wall Street a porážkou všech, kteří poštovní služby využívají a potřebují," řekl Steven Mnuchin, prezident odborové ústředny APWU (American Postal Workers Union). "Naše poštovní úřady jsou starší než americký stát a práva americké pošty jsou od jeho počátku zakotvena v ústavě. Jediné, co můžeme Bílému domu sdělit je, že americká pošta není na prodej."

 Trumpově administrativě vadí především venkovské poštovní úřady, které mají vysoké náklady na cesty k adresátům, přičemž doručují pořád méně zásilek. Podle Trumpa by privatizovaná pošta nefungovala denně jako státní pošta, ale třeba jen jeden nebo dva dny v týdnu, což by vyžádalo méně nákladů. Prezident NALC Fredric Rolando to komentoval slovy: "Venkov má vždy ztíženou situaci přepravními vzdálenostmi, které vyžadují vyšší náklady. Odstranění stálé poštovní služby by byl polibkem smrti nejen pro jednotlivce, ale také pro firmy a celé oblasti, protože by je lidé začali opouštět."

WC nepoužívá 2,5 miliardy lidí

Přibližně jedna třetina lidí na zeměkouli nemá doma záchod. Uvedla to ve své dnes zveřejněné studii charitní organizace Charity Water Aid. 620 milionů dětí navštěvuje školy, kde nejsou zřízeny toalety. Tím je ohroženo jejich zdraví, vzdělání i budoucnost, řekl vedoucí  projektu "Vaše budoucnost" Savio Carvalho.

Chybějící toalety mají nedozírné následky zejména pro žáky škol, podle zjištění Charity WaterAid každý rok v důsledku nedostatečné hygieny zemře na světě ročně 140.000 školních dětí, dalších 280.000 zemře na následky onemocnění před dokončením školní docházky.

Nejhorší situace je v Etiopii, zemi s druhou největší populací na africkém kontinentu, kde 93 procent lidí nepoužívá záchody. Tato hrozná situace je v zemi, která v posledním období zaznamenala vysokou míru hospodářského růstu. Země však v posledních letech trpí velkým suchem a hladem. Navíc asi 1,4 milion lidí vede boje v etnických skupinách. Právě občanská válka podstatně brání vládě řešit hygienické problémy obyvatelstva.

Drama na 140 m vysoké chladící věži

K tragické události došlo ve čtvrtek dopoledne v uhelné elektrárně ve východoněmeckém Rostoku. Jedno ze dvou lan, na kterých byl zavěšen koš s dvěma dělníky čistícími fasádu chladící věže, náhle prasklo a jeden z muž s výšky 80 m spadl dolů a zabil se. 

Druhý muž se držel za lano na překlopené plošině. Zachránil ho hasič, který se k němu na laně spustil s vrcholu 140 m vysoké věže a připoutal ho k záchrannému lanu. Oba potom byli vytaženi nahoru.

Jak nebezpečný pro lidi je zaječí mor?

Sotva se v tisku objevily zprávy o výskytu zaječího moru, je hlášeno několik onemocnění lidí touto nemocí. Během podzimních honů jenom v Horním Falcku se zaječím morem (Mor hlodavců) nakazilo už 9 myslivců, kteří stahovali ulovená nemocná zvířata. Mor hlodavců je způsobován bakteriemi druhu  Francisella tularensis, které jsou přenosná na jiné živočichy i na člověka.

Onemocnění morem hlodavců se u lidí projevuje jako chřipka;, horečkou, kašlem, bolestí hlavy a celého těla. Pacienti, kteří v Horním Falcku morem onemocněli, naštěstí včas vyhledali lékaře, kteří zjistili příčinu nemoci a zahájili léčbu antibiotiky.

Nejlepší ochranou před onemocněním je nedotýkat se zvířat, které jeví příznaky onemocnění. Správné je používání rukavic, respirátorů nebo roušek. V každém případě je třeba bránit lidskou kůži před dotekem. Maso nemocných zvířat lze bez obav konzumovat, pokud byla zachována hygiena kuchyně a maso důkladně tepelně zpracováno.

Bavorskou ministryní zemědělství je opět Michaela Kaniberová

Bavorskou ministryní zemědělství bude opět Michaela Kaniberová., Oznámil to dnes bavorský premiér Markus Söder. Kaniberová je ve vládě od března letošního roku. Za tu dobu si získala dobrou pověst a důvěru Söderovu.

Jednačtyřicetiletá Michaela Kaniberová je vystudovaná daňová odbornice, je vdaná, má tři děti. Od roku 2013 je členkou bavorského parlamentu. O křeslo ministra zemědělství byl v koalici spor, nakonec uspěla CSU, jejíž členkou Kaniberová je.

CSU však musela straně Svobodných přenechat křeslo ministra životního prostředí. Stal se jím osmačtyřicetiletý architekt a odborník na elektroniku Thorsen Glauber, jenž je poslancem bavorského parlamentu od roku 2008.

Zaječí mor přichází, je přenosný na lidi

Pozor na mrtvé zajíce v přírodě, mohou být nakaženi morem hlodavců. Virus moru ovlivňuje činnost plic, jater a sleziny. Morem se snadno nakazí zajíci, králíci a všichni hlodavci. Nakazit se mohou i jiná zvířata a také lidé.

Člověk se morem hlodavců může nakazit při kontaktu s nakaženými zvířaty nebo prostřednictvím klíšťat. Přenos nemoci s osoby na osobu však není možný.  Pokud je onemocnění včas zjištěno, je možné ho léčit antibiotiky.

Junckera by na čele EK měl vystřídat Manfred Weber

Na podzim příštího roku skončí působení Jean-Claude Junckera v čele Evropské komise, největším kandidátem na tuto funkci v EU je bavorský politik Manfred Weber, současný poslanec Evropského parlamentu. 

Manfred Weber jako politik CSU z Dolního Bavorska je v EP představitelem Evropské lidové strany. Jako provinční politik má velkou podporu na bavorském venkově, kde v nedávných volbách CSU značně posílila, i když to na ztrátu ve městech nestačilo.

Weber je velkým obhájcem venkovských oblastí, neustál bojuje proti šetření na venkovu, vyzývá k urychlení digitalizave venkova. Okamžitě kritizoval oznámení EK, že zemědělství dostane o 5 procent méně z rozpočtu EU. "Nechápu proč by měly kvůli Brexitu příjít škrty v zemědělském rozpočtu?"

Zemědělský výbor EP nesouhlasí se snižováním dotací pro zemědělce

Zemědělský výbor Evropského parlamentu jednal o situaci v zemědělství, která by měla nastat po roce 2020. Ve zveřejněném prohlášení agrovýbor EP silně kritizuje snižování prostředků EU pro zemědělce. Není možné mít na zemědělce stále větší požadavky a přitom jim krátit prostředky. Pro rezoluci hlasovalo 30 poslanců z 38.

Technická komise trvá na tom, aby rozpočet Společné zemědělské politiky v období 2021 až 2027 zůstal na stávající úrovni. To je možné při příspěvku jednotlivých států ve výši 1,3 procent hrubého národního důchodu.

Zemědělští politici požadují udržení přímých plateb na současné úrovni. Platby na úkoly, které zemědělci dostávají na boj proti obchodním praktikám, proti poškozování životního prostředí a klimatu země by měly být zvýšeny. Rovněž požadavky na zvýšení kvality potravin, zlepšování životního prostředí, volného obchodu a dodržování množství předpisů nemůže EU od zemědělců vyžadovat, aniž by tyto práce navíc zaplatila.

Rodinné zemědělské závody v Německu převládají

Rodinné zemědělské závody budou i nadále převládat v německém zemědělství, uvádí se ve zprávě Ústavu pro hospodaření, který patří do sítě ENASP (Evropská síť pro výzkum zemědělských systémů).

"Rodinné podniky budou nadále v Německu převládat," řekl v minulém týdnu v Berlíně Bernard Forster z výše uvedeného ústavu. Poukázal však na to, že v posledních letech rodinné zemědělské závody prošly velkými změnami. V souvislosti s rostoucí průměrnou velikostí, se vznikem nových obchodních a zpracovatelských systémů a rozvojem služeb, se značně změnily.

Vědec řekl, že se začíná vytrácet obraz tradičního zemědělce, jenž odborně řídil svůj závod. Místo zemědělské specializace majitele či provozovatele závodu nastupují externí poradci, kteří mnohem lépe dovedou vyhodnotit využívání odborných služeb. Složitá provázanost rodinných závodů se službami, poradci, obchodem a zpracovateli však velmi znesnadňuje statistiku.

V každém případě vědci vidí v rodinných závodech všeobecně větší přínos než ve velkých společnostech:

1. mají velkou popularitu u německého obyvatelstva

2. mají ohromnou flexibilitu, dovedou se lépe přizpůsobit krizovým situacím

3.  mají velkou politickou podporu

Velikost zemědělských závodů by neměla být přeceňována, protože ve většině případů je v praxi druhořadou záležitostí. Očekává se, že ani EU nebude hodnotit zemědělské závody podle velikosti.

