Pět bavorských zpracovatelských svazů se ve společném programu zasazuje, aby v Bavorsku byly krávy do konce
roku 2030, chovány jen v ohradním ustájení nebo v kombinovaných chovech. „Jde nám o blaho zvířat,“ říká Carolin Bablová, ředitelka svazu milch.bayern.
„To by mohlo znamenat konec malých rodinných
farem,“ řekl Waltera Heidla, prezident Bavorského svazu zemědělců. "Polovina dvorů má sice krávy celoročně uvázány, ale týká se to jen 30 procent celkového stavu dojnic.Právě v malých chovech zacházejí zemědělci se zvířaty nejlépe, tam má každá kráva ještě jméno a osobní péči.“
Podle Heidla plánují některé bavorské mlékárny smlouvy, které by mohly znevýhodnit
zemědělce produkující v klasickém ustájení, i když prý podle informací mlékáren nejde o výslovně cenový rozdíl. Pokud jsou budovány nové stáje, pak už jsou ohradní, což stát finančně podporuje.
Asi v pětině z 15 000 „starých“ provozů mají
krávy možnost
výběhu. Je ale nákladné je dvakrát denně odvazovat a uvazovat. „Nesmíme připustit, aby během
deseti, patnácti let museli zemědělci nynější ustájení zavřít. Požadovaná modernizace by
obnášela náklady v desítkách až statisících eur. Přitom není zaručeno, že cena mléka, dnes asi 36 centů za litr, zůstane alespoň na této úrovni.“ dodal Heidl.
Pokud jde o blaho zvířat, je otázkou, co to zvířecí blaho je. Určitě to není lidské blaho. Každý, kdo někdy choval nebo jen ošetřoval hospodářská zvířata, ví, že jediným jejich blahem je žrát, a to do sytosti. U krav je to doplněno potřebným časem na přežvykování v ležícím stavu. Pro tento proces vůbec není pro zvířata důležité, jestli jsou při tom přivázaná nebo puštěná ve výběhu. Plusem vazných stájí je také výroba kvalitního slamnatého hnoje. Nevýhodou vazných stájí je nutnost denního kydání hnoje a přerůstání paznehtů zvířat.
Žádné komentáře:
Okomentovat