V pátek zástupci EK v Mnichově oznámili, že Evropská komise udělila pivu čepovaném na Oktoberfestu v Mnichově pečeť chráněné zeměpisné značky (gg.A). Festivalové pivo bylo zařazeno mezi 1598 chráněných potravinářských výrobků.
 |
| Oktoberfestbier se pije z tupláku |
Musíme si zvyknout na to, že se občas na Václavské náměstí dostaví několik tisíc primitivů, kteří pod vedením různých podvodníků utvoří demonstraci. Může nám být těch lidí líto. Těchto křiklounů není nutno se obávat, někdy je jim však třeba připomenout, že i ústní napadání a poškozování českého státu a jeho obyvatel má své meze.
Je naprosto nepřijatelné, aby někdo na našich náměstích vzýval masového vraha Vladimira Putina k dalšímu útoku na Ukrajinu a na Evropskou unii, tedy na Českou republiku. Není možné trpět výzvy k porušování lidských práv ukrajinských uprchlíků. Každý takový projev je třeba chápat jako porušení právního řádu naší země. Zločinci, kteří podporují Putinovy vraždy a vyzývají k dalšímu násilí, se musí co nejdříve ze svého nezákonného chování zodpovídat před soudem. Zatím se objevila jen jedna vlaštovka, kladenský soud vynesl rozsudek nad propagátory násilí Tušlem a Čermákem.
Pokud nebudou jednat policie a soudy, měla by se tak jako v roce 1989 znovu sejít prