Skončila Země živitelka 2022

 V Českých Budějovicích skončil 48. ročník agrosalonu Země živitelka. Na akci, kterou hostil areál výstaviště, letos dorazilo 114 501 návštěvníků. Celkem na jih Čech přijelo přes 600 vystavovatelů z různých koutů světa. Výstaviště splnilo obchodní cíl, řekl redakci předseda představenstva Mojmír Severin.  

O číslech informovalo Výstaviště České Budějovice. „Letošní ročník agrosalonu Země živitelka 2022 byl pro nás velmi úspěšný. Výstavní plochy jsme měli obsazeny již několik týdnu před zahájením, návštěvnost splnila veškerá naše očekávání. Od roku 2018 jsme začali s výraznými koncepčními, technickými a stavebními změnami, které se v plné míře projevily na letošním agrosalonu. A právě i to přispělo k velké spokojenosti našich vystavovatelů,“ uvedl v tiskové zprávě předseda představenstva výstaviště Mojmír Severin. 

Letos měla akce podtitul Budoucnost české krajiny. Organizátoři chtěli poukázat mimo jiné na ochranu české krajiny a vliv zemědělců na její podobu. Lidé při akci viděli komentovanou přehlídku plemene dexter, výstavu norických koní a koní plemene shagya-arab či soutěž v rychlostní střiži ovcí. 

Muž znásilnil kozu

Stalo se to v švýcarském kantonu URI, kde sedlák spatřil  muže  in flagrante delicto s jeho kozou. Došlo k potyčce, ale úchylný násilník uprchl. Sedlák událost oznámil policii, která pachatele brzy zadržela.

Není to ovšem první podobný případ, od dubna 2022 policie obdržela hlášení o několika sexuálních útocích na kozy. Zda se jedná o stejného pachatele, zatím zjištěno nebylo.

Vyšetřování dovedlo policii k devětatřicetiletému Portugalci, který žije v kantonu URI. Zda se jedná o pachatele, kterého přistihl výše uvedený sedlák, policie odmítla sdělit. Záležitost byla předána státnímu zastupitelství kantonu Uri, které povede další vyšetřování.

Kulturní krajina vyžaduje kombinaci velkých a malých zemědělských závodů

 Oficiální statistické údaje týkající se rozlohy farem nabízejí různá čísla. Podle Českého statistického úřadu je velikost konvenční farmy v Česku kolem 80 hektarů, v případě ekologických podniků jde o 116 hektarů. Agrární komora ČR počítá s průměrem 121 hektarů na podnik, který na základě dotazníků od zemědělců zjistil statistický úřad při posledním velkém sčítání. Většinu půdy však obhospodařují společnosti o výměře nad 2000 ha.

„Větší velikost zemědělských podniků ve srovnání s jinými zeměmi se v současnosti ukazuje jako velká výhoda. Vstupní náklady českých pěstitelů a chovatelů se v meziročním srovnání zvyšují o desítky až stovky procent, zdražují krmiva pro hospodářská zvířata, minerální hnojiva, energie, pohonné hmoty a stoupají také mzdové náklady. Zemědělci mají však omezené možnosti promítnout toto zdražování na straně vstupů do cen, za které prodávají,“ popisuje mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Pokud je farma větší a její podnikání diverzifikované, má větší šanci současnou krizi přežít.

Při vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 žádalo podle mluvčího Píchy o hlavní zdroj dotací, tedy evropské přímé platby, kolem 20 tisíc zemědělců. Letos jich bylo zhruba 31 tisíc. „Největší nárůst počtu žadatelů je mezi mikropodniky s výměrou do pěti hektarů, naopak dochází ke zmenšování výměry především středních a větších zemědělských podniků. Průměrná výměra zemědělského podniku tak v průběhu pouhých pěti let klesla ze 130 hektarů na současných 116 hektarů,“ vysvětlil Pícha. Statistický úřad nicméně podle něj započítává i podniky do jednoho hektaru, zatímco o dotace mohou žádat až vlastníci větších pozemků. „Tento vývoj jde zcela proti proudu nejen ostatních zemí EU, ale proti vývoji zemědělství na celém světě,“ doplnil.

Podle svérázného analytika Havla je snižování velikosti podniků dobrou zprávou pro biodiverzitu. „Ukazuje se, že se struktura našeho zemědělství pomalu přibližuje struktuře evropského zemědělství, kde naopak dochází k pozvolné koncentraci zemědělských podniků. Proti Česku je to ale na zhruba desetinásobně nižších výměrách. Jinými slovy, koncentrace zemědělství v EU je stále ještě na hony vzdálená historicky založené koncentraci zemědělství v Česku“ vysvětlil.

Pícha argumentuje tím, že svět zvětšování malých podniků fandí. „Příkladem může být Německo. V řadě produkčních oblastí vznikla nejen odbytová družstva, ale i jiné formy společného hospodaření. Několik desítek drobných hospodářů se domluvilo a společně nakupují nejen osiva, hnojiva, prostředky na ochranu rostlin či energie, ale i výkonnou zemědělskou techniku. Vytvářejí tak společenství, která hospodaří na několika tisících hektarech. Oficiálně jsou stále na farmách s výměrou několik desítek hektarů,“ vysvětluje Havel.

V ČR jsou farmy kvůli pozůstatkům historické kolektivizace mnohem větší než na západě Evropy. Místo bývalých jednotných zemědělských družstev a státních statků na Západě byl vždy systém založený na rodinných závodech. O velikosti zemědělských závodů  rozhodje spousta okolností, nikoli jen ideologie jako kdysi v socialistických zemích. Vliv mají přírodní, půdní, klimatické podmínky oblasí, ale hlavné hustota osídlení, hustota silniční sítě a množství pracovních příležitostí v průmyslových a jiných podnicích. Nejdůležitější jsou odbytové možnosti.

V minulosti, do začátku  30. let minulého století, středoevropský zemědělský závod o velikosti 15 ha - 20 ha zabývající se konvenčním zemědělstvím uživil slušně i desetičlennou rodinu, protože byl soběstačný ve výrobě potravin, přebytky většinou prodal v místě nebo blízkém okolí. V té době nebyla potřeba zemědělské techniky, protože byl dostatek levných pracovních sil. Obě světové války, světová hospodářská krize a příchod marxistických teorií  tuto vesnickou idylu zničily. Lidé kvůli osmihodinové pracovní době, sociálním a jiným výhodám opouštěli vesnice.  Přesto zásluhou možnosti prodávat produkci v místě a blízkém okolí (do 10 km) tyto malé rodiné závody v českých zemích fungovali a bránily se kolektivizaci až do konce 50. let. Existovaly v okolních zemích až do počátku 90. let, například v Rakousku nebo Polsku, kde je nepohltila kolektivizace. 

Pokud jde o skloubení výroby dostatku potravin s kulturním vzhledem krajiny a udržení obyvatel na vesnicích, měly by nadále většinu půdy obhospodařovat velké podniky, ale na každé vesnici by ideální byla přítomnost 2-3 zemědělských závodů s výměrou pozemků do 40 ha, tak jako je to v Německu, Rakousku a jinde. 

Serena Williamsová se loučí s tenisem

Dnes Serena Williamsová vstoupí na tvrdé kurty US Open možná naposled. Mnohem víc než sportovní klání zajímají americké novináře detaily jejího sportovního oděvu. Media očekávají, že turnaj odehraje v krátkých černých šatech s průsvitnými rukávy a s šesti spodničkami. Je to prý oděj na loučení jako stvořený. O její poslední vystoupení je na veřejnosti velký zájem.

Svůj odchod z tenisových turnajů Serena Williamsová neoznámila ve sportovních časopisech jako je Tennis Week nebo Sports Illustrated, ale v zářiové čísle Vogue. Čtenáři by měli být připraveni, že na fotografiích je v různých večerních róbách.

Williamsová (40) se stala profesionální tenistkou v roce 1995. Během tenisové kariéry zasáhla zásluhou nezvyklé postavy a barvy pleti do starých tenisových kodexů oblékání. 

Havarie majáku v Brémách zažehnána

Minulý čtvrtek se povážlivě naklonil 20 m vysoký maják u ústí rybářského přístavu v Brémách. Pod věží z roku 1914 povolily základy a věž se nebezpečně naklonila. Vedení přístavu uvažovalo, co s poškozeným majákem. Pokud by se nechal spadnout do moře, bylo by jeho rozbití a vytažení komplikovaní a drahé.

Protože maják je symbolem přístavu a města Brémy a od roku 2006 historickou památkou, bylo rozhodnuto stavbu opatrně zbourat a postavit novou v naprosto stejné podobě. Celý týden maják oblétávaly drony a fotografovaly každý detail. 

Včera u majáku přistál velký ponton s obrovskými jeřáby, aby byla sejmuta kopule, která se posadí na nově postavenou věž. Práce však dokončeny nebyly, protože kopule je připevněna ještě osmi železnými tyčemi zapuštěnými ve zdi, o kterých se nevědělo. Pro tmu musely být práce zatím ukončeny. Po sejmutí kopule bude věž odhora technikou postupně rozebírána. 

České vládě nyní stačí jízda na volnoběh

 Podle zprávy na Seznamu si premiér všiml, že ceny energií překonávají nejhorší očekávání. Ministr průmysl Síkela podle další zprávy přichází s návrhy na pomoc lidem s energiemi. Shrnout se to dá takto: návrh, možná, pro některé rodiny, až tolik a tolik peněz.

Stát řídí premiér, občané mohou sledovat, nebo nesledovat, ale jinak jsou bezmocní. Je to jako jízda autobusem, řidičovi během jízdy nikdo za volant tahat nesmí, dokonce s ním nesmí ani mluvit. Představa premiéra za volantem autobusu zvaného stát? Fiala mi připomíná řidiče který mě v autobuse vozil mnoho let do zaměstnání. Tehdy se v ČSAD soutěžilo o nejmenší spotřebu nafty, proto náš uvědomělý řidič jezdil na méně než půl plynu, skoro na volnoběh.  Někdy jsme měli dojem, že při jízdě spí. Zpoždění nejméně čtvrt hodiny na 20 km suché silnice bylo normální, na sněhu  dvojnásobné. Jakékoli stížnosti byly bezpředmětné. 

Před pár dny byl v Hospodářských novinách článek o krachu pekáren a o tom, že chleba by měl dnes stát, při započítání nákladů, dvě stě korun. Do toho aktuální zpráva v Radiožurnálu  o tom, že kraje nemají nakoupenou energii na příští rok a že už nyní ty ceny jsou asi pětkrát vyšší než loni.

Jsme v situaci, kdy by vláda měla ukázat, jak umí vládnout. Už ne trh, dobrovolníci, občanská společnost, nyní by měla jednat vláda. Vláda je vládou právě nejvíce pro takové situace. Věří ale někdo, že Fialova vláda bude schopna jednat jinak než neutrálně, populisticky? 

Můžeme si klást otázky, proč je Fialova vláda tak neschopná. Je to dáno jejím personálním složením? Spoléhá jen na to, že všechny problémy bude moci donekonečna svádět na minulou Babišovu vládu? Spíš to bude tím, že je nesourodá, že jednotlivé strany hledí na své zájmy a své voliče a Fiala spoléhá na to, co se z toho vyvine, co přinese čas. Možná jde o mix mnoha těchto a dalších faktorů a ještě. V každém případě je to děsivý pohled a ještě děsivější představa, že se česká vláda v době předsednictví ER znovu složí.

Vládní vyhláška o tom, že se máme bát zimy

 Příprava nové vyhlášky „ kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze“ vzbudila velkou pozornost veřejnosti. Není divu: podstatně snižuje požadavek na průměrné (nikoliv okamžité !) teploty v místnostech a dalších prostorách, oproti podobné vyhl. vyhlášky č. 194/2007Sb. která platí dosud. 

Příprava vyhlášky však ukázala na zcela chybějící schopnost vlády a ministerstev komunikovat s občany. Vládní úředníci a představitelé svým vystupováním umožnili vypouštění nesmyslů o kontrole okamžité teploty v místnostech, kterou budou provádět majitelé bytů nebo společenství vlastníků jednotek. Samé nesmysly. Někteří právníci konfrontovali vyhlášku s Listinou práv a svobod, což vyhláška samozřejmě neměla šanci přežít. 

Zdá se, že trochu zapomínáme, že jde o opatření, která by mohla být realizována v době nějakého mimořádného stavu a nějak si nechceme připustit, co to vlastně znamená. Že může být ještě hůř. Měli bychom nepouštět ze zřetele, že snadněji, než jsme si ještě před roky uměli představit, se můžeme ocitnout v situaci, kdy jediným topidlem bude dřevo ze stromů rostoucí v lese nebo v městském parku. Pak ovšem na dnešní vyhlášku bychom vzpomínali jako na staré dobré časy.

V horkém létě se ani nelze divit, že byla i horká jehla, se kterou je návrh vyhlášky spíchnut. Neplyne z ní totiž, jak autor dospěl k závěru, že právě tato opatření jsou nejvhodnější, ani zda toto opatření je vůbec způsobilé k dosažení cíle, tedy snížení spotřeby o 15 %.

Ale nebuďme přílišnými pesimisty. Nelze v dnešní reálné situaci přehlédnout vážné námitky odborné veřejnosti, lékařů a sociálních pracovníků, kteří mají pochybnosti o tom, zda očekávaný přínos těchto opatření může převážit nad potřebami občanů, vyplývající z jejich zdravotního stavu. Z vyhlášky musí být vypuštěna úprava teplot týkající se vnitřních prostor nemocnic a domovů důchodců a podobných sociálních zařízení (body 4.3 a 4.4 přílohy vyhlášky). A pokud jde o zbytek vyhlášky, budeme doufat v lepší časy…

Ekologická výroba potravin nejvíc poškozuje životní prostředí

 Studie nákladů uhlíku zveřejněná v časopise Nature zjistila, že zatímco celosvětové průměrné náklady na sójové boby činí 17 kg oxidu uhličitého na každý kilogram bílkovin, průměrné náklady uhlíku na kilogram hovězí bílkoviny jsou ohromujících 1250 kg. Dnes se hovězí a skopové maso  vyrábí hlavně na pastvinách. Přibližně 28 % světové půdy se využívá jako pastviny

Maso vyrobené na pastvinách, tedy potravina ekologická, nejvíce drancuje přírodu a poškozuje životní prostředí. Je to šokující tvrzení, píše George Monbiot v nové knize Regenesis. Tato kniha vyvolala velký hněv mezi ekology i zemědělci.

Zemědělské plodiny, z nichž některé se zkrmují hospodářskými zvířaty zabírají 12 % povrchu planety. Mnohem více půdy (28 %) se však využívá k pastvě: jinými slovy, k produkci masa a mléka z pastvin. Na této obrovské ploše však hospodářská zvířata, která jsou krmena výhradně pastvou, produkují pouze 1 % světových bílkovin.

Chovatelé dobytka často tvrdí, že jejich pastevní systémy "napodobují přírodu". Pokud tomu tak je, je toto napodobování jen hrubou karikaturou. Přehled důkazů z více než 100 studií ukázal, že když se z krajiny odstraní hospodářská zvířata, zvýší se početnost a rozmanitost téměř všech skupin volně žijících živočichů. Jediná kategorie, jejíž početnost klesá, když se přestane pást skot nebo ovce, jsou ti, kteří se živí trusem. Tam, kde je dobytek, je méně volně žijících savců, ptáků, plazů a hmyzu na zemi a méně ryb v řekách. A co je možná nejdůležitější - vzhledem k jejich zásadní roli v regulaci živých systémů -, nebývají zde žádní velcí predátoři.

V Evropě o velkých predátorech nepřemýšlíme, protože jsme je vyhubili. Snahy o návrat rysů a vlků byly dosud zmařeny námitkami chovatelů hospodářských zvířat. Ve Spojených státech, kde velké šelmy stále existují, jsou federálními a státními úřady regulovány jejich početní stavy.

I když se nám podaří tento zásadní ekologický problém ignorovat, stále jde o obrovský problém. Mnoho chovatelů hospodářských zvířat dnes tvrdí, že praktikují "regenerativní pastvu". Minimální definice ekologické regenerace spočívá v umožnění návratu stromů na dříve zalesněné pozemky. Volně žijící živočichové: produkují pouze 54 kg masa na hektar. Pokud by maso pocházelo pouze z obnovitelných farem, jak navrhují mnozí kuchaři a gurmáni a někteří ekologové, bylo by tak vzácné, že by ho jedli pouze milionáři.