Řidičský průkaz ve Švýcarsku od 19 let ?

Ve švýcarském spolkovém parlamentu se v těchto dnech jedná o zvýšení věku pro získání řidičského průkazu o jeden rok, na 18 let. Doposud platí možnost absolvovat autoškolu a udělat písemnou zkoušku od 17 let. Od tohoto věku mohou mladí lidé 1 rok řídit, ale pouze za přítomnosti zkušených řidičů. Po 1 roce dělají praktickou zkoušku.

Zvýšením věkové hranice pro získání řidičského průkazu bez možnosti samostatného řízení na 18 let se tedy posouvá možnost samostatného řízení na 19 let. Proti tomu se ozvalo mnoho protestů ze všech stran.

Američtí zemědělci asi budou příští rok bez státních podpor

Americký prezident Donald Trump nemá v úmyslu od příštího roku podporovat americké zemědělce, přestože právě zemědělci doplácejí na obchodní válku s Čínou. Jak oznámil ministr zemědělství Sonny Perdue, spor s Čínou blokuje zemědělskou politiku.

V minulém měsíci si američtí zemědělci podali žádosti do prvního kola podpor, na které mělo být vyčleněno 4,7 miliardy dolarů. Při návštěvě státu Illionos a při diskusi s tamními zemědělci ministr Perdue řekl, že otázka dotací je pro pro příští rok stále otevřená. Zemědělci by však příští rok podporu neměli očekávat, neboť trh bude v rovnováze. Neočekává se ani urovnání obchodních sporů s Čínou.

Massey-Ferguson je nejlepší značka na německém trhu

V anketě s názvem "Nejlepší v Německu" uspořádané německým Ústavem pro manažery a výzkumníky  v hodnocení výrobků podle odpovídající ceny, nabídky, servisu a kvality zvítězila značka Massey-Ferguson.  Obdržela 34 milionů hlasů.

Bylo celkem hodnoceno 20 000 výrobků dodávaných na trh 254 firmami. Hodnotit značky a výrobce bylo možno jakýmkoli způsobem. Bylo odevzdáno 350 milionů hlasů.
Massey Merguson se umístil na prvním místě v hodnocení traktorů a na sedmém místě v kategorii užitkových vozidel. Hlavně výrazné vítězství v hodnocení traktorů pomohlo značca Massey Ferguson k popularitě na internetu a k celkovému prvnímu místu v soutěži.

Ocenění v Německu společnost MasseyFeguson řadí k největším úspěchům v historii firmy. Firma vyrábí traktory od roku 1946.

Historie  Massey Ferguson

Předposlední ukončení letního času 28. října 2018

Od začátku roku 2020 už nebudeme muset přetáčet čas na hodinách. Evropská unie ruší letní čas, s ní i to provedou i ostatní evropské státy. Ať vědci sebevíce zkoumají, nemohou se dobrat k tomu, jestli je výhodnější čas neměnit, nebo ho v zájmu využití denního světla změnit na letní.

Pokud jsou přístroje jako počítače, mobilní telefony, meteostanice aj. napojeny na centrální měření času, nebyl se změnou problém. Pokud bylo, a ještě pozítří bude, potřeba posunovat ručičky nebo číslice na hodinách, vyvolá to vždy nějaké rozladění, často obtížnou práci navíc. Lézt do věží kvůli posunutí hodinových ručiček není zrovna příjemná zábava. Problémem je i posun pravidelného vyzvánění času.  V Muzeu hodin ve Furtwangenu musejí posunovat ručičky na 1300 hodinách.

Poprvé byl letní čas zaveden během první světové války 1. května 1916 v Německu. Důvodem měly být úspory energie, kterou spotřebovával zbrojní průmysl.  Proti zavedení letního času byl všude odpor. Byla však válka a veškerá nařízení měla vojenský charakter a musela být plněna. Letní čas byl poprvé zrušen po válce, v roce 1919.

Podruhé byl letní čas zaveden během druhé světové války a ve většině evropských zemí trval do roku 1949. Zavádění letního času začalo opět v 70. letech minulého století. Jednotlivé země letní čas zaváděly podle vlastního uvážení. Jako poslední v Evropě letní čas zavedlo v roce 1981 Švýcarsko. Galimatyáš v rozdílných začátcích a koncích letního času trval až do roku 1995. Podle dohody Evropské unie od roku 1996 změny času ve všech evropských zemí probíhají jednotně, pouze Rusko a Bělorusko letní čas zrušily v roce 2014.

