Český zloděj v Rakousku daleko neutekl

Bez ohledu na vysoký počet nových rakouských případů koronaviru (denně okolo 25.000) se v pondělí 24. ledna okolo 18. hodiny pětadvacetiletý český občan vydal do obchodního centra v dolnorakouském Gmündu. Nákup v hodnotě 100 eur však zapomněl zaplatit.

Nádražní budova v Gmündu (vpravo)

Krádež sice ohlásilo elektronické hlídací zařízení, ale mladý Čech se dal na útěk a zmizel ve tmě. Daleko neběžel, protože u nádraží ho i s ukradeným zbožím zadržela rakouská policie. Kořist byla vrácena do obchodu a zloděj oznámen státnímu zástupci v Kremsu. Ten se zlodějíčkem nechtěl zabývat a přikázal předat zloděje českým orgánům, ať si ho potrestají. Takže si pro něj přijeli policisté ze Suchdola nad Lužnicí.

Koronavirus zemědělství příliš neovlivnil

 Německý rolnický svaz (DBV) udělal průzkum mezi zemědělci, kteří měli odpovědět na otázky, jaký vliv na jejich hospodaření měla pandemie koronaviru. Pouze 25 procent zemědělců odpověděla, že pandemie snížila úroveň hospodaření.

Více než 2 třetiny zemědělců uvedly, že koronavirus jejich hospodaření ani příjmy neovlivnil. 10 procent sedláků uvedlo, že zásluhou pandemie se jim otevřely nové možnosti a tržby se zvýšily. Polovina sedláků však má obavy z dalšího pokračování pandemie, protože na zemědělství projevy ekonomických krizí vždy přicházejí s velkým zpožděním. 

16 procent německých zemědělců souhlasí s tím, že koronavirus přinutil obyvatelstvo k tomu, aby si více cenilo práce zemědělců. 77 procent zemědělských závodů uvedlo, že v nejbližších měsících nebude kvůli pandemii požadovat úvěr, kdežto 16 procent uvedlo, že si úvěr určitě vezme.

Zemřel Volker Claas, vnuk zakladatele světoznámé firmy

 Volker Claas, dlouholetý člen představenstva společnosti Claas, zemřel ve věku 57 let. Volker Claas byl vnukem zakladatele společnosti Augusta Claase. V letech 2000 až 2005 byl členem dozorčí rady a od roku 2005 členem představenstva.

Zástupce rodiny Claasů mimo působení v čele společnosti byl od roku 1994 činný v provozu. Jeho specializací byl průzkum trhu, na němž společnost Claas dosahovala velké úspěchy (prodej traktorů, kombajnů, řezaček a dalších zemědělských strojů). „Volker Claas byl se společností úzce spojen po celá desetiletí. Jeho cílem bylo co nejlépe poznat naše zákazníky a uspokojit je. Se svými mnohaletými odbornými znalostmi cenně přispěl k růstu  firmy a rozvoji nových trhů,“ vysvětluje Thomas Böck, generální ředitel.

Všichni ocenili jeho široké odborné znalosti a jeho rady zejména v oblasti marketingu a prodeje a také v otázkách strategické orientace. Svou dlouholetou úspěšnou prací v manažerské pozici společnosti velmi pomohl. Zaměstnanci, zákazníci a partneři si ho vážili především pro jeho skromnost. Smrt Volkera Claase hluboce zasáhla jeho rodinu, akcionáře, vedení společnosti i zaměstnance. 

Jen co je české, je správné?

 Je to již sedm let, co se Eva Michaláková stala takřka naší národní hrdinkou. Když jí norský úřad pro ochranu dětí Barnevernet odebral její dvě děti, téměř všichni Češi hned věděli, že se musí za českou matku postavit.

Prezident i ministerstvo zahraničí posílali norské vládě nóty. Na podporu Evy Michalákové vzniklo rozsáhlé hnutí a česká média ji prezentovala jako mučednici. Skoro to vypadalo, že Česko už brzy vyhlásí Norskému království válku.

S odstupem mnoha let se můžeme ohlédnout a nazřít, jaké trapné poťouchlosti propadla naše veřejnost, a zejména její extrémně populistické elity v politice i v médiích. Eva Michaláková totiž neuspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho včerejšího rozhodnutí postupovaly norské soudy v případu odebraných dětí podle zákona a zdůvodnily dostatečně, proč matka nesmí své syny vídat.

Jak je vůbec možné, že naši společnost zachvátí tak infantilní hysterie a skoro všichni hned vědí, že české matce bylo v Norsku ublíženo? Jak to tak hned všichni Češi vědí, že pro české děti je nejlepší, aby zůstaly u matky? Kde se u potomků husitů a benešovců ta jistota vzala?