Ve skutečnosti naprostá většina "regenerativního" masa z pastevních chovů nic takového není. Jde o provozování chovatelských dobytčích farem pod falešným názvem, pravděpodobně nejničivější odvětví na Zemi. V USA je pastva dobytka hlavní příčinou degradace půdy. Způsobila, že se v Severní Americe rozšířil invazivní druh zvaný cheatgrass, který devastuje ekosystémy. Ohrady pro dobytek vylučují volně žijící býložravce a zastavují migraci. Údajně šetrnější metody, které někteří rančerové nazývají "holistický management" nebo "plánovaná pastva", jsou pro divokou přírodu stejně špatné jako konvenční chov.

Podle odhadů se ve Velké Británii využívá k chovu ovcí asi 4 miliony hektarů horských a pahorkových oblastí. Téměř všechna tato půda, na jejíž velké části by jinak rostl deštný les mírného pásma, je bezlesá, protože semenáčky stromů jsou velmi výživné a ovce je selektivně požírají. V některých částech vnitřního Londýna je na každém hektaru více stromů než na "divokých" britských kopcích, kde se pasou ovce. Zbývající vegetace je značně degradovaná.

Čtyři miliony hektarů představují 22 % veškeré obhospodařované plochy. To zhruba odpovídá veškeré půdě, na které se v této zemi pěstuje obilí , a 23násobku plochy, na které se pěstuje ovoce a zelenina.  Z hlediska kalorií však jehněčí a skopové maso tvoří jen něco málo přes 1 % potravin ve Spojeném království.

Jinými slovy, produkce masa z pastvin je hlavní příčinou rozrůstání zemědělství. Lidé se ohrazují proti rozrůstání měst, tedy rozmařilému využívání půdy pro bydlení a infrastrukturu. Městské oblasti na světě však zabírají pouhé 1 % povrchu planety ve srovnání s 28 %, které jsou využívány pro pastviny. Rozšiřování zemědělských ploch způsobuje velmi vysoké ekologické náklady obětované příležitosti: chybějící ekosystémy, které by jinak existovaly.

Tomu odpovídají i emise uhlíku u hovězího a jehněčího masa chovaného na pastvinách. Produkce masa má dva druhy dopadu na globální oteplování: plyny uvolňované chovnými zvířaty a oxid uhličitý, který by půda mohla absorbovat, kdyby byla vrácena do lesnatého stavu. Dominují silné skleníkové plyny metan a oxid dusný. Ekologické chovy hovězího masa, jejichž zvířata se chovají déle a potřebují ještě více půdy, vypouštějí  na každý kilogram masa dvakrát více dusíku než konvenční chovy.

Pandemie přišla a zůstane

Pandemie SARS-CoV-2 zaměstnala zdravotníky a bude zaměstnávat nadále. Na tom se v diskusi shodli odborníci z výzkumu i z praktické medicíny, kteří se v sobotu večer sešli na zdravotnickém fóru v tyrolském Alpbachu. 

"Pandemie rozhodně přetrvá, po utlumení se bude v nových a nových vlnách vracet. Určitě neskončí u současné mírné varianty Omicronu, je pravděpodobné, že přijdou nové nebezpečnější mutace. Zdravotnictví musí být připraveno." zaznělo na fóru.

Virus zůstává, ale je proti němu účinná ochrana. Současné vakcíny jsou statisticky nejúčinnějšími léky, které kdy byly vyvinuty. Není na světě jiný lék, který by v krátké době byl otestován na několika miliardách lidí, a přitom měl méně vedlejších účinků. Vedlejší účinky vakcín proti koronaviru Covid 19 jsou statisticky tak malé číslo, které se ani nedá napsat.

Pro srovnání: vedlejší účinek u antibiotika Ciprofloxacin, jež je aplikováno od roku 1962, je zjištěn u jedné ze 3 milionů aplikací. U vakcín proti Covid-19 se jedná pravděpodobně o vedlejší účinek u jedné z několika miliard dávek.

Jízdenka za 365 eur na celý rok? Německo váhá.

 V severním Německu se množí požadavky na prodloužení devítieurové jízdenky ve veřejní dopravě, objevil se návrh na vydání celoroční jízdenky na cestování ve veřejné dopravě, mimo rychlíkové spoje, za 365 eur.