Podle vědce Johanna Grafa z výše uvedeného Muzea hodin největším úspěchem letního času bylo sjednocení celé Evropy pod jedním časem. To je na kontinentu posetém národními státy velmi neobvyklý jev. 28. října 2018 ve 3 hodiny ráno opět začíná normální čas, zvaný zimní.

EU chce chránit drobné zemědělce před nekalými praktikami obchodu

Jak uvedl zpravodaj Agrarzeitung, před několika dny Výbor pro zemědělství Evropského parlamentu schválil směrnici EU o "nekalých obchodních praktikách."

Většina členů výborů hlasovala pro návrh Evropské komise. Podle něho budou zemědělci chráněni před nekalými praktikami obchodů s potravinami. Evropská komise chce aby obchod nesměl krátkodobě rušit smlouvy na dodávky zboží, aby byl nucen k  platbám v řádných termínech a aby nesměl jednostranně upravovat smlouvy.

Podle návrhu Evropské komise by se ochrana měla týkat jen malých a středních zemědělských podniků, které mají maximálně 250 zaměstnanců a nemají větší obrat než 50 milionů eur. Obchod s navrženou ochranou zemědělců nesouhlasí, protože musí nejdříve respektovat spotřebitelské ceny.

Německá vláda odmítá stropy přímých plateb pro zemědělce

Německá spolková vláda nesouhlasí s návrhy Evropské komise na maximální limity přímých plateb a požaduje, aby rozhodnutí o omezení plateb bylo ponechánu na vůli či nevůli vlád jednotlivých členských zemí Evropské unie.

Spolková vláda projednávala i další body zemědělské reformy EU. Klade silný důraz na první pilíř, který by v budoucnosti měl přispět k stabilizaci zemědělských podniků. Zároveň kritizuje neúměrně silné snížení plateb v druhém pilíři. Pokud budou platby ve druhém pilíři sníženy, jak je v EK navrhováno, bude spolková vláda nucena tento výpadek nahradit.

Němečtí zemědělci přijímají rozhodnutí spolkové vlády rozpačitě. Některé její signály zní zcela protichůdně. Na jedné straně vláda podporuje ochranu přírody a pestrou krajinu, na druhé podporuje rozvoj megazemědělství.

Vlci na Vitorazsku i ve vídeňské vládě

Obrázky pořízené kamerami v lesních porostech poblíž českých hranic potvrzují skutečnost, že vlci se usadili v lesích mezi českým Rapšachem a rakouskými městy Litscha, Brandt a Neu-Nagelberg. Jedná se o vlčí smečku, která už má na svědomí několik ovcí a jelenů. Jde zřejmě o jinou smečku, než se pohybuje v oblasti Pohoří na Šumavě - Grosspertholz.

Stopy DNA jedné vlčice byly nalezeny u potrhaných ovcí ve třech obcích. V jednom případě překonala dvoumetrový plot. Když se nažrala  masa z roztrhaného jehněte nemohla kvůli váze  z ohrady, a tak obsah žaludku zvrátila. Na místě zůstaly zvratky.

V nočních hodinách několik řidičů vidělo vlka přebíhajícího přes silnice, došlo také ke srážce. Deník NÖN uspořádal  o vlcích anketu. Na otázku jestli vlci ovlivnili život obyvatel odpověděl 70 procent čtenářů, že nikoli, 30 procent však odpovědělo, že kvůli vlkům se neodváží chodit do přírody. Otázka vlků se dostala do politických kruhů. Poslanec Konrad Antoni vyzval spolkovou vládu, aby proti zvyšujícím stavům vlků učinila řádná opatření. "Omezení volnočasových aktivit 30 procentům obyvatel je vážná věc."

14 spolkových zemí řeší společně sucho v zemědělství

Po třech týdnech jednání všechny německé spolkové země podepsaly program na odškodnění zemědělců postižených suchem.

Julia Klöckner

Poté, co spolková ministryně zemědělství Julia Klöckner na začátku října jako první podepsala navrženou dohodu, následovaly podpisy  všech 14 spolkových zemí. Tato dohoda řeší jakým podílem se na odškodnění  bude podílet spolková vláda a jakým vlády jednotlivých zemí. 

Celkově bylo pro německé zemědělce, jako odškodní za ztráty způsobené suchem, vyčleněno 340 milionů eur (8,5 miliardy Kč), přičemž spolková vláda uvolní 170 milionů eur. Pomoc ovšem nebude poskytována paušálně, pouze v případě, že se zemědělci snížila produkce o více než 30 procent. Takové závody už jsou vystaveny riziku existence.