V pečlivém zkoumání informací to nebylo a být nemohlo. Tu železnou jistotu, že Norsko ubližuje krkavčí české matce, jsme tu vzali jen a pouze z našeho dětinského nacionalismu. Naše vlastenecké srdce nám napovědělo, že dětem se nic špatného nedělo a že Barnevernet je hrozivá a zlá organizace. Kdyby se u nás rozneslo, že Barnevernet odebírá děti proto, aby je snědli norští ilumináti, tak by tomu všechna česká vlastenecká hovádka uvěřila.

Důvěra v instituce je základním předpokladem udržení demokracie, právního státu a svobodné společnosti. Norsko je naším spojencem a dobrým partnerem v mnoha oblastech. Zájem českých úřadů o české občany je jistě správný, ale za ty hysterické nóty, které vlastenci posílali do Osla, se musí každý slušný Čech stydět.

Úspěšná transplantace prasečích ledvin do člověka

Američtí lékaři poprvé úspěšně implantovali prasečí ledviny do těla pacienta, jehož mozek po mrtvici zcela odumřel.

"Transplantované ledviny filtrovaly krev, produkovaly moč a co je důležité, nebyly okamžitě odmítnuty," uvedla Alabamská univerzita ve městě Birmingham. Ledviny zůstaly aktivní po dobu 77 hodin, než byl experiment ukončen. K transplantaci byly použity ledviny geneticky modifikovaného prasete. Genetické změny mají zabránit tomu, aby lidské tělo odmítlo orgány.

Kvůli nedostatku dárcovských orgánů vkládají vědci velké naděje do takzvané xenotransplantace zvířecích orgánů na člověka. Srdeční chlopně z prasat a prasečí kůže pro popálené se již transplantují. Zvířata jsou považována za ideální dárce pro svou velikost, rychlý růst a dobré chovné vlastnosti. Nedávno američtí lékaři z University of Maryland poprvé úspěšně implantovali pacientovi prasečí srdce.  

Roberta Metsolaová z Malty zvolena do čela Evropského parlamentu

Evropský parlament rozhodl o nových místopředsedech. Z českých europoslanců obhájila svou pozici v prvním kole Dita Charanzová (ANO). Marcel Kolaja (Piráti) se rozhodl z boje odstoupit. Do čela Evropského parlamentu byla už dopoledne zvolena maltská lidovecká kandidátka Roberta Metsolaová. Uspěla už v prvním kole volby, ve kterém získala 458 hlasů z celkového počtu 690 odevzdaných. Ve funkci nahradila nedávno zesnulého italského politika Davida Sassoliho. 

Předsedkyně EP Roberta Metsolaová (Malta) a místopředsedkyně Dita Charanzové (ČR)

„Je mi obrovskou ctí být zvolena jako první Češka do vedení Evropského parlamentu na další období 2,5 roku, takže na celých 5 let. Jsem moc ráda a vážím si podpory, kterou mi moji kolegové dneska vyslovili. Dík všem, co mi pomáhají. A vám všem, kdo se zajímáte o moji práci,“ napsala krátce po oznámení výsledků prvního kola volby místopředsedů Dita Charanzová.

Roberta Metsolaová měla podporu nejsilnější lidovecké frakce, její zvolení do pozice předsedkyně Evropského parlamentu se proto očekávalo. Ve svém projevu pak připomněla odkaz Václava Havla. Dá se očekávat, že Roberta Metsolaová vzhledem ke svému mládí vnese svěží vítr do evropské politiky. Zároveň je pro nás taky dobré, když předseda Evropského parlamentu bude po nějaké době opět z nového členského státu. Nová předsedkyně má reputaci schopné vyjednavačky a i díky tomu učiní Evropský parlament silnější, akceschopnější a bližší občanům.

Po 20 letech je předsedkyní Evropského parlamentu (konečně) opět žena. Roberta Metsolaová stojí za evropskými hodnotami, tvrdě pracuje a přiblíží parlament lidem. Lídry jako ona Evropa potřebuje. Nově zvolená šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ve svém děkovném projevu zmínila i odkaz Václava Havla. Chce silný a moderní EP, který umí jasně komunikovat, nebojí se reforem a dokáže přispět k řešení složitých výzev, od klimatické změny, přes energetiku až po obranu Evropy. 

O post šéfa Evropského parlamentu se ucházeli ještě další tři kandidáti. Švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhnul.

Lepší česká zaostalost a bída než euro.

Právě před dvaceti lety začali občané jedenácti zemí Evropské unie platit eurem. Nyní ho používá 19 z 27 členských zemí EU a dále šest malých států mimo ni. Česká republika se k přijetí eura zavázala již při vstupu do Unie, ale pod vlivem ješitného Klause a národoveckých politiků zůstala stát na místě a nechala se předběhnout Slovenskem.

