Ministři zemědělství od roku 1918

 14.11.1918 - 8.7.1919 Karel Prášek (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR

14.11.1918 - 8.7.1919 Bohuslav Vrbenský (Agrární strana) - ministr výživy ČSR
8.7.1919 - 25.5.1920 Karel Prášek (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
8.7.1919 - 30.3.1920 Fedor Houdek (Agrární strana) - ministr výživy ČSR
30.3.1920 - 25.5.1920 Kuneš Sonntág (Agrární strana) - ministr výživy ČSR
25.5.1920 - 15.9.1920 Karel Prášek (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
15.9.1920 - 26.9.1921 Vladislav Brdlík (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
26.1.1921 - 7.10.1922 František Staněk (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
7.10.1922 - 9.12.1925 Milan Hodža (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
9.12.1925 - 18.3.1926 Milan Hodža (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
18.3.1926 - 12.10.1926 Juraj Slávik (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
12.10.1926 - 1.2.1929 Otakar Srdínko (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
1.2.1929 - 7.12.1929 Otakar Srdínko (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
7.12.1929 - 29.9.1932 Bohumír Bradáč (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
29.9.1932 - 14.2.1934 Milan Hodža (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
14.2.1934 - 4.6.1935 Milan Hodža (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
4.6.1935 - 5.11.1935 Milan Hodža (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
18.12.1935 - 21.7.1937 Josef Zadina (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
21.7.1937 - 22.9.1938 Josef Zadina (Agrární strana) - ministr zemědělství ČSR
22.9.1938 - 4.10.1938 Eduard Reich - ministr zemědělství ČSR
4.10.1938 - 1.12.1938 Ladislav Karel Feierabend - ministr zemědělství ČSR
1.12.1938 - 15.3.1939 Ladislav Karel Feierabend - ministr zemědělství ČSR
16.3.1939 - 27.4.1939 Ladislav Karel Feierabend - ministr zemědělství Protektorát Čechy a Morava
27.4.1939 - 26.1.1940 Ladislav Karel Feierabend - ministr zemědělství Protektorát Čechy a Morava
26.1.1940 - 3.2.1940 Jaroslav Krejčí - ministr zemědělství Protektorát Čechy a Morava
3.2.1940 - 19.1.1942 Mikuláš z Buben-Litic - ministr zemědělství Protektorát Čechy a Morava
12.11.1942 - 5.4.1945 Ján Lichner - ministr zemědělství (Šrámkova vláda v Londýně)
19.1.1942 - 19.1.1945 Adolf Hrubý - ministr zemědělství Protektorát Čechy a Morava
19.1.1945 - 5.5.1945 Adolf Hrubý -ministr zemědělství Protektorát Čechy a Morava
5.4.1945(?)- 6.11.1945 Július Ďuriš (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
5.4.1945(?)- 6.11.1945 Václav Majer - ministr výživy ČSR
2.7.1946 - 25.2.1948 Július Ďuriš (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
2.7.1946 - 25.2.1948 Václav Majer - ministr výživy ČSR
25.2.1948 - 15.6.1948 Július Ďuriš (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
25.2.1948 - 15.6.1948 Ludmila Jankovcová (KSČ) - ministryně výživy ČSR
15.6.1948 - 10.9.1951 Július Ďuriš (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
10.9.1951 - 14.9.1953 Josef Nepomucký (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
15.6.1948 - 28.5.1952 Josef Krosnář (KSČ) - ministr výkupu ČSR
14.9.1953 - 14.9.1953 Jindřich Uher (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
15.6.1948 - 8.9.1951 Marek Smida (KSČ) - ministr lesů ČSR
31.1.1953 - 31.3.1953 Július Ďuriš (KSČ) - ministr lesů ČSR
31.3.1953 - 14.9.1953 Marek Smída (KSČ) - ministr státních statků ČSR
12.12.1954 - 16.6.1956 Josef Krosnář (KSČ) - ministr lesů ČSR
12.12.1954 - 16.6.1956 Božena Machačová-Dostálová (KSČ) - ministryně výkupu ČSR
16.6.1956 - 11.7.1960 Jindřich Uher (KSČ) - ministr potravinářského průmyslu a výkupu ČSR
12.12.1954 -15.10.1955 Marek Smida (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
16.10.1955 - 16.6.1956 Vratislav Krutina (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
16.6.1956 - 6.3.1959 Michal Bakula (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
6.3.1959 - 11.7.1960 Lubomír Štrougal (KSČ) - ministr zemědělství ČSR
15.10.1955 - 16.6.1956 Marek Smida (KSČ) - ministr státních statků ČSR
15.10.1958 - 11.7.1960 Jozef Kyselý (KSČ) - ministr pro zvelebení zemědělského, lesního a vodního hospodářství ČSR
11.7.1960 - 23.6.1961 Jindřich Uher (KSČ) - ministr potravinářského průmyslu ČSSR
23.6.1961 - 20.9.1963 Josef Krosnář (KSČ) - ministr potravinářského průmyslu ČSSR
11.7.1960 - 23.6.1961 Lubomír Štrougal (KSČ) - ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství ČSSR
23.6.1961 - 20.9.1963 Vratislav Krutina (KSČ) - ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství ČSSR
20.9.1963 - 20.1.1967 Vratislav Krutina - ministr potravinářského průmyslu ČSSR
20.9.1963 - 22.4.1967 Jiří Burian (KSČ) - ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství. ČSSR
22.4.1967 - 8.4.1968 Karel Mestek (KSČ) - ministr zemědělství a výživy ČSSR
10.11.1965 - 20.1.1967 Josef Smrkovský (KSČ) - předseda Ústřední správy vodního hospodářství. ČSSR
20.1.1967 - 8.4.1968 Josef Smrkovský (KSČ) - ministr lesního a vodního hospodářství ČSSR
8.4.1968 - 31.2.1969 Josef Borůvka (KSČ) - ministr zemědělství ČSSR
1.1.1969 - 27.9. 1969 Koloman Boďa (KSČ) - předseda Výboru pro zemědělství ČSFSR
27.9.1969 - 28.1.1970 Koloman Boďa (KSČ) - předseda Výboru pro zemědělství ČSFSR
6.1.1969 - 11.2.1971 Josef Černý (KSČ) - ministr zemědělství a výživy ČSR
28.1.1970 - 31.12.1970 Bohuslav Večeřa (KSČ) - předseda Výboru pro zemědělství a výživu ČSFSR
1.1.1971 - 9.12.1971 Bohuslav Večeřa (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
11.2.1971 - 9.12.1971 Václav Svoboda (KSČ) - ministr zemědělství a výživy ČSR
9.12.1971 - 14.9.1976 Bohuslav Večeřa (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
14.9.1976 - 11.11.1976 Josef Nágr (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
9.12.1971 - 4.11.1976 Josef Nágr (KSČ) - ministr zemědělství a výživy ČSR
11.11.1976 - 17.6.1981 Josef Nágr (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
4.11.1976 - 18.6.1981 Miroslav Petřík (KSČ) - ministr zemědělství a výživy ČSR
18.6.1981 - 20.6.1983 Josef Nágr (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
18.6.1981 - 20.6.1983 Miroslav Toman st. (KSČ) - ministr zemědělství a výživy ČSR
20.6.1983 - 16.6.1986 Miroslav Toman st.  (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
20.6.1983 - 18.6.1986 Vladislav Třeška (KSČ) - ministr zemědělství a výživy ČSR
16.6.1986 - 20.4.1988 Miroslav Toman st. (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
21.4.1988 - 11.10.1988 Miroslav Toman st.  (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
12.10.1988 -10.12.1989 Jaromír Algayer (KSČ) - ministr zemědělství ČSFSR
18.6.1986 - 5.12.1989 Ondřej Vaněk (KSČ) - ministr zemědělství a výživy ČSR
18.6.1986 - 12.10.1988 František Kalina (KSČ) - ministr lesního a vodního hospodářství ČSR
12.10.1988 - 29.6.1990 Jaroslav Boček (KSČ) - ministr lesního a vodního hospodářství ČSR
5.12.1989 - 29.6.1990 Jan Vodehnal (KSČ) - ministr zemědělství ČR
10.12.1989-12.5.1990 Oldřich Burský - ministr zemědělství ČSFR
12.5.1990 - 27.6.1990 Rudolf Kutnar - ministr zemědělství ČSFR
29.6.1990 - 2.7.1992 Bohumil Kubát (ODA) - ministr zemědělství ČR
2.7.1992 - 4.7.1996 Josef Lux (KDU-ČSL) - ministr zemědělství ČR
4.7.1996 - 2.1.1998 Josef Lux (KDU-ČSL) - ministr zemědělství ČR
2.1.1998 - 17.7.1998 Josef Lux (KDU-ČSL) - ministr zemědělství ČR
22.7.1998 - 15.7.2002 Jan Fencl (ČSSD) - ministr zemědělství ČR
15.7.2002 - 25.8..2005 Jaroslav Palas (ČSSD) - ministr zemědělství ČR
25.8.2005 - 14.11.2005 Petr Zgarba(ČSSD) - ministr zemědělství ČR
16.11.2005 - 4.9.2006 Jan Mládek(ČSSD) -ministr zemědělství ČR
4.9.2006 - 19.1.2007 Milena Vicenová(ODS) - ministryně zemědělství ČR
19.1.2007 - 8.5.2009 Petr Gandalovič (ODS) - ministr zemědělství ČR
8.5.2009 - 30.6.2010 Jakub Šebesta (úřednická vláda) ministr zemědělství ČR
1.7.2010 - 5.10.2011 Ivan Fuksa (ODS) - ministr zemědělství ČR
6.10.2011 - 8.7.2013 Petr Bendl (ODS) - ministr zemědělství ČR
9.7.2013 - 28. 1.2014  Miroslav Toman ml. (úřednická vláda) - ministr zemědělství ČR
29.1.2014 - 12.12.2017 Marian Jurečka (KDU-ČSL) - ministr zemědělství ČR
13.12.2017 - 26.6.2018  Jiří Milek (ANO 2011) - ministr zemědělství ČR
27.6.2018 -  6.12.2021  Miroslav Toman ml. (nestraník za ČSSD) - ministr zemědělství ČR

7.12.2021 - 3.1.2022  Marian Jurečka (KDU) - ministr zemědělství ČR 

4.1.2022 -  29.6.2023  Zdeněk Nekula (KDU) - ministr zemědělství ČR

30.6.2023 -                    Marek Výborný (KDU) - ministr zemědělství ČR

Vláda pravicových koalic nechápe, co se od ní chce

 Ruský nacionalista Žirinovskij navrhuje ruské vládě, aby letecký útok proti Ukrajině a dalším evropským státům zahájila po půlnoci z 31. prosince 2021 na 1. ledna 2022. Nejlépe okolo 4. hodiny ranní, kdy po silvestrovské noci budou Evropané unaveni a neschopni odporu. 3. světová válka je na spadnutí a ČR má prakticky vládu jedné strany, jaká tady nebyla ani za komunistů.  

Nová česká vláda se sice stala realitou už letos, ale neměla na rok 2021 žádný vliv. Chceme-li začít politickou bilanci letošního roku, musíme se zmínit o epidemické katastrofě, která v Česku probíhala v lednu až dubnu a která se už v lednu uprostřed umírání mnoha lidí na přeplněných JIPkách stala záminkou k politickému boji o nouzový stav. Opozice, (dnešní vláda) tehdy radila Babišově vládě, aby otevírala vleky, školy a aby nechala lidi podnikat a vydělávat. Skončilo to katastrofou, která kulminovala v březnu, kdy bylo nutno zakázat dokonce cestování mezi okresy.

Z hlediska preferencí koalice pirátů a STAN se šplhala vysoko nad prostý součet preferencí obou formací až někam ke 30%. Tehdy se zdálo, že efektem sněhové koule a principem „volíme vítěze“ dojde postupně k přesunutí voličů od Spolu i Ano k PirSTAN a Ivan Bartoš se stane premiérem s velkým náskokem před všemi ostatními konkurenty. 

Výsledek voleb byl i tak šokem. Ze Sněmovny vypadly ČSSD i KSČM. I když Babiš má zdaleka největší poslanecký klub (72 mandátů), vážně onemocněl prezident republiky a začala přicházet nová vlna epidemie. Varianta, že se Babiš pokusí držet u moci navzdory výsledkům voleb s pomocí Hradu, ztrácela smysl. A tak i když prezident chtěl Babiše jmenovat premiérem, ten to odmítl. Tím mohla vzniknout vláda s jasnou sněmovní většinou, která byla slibována vítězi voleb voličům už před volbami.

Skutečný šok z výsledků sněmovních voleb ale nebyl způsoben vypadnutím levice nebo tím, že Babiš se ocitl v situaci, kdy se musel i chtěl vzdát moci. Největší šok politického roku 2021 je přepočet mandátů uvnitř vládní většiny ve Sněmovně s ohledem na to, jak voliči u voleb dali najevo svou vůli kroužkováním. Z pirátů, jejichž předseda se ještě na jaře zdál jako jasný favorit na post premiéra, se stal bezvýznamný poslanecký klub čítající čtyři mandáty. STAN vs. piráti jsou nyní ve Sněmovně v poměru 33:4. Tímto vstoupí rok 2021 do politických dějin ČR – a političtí komentátoři a analytici budou tento bizarní fakt zmiňovat ještě za desítky let. Velmi zajímavé bude sledovat, jaké to bude mít politické důsledky. Konkrétně jsou velikosti poslaneckých klubů koalice Spolu v tomto poměru: ODS 34, KDU-ČSL 23, TOP09 14.

Babišovi rok 2021 přinesl ztrátu moci, ovšem výměnou za roli dominantní opozice, která se pokusí sklidit každou chybu nové vlády ve svůj prospěch. Babiš se tak stále může vrátit k moci jako hegemon politického prostoru. Nemusí se bát, že mu někdo vezme voliče, naopak může sbírat voliče ostatním, dokonce i současné vládě. Opozici rok 2021 přinesl kýžené vládní posty za cenu ztráty sjednocující opoziční role proti společnému nepříteli. Kýžené vládní posty nejsou ale zality sluncem konjunktury, optimismu a blahobytu, naopak se kolem nich žene hned několik povodní, depresí a krizí, které s nimi mohou velmi silně cloumat a nutit je k mnoha fatálním chybám.

 Současná vláda je výsledkem experimentu s koalicemi, který začal už na konci roku 2020 a který v roce 2021 urodil kocovinu z kroužkování. Poprvé od roku 1989 máme vládu založenou na koalici pěti stran, navíc stran, jejichž mandáty nemají jasný vztah k voličským preferencím.

Rekordní denní počty nakažených v Itálii a Francii.

Vánoční svátky končí rozpačitě. Ve snaze užít si sváteční pohody se zprávám o počtech nemocných a nakažených novináři i obyvatelé ČR vyhýbali. Protože se téměř nepracovalo, obchody byly zavřené, zdravotníci byli doma, takže se  netestovalo a nových případů ubylo. Kéž by to byla pravda i nadále.  

Válkova vánoční pohoda nebo předčasná česká radost? Zatímco v ostatních zemích zpřísňují protikoronová opatření, nová česká vláda v o půlnoci zrušila nouzový stav. Ministr zdravotnictví ve snaze dosáhnou největší oblíbeností mezi lidem putykovým chce asi v počtu nakažených a mrtvých překonat všechny své chybující předchůdce. Kam se dostane s názorem "Kdo nic nedělá, nic nezkazí", to se brzy ukáže..

Podle nejnovějších informací agentury Reuter, která jediná má možnost okamžitě vyhodnocovat dění ve většině zemí světa, bylo včera v Itálii zjištěno 54.762 nových případů koronaviru za 24 hodin, na nemoc zemřelo 144 lidí. Je to největší denní přírůstek od počátku pandemie. Rovněž z Francie je hlášeno rekordních 104.611 nových případů za den. 

Italská vláda už ve čtvrtek nařídila povinné nošení roušek na ulicích a respirátorů ve všech uzavřených místnostech včetně dopravy. Rovněž zkrátila platnost očkovacího průkazu na 6 měsíců a minimální dobu pro 3. dávku zkrátila na 4 měsíce. Francouzská vláda o pandemii bude jednat zítra, předpokládá se drastické omezování vstupu do restaurací, dosavadní pravidlo 3G už nebude stačit. 

Největší kravíny Evropy mají být ve Španělsku

V severním Španělsku probíhají přípravy pro výstavbu největší evropské mléčné farmy. Proti projektu stavby, v níž má být 23.500 dojnic protestuje obyvatelstvo oblasti.

Obřích mléčných farem zvaných «Macrogranjas» je ve Španělsku už několik a jsou už několik let předmětem politických diskusí a protestů obyvatelstva. Proti další výstavbě těchto farem s velkým množstvím zvířat protestuje především hnutí Greenpeace, které v současnosti předalo ministerstvu životního prostředí petici s 237.000 podpisy, žádající o úplný zákaz další výstavby těchto objektů.

Španělští ekologové poukazují na to, že tyto obří stáje způsobují znečištění krajiny, především vodních zdrojů, a produkují velké množství skleníkových plynů, jimiž je poškozováno životní prostředí. Ekologové rovněž poukazují na to, že mléčné produkty z těchto megafarem mohou poškozovat zdraví spotřebitelů.

Výstavba jiné mléčné farmy pro 22.000 krav se připravuje západně od Zaragozy. Dva kilometry za městem se staví na 120 ha. Informuje o tom rakouský deník Der Standard. Farma má za rok vyrobit 180 milionů kg mléka, najde v ní zaměstnání 250 lidí.

Papež František připomněl narození Krista

 Církevní vánoční svátky oficiálně ve Vatikánu zahájil bohoslužbou papež František. Mše se kvůli hygienickým opatřením mohlo zúčastnit jen 200 lidí. Mezi nimi bylo 26 kardinálů a 18 biskupů.

Štědrovečerní bohoslužbou ve Vatikánu sloužil papež František už podesáté. Mše ve Vatikánu stejně jako v roce 2020 kvůli zákazu nočního vycházení byla posunuta z půlnoci na půl osmou hodinu večerní. Mší, kterou byla připomenuto narození Ježíše Krista před více než 2000 lety, vysílala vatikánská televize a přenos přejímalo velké množství televizních stanic z celého světa. Pro křesťany je oslava narození Krista druhou nejdůležitější událostí roku.

Ze včerejšího kázání papeže Františka zaujala komentátory slova o pracovních úrazech, na které v celém světě umírají statisíce lidí. "Člověk má být pánem práce, nikoli otrokem," řekl papež a dále vyzval lidstvo k zavádění opatření, která by zabránila úrazům a úmrtím při práci.

Dvouleté dítě obětí současných mrazů

K nepochopitelné tragédii došlo v hornorakouské horské obci Vorderweißenbach (asi 5 km od české hranice), kde dvouleté dítě umrzlo před domem rodičů.

Matka s otcem večer šli na návštěvu k sousedům, dvouletý chlapec se místo spánku, oblečený jen v tenkém pyžamu, vydal před dům, kde byl v noci mráz -10°C. Rodiče až v ranních hodinách zjistili, že chlapec není doma. Našli ho dnes ráno zmrzlého před domem. Veškeré pokusy o záchranu byly marné. 

Covid? Je libo pilulka?

 Co kdyby existovala pilulka, kterou byste si mohli vzít, jakmile byste měli pozitivní test na covid, a která by virus zastavila v rozletu? Pilulka, která by více než desetkrát snížila počet kopií viru ve vašich horních cestách dýchacích (tzv. virovou nálož) a výrazně tak snížila nakažlivost pro ostatní? A která by snížila pravděpodobnost hospitalizace téměř o 90 %? píše profesor molekulárního lékařství Eric Topol.

Taková pilulka existuje, jmenuje se Paxlovid a byla vyvinuta speciálně pro virus Sars-CoV-2. Je odvozena od molekuly, která byla v laboratoři účinná proti původnímu viru SARS a je silným inhibitorem hlavní proteázy viru, zvané Mpro. Ta je tím dusivým bodem, který brání replikaci viru. Pilulka byla testována ve dvou randomizovaných klinických studiích ve srovnání s placebem a nejenže byla prokázána její účinnost, ale ukázalo se, že je stejně bezpečná jako placebo.

Až dosud se náš hlavní přístup k boji s virem opíral o imunitu. Vakcíny a posilovací očkování vyvolávají naši imunitní reakcia monoklonální protilátky používané v raném stadiu virus inaktivují. To spolu se zmírňujícími opatřeními, jako je nošení roušek a rozestupy, a imunitní ochranou získanou z předchozí infekce, fungovalo poměrně dobře, a tak se podařilo omezit šíření viru v mnoha částech světa a zabránit obrovskému počtu hospitalizací a úmrtí. Ačkoli nemocnice a personál byly na mnoha místech a v mnoha případech přetížené, bez více než 8,7 miliardy  vakcín, které byly proočkovány po celém světě, by to bylo mnohem horší.

Nyní však čelíme omikronu, který se dokáže rozsáhlým způsobem vyhýbat vakcínám z našich vakcín a snížit jejich účinnost, dokonce i s posilovací dávkou, na 75 % z  95 %, jak tomu bylo u očkování společnosti Pfizer, proti symptomatické infekci. To bude mít za následek pětkrát více průlomových infekcí ve srovnání s předchozími variantami.

Dalším důkazem schopnosti omikronu vyhýbat se imunitě je to, že většina monoklonálních protilátek již není účinná, protože hypermutovaná varianta se dostatečně nepodobá dřívějším verzím viru na reakci protilátek. To také vysvětluje vysokou míru reinfekce u lidí s předchozí nákazou covidem, která se podle zpráv z Jihoafrické republiky a Velké Británie pohybuje v rozmezí tří- až osminásobku. Reinfekce byly před příchodem omikronu neobvyklé a vypovídají o tom, že samotná imunita vyvolaná infekcí není dostatečně ochranná.

Problémem však není jen schopnost omikronu uniknout imunitě.  Problémem je i  rychlý nárůst případů, zdvojnásobování počtu infekcí během dvou až tří dnů, v mnoha zemích Evropy, jižní Afriky, Severní Ameriky a dost brzy i celého světa. Existuje určitý pocit, že onemocnění jsou méně závažná než předchozí varianty, ale přesné informace o tom nejsou.  

Nezáleží na tom, že nápor omikronu vyvolá přinejmenším desítky milionů nových infekcí po celém světě. Nizozemsko a další země se již začínají uzavírat, univerzity ve Spojených státech se rychle uzavřely. To je jen začátek toho, co se může stát až dojde k mnohem většímu rozšíření nákazy.. Při více než 130 000 nových potvrzených infekcí denně se zdravotnické systémy dostávají do stavu přetížení kvůli nedostatečnému personálnímu zajištění, protože tolik zdravotníků je nemocných s omikronem.

Dobrou zprávou o přípravku Paxlovid je, že se očekává, že bude dobře působit proti omikronu, protože je to první účinná léčba, která není závislá na naší imunitní reakci. V jeho hlavní proteáze je pouze jedna mutace, což naznačuje, že se nejedná o oblast viru, která by byla náchylná k mutacím. Paxlovid byl v laboratorních studiích proti omikronu vysoce účinný.

Tím se dostáváme k zásadní potřebě, aby pětidenní balení tablet Paxlovid (dvě tablety denně a jedna další tableta, nízká dávka ritonaviru, která pomáhá zvýšit hladinu paxlovidu v krvi) bylo dostupné všude. V současné době je však zásoba hrubě nedostatečná - pouze 200 000 léčebných kúr a do konce příštího roku se očekává pouze 80 milionů. Kdybychom měli neomezené zásoby těchto pilulek, mohlo by to mít mimořádný dopad na prevenci nemocí, na zachování zdravotnických pracovníků, odvrácení šíření infekce, odstranění nutnosti lockdownů a zavírání škol. Zásah paxlovidem by také mohl snížit problémy dlouhého covidu.  

V následujících dnech získá paxlovid od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv povolení k mimořádnému použití. (Pozn. red.: Pilulka byla schválena tuto středu 22. 12. 2021.) To je dobře, ale nedostaneme se tím tam, kam potřebujeme. Musíme najít způsob, jak rychle rozšířit výrobu  pilulek pro širokou dostupnost a použití na celém světě, ať už to zahrnuje přijetí amerického zákona o  výrobě  pro obranu   nebo jiná odvážná opatření. V této chvíli není vhodné spoléhat se na jedinou společnost při masové výrobě malé molekuly, kterou jsou společnosti na celém světě plně schopny vyrábět při dodržení nejvyšších výrobních standardů.

Tato anti-covidová pilulka má všechny znaky průlomového zásahu v době, kdy ho nezbytně potřebujeme. Je to znamení světla ve velmi dlouhém tunelu. Její mimořádný příslib se však nenaplní, pokud nevynaložíme všechny síly k tomu, abychom ji rychle vyrobili a distribuovali v masovém měřítku.

What if there was a pill you could take as soon as you test positive for Covid, that stopped the virus in its tracks? A pill that reduced the viral number of copies in your upper airway (known as viral load) by more than tenfold, markedly reducing contagiousness to others? And that reduced the chance of hospitalization by nearly 90%?

There is such a pill, called Paxlovid, which was developed specifically for the Sars-CoV-2 virus, derived from a molecule that was effective in the lab against the original SARS virus, and is a potent inhibitor of the main protease of the virus, called Mpro. It’s the chokepoint for preventing the virus from replicating. It has been tested in two randomized clinical trials compared with a placebo, and not only was its potency established, but it proved to be as safe as the placebo.

Until now, our main approach to dealing with the virus has relied upon immunity. Vaccines and boosters induce our immune response, and monoclonal antibodies used early inactivate the virus. That along with mitigation measures such as masking and distancing, and the immune protection derived from prior infection, worked reasonably well to contain the virus’s spread in many parts of the world, along with preventing an enormous toll of hospitalizations and deaths. While our hospitals and staffs were overrun at many times and places, that would have been far worse without the more than 8.7bn vaccine doses that have been given throughout the world.

But now we are confronting Omicron, which has achieved extensive immune escape from our vaccines, lowering the effectiveness, even with a booster, to 75% instead of 95%, with the Pfizer shot, against symptomatic infection. That will result in five times as many breakthrough infections compared with prior variants, which is the pattern we are now seeing.

Further evidence of Omicron’s immune evading feature is that most of the monoclonal antibodies are no longer effective, since the hypermutated variant does not look enough like the earlier versions of the virus to the antibody response that we mount. That also explains the high rate of reinfections among people with prior Covid, ranging three- to eightfold in South Africa and United Kingdom reports. These were unusual before Omicron and tell us that infection-induced immunity alone is not adequately protective.

But it’s not just the immune escape property of Omicron that is the problem. It is the profound rapid growth of cases, doubling in two to three days, in many countries throughout Europe, southern Africa, North America and soon enough throughout the world. There is a definite sense that the cases are less severe than prior variants, but the extent of this and a full explanation for it is unknown. It could be the immunity walls that have been built from prior vaccination and infections, and possibly less virulence of the virus per se.

No matter, the transmission onslaught will, at the very least, induce tens of millions of new infections around the world. Already the Netherlands and other countries are starting to lock down, universities in the United States have abruptly closed. This is just the beginning of what can happen when there’s much further spread, particularly in countries like the United States where Delta is still on the rise. With more than 130,000 new confirmed infections a day, health systems will get overrun from inadequate staffing of healthcare workers, many of whom are absent with Omicron infections.

The good news about Paxlovid is that it is expected to work well against Omicron because it is the first potent treatment that is not dependent on our immune response. There is only one mutation in the variant in its main protease, indicating this is not a region of the virus that has been prone to undergo mutations. Paxlovid has been highly effective against Omicron in lab studies.

That gets us to the vital need for the Paxlovid five-day pill pack (two pills a day, and one other pill, a low dose ritonavir to help raise Paxlovid’s blood level) to be available everywhere. But there is a grossly insufficient supply of only 200,000 treatment courses now, and only 80 million expected by the end of next year. If we had an unlimited supply of these pills, it could have an extraordinary impact on preventing illness, preserving our healthcare workforce, staving off spread, eliminating the need for lockdowns and school closings. Paxlovid intervention might also reduce the toll of long Covid, a disabling symptom complex that can occur with even mild cases.

In the days ahead, Paxlovid will gain emergency authorization use by the US Food and Drug Administration. That’s good, but it doesn’t get us where we need to be. We must find a way to rapidly scale pill pack production for wide accessibility and use throughout the world, whether that involves enacting the Defense Production Act in the United States or other bold measures. It is not appropriate at this juncture to rely on a single company to mass produce a small molecule which companies throughout the world are fully capable of making with the highest manufacturing standards.

This anti-Covid pill has all the features of a breakthrough intervention at the time when we absolutely need it. It’s a sign of light in a very long tunnel. But its extraordinary promise will not get realized unless we pull out all the stops to quickly get it made and distributed at mass scale.

As we approach the end of the year in the Czech Republic, we have a small favour to ask. We’d like to thank you for putting your trust in our journalism this year - and invite you to join the million-plus people in 180 countries who have recently taken the step to support us financially, keeping us open to all, and fiercely independent.

In 2021, this support sustained investigative work into offshore wealth, spyware, sexual harassment, labour abuse, environmental plunder, crony coronavirus contracts, and Big Tech.

The new year, like all new years, will hopefully herald a fresh sense of cautious optimism, and there is certainly much for us to focus on in 2022 - a volley of elections, myriad economic challenges, the next round in the struggle against the pandemic and a World Cup.

With no shareholders or billionaire owner, we can set our own agenda and provide trustworthy journalism that’s free from commercial and political influence, offering a counterweight to the spread of misinformation. When it’s never mattered more, we can investigate and challenge without fear or favour.

Unlike many other media organisations, Guardian journalism is available for everyone to read, regardless of what they can afford to pay. We do this because we believe in information equality. Greater numbers of people can keep track of global events, understand their impact on people and communities, and become inspired to take meaningful action.

If there were ever a time to join us, it is now. Every contribution, however big or small, powers our journalism and sustains our future. Support the Guardian from as little as €1 – it only takes a minute. If you can, please consider supporting us with a regular amount each month. Thank you.

Alaba je nejlepším rakouským fotbalistou

Nejlepším rakouským fotbalistou roku 2021 byl opět vyhlášen David Alaba, hráč Realu Madrid. Na druhém místě je Karim Adeyemi (Red Bull Salzburg) na třetím Christoph Baumgartner (Hoffenheim)

V EU stoupají ceny mléčných výrobků

 Ceny másla v EU rostly celý letošní rok a v současných dnech překonávají loňské ceny o 61 procent. Stoupající ceny jsou zaznamenávány u většiny mléčných výrobků, mimo másla nejvíc zdražilo nízko- i plnotučné mléko a sýry a sušené mléko. Strmý nárůst cen je přičítán stagnujícím dodávkám mléka a trvale stoupající poptávce. Současná průměrná cena másla je v EU 4,47 eur/kg (137,85 Kč/kg).

Spotřebitel sice  s cenami moc spokojen není, ekonomové ano. Líbí se jim, že v hlavních produkčních zemích produkce syrového mléka nestoupá. Pokles dodávek o 6 procent byl zaznamenán v Německu, Francii a Nizozemsku. Novozélandská produkce klesla o 3,4 procent, australská o 2,9 procent. Pouze v USA bylo zpracováno 1,6 procenta mléka více než v roce 2020. 

Polsko, quo vadis?

Z obdivovaného státu, demokratického člena Evropské unie a evropského partnera stali jsme se vyvrhelem Evropy. Nikdo už opravdu nechce mluvit s našimi politiky. Země je rozhádaná jako nikdy předtím, a myslím i ekonomika začíná mít potíže, jak můžeme vidět na nedávném nárůstu inflace. A také vidíme obrovské společenské změny.

Zatímco hnutí Solidarita bylo skutečným lidovým hnutím, bylo zakořeněné v hnutí za práva pracujících a bylo vlastně hodně levicové, teď, když se dokonce zeptáte mladých lidí, kteří se o tom nyní dozvídají ze současných médií a ze současného historického narativu, tak je tento boj proti komunistickému režimu vykreslen jako boj mezi dobrem a zlem a dobro je pravice a zlo je levice, která byla komunistická. Nemá to nic společného s pravdou, V roce 1981 lidé bojovali proti systému, protože neměli jinou možnost. Ti lidé, kteří se v 80. letech stali vůdci opozice, e a možná disidenti, ti se už nezajímají dnes o boj s pravicí, pokud si mohou užívat své svobody a jít někam jinam do Evropy.

Polsko se v poslední době stalo zemí, kde lidé opouštějí náboženství snad nejrychleji na světě, takže se k vám, České republice, zřejmě brzy přidáme jako k jedné z nejateističtějších zemí v Evropě. Neformální věřící církev opouštějí. Ale zastánci tvrdé linie sílí. A jsou stále extrémnější. Infiltrovali do vlády a do státních institucí, do univerzit a mají poměrně silný vliv na společenský život v Polsku.

Mladí lidé, což asi není nic neobvyklého, jsou mnohem polarizovanější než starší generace, takže podpora extremní pravice, jako je Konfederacja, roste, ale také výrazně roste podpora levice. Takže si myslím, že jsme těsně před generační výměnou a mladí lidé budou v polské politice důležitější. To přinese změnu a myslím, že se to bude jen zhoršovat, protože na pravici bude boj o hráče, který zaujme místo Kaczyńského, a na levici Donald Tusk už neoslovuje mladé, obávám se, protože jim neměl co nabídnout a mnoho let jim říkal, že není čas diskutovat o právech LGBT, není čas diskutovat o právu na potrat. Není čas diskutovat o právech zaměstnanců. Vláda naopak uvolnila pracovní právo, takže nyní většina mladých lidí uvízla v prekariátu.

Uvažujeme o polském venkově jako o zemi rolníků, ale skuteční rolníci prakticky už zmizeli. Takže v průměrné vesnici máte pár velkých farmářů a ostatní lidi žijí víceméně městským stylem a pracují v okolních městech. Ve skutečnosti se nyní většina lidí na venkově zajímá o stejné problémy jako jejich vrstevníci z velkých měst.

Nemyslím si, že bude snadné dát v budoucnosti Polsko dohromady, když je naše společnost tak rozdělená, že nemáme jen odlišné politické názory, ale máme i jiná fakta, o kterých mluvíme, a máme jinou morálku. Jsem velmi pesimistický ohledně další budoucnosti své země.  Zdroj: Tomasz Oryński

Německé zemědělství je letos velmi úspěšné

 Podle předběžných údajů Spolkového informačního střediska zemědělského v posledním neúplném roce vlády Angely Merkelové se německému zemědělství velmi dařilo, a to i přes všechny Lockdnowny a jiná omezení způsobená pandemií Covid-19. Produkce německého zemědělství v letošním roce se zvýšila o 2,3 procent a dosáhla hodnoty 59,6 miliard eur.

Nejvíc se  na zvýšení hodnoty německé produkce podílela poptávka na trzích, což umožnilo zvýšit ceny obilí. Za obilí bylo utrženo 7 miliard eur, takže růst tržeb byl 42 procent.  Rostlinná výroba dosáhla celkové produkce 39,7 miliard eur, tedy se proti minulému roku zvýšila o 8 procent. Produkce živočišné výroby zůstala na úrovni předcházejícího roku, tedy 26,4 miliard eur.

Odškodnění italských zemědělců

 Italské ministerstvo zemědělství oznámilo, že zemědělcům vyplatí odškodné ve výši 161 mil.eur (4,08 miliardy Kč) za škody způsobené jarními mrazy a letními bouřkami a dešti.

Nepříznivé počasí v minulých měsících způsobilo zemědělcům v mnoha italských oblastech ohromné škody, především na zelenině a ovoci. Proto se  ministerstvo zemědělství rozhodlo zemědělcům, jimž se snížily příjmy o více než 30 procent, kompenzovat ztráty. První peníze by měli dostat ještě v letošním roce.. 

Nejmírumilovnější a nejbojovnější země světa

 10. prosinec byl vyhlášen dnem lidských práv. Tohoto dne jsou každoročně vyhlašovány nejmírumilovnější i nejbojovnější země světa. Společně s mnoha odborníky z různých zemí, pořadí vyhlašuje Univerzita Sydney ve spolupráci s britským časopisem The Ekonomist.

Nejmírumilovnější země:

1. Island

2. Nový Zéland

3. Dánsko

4. Portugalsko

5. Slovinsko

Nemírumilovné země

1. Afghánistán

2. Arabský poloostrov

3. Sýrie

4. Jižní Súdán

5. Islámský stát

Největší větrné elektrárny na světaě

Expanze obnovitelných zdrojů energie po celém světě je v plném proudu. Jedním z nejdůležitějších obnovitelných zdrojů energie je větrná energie. Po celém světě je již v provozu více než 350 000 větrných turbín, uvádí agentura Power Technology. S ohledem na ekologické požadavky se očekává v následujících letech další rozšiřování využití větrné energie.

Práce ve výšce 100 m

Stále více zemí chce přeměnit výrobu elektřiny větrnými a fotovoltaiskými elektrárnami, čímž se má snížit závislost na fosilních palivech. V oblastech s vyšší nadmořskou výškou jsou kvůli vyšší rychlosti větru upřednostňovány větrné elektrárny. První „mega větrná farma“ byla postavena v prosinci 1980 v New Hampshire (USA) s 20 turbínami a měla výkon 0,6 MW. 10 největších větrných elektráren na světě je aktuálně uvedeno níže:

1. Jiuquan Wind Power Base, Čína

2. Větrný park Jaisalmer, Indie

3. Alta Wind Energy Center, USA

4. Větrná farma Muppandal, Indie

5. Shepherds Flat Winds, USA

6. Roscoe Wind Farm, USA

7. Horse Hollow Wind Energy Center, USA

8. Capricorn Ridge, USA

9. Walney Extension Offshore, Spojené království

10. London Array Offshore, Spojené království 

Jiuquan Wind Power Base (v Číně) je největší světová větrný park s plánovanou instalovanou kapacitou 20 GW. Větrný park, jenž je také nazývan Větrná farma, tvoří 7.000 turbin. Připravena je výstavba dalších větrných elektráren v provinciích Vnitřní Mongolsko, Jiuquan, Jiangsu, Shandong, Hebei a Xinjiang. Celý projekt je součástí zákona o obnovitelných zdrojích energie, který vstoupil v platnost v únoru 2005 a jehož cílem je dosáhnout v Číně výrobu 200 GW elekřiny z větru.

I přes vysokou produkci elektřiny není Větrná farma kapacitně využívána, protože čínská vláda preferuje uhelné elektrárny. K slabému využívání větrné inergie v Číně přispívá i skutečnost, že Větrná farma je velmi vzdálená od velkých měst a hustě obydlených oblastí.

Větrný park Jaisalmer je největší indická větrná elektrárna, která před postavením GAnsu byla největší na světě. Má výkon 1.600 MW. 

Alta Wind Energy Center se nachází v Tehachapi v Kalifornii. Tento větrný fpark dokáže vyrobit energii o výkonu 1 548 MW. Jeho první fáze byla uvedena do provozu v roce 2011. Další úseky byly uvedeny do provozu v roce 2012. Jde o největší pobřežní projekt větrné energie v USA. Projekt byl dokončen v roce 2014 a zahrnuje 600 turbín.

Ochrana zemědělské půdy podle zákona EU

 Návrh Evropské komise, aby zemědělská půda byla chráněna zákonem Evropské unie, začal projednávat zemědělský výbor Evropského parlamentu. Návrh naráží na odpor pravicových europoslanců, kteří ochranu půdy považují za záležitost jednotlivých států EU.