Návrh podporuje řada organizací včetně odborových a ekologických. Předpokladem k levné veřejné dopravě, při níž by lidé značně omezili jízdu v osobních autech, je  sladění jízdních řádů tak, aby cesta v autobusu nebo osobním vlaku byla levnější než jízda autem. Současná devítieurová jízdenka se velmi osvědčila, ale její platnost je do konce srpna a o jejím prodloužení se jen diskutuje v mediích. Spolková vláda, která jízdenku 9-eur zavedla by nejraději další děj hodila na spolkové země.

Pět spolkových zemí na severu Německa by bylo ochotno novou levnou jízdenku zavést, ale je obava, že spolková vláda se potom vykašle na úpravy jízdních řádů, takže lidé budou nuceni vracet se k automobilům. Jednání mezi zástupci spolkové vlády a zemí proběhne právě dnes. Spolková vláda se z levné jízdenky bude chtít vyvléct s odůvodněním, že v některých zemích a reginech se neosvědčila, že lidé s auty jezdit nepřestali.

Neštěstí v domácí biostanici

Vytápění místností a výroba energie z organických hmot, především z hnoje a kejdy, je mezi rakouskými zemědělci rozšířeno už mnoho let. Že je to zařízení nejen užitečné, ale i nebezpečné se v pátek přesvědčili lidé v hornorakouské obci Pickingu, nedaleko Lince. Dva lidé se zde přiotrávili a zůstali v hlubokém silu.

Sedlák (58 let) při údržbě sila vlezl dovnitř a po nadechnutí CO2, který byl dole nahromaděn, omdlel a upadl, manželka (55) mu přispěchala na pomoc, ale také ztratila vědomí. Oba rodiče  nalezl jejich syn, který se zachoval rozvážně a zavolal záchranáře.

Hasičům s dýchacími přístroji a odvětrávajícím zařízením trvalo 45 mnut, než těla obou lidí v bezvědomí dostali ze sedmimetrové hloubky, přičemž se je snažili oživovat kyslíkem. Oba otrávení lidé byli vrtulníkem transportováni do nemocnice.  

Ideologie, ekologie, energie a jiné balvany na hřbetu Fialovy vlády

Ideologické klapky na očích ODS v ekologických otázkách mohou zabránit v řešení největších domácích problémů České republiky. Fialova ODS má v této otázce ideologický blok, který pramení z přetrvávajícího vlivu jejího zakladatele Václava Klause, který se projevil jako notorický popírač změny klimatu a nyní otevřeně podporuje německou neofašistickou Alternative für Deutschland. 

Čeští europoslanci Alexandr Vondra a Jan Zahradil - kteří se postavili proti rozhodnutí  EU ukončit do roku 2035 prodej nových automobilů se spalovacími motory - často papouškují Klausovy výroky, stejně jako poslanci ODS a sám Fiala.

Postoj ODS je důsledkem jejích vazeb na energetické oligarchy v zemi, notabene Daniela Křetínského, majitele EPH, a Pavla Tykače, majitele Sev.en Energy.  EPH je nyní v zemi jedničkou  v energetice díky svým zahraničním investicím - zejména  díky dovozu ruského plynu - a Křetinský má také významnou mediální moc, zejména díky vlastnictví nejprodávanějšího deníku Blesk.

Bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek, který byl svržen kvůli korupčnímu skandálu, se rychle přesunul z úřadu předsedy vlády, kde sledoval politiku výhodnou pro oligarchy, do skutečné práce pro Křetinského. Topolánek se často zaměřuje na EU a její zelenou politiku, přičemž EU označuje za "zelený Taliban". Tykač v poslední době několikrát vystoupil v médiích s tvrzením, že pokud Česko omezí svou závislost na ruských dodávkách energie, povede to k dramatickému poklesu životní úrovně a lidovým nepokojům, které v zemi dosud neměly obdoby.

Druhým velkým problémem v oblasti energetiky, kterému vláda čelí, je zvládnutí krize životních nákladů způsobené rostoucími cenami energií. Na rozdíl od svých sousedů věří česká vláda  v neoliberální ideologii o nezasahování do trhu a o udržování nízkých rozpočtových výdajů. To znamená, že se vláda zdráhá zavést cenové stropy (jako v Maďarsku) nebo poskytovat finanční pomoci spotřebitelům energií (jako v Polsku).