Během těchto dvaceti let sice euro čelilo krizím vyvolaným nezodpovědností jižních států eurozóny. V těch dobách byly čeští šovinisté na koni, veřejnost byla masírovaná předpověďmi národovecky smýšlejících ekonomů, že euro právě krachuje a už brzo zbankrotuje. Velké pražské huby řvaly do medií jak jsou geniální, když přijetí eura zabránily. Všechny tyto řeči se ukázaly jako falešné. Jen se to tu nyní nechce mnoha lidem přiznat.

Utekla dvě desetiletí a postoje současných expertů jsou zcela jiné. Mimo starých českých národoveckých zoufalců dnes již prakticky nikdo euro neshazuje. Euro je nyní mezi mladými českými ekonomy považováno jednoznačně za úspěšný projekt, který výrazně přispěl k jednotnému evropskému trhu. A ten nepochybně stál za dlouhodobým růstem evropské ekonomiky.

Europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer říká, že přijetí eura je z hlediska ekonomických parametrů reálné, a o tom, že by české ekonomice výrazně pomohlo, rozhodně nepochybuje. Upozorňuje zejména na to, že nám naše vlastní měna přináší zbytečné náklady navíc. Jinými slovy, za svůj pocit suverenity několika jedinců platíme jak kurzovými rozdíly, tak třeba horšími podmínkami pro státní půjčky. 

Ekonomické dopady přijetí či nepřijetí eura můžeme s klidem přenechat odborníkům. Otázka, zda mít či nemít euro, je ve skutečnosti ryze politická a dotýká se i takových zcela iracionálních pohnutek v psychologii celé společnosti, jako je třeba strach z neznáma nebo rozšířený a zcela absurdní pocit, že co je české, to je automaticky lepší. Je to také nakonec otázka, zda si úspěch naší země představujeme v otevřenosti vůči světu nebo naopak v uzavřenosti před ním.

Je bohužel zřejmé, že v konfrontaci s obludnými problémy, před nimiž stojí nová česká vláda, není přijetí eura otázkou dnešních dnů, nýbrž budoucnosti. Měli bychom ale začít pracovat na tom, aby česká veřejnost byla vůči myšlence přijetí eura otevřenější a méně skeptická. Euro nikomu neuškodilo a rozhodně spíše pomohlo.

V případě ČR by euro mohlo přispět k tomu, abychom udělali další krok směrem k prohloubení své příslušnosti k většině úspěšných zemí Evropy a odlehčili si to zbytečné politické závaží našeho zakomplexovaného nacionalismu 19. století, který nás stále táhne k civilizační zaostalosti.

Polák Lewandowski vyhlášen nejlepším fotbalistou světa

Poláka Roberta Lewandowskiho, hráče Bayernu Mnichov, v Curychu FIFA vyhlásila nejlepším fotbalistou světa. V dresu Bayernu nastřílel 41 gólů, čímž překonal rekord německé Bundesligy, který doposud držel legendární Gerd Müller.

Na druhém místě se umístil Argentinec Lionel Messi hrající za Paris Saint-Germain, na třetím Mohamed Salah z Liverpoolu. Třiatřicetiletý polský fotbalista po převzetí trofeje vzpomněl i na Gerda Müllera, který vloni zemřel. "O tom, co se mi v loňském roce podařilo, jsem nikdy ani nesnil."

V prestižní evropské soutěži o Zlatý míč nejlepšího evropského fotbalisty však Lewandowski neuspěl. Evropským fotbalistou roku se stal hráč Chelsea Londýn a italské reprezentace (mistři Evropy) Jorginho.

Nejlepším trenérem světa byl vyhlášen Thomas Tuchel, německý trenér Chelsea, druhým je Pep Guardiola (Manchester City) a třetí trenér italské reprezentace  Roberto Mancini. Chelsea získala ještě další dva tituly. Edouard Mendy byl vyhlášen nejlepším brankářem světa a Emma Hayesová nejlepší trenérkou ženského týmu Chelsea, který vyhrál Champions League.  

Ochránce přírody aneb kozel zahradníkem

 Boubínský prales zažil v posledních čtyřech letech kvůli „ochráncům přírody“ nejhorší období ve své mnohasetleté existenci. V této době (2017-2021) vlivem rozšiřování bezzásahovosti v jeho nejcennějším jádru a nejbližším okolí odumřelo zcela zbytečně nejvíce mnohasetletých stromů.