Na ochraně humusu v zemědělské půdě panuje shoda, rozpory jsou v zabírání zemědělské půdy pro výstavbu budov, průmyslových a dopravních prostor. Konflikt mezi většinovým názorem na vyhlášení zákona EU o ochraně půdy a několika pravicovými odpůrci by mělo řešit příští jednání zemědělského výboru EP. Zákon by EP rád projednal a schválil do příštích voleb do EP. Delgado Rosa Humberto z generálního ředitelství životního prostředí EK, oznámil, že očekává projednávání návrhu zákona v první polovině roku 2023, do té doby by měl o zákonu proběhnout průzkum mezi obyvatelstvem EU a odborné diskuse o jeho dopadech na životní prostředí.

Několik europoslanců doporučilo pozastavit jednání do doby, než začne naplno fungovat nová německá vláda, jejíž postoj bude jedním z rozhodujících. S návrhem zákona souhlasí většina zástupců z výchorní Evropy. Nezřetelné náázory jsou v Rakousku, Francii a Nizozemí.

Ve zprávě Evropské komise se uvádí, že 60 až 70 procent půd není v dobrém zdravotním stavu. Nejvíce půdám škodí eroze, zasolení, odvodňování močálů a rašelinišť a zábory pro výstavbu. Evropská komise připravuje zákon, jímž by od roku 2050 nesmělo docházet k úbytku zemědělské orné půdy, luk a pastvin. Do té doby by ztráty orné půdy měly být kompenzovány rekultivací půd neúrodných. EK chce, aby zemědělci měli nárok na bezplatné rozbory půdy, včetně rozborů na humus. 

Europoslankyně Jutta Paulus(německá Strana zelených) varoval před podvody. Podle ní dočasné převedení orné půdy na travní porosty nebude na uložení uhlíku v půdě mít nakonec žádný účinek, neboť orbou se prý uhlík zase uvolní.  

Covid zrušil demonstraci pravicových zemědělců EU

Nová vlna pandemie Covid-19 v Belgii přinutila organizátory k zrušení demonstrace evropských zemědělců, která se měla konat ve dnech 13. a 14. prosince 2021 v Bruselu. Ten den totiž budou v Bruselu jednat ministři zemědělství zemí EU.

Účast na plánované manifestaci ohlásily rebelantské zemědělské organizace z 13 zemí včetně Německa, Francie, Dánska, Itálie, Nizozemí, Rakouska, Polska a České republiky. Svolavatelem demonstrace byly německá Land schafft Verbindung – Deutschland» (LSV-D) a nizozemská Farmers Defence Force (FDF). K neoficiální účasti se hlásila i European Milk Board (EMB).

Už dříve účast odmítli němečtí chovatelé mléčného skotu Bund Deutscher Milchviehhalter (BDM), kteří nechtějí podporovat pravicový extremizmus, jenž pronikl do FDP, LSV-D jakož i do polských zemědělských organizací. Němečtí producenti mléka nesouhlasí s paušální kritikou plánů EK jako jsou Green Deal a Farm-to-Fork-Strategie. 

S demonstrací nesouhlasil ani německý rolnický svaz Bauernverband (DBV), jehož prezident Joachim Rukwied upozornil, že obcházení evropských zemědělských (COPA) a venkovských (COGECA) organizací je dokladem o snaze znevážit jejich činnost a snaha nátlakovými akcemi prosadit do evropského zemědělství sobecké partykaření politických stran.

Mikulášské drastické pokuty za porušení proticovidových opatření

Dnes vstupuje v Dolním Sasku vládní nařízení o výšce pokut při porušení proticovidových opatření. Zemské ministerstvo zdravotnictví vydalo nový katalog pokut. 

"Naprostá většina obyvatel Dolního Saska se chová odpovědně a svědomitě dodržuje pravidla boje proti pandemii," uvedla ministryně zdravotnictví Daniela Behrens. "Existuje však určitá skupina lidí, kteří nejsou schopni pochopit vážnost situace, ti musejí počítat s tim, že za porušení daných pravidel budou muset platit pokuty."

Pokuty pro jednotlivce:

Za bezdůvodné nedodržení vzdálenosti mezi osobami je pokuta 50 eur (1,272 Kč)

Za vstup do obchodu a jiné veřejné místnosti bez respirátoru 150 eur (3.816 Kč)

Za účast na akci bez dokladu o očkování 350eur (8.904 Kč)

Za předložení falešného osvědčení 600 eur (15.264 Kč)

Zfalšování informací o pozitivním testování 3.000 eur (76.324 Kč)

Pokuty pro firmy a organizátory akcí:

Chybějící opatření k zajištění rozestupu osob 3.000 eur (76.324 Kč)

Překročení povoleného vstupu osob 5.000 eur (127.207 Kč)

Vpuštění na pracoviště osoby bez dokladu 3G 20.000 eur (508.828 Kč)

Ponechání ve službě osoby bez dokladu 2G 20.000 eur (508.828 Kč)

Podobná, a obyčejně přísnější, jsou pravidla boje proti koronavirům i v dalších německých zemích. Například v Hamburku nejsou bez dokladu o očkování nebo prodělané nákaze lidé vpuštěni ani do běžných obchodů. Obchodníci a provozovatelé akcí pravidla 2G zavedli ještě před tím, než opatření radnice vyhlásila.

Inflace ničí rakouské sedláky

Stejně jako zemědělci v českých zemích i rakouští sedláci musí čelit finanční tlakům ze dvou stran. Ceny produkce se nemění, pokud neklesají, ale náklady stoupají do nezvládnutelných výšek. Tragická situace nastala u výrobců mléka a v chovech prasat a drůbeže. 

Ceny hnojiv  stouply proti loňsku dvojnásobně, stavební materiál i mnohonásobně, ceny krmiv rostou ze dne na den. Krmné směsi pro kuřata stouply o 31 procent, pro prasata a skot o 16 procent. Nové stroje se kvůli cenám stávají nedostupné. 

Zoufalou situaci rakouských sedláků způsobují obchodní řetězce, které přehlížejí rostoucí výrobní náklady zemědělců, zpracovatelů i své a ceny v regálech nejen udržují na nízké úrovni, ale někdy v akcích ještě snižují. Na to samozřejmě doplácí první článek, to je sedlák, který je odkázán na to, co mu kdo zaplatí.

Aby týrání sedláků nebylo málo ze strany obchodu, přichází se svou troškou do mlýna stát s požadavky na ochranu životního prostředí, ochranu klimatu a ochranu zvířat. Toto vše znamená zvýšené náklady u sedláků. 

Údajně se rýsují kompenzace jako snížení daní a pojistného. "To je všechno pěkné," říká prezident rolnického svazu Strasser, "ale bez vstřícných kroků obchodních řetězců naši sedláci budou přežívat ve velké nouzi, pokud vůbec přežijí."

2.12.2021 Množství nakažených na 100.000 v Evropě.

 1. Slovensko            201

2. Andora                  185

3. Česká republika   171

4. Belgie                  133

5. Lichtenštejnsko   131

6. Nizozemí             122

7. Rakousko             121

Jak je možné pozorovat, v Rakousku Lockdown zabírá, na Slovensku zatím ne. ČR stále situaci nebere vážně.

Covid zabil čtyřleté dítě

V oblasti dolnorakouského Waldviertelu (Polesí) zemřel po nakažení Covidem čtyřletý chlapec. V pondělí byl chlapec z Waidhofenu nad Dyjí dvakrát pozitivně testován. Druhý den dítěti zmodraly rty, matka zavolala záchranku, která ho dopravila do Zemské kliniky ve Zwetlu (Světlé).

Nemocnice Zwetl

Opakované PCR testy ukázaly na vysokou koronavirovou zátěž. Přes velké úsilí lékařů se resuscitace nedařila a čtyřletý Angelo se stal další obětí zákeřné pandemie.

10 nejbohatších "sedláků" na světě

1. Liu Yongxing (Čína)

Jeho čisté jmění se odhaduje na 6,6 miliardy dolarů. Firmu East Hope Group založil před 30 lety, když opustil rodinnou společnost a osamostatnil se od svých bratrů. Zabývá se výrobou krmiv, která prodává především v Číně, ale také ve Vietnamu, Indonezii a Kambodži.