Česká vláda stále ještě řeší, jakou pomoc spotřebitelům poskytnout. Vláda váhá s rozdělením peněz kvůli obavám z narůstajícího deficitu. Poté, co roztrhala rozpočet na rok 2022 schválený Babišovou odcházející vládou, udělala velkou fanfáru. Nyní byla nucena schodek opět navýšit o 50 miliard korun a obvinila z toho válku na Ukrajině, ačkoli ve skutečnosti je následek jejího snížení daní, které způsobilo, že deficit opět katastrofálně narostl.

Česká vláda, stejně jako vláda Viktora Orbána v Maďarsku, však zatím krizi spíše využívá k tomu, aby zdvojnásobila svou sázku na jadernou energii, než aby se věnovala ekologickým možnostem. Důrazně podporovala kompromis EU, který prosazovala předchozí Babišova vláda, pokud jde o zařazení jaderné energie mezi udržitelné zdroje energie. Babiš se snažil zablokovat cíl EU, kterým je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, a ve volební kampani útočil na to, co nazýval "zeleným šílenstvím", které EU zemi vnucuje.

Babišova vláda již také vyloučila Rusko z tendru na výstavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany a současný kabinet podnikl kroky k úplnému přechodu na využívání jiného než ruského paliva.

Problematičtější zůstává ropa a plyn, protože předchozí vlády pro snížení této závislosti udělaly jen málo. Předchozí vláda ODS začala zajišťovat dodávky norského plynu, ale Babišova vláda to nechala propadnout. Babiš byl také nedávno obviněn bývalým sociálnědemokratickým premiérem Bohuslavem Sobotkou, že záměrně zmařil projekt výstavby plynovodu spojujícího české východní regiony na Moravě s nedávno vybudovaným polským terminálem LNG.

Pokud jde o ropu, je vláda rovněž ve velmi slabé pozici, ačkoli se jí podařilo získat výjimku ze sankcí EU na dodávky ropovodem, čímž hrozbu výpadku prozatím oddálila.

Zároveň nechala široký prostor pro obvinění ze strany Andreje Babiše, který pravděpodobně na podzim oznámí svou kandidaturu na prezidenta, že nepomáhá českým spotřebitelům a zároveň je příliš štědrá v pomoci ukrajinským uprchlíkům. To je argument,  který nyní začínají zkoušet populisté v celém regionu.

V uplynulých 25 letech tento model pomohl zemi přiblížit se průměrnému HDP na obyvatele v EU na bázi kupní síly, ale nyní se konvergence prakticky zastavila a ve skutečnosti se kvůli korunové krizi vrátila zpět. Procentuální podíl HDP na obyvatele (podle standardu kupní síly) Česka na průměru EU klesl z 93 % v roce 2020 na 91 % v loňském roce.

Starý model dosáhl svých limitů a nyní je ohrožen rostoucími cenami energií, změnou klimatu, konkurencí ze strany levnějších rozvojových zemí a také automatizací a digitální revolucí - v indexu digitální ekonomiky a společnosti EU se Česko nachází hluboko pod průměrem EU.

Selhání české vlády je však mnohem širší než ideologie ODS, neboť vlády sociálních demokratů (ČSSD) a Babišova populistického ANO nadále hájí těžký průmysl, včetně uhelných dolů a uhelných elektráren, zatímco zelenou energii či e-mobilitu pobízejí jen okrajově.  

 

Babiš a boj odpůrců s příznivci.

Čeština je bohatý živý až pomatený jazyk, v němž se často mění význam slov. Co je to odpůrce? Výraz, jenž byl snad převzat z právnických učebnic, je, je nyní hojně používán v souvislosti s Babišovými "selskými jízdami" po českém venkově. 

Babišův cirkus především prospívá novinářům, kteří v "okurkové sezóně" mají o čem psát. Nemusejí donekonečna opisovat a opakovat zprávy o bojích na Ukrajině, můžou bezmyšlenkovitě psát o hvízdotu a trumpetách a o gorilách a zaklekávání autistů. Bez méně nadaných novinářů by tady bylo mrtvé ticho jako v zakletém zámku zvaném Český republika, ve kterém vláda sní svůj přesladký sen o tom, že současné teplo vydrží občanům v bytech do příštího června. i bez plynu a uhlí. 

Premiér Petr Fiala je velice loajální ke svým koaličním partnerům; možná víc, než by měl. On jako člověk je konzervativní; tak konzervativní, jak jen člověk může být, aby v tak sekularizované a rovnostářské zemi jakou je Česko, měl vůbec šanci se stát premiérem. Je to hodnotový konzervativec, bývalý disident, katolík z Moravy, dokonce člen podzemní církve a návštěvník brněnských seminářů Rogera Scrutona v 80. letech 20. století. Otevřenou otázkou je, zda u něho převáží loajalita ke svým koaličním partnerům, nebo loajalita ke svým konzervativním hodnotám a přesvědčení. Má štěstí v tom, že jeho koaličním partnerům nejde v první řadě o přesvědčení, ale o udržení pozic v parlamentu.

Andrej Babiš a jeho strana ANO v loňských volbách získali 27,1 % hlasů a 72 mandátů, tedy více než Spolu. Andrej Babiš však na rozdíl od Spolu neměl koaliční partnery, s nimiž by měl ve Sněmovně většinu. Jeho potenciální koaliční partneři se do Sněmovny nedostali. Babiš tak utržil Pyrrhovo vítězství. Zkušenost ho poučila, že musí spoléhat především na sebe  a své "příznivce," které nyní vyhledává na náměstích českých maloměst.

Českou republiku čekají na počátku příštího roku prezidentské volby. Dosavadní prezident Miloš Zeman už kandidovat nebude, ani nemůže, takže skupina zájemců usilujících o prezidentský úřad bude početná. Už nyní se začali mnozí hlásit o kandidaturu, byť někteří důležití ještě neoznámili, jestli na prezidenta vůbec kandidovat budou. Proces politické změny započatý v říjnu 2021 tak bude dokončen až 7. března 2023, kdy nový prezident vstoupí do úřadu.

 

Třeboň, pražských lufťáků ráj

 Setkání Andreje Babiše s občany v Třeboni skončilo předčasně. Na bývalého premiéra měl být nahlášen možný atentát. Policisté  Babišovi sdělili, že momentálně není v jejich silách atentátu zabránit, aby Babiš raději město opustil. Babiše na náměstí přivítalo pískotem několik demonstrantů, které svolala místní ODS. Velká část demonstrantů svými pobledlými tvářemi, drahým oblečením a nepřizpůsobivým chováním nezapřela pražské povětří.

„Tohleto jsou primitivové, kteří neví o ničem. Jsou navedený,“ postěžoval si na účet křiklounů z ODS jeden zděšený místní muž. Na otázku, kdo je navádí,  odpověděl. „Od toho jste vy, novináři, vy na to musíte přijít,“ Na jeho slova reagoval jiný muž. „Nedokážu si představit, že by někdo normální sem šel takhle dělat bordel zadarmo.“ Nespokojený další přihlížející Vladimír Kopřiva si postěžoval: „Podívejte se, tahle vláda se o nic nestará, v téhle době, kdy hoří ve Hřensku, si vzala dovolenou.“ 

Odpůrci Babiše s transparenty v ruce nepřetržitě pískali. Někteří házeli toustový chléb. Objevila se také dvojice čertovských masek. "Jsem mile překvapen," prozradil Jan Lukavský, jeden z podporovatelů agresivní politiky ODS v Třeboni. 

ODS v Třeboni se podařilo dostat k moci za pomoci televizního vysílání a místního tisku (televizní kanál i noviny vlastní podnikatel a současný starosta Váňa). 

Setkání v Třeboni nakonec Babiš předčasně ukončil, kvůli údajně nahlášenému atentátu. „Odezva tady je projev demokracie. Hází předměty, údajně hlásili atentát,“  Informací o atentátu se zabývá pražská policie. „Můžeme potvrdit, že se touto informací zabýváme,“ uvedla pražská policejní mluvčí Violeta Siřišťová.

 Poznámka: Je více než pravděpodobné, že informace o atentátu bude ututlána, neboť by mohla Babičovi získat sympatie a další volební preference. V mediích jsou mazány všechny diskusní příspěvky, ve kterých je o atentátu zmínka.