Ochranu Boubínského pralesa navrhl před více než sto padesáti lety vystudovaný lesník Josef John. Od té doby se o Boubínský prales příkladně starali lesníci a jeho původní podobu s nepatrnými změnami dochovali až do roku 2017. Tento rok v samotném jádru pralesa a jeho těsném okolí vyvrátil mimořádně silný vítr několik tisíc smrků, atraktivních pro množení kůrovců. 

Z větrem vyvrácených a polámaných stromů byla téměř polovina zpracována tak, aby se na nich nemohl namnožit kůrovec. Druhá polovina padla v bezzásahovém území a tam „ochrana přírody“ (CHKO Šumava), byť jen zcela neškodné odkornění, zakázala. Z tohoto důvodu došlo k rychlému namnožení kůrovců v kůře a to způsobilo rychlé napadení a následně i odumření většiny nejstarších stromů v samotném jádru pralesa a v navazujícím komplexu Boubína.

„Ochránce přírody“ hromadné odumírání posledních nejstarších stromů v Evropě ani trochu netrápilo a podle jejich slov v jejich vlastním odůvodnění je nové rozšíření bezzásahovosti spíše těšilo. Další škoda vznikla i pro obyčejné obdivovatele pralesa, protože uschlé stromy již začínají samovolně padat a aby nebyl ohrožen život a zdraví turistů, bude muset být uzavřena část turistických stezek na poměrně dlouhou dobu. Až v roce 2021 se v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales podařilo díky mimořádnému úsilí lesníků šíření kůrovců způsobené neodborným rozhodnutím „ochrany přírody“ zpomalit.

Záměrné ničení staletých lesů považuji za naprosto zbytečné utrácení veřejných finančních prostředků na „ochranu přírody“. Šumavský Green Deal, tedy rozšiřování bezzásahovosti prosazované „ochranou přírody“ poslední desetiletí není zadarmo, jak nám bylo v minulosti namlouváno, ale je draze placeno z našich daní.  mf, 10.1.2022

Zemědělství je už 100 let bitevním polem politiků

  Tušení, že rok 2022 prožije občan ČR pod jednou z nejhorších vlád, se naplňuje. Otázkou je, jak dlouho koalice pod heslem "Na chudý lid je třeba přísnost" bude fungovat. Jistě se najdou i běžní občané, kteří premiérovým uslintaným vzpomínkám na vítěznou volební kampaň jsou schopni tleskat. Všechny zamlžené plány Fialovy vlády mají společného jmenovatele, jímž je Babišova vláda, která podle Fialy 8 let dělala všechno špatně, protože rozmazlovala důchodce slevami jízdného a také vyhazovala peníze do zdravotnictví, které zachraňovalo zbytečně moc lidí. 

Návrat ODS do vlády probudil malé i velké podvodníky a zloděje, kteří ve vzduchu zavětřili příležitost další privatizace či transformace. S Fialovou vládou ožili především ti, jimž zemědělská půda drobných vlastníků nedává spát. Nejedná se samozřejmě o zemědělce, kteří touží den co den v horku, v zimě, v prachu, v blátě, v hnoji a  šmíru odpracovat šestnáctihodinovou směnu, ale o podnikatele, za které všechny práce udělají pracanti z Ukrajiny nebo Rumunska. 

Vzhledem k tomu, že ASZ byla založena bandou prospěchářů z ODS, je třeba spory s Agrární komorou brát s rezervou. Jeden je za 18 a druhý bez 2 za 20. V obou případech se jedná o vyznavače megalomanského zemědělství. Tradičnímu kulturnímu zemědělství, jaké je provozováno v sousedních zemích, bylo v ČR odzvoněno v 90. letech, ještě než se rozběhlo. Klausovi stačilo za pomoci 3T zabránit rozpadu kolchozů a zprivatizovat prvorepubliková hospodářská družstva, která jako státní výkup fungovala do začátku 90. let.

 Sklady a jatky během privatizace tak dlouho měnily majitele a byly rozkrádány, až je za pár korun skoupil Babišův Agrofert, kterému teď Klausovi rádoby chalupníci (výměry nejméně 500 ha) nemůžou přijít na jméno. V té době spousta podvedených malozemědělců (do 30 ha) musela skončit (včetně mnoha těch, kteří soukromě hospodařili i za komunistů), protože mléko jako základ příjmů od nich mlékárny přestaly odebírat, peníze za zvířata dodaná na jatky byly dobytné jen s velkými obtížemi, často se během té doby i 3 krát změnili majitelé jatek. Peníze za obilí přicházely až před příští sklizní, cena byla stanovena až podle odhadu další sklizně. O spoustu peněz malozemědělci přišli v krachujících kampeličkách a bankách, především v Agrobance. Sedlák nemohl nechat práce na poli nebo ve stáji, běhat kvůli dotacím po úřadech a vymáhat pohledávky, v zemědělství se nedá na čas zastavit. Než se nechat urážet a beznadějně ztrácet čas hledáním svých vkladů a pohledávek, bylo ekonomicky lepší najít si práci mimo zemědělství a půdu dát do nájmu těm, kteří se k zemědělskému podnikání měli od státu zajištěné nejlepší podmínky. Velké zemědělské podniky mohli zaměstnat a snadno zaplatit právníky a ekonomy, kteří jim pohledávky vymáhali.

