Musíme být ostražití
proti vnějším i vnitřním nepřátelům, pravidelně se za vlády komunistů
objevovalo v projevech komunistických pohlavárů, vysokých i nižších, i v denním
tisku. Člověk, který bral tyto informace vážně - a takových bylo mnoho - musel
žít v neustálém strachu z návratu nacistické totality a oslavovat tábor míru a
socializmu, který ho před nepřáteli brání.
Uplynulo téměř 28 let
od chvíle, kdy silně protizápadní pražský režim se zhroutil, ale boj proti
západním imperialistům a revanšistům se nenápadně vrátil. Ano, komunismus -
nebo spíš oficiální ideologická dogmata předlistopadového Československa - u
nás skutečně úspěšně dobývá ztracené pozice. Ale mocenské čachry Andreje Babiše
s Vojtěchem Filipem v tom hrají jen okrajovou roli, i když potápějící se komunisté
se chytají každé populistické třísky. Mají zdatné zachránce, jimiž jsou
rasisté, národovci a xenofobové organizovaní Okamurou, Bartošem, Sládkem a
jinými.
Staré a osvědčené
komunistické rétoriky si ale nelze nevšimnout v nacionalistických tirádách
těch, kdo se zaštiťují obhajobou oněch mytických českých "národních
zájmů".
Izolaci české kotliny
dnes její protagonisté obhajují prakticky stejným slovníkem jako jejich ideoví
předchůdci v dobách normalizace. Tam venku číhá nepřítel. Jen je to dnes místo
amerického či německého záškodníka muslimský uprchlík. Musíme vystoupit z EU,
oplotit se, bránit, kontrolovat. A střílet, samozřejmě. Jako tehdy. Klub
českého pohraničí .
"Tvrdě kontrolovat vlastní hranice"
chce například Václav Klaus mladší, který - jak sám napsal, že v parlamentu
hlasuje proti všem zákonům, aniž by je četl, protože mu jeho "cit
říká", že jsou proevropské.
Televizní
noviny a Rudé právo byly před listopadem plné německých, francouzských a
britských stávek, nezaměstnanosti a protiválečných protestů. Nic jiného se o
Západě Češi a Slováci nedozvěděli. Podobně dnešní Parlamentní listy líčí Německo jako zemi zmítanou terorismem a
násilím (páchaným samozřejmě výhradně imigranty). "Obyčejní" Němci
jsou zoufalí stejně jako kdysi ti, co stáli ve frontách na pracovních úřadech.
Paralel
s někdejším komunistickým viděním světa je v dnešní národovecké
rétorice tolik, že se ani nelze všem podrobně věnovat. Jen namátkou - NATO je
už zase organizace válečných štváčů toužících rozpoutat válku
s mírumilovným Ruskem, samozřejmě ve službách Washingtonu. Angela
Merkelová je revanšistka, protože zopakovala, že pro poválečné vyhnání Němců
"neexistovalo morální ani politické ospravedlnění".
O
evropských dotacích píší odpůrci EU prakticky stejně jako kdysi komunisté o
Marshallově plánu - je to nástroj, kterým si nás chce Západ podrobit.
Intelektuálové a vzdělanci, zejména v humanitních oborech, jsou opět
automaticky podezřelí a měli by jít dělat "něco užitečného", pokud
možno "rukama". A dalo by se pokračovat.
To už
těžko může být náhoda. Lži a překrucování reality, které nám otravovaly život
za komunismu, jsou zpět v plné síle. Neoživují je ale novodobé ismy,
jejichž zhoubnost s takovou oblibou líčí exprezident Klaus (zčásti jistě i
proto, že řadu z nich sám vymyslel). Je zbytečné připomínat, že právě
Klaus má největší podíl na dnešním strachu a komunistických tužbách velké části obyvatelstva. (stk)
Žádné komentáře:
Okomentovat