2. Liu Yonghao (Čína)

Je šéfem rodinné společnosti New Hope Group, která disponuje jměním ve výši 4,5 miliardy dolarů. Zabývá se chovem dobytka a výrobou krmiv. Má pře 500 dceřiných společností a poboček po celém světě.

3. Stewart a lynda Resnick (USA)

Největší pěstitelé ovoce na světě mají majetek 4 miliardy dolarů. Firmu Stewart založil v roce 1978. Pěstují mandle, pomeranče, grapefruity a vyrábějí džusy. Vlastní pozemky v Kalifornii a Texasu. Mimo zemědělství jsou vlastíky spodních vod ve velké části Kalifornie.

4. Sultán Mohammed bin Saud Al Kabeer (Saudská Arábie)

Jako člen královské rodiny založil v roce 1977 mlékárnu Almarai. Vstup na bursu v roce 2005 mu vynesl zisk 3,8 miliardy dolarů. jeho firma je jedním z největších vývozců mlékárenských výrobků. Mimo chovu krav se zybývá i chovem koní.

5. Harry Stine (USA)Narodil se na americké farmě a od mládí se zabýval šlechtěním polních plodin. Je zřejmě jediným boháčem, který osobně řídí chod  zemědělské farmy, která je největším producentev osiv na světě. Velkého zisku 3,5 miliardy dolarů dosáhl prodejem geneticky šlechtěného osiva kukuřice a soji nadnárodním společnostem Syngerta a Monsanto.

6. Andrej Babiš (Česká republika)

Založil firmu Agrofert, která mimo obchodu se zemělskou produkcí ovládá velkou část potravinářského průmyslu v ČR, na Slovensku i v dalších zemích. Hodnota majetku je 3,4 miliardy dolarů. Společnost hospodaří na 100.000 ha zemědělské půdy. Andrej Babiš byl 8 let v české vládě, nejdříve jako ministr financí, v posledních 4 letech jako její předseda.

7. Vadim Moškovič (Rusko)

Na počátku 90. let vydělával hodně na prodeji vodky a stoupajících cen bytů, což mu přinášelo velký zisk, potom investoval dfo ropy a do zemědělské půdy. Založil společnost RUSAGRO, která se zabývá výrobou vepřového masa a cukru. Spúolečnost má 600.000 ha půdy roztroušené po celém Rusku. Výrobky  Rusagra  jdou do 80 ruských krajů a do 15 zemí světa. Maškovičův majetek se odhaduje na 2,3 miliardy dolarů.

8. Qin Yinglin (Čína)

Po studiu na zemědělské univerzitě si v roce 1992 pořídil 22 prasat a založil firmu Muyuan Foodstuff, která se postupem času stala největším výrobcem vepřového masa v Číně. V zahraničí nepůsobí. Majetek je 2 miliardy dolarů.

9. Fu Guangming Čína)

Fu Guangming, šéf soukromé společnosti Fujian Sunner Development podniká se svou dcerou Fu Fenfang. Vydělali 1,5 miiardy dolarů na chovu a zpracování kuřat. Je hlavním dodavatelem do restaurací KFC. 

10. Bao Hongxing (Čína)

Po studiu na zemědělské univerzitě pracuje v čínském potravinářství. Zabývá především výzkumem a chovem prasat, obchoduje s obilím a krmivy. Jeho jmění je 1, miliardy dolarů.

Většina Švýcarů souhlasí s povinným očkováním

 63 Švýcarů souhlasí s pravidlem 2G (injekce nebo vyléčení z Covidu). jímž je umožněn vstup do restaurací, dopravních prostředků, na kulturu, sport a podobně. 53 procent Švýcarů souhlasí s povinným očkováním všech lidí. 

70 procent lidí souhlasí s povinným očkováním zdravotníků a dalších vybraných profesí. Lockdown pro neočkované lidi by si přálo 49 procent lidí. Většina respondentů by uvítala přísnější proticovidová opatření. Přesně polovina dotazovaných souhlasí s tím, jakým spolková vláda zavádí opatření. Menší je spokojenost s vládami kantonů. V německy mluvících kantonech je nespokojeno 58 procent lidí, ve francouzsky mluvících kantonech je to jen 40 procent nespokojených.

Rozdíly jsou mezi městy a venkovskými oblastmi. 52 procent obyvatel měst si přeje ještě tvrdší opatření spolkové vlády, na venkově si to přeje jen 43 lidí. Rozdíly jsou mezi muži a ženami. 54 procent žen by uvítalo zpřísnění vládních opatření, muži si to přejí ze 46 procent. Rozdíly podle věku: 62 procent lidí starších 60 let si přeje povinné očkování všech obyvatel Švýcarska, totéž si přeje 48 procent lidí ve věku do 30 let.

Blíží se nejtragičtější prosinec v historii českých zemí

Prezident pozitivní, rekordní přírůstky, 120 zabitých Covidem, noční putyky zavřené, ale vzdělání je přednější i přesto, že ve školách dochází k největšímu šíření nákazy.  Československo opět táhne za jeden provaz.  Priority českých politiků vynesly zemi na světové covidové výsluní. To ještě nestačí, prvenství z jara letošního roku bylo tak úžasné.  Zatímco obě postižené sousední země vyhlásili Lockdown, ČR se těší na převzetí světové nadvlády v počtu nakažených.

Vývoj pandemie v ČR od počátku října. Modrá=celkové počty nakažených

Evropské pořadí nakažených na 100.000 obyvatel:

1. Slovensko              205

2. Česká republika    158

3. Rakousko              157

4. Lichtenštejnsko    147

5. Slovinsko              134

6. Nizozemí              126

7. Belgie                   123

8. Chorvatsko           108

9. Maďarsko             102

10.Andora                  98  

 Podle současného vývoje pandemie a liknavosti vlády usuzují odborníci, že k utlumení nemoci letos už nedojde, naopak počty nových případů a počty mrtvých porostou do čísel, s jakými nepočítali ani největší pesimisté. Už nyní dochází ke kolapsům některých nemocnic.  Nemocnice odmítají pacienty s jinými vážnými nemocemi. Výsledkem budou zvýšené počty zemřelých nejen na Covid-19, ale také na infarkty, nádorová onemocnění, úrazy apod. Navíc se blíží nějaká nová jihoafrická mutace, jejíž těžký průběh ohrožuje všechny věkové skupiny, především děti.

První dny Lockdownu v Rakousku

První den Lockdownu v Rakousku proběhl zcela pokojně, lidé většinou všechna omezení dodržují. Velký podíl na pořádku mají hygienici a především policie.

Policisté a další úředníci intenzivně kontrolují uzavření restaurací, obchodů, a také lidi na autobusových a vlakových zastávkách, zda mají masky a jsou očkováni. Jinak do vozidla veřejné dopravy nejsou vpuštěni. Lidé se podřizují a chyby napravují, pokud jsou upozorněni na přestupky."Je to jediná možnost jak nemoc zastavit a zlikvidovat," říká velitel okresního ředitelství policie v Gmündu.

Velkou roli při uzamčení hraje intenzivní reklama, lidé tak vědí, jak se chránit a chovat. Nepříjemné zprávy přišly z okolí Vídně, kde už bylo proti 4 restauracím zahájeno trestní řízení, hrozí jim pokuta a odebrání živnostenského povolení. Jisté problémy s nošením masek jsou ve školách, kde zásluhou sychravého počasí spousta dětí rýmu a kašel. Učitelé žádají rodiče, aby nemocné děti do školy neposílali. 

Včera se v Rakousku Covidem nakazilo více než 15.000 lidí (v ČR 18.000) a zemřelo 55 lidí (v ČR 115). V Rakousku je 159 lidí nemocných na 100.000 obyvatel (v ČR 152), Suverénně první v Evropě v počtu nemocných je Slovensko, kde včera bylo 192 lidí nakažených na 100.000 obyvatel

Od zítřka začne Lockdown na Slovensku

   BRATISLAVA. Vysoké počty nakazených a preplnené nemocnice prinútili vládu sprísniť protipandemické opatrenia. Slovensko pre rýchle šírenie koronavírusu v tretej vlne pandémie čaká po pol roku ďalší lockdown.

Vláda schválila zavedenie núdzového stavu, ktorý jej umožní obmedziť pohyb i zhromažďovanie ľudí. Trvať by mal minimálne dva týždne, záležať bude na tom, ako sa prísnejšie opatrenia prejavia na počte nových prípadov nákazy aj v počte hospitalizovaných.

Lockdown začne platiť už od štvrtka a potrvá minimálne dva týždne.

Aké opatrenia schválila vláda, čo bude zakázané, a naopak, aké výnimky budú platiť? Pozrite si prehľad:

Pravidlá a opatrenia počas lockdownu

všetky obchody okrem esenciálnych ostanú zatvorené - potraviny, lieky, drogéria, obuv, krmivá pre zvieratá, pohonné hmoty, noviny

dostupné budú nevyhnutné služby - okienkový predaj gastroprevádzok, banky, poisťovne, autoservisy a STK, čistiarne, výdajne e-shopov, kľúčová služba, optiky, servis mobilov, kúpele zo zdravotných dôvodov

na pracovisko bude od pondelka povinný vstup v režime OTP, teda na pracovisko bude možný vstup iba zaočkovaným a zamestnancom, ktorí ochorenie Covid-19 v posledných 180 dňoch prekonali. Ostatní pracovníci sa budú musieť raz za sedem dní povinne na pracovisku otestovať. Odporúčaná je práca z domu

školy ostanú otvorené, žiaci sa budú musieť pravidelne testovať

bohoslužby sa budú vysielať online, povolená bude individuálna pastoračná služba na prijímanie a spoveď

Výnimky počas lockdownu

Výnimky budú platiť dva týždne, po desiatich dňoch sa situácia prehodnotí a rozhodne sa o predĺžení, alebo uvoľnení opatrení.

cesta na nákup nevyhnutných potrieb

cesta do a zo zamestnania, zamestnanci budú potrebovať potvrdenie od zamestnávateľa

cesta na a z očkovania a testovania na Covid-19, v čase od 5:00 do 20:00

pobyt v prírode v rámci okresu

venčenie psov a mačiek do 500 metrov od bydliska

cesta za účelom starostlivosti o blízku osobu, ak je na to odkázaná

cesta za účelom zdravotnej starostlivosti , aj pre doprovod blízkej osoby

cesta do a zo školy a škôlky

pohreb blízkej osoby, uzavretie manželstva, krst v čase od 5:00 do 20:00

Evropský parlament schválil reformovanou Společnou zemědělskou politiku EU

Evropský parlament ve Strasburku jasnou většinou schválil reorganizaci zemědělství Evropské unie. Podpořil cíle EK v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu.

Hlavní změnou je větší podpora malých zemědělských závodů a odškodnění zemědělců při výkyvech trhu a ničivém poklesu cen produkce. Ke změnám se musí nyní vyjádřit vlády všech států EU. Podpoří-li je, vejdou v platnost v roce 2023.

Zemědělství EU by v létech 2023 až 2027 mělo dostat 270 miliard eur. Se změnou souhlasili strany konzervativní a liberální, proti byli socialisté a zelení.

23.11.2021 - pandemie ve světě. nejvíc a nejméně nakažených

23. listopadu 2021: Pořadí zemí světa podle onemocnění Covid-19 na 100.000 obyvatel:

 1. Kajmanské ostrovy          415

2. Slovensko                         187

3. Rakousko                          158

4. Gibraltar                           153

5. Slovinsko                         149

6. Česká republika               149

7. Lichtenštejnsko                141

8. Nizozemí                          125

9. Belgie                               123

10.Chorvatsko                      113

Například v Polsku je nakaženo 55 lidí na 100.000 obyvatel, na Ukrajině 38 nakažených, v USA 28, v Rusku a Turecku 24, v Rumunsku 14, ve Vietnamu 9, v Kanadě 7, v Australii 4, v Mexiku 2

  Méně než 1 nakažený na 100.000 obyvatel je například v Japonsku, Egyptě, Indii a Kosovu. 

Těžký průběh onemocnění Covidem u dětí

 Přestože lékaři Keplerovy univerzitní kliniky v Linci mají k dispozici nejmodernější přístroje, boj s Covidem, jímž je nakaženo patnáctiměsíční dítě, ani přes enormní úsilí nejsou schopni ani po týdnu vítězně ukončit. Stav děvčátka je nadále velmi vážný.

Dítě žije jen zásluhou přístrojů, které udržují v chodu srdce a plíce. Oborníci hovoří o dvojnásobné infekci. Dítě z oblasti Vöcklabrucku bylo po neúspěšném léčení na klinice v Salzburgu převezeno na lépe vybavenou nemocnici v Linci. Během převozů bylo napojeno na přístroj Ecmo.

Jít tvrdou rakouskou cestou, nebo bloudit v bažinách?

 Je to poměrně jednoduché: asi nikdo se soudnou myslí nebude rozporovat skutečnost, že se nacházíme v krizi veřejného zdraví a že je potřeba udělat vše pro to, abychom dokázali patogen zkrotit. Různé příklady ze zahraničí jednoznačně dokládají, že vysoká proočkovanost té které populace a dodržování nezbytných protiepidemických opatření zaručují takřka bezproblémový chod společnosti; žádné odkládané operace, vyčerpaní zdravotníci ani nákladné lockdowny. A zavilých antivax kibiců se ptáme: jakou alternativou vlastně disponujete?  Toužíte po nemocných a mrtvých lidech?

Se spoustou antivaxerů se nedá vést diskuse; v jejich degenerovaných pamětích zůstaly jen informace o nefunkčnosti, ba škodlivosti vakcín. Nechtějí nic od chamtivého farmaceutického průmyslu, který je podle vůdců protiočkovací revoluce centrem globálního spiknutí elit.

Jenže tito odpírači se až dosud víceméně jen vezli. A pokud jejich iracionální postoj sabotuje účinnou protiepidemickou strategii, musejí nést následky. Buďto se budou povinně očkovat nebo budou pravidelně podstupovat PCR testování za své. S obdobným návrhem nedávno ve Spojených státech přišel prezident Joe Biden: soukromé firmy s více než stovkou zaměstnanců budou po svých zaměstnancích vyžadovat očkování nebo pravidelné testování. 

Dalším a méně kontroverzním protiepidemickým opatřením je masivní testování. Proč kupříkladu neprovést celostátní testování, čímž by se zjistilo, do jaké míry je české populace zamořena a kde jsou největší ohniska infekce? Tato metoda je relativně laciná a na rozdíl do očkování není tak velkou součástí českých kulturních válek. Ona základní protiepidemická zbraň v podobě spolehlivého testování, trasování, karantén, o níž jsme jako o nezbytném a efektivním opatření na BL psali už loni zkraje jara, může fungovat při mnohem nižších číslech nakažených. Jižní Korea je v tomto ohledu nesmírně inspirativním příkladem.

V zemích, kde existuje vysoká nedůvěra v očkování, obecně panuje nedůvěra ve veřejné instituce; ve vládu, sdělovací prostředky, vědecké bádání. Nedůvěra ve vědu, společně s cynizmem, sobectvím a nenávisti k lidem, kteří něčím vynikli, něco v lidské společnosti znamenají a za mnohé důležité věcí zodpovídají je typickým projevem východoevropské lůzy. 

 Bohužel nakažlivé nemoci neznají státní hranice ani nedbají na programy politických stran. Přitom evropský kontinent je nyní na prahu další možné vražedné vlny, která o život může připravit statisíce lidí. Toxická směs neoliberálního doktrinářství a svérázného budování postkomunistického kapitalismu ve východní Evropě obnažuje nihilismus nezanedbatelné části společnosti, což by vyžadovalo důkladnější léčbu politiků, novinářů a velkoměstských nemakančenků.

A česká vláda – jak ta odcházející, tak ta nastupující – jako tradičně k pandemii zase přistupuje neohrabaně a přichází se zpozdilými koncepcemi. Čím později se Locdown zavede, tím bude dražší. Není před volbami, takže rázné, byť nepopulární opatření by nyní rozhodně přišlo více vhod než doufat, že 4. vlna pandemie sama dostane rozum a sama se uklidní. Neexistuje politická vůle.