V minulosti byli lidé v zemědělství hlavně proto, že si zajistili pro sebe a své rodiny vyrobit dostatek potravin, co vyrobili navíc a prodali, bylo jen přilepšení. Až do poloviny 19. století bylo v českých zemích naprosto zdravé životní prostředí, později se zásluhou rozvoje průmyslu a přechodu na vytápění uhlím ovzduší v průmyslových městech začalo  zhoršovat, V krajích bez průmyslu a řídce osídlených zůstalo zdravé ovzduší až do současnosti. Jiné to bylo s krajinou, jejímuž poškozování bránily vlastnické vztahy. 

Území státu původně patřila králi, který je rozprodal šlechtě, a ta z ní panovníkovi odváděla daň. Šlechta sama veškerou půdu nestačila zúrodnit, proto zakládala vesnice a půdu přidělovala jednotlivým usedlíkům, nechávala si jen dvory v blízkosti sídel.. Při osidlování krajiny ve středověku byl k zúrodnění vyčleněn vždy určitý hon, každý osídlenec dostal od vrchnosti jen tolik půdy, kolik stačil přeměnit z divoké lesní krajiny na zemědělskou půdu. Jednalo se plochy 0,1 až 0.5 ha Když osídlenci tento hon zúrodnili, dostali k zúrodňování hon další. Výměna a spojování těchto malých parcel bylo velmi obtížné zvláště v katastrech s rozdílnou kvalitou půdy. 

Vlastnictví i malých ploch zemědělské půdy bylo základním způsobem obrany před hladověním hlavně v době válek. Volání vesnických i městských bezzemků, kteří během 2. světové války nemohli sehnat potraviny, vyvolalo napětí mezi šlechtou a církví na jedné straně a socialisty a republikány na straně druhé. Toho po válce využili populisté z Agrární strany, jimž se jednalo především o zisk největšího počtu hlasů ve volbách a prosadili agrární reformu, při níž byla velkým šlechtickým a církevním velkostatkům půda četně dvorů zabavena a přidělena drobným zájemcům. Půda, která zbyla u dvorů (zbytkové statky), byla za symbolickou cenu i s dvory prodávána válečným zbohatlíkům. Noví  majitelé hospodařit zemědělsky nedovedli, upadali do dluhů a exekucí, takže se i několikrát vyměnili.

Po 2. světové válce se agrárníky, kterým jako úhlavním nepřátelům samozvaného diktátora Beneše byla zakázaná činnost, snažili napodobit komunisté a přidělovali zemědělskou půdu zabavenou Němcům a agrárním politikům. Malozemědělské závody vytvořené po obou světových válkách se po roce 1945 ukázaly jako zátěž, protože rodiny nových majitelů neuživily, mnohem jednodušší bylo pracovat v průmyslu a stavebnictví, kde mzda za osmihodinovou práci zajišťovala mnohem vyšší životní úroveň než neoceněná dřina na polích od tmy do tmy. 

Velkého množství nových drobných vlastníků zemědělské půdy a jejich nenávisti k selskému stavu  využili po roce 1949 komunisté při združstevňování . Během 10 let byla veškerá zemědělská půda ve velkých družstevních nebo státních podnicích. To byl světový unikát. Komunisté se neobtěžovali znárodňováním, stačilo jim půdu převzít do užívání. Během 30 let od konce kolektivizace došlo k různým dědickým změnám, k půdě se dostali lidé, kteří žili daleko a se zemědělstvím neměli nic společného. Nadšené polistopadové zprávy o návratu ke kulturnímu malozemědělství se minulo účinkem, hospodařit začali většinou jen bývalí sedláci důchodového věku, jejichž potomci nevěděli, o co se jedná, a když zjistili, že se jedná o práci s nejistým efektem, drželi se teplých místeček ve městech. 

V roce 1938 bylo v českých zemích více než 1 milion zemědělských závodů, v současnosti je jich asi 5.000. Směšné jsou představy bývalého ministra zemědělství Bendla, že poté, až přímé platby na 1 ha budou stejně vysoké pro soukromé zemědělce i pro velkovýrobu, lidé se do soukromého zemědělství pohrnou. Stačí se podívat na vlastnictví pozemků, na polovině pozemků už nejsou vlastníky ani potomci původních hospodářů, neboť dědici je za symbolické ceny prodali různým spekulantům, kteří je pronajímají velkovýrobním farmám.

