Po dvou týdnech jednání Rady EU v Lucemburku o Společné zemědělské politice se ministři zemědělství EU v pondělí ráno dohodli na kompromisním návrhu německé ministryně zemědělství Julie Klöckner, která jako zástupkyně předsednické země Rady EU jednání vedla.
Zemědělství, konkrétně agrární reforma, si v příštích letech vyžádá největší položku z rozpočtu EU. To, co ministři schválili, ovšem děsí spoustu zemědělců, především těch, co jsou na platbách EU zcela závislí. Černou můrou, která je v návrhu nové SZP straší, jsou tvrdé ekologické požadavky.
Komplexní reforma zemědělské politiky EU původně byla navržena na léta 2021 až 2027. Protože ministři se shodli na dvouleté přechodné fázi, nová pravidla by měla vstoupit v platnost v roce 2023. Podle návrhu Evropské komise dostanou zemědělci volnost v tom, kterým způsobem se k vytčenému cíli dostat. Tím cílem je ochrana přírody, ochrana klimatu a dostatek kvalitních potravin. Každá země si může předložit ke schválení EK své plány.
Očekává se, že jednotlivé země vytvoří ekologické předpisy, která budou nad rámec stanovený EK. Pokud zemědělci vyvinou iniciativu a přispějí k ekologii něčím navíc, budou za to EK odměněni. Na tyto mimořádné odměny by jednotlivé země měly mít k dispozici asi 20 procent z plateb, které z Bruselu na ekologii dostanou. Tyto platby by se měly uskutečňovat i během dvouletého přechodného období.
Podle poslední zprávy v úterý večer i Evropský parlament schválil zásadní body reformy, především aby na ekologické hospodaření šlo nejméně 30 procent z plateb EU.
Žádné komentáře:
Okomentovat