Mírný pokles nezaměstnanosti v EU

 Zprávy o nezaměstnanosti pro obyvatelstvo českých zemí nejsou už delší dobu zajímavé, protože české firmy se většinou potýkají s nedostatkem lidí na práci. Mimo Klausem uměle vytvořené nezaměstnanosti v 90. letech, kdy byly násilně zlikvidovány průmyslové i zemědělské podniky, zde skutečná masová nezaměstnanost od 30. let minulého století nebyla. 

Porovnání ČR s ostatními zeměmi EU je obtížné i kvůli rozdílným způsobům výpočtu  nezaměstnanosti. Zpráva z Lucemburku uvádí nyní pokles celkové nezaměstnanosti v EU o 0,1 procent, je tedy v lednu 2022 v EU nezaměstnanost 7,2 procent, takže je bez práce 11,830.000 lidí. Před rokem v lednu byla nezaměstnanost 8,1 procent.

V loňském roce zásluhou koronavirové pandemie nezaměstnanost stoupla, ale zdaleka ne tak silně, jak se předpokládalo. Mírné zvýšení nezaměstnanosti bylo zásluhou státních podpor, práce z domova a zkrácené pracovní doby. Před koronavirovou krizí v březnu 2020 byla v EU nezaměstnáno 7,1 procent, nyní je 7,2 procent.

Příspěvky na nákup nákladních bicyklů

Nákladní jízdní kola lze spatřit jen výjimečně, i když je to ekolgický způsob dopravy zboží a také ideální prostředek na vybíjení energie. Rozvoj tohoto druhu nákladní dopravy podporuje dolnosaská vláda, která se v letošním roce rozhodla zájemcům o nákup těchto kol na nákup přispět celkovou částkou 865,000 eur (21 mil. korun). Financování je určeno pro soukromé osoby i pro firmy, které se půjčováním nákladních kol zabývají.

Žádosti o příspěvky na nákup nákladních kol eviduje NBank (zemská banka pro rozvoj). V letošním roce bude na nákup nákladního elektrokola příspěvek 800 eur (19.500 Kč), na kola bez elektrického pohonu 400 eur (9.800 Kč).

Podle dolnosaského ministerstva dopravy bylo za loňský rok vyřízeno 450 žádostí na nákup elektrokol a 34 žádostí na nákladní kola bez pohonu elektřinou. Všechny žádosti pocházely od soukromých osob. Nebylo však mnoho žádostí vyřízeno, protože NBanka prosincové žádosti bude vyřizovat až v roce 2022.

Se způsobem a výší podpor nesouhlasí poslanci Strany zelených, kteří upozorňují na to, že zemská vláda neplní sliby, protože původně na nákladní jízdní kola vyčlenila 5 milionů eur (122 mil. Kč). Ministerstvo dopravy se brání informací, že příspěvky na nákladní kola v půjčovnách pocházejí od spolkové vlády.

Švýcar je úspěšným farmářem v Rusku

Švýcarský podnikatel Martin Bucher se přestěhoval do Ruska a svého kroku nelituje. Podařilo se mu tam vybudovat prosperující mléčnou farmu. Martin Bucher svou farmu představil takto:

Mléčná farma «Schweizer Milch» se nachází 180 km od Moskvy, v regionu Kaluga, ve vesnici Garbjonka. Region Kaluga má velikost jako 2 třetiny Švýcarska  a žije v něm okolo 1 milionu lidí. Nejedná se o pustinu odloučenou od světa, v regionu má výrobní závody spousta známých západních firem, například Volkswagen, Continental, L’Oréal, Samsung, Nestlé nebo Berlin Chemie. Není tam problém ani se zemědělskou technikou, neboť tam mají prodejny výrobci Grimme, John Deere, Lemken, Big Dutchman, Wolf System a další.

Vesnice Garbjonka je vzdálena 10 km od města Tovarkovo, které má 10.000 obyvatel. Tam jsou supermarkety, zdravotnická zařízení a obchody  s životními potřebami a elektronikou.

Farma «Schweizer Milch» je zřízena v půvabné zvlněné krajině, vedle národního parku Ugra a stejnojmenné řeky. Na farmě o velikosti více než 1.000 ha je chováno 690 dojnic plus asi 600 ks mladého skotu. O mléko i maso je velký zájem a produkce je velmi dobře ceněna. Podle Martina Buchera je Rusko pro zemědělské podnikání stále zemí neomezených možností. 

Ekologické zemědělství likvidátorem ekologických zemědělců v Rakousku

 Rakousko se honosí největším podílem zemědělců hospodařících ekologicky. Do konce roku 2021 v některých okresech byla víc než polovina zemědělských závodů hospodařících podle předpisů EU pro ekologické zemědělství. Tento způsob hospodaření byl jednak podporován subvenčně, jednak zemědělskou produkci bylo možné výhodněji prodávat za vyšší cenu. 1. ledna 2022 vstoupily v platnost nové zásady ekologického hospodaření EU, podle nichž nejméně jedna polovina chovaných zvířat musí mít přístup na pastvu. To lze jen na samotách v horských oblastech.

Vzhledem k tomu, že v Rakousku v minulosti stejně jako v českých zemích jednotliví zemědělci obdělávali více malých pozemků roztroušených po katastrech, dopadl bič EU právě na záda rakouských zemědělců.  Násilná kolektivizace se scelováním pozemků v Rakousku neproběhla a dobrovolné scelováni pozemků je většinou neřešitelný problém, 

V rakouské níže položené vesnici není možné otevřít dveře stáje, aby zvířata se pásla. Když sedlák otevře stáj, zvířata budou na silnici nebo na cizích pozemcích, protože pozemky má sedlák třeba ve vzdálenosti 2 km. Navíc se jedná o pozemky malé, které ani nemají vlastnosti pastviny podle norem EU. 

Evropské nařízení o ekologickém chovu skotu, koní, ovcí a koz bude v dubnu 2022, kdy začíná pastevní období,  zřejmě nevybuchlou minou. Očekává se, že mnozí současní ekologičtí zemědělci se vrátí ke konvenčnímu hospodaření, jiní se vzdají živočišné výroby a někteří úplně se zemědělstvím skončí. Zatím se těžko odhadne, co nové předpisy o ekologickém hospodaření způsobí. Vzhledem k tomu, že rakouská veřejnost má o bio-produkci velký zájem, bude potrestán i spotřebitel. Odchod eko-zemědělců bude krokem zpět.. 

Kdo bude provádět atom?

Podle dnešní zprávy v JE Temelín bylo v roce 2021 vyrobeno doposud nejvíc energie. V podstatě tolik, kolik dohromady spotřebují za rok všechny domácnosti v ČR.

Zatímco mezi obyvatelstvem českých zemí je zásluhou politické reprezentace názor na elektrickou energii vyráběnou za pomoci jaderného paliva v podstatě jednotný, v sousedních zemích se o ní vášnivě diskutuje. Jiskřičkami k vzplanutí sporů jsou návrhy EK, zařadit elektřinu z jádra a plynu mezi čisté energie. 

"Je absurdní považovat jadernou energii za udržitelnou formu," říká pro "Hannoverschen Allgemeinen Zeitung" dolnosaský premiér Stephan Weil (SPD), který tvrdí, že postup Evropské komise je nezodpovědný. Pokud nebude vyřešen problém jaderného odpadu, není možné energii z jádra považovat za bezpečnou. O plynu se dá diskutovat jako o nezbytném způsobu výroby energie v přechodném období.

Naopak o závislosti na obnovitelných zdrojích pochybuje ministr hospodářství Bernd Althusmann (CDU), který řekl, že bez jaderné energie naprostá ochrana klimatu v roce 2050 není možná. K zákazu jaderných elektráren jsou prý pouze důvody ideologické.

Ministr životního prostředí Olaf Lies (SPD) si myslí, že EK se zásluhou silné atomové lobby v několika evropských státech dostala do slepé uličky. Domnívá se, že nejlepší cestou k zákazu jaderné energie je přesvědčování veřejnosti o přednostech obnovitelných zdrojů.

Každé euro nyní vložené do výroby jaderné energie chybí při výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren.  Ve spolkové vládě, kde mají silnější slovo Zelení, se jeví návrh EK jako nesprávný a současné jakékoli investice do jaderných a plynových elektráren jsou považovány za neuvážené vyhazování peněz. 

Zcela jiné ideologie se drží nový český premiér Fiala, který v novoročním projevu uvedl jadernou energii jako českou budoucnost. Jeho vize připomínají Beneše v roce 1945, když do budoucna sliboval provádění socializmu. Otevřel tím bránu komunistům. Komu ji otevře Fiala?

 Vzhledem k tempu, jakým v ČR probíhá výstavba jaderných elektráren - a nejen jich, není možné Fialovy plány brát vážně. Jenom přípravy na výstavbu jaderné elektrárny trvají 10 let, vlastní výstavba nejméně 15 let. Za tu dobu se může mnohé změnit v technice i politice, určitě se u nás vymění několik vlád, a vzhledem k nestálosti a lehkomyslnosti českého voliče není pravděpodobné, že Fiala bude nahoře tak dlouho jako Putin, Lukašenko nebo dokonce královna Alžběta II. 

Vyhrožováním k světlým zítřkům Fialovým

Hlavním bodem v premiérově projevu je tvrzení, že rok 2022, který právě začal, bude „jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky“. Energetická krize, inflace a Covid. Co občanovi pomůže mluvení o „nejsložitějším a nejtěžším roce“?

Premiér tvrdí, že vláda bude tvrdě pracovat a řešit problémy. „Kousnout do kyselého jablka.“ Více se z projevu opravdu nedozvíme. Vlastně dozvíme se třeba tohle: „Každý den se naše problémy budou už jenom zvětšovat.“ Což tedy bude zásluha vlády.

Pan premiér nás ujistil, že vláda pracuje od prvního okamžiku a to i během Vánoc. "První pozitivní výsledky našeho snažení lidé prý pocítí nejdříve na konci roku 2022. To se inflace i Covid ještě načekají.

„Zdědili jsme rozpočet s dalším obrovským schodkem a na jeho zaplacení si budeme muset opět půjčit.“ Tentokrát ODS pustila rozpočtu pořádně žilou, asi tak 100 miliard ročně, když odpustí daně od bohatých lidí. Budeme si muset opět půjčit. Nový rozpočet by měl být za měsíc či dva hotov, takže konečně uvidíme.  Vláda přece pracovala i o Vánocích, tak to snad zvládne. „V těchto dnech se ho snažíme seškrtat aspoň na únosnou míru“ - konečně naděje! A hlavně ta „únosná míra“ člověka uklidní. Prostě to uneseme a nemusíme se bát. A je to podle pana premiéra důkaz, že „to s řešením inflace myslíme vážně“. Chudým peníze sebrat a bohatým dát, tak se za ODS vždy inflace léčila.

Jenomže pan premiér je také populista a šibal, a tak nejde do kapsy občana přímo, vybere mu drobné prostřednictvím úředníků. „Budeme hledat úspory zejména tam, kde to přímo nepocítí naši občané“. Nebudou to tedy občané, kdo pocítí úspory, ale stát, který je „zbytnělý a těžkopádný“ a kterému „rozumná redukce jenom prospěje“. A stát, to je přece ten erár, co podle Fialy nemá s občany, nota bene „našimi“, nic společného. Na státu se Fiala pěkně zahojí a bude nám zase hezky. Není to nakonec tak těžké. Stačí ještě víc snížit daně bohatým, vždyť státu redukce jen prospěje… ale jen ta rozumná. Rozumná jako snižování daní při rušení superhrubé mzdy a EET. ODS dělala vždycky bude dělat jen rozumné věci.  

V Evropě je více než 100 milionů lidí nakažených Covid-19

 Začal rok 2022, začal třetí rok pandemie koronavirů, které zabíjejí, týrají a ožebračují příslušníky živočišného druhu zvaného Homo sapiens. Pro většinu autorů není příjemné neustále uvádět informace o počtu nakažených a zemřelých, i když spousta zdravotníků, statistiků, novinářů i politiků se tím živí, a některým způsobuje umírání starých a nemocných radost. Uvádět důvěryhodné informace o průběhu nemoci ve světě je nutné, je to alespoň částečná obrana proti lžím, které záměrně někteří sadisticky orientovaní lidé šíří.

Podle dnešní zprávy tiskové agentury AFP bylo na Nový rok 2022 v Evropě (od Atlantiku po Azerbájdžán) zjištěno 100,074.753 lidí nakažených koronavirem. Je to jedna třetina všech infekcí v celém světě. Jen za posledních 7 dní v Evropě přibylo 4,9 milionu nových případů. Je to o 52 procent víc než v předcházejícím týdnu. V 17 zemích týdenní počty nakažených překonala všechny počty nakažených od počátku pandemie.

Jenom ve Francii za uplynulý týden přibylo víc 100.000 nových případů. Ovšem v počtu nakažených na 100.000 obyvatel je v čele Dánsko se sedmidenní incidencí 2.245. ( Ještě před několika dny bylo vysoce postavenými českými antirouškaři Dánsko vydáváno za příklad svobodné země, která žádná opatření nezavedla a lidé jsou tam zdraví.)

Slabou útěchou je informace o poklesu úmrtí na Covid-19, které se snížilo o 7 procent. Optimisticky vypadá i zpráva "Our World in Data" o proočkovanosti Evropanů. V Evropě 1. dávku dostalo 65 procent lidí, ve zbytku světa je to 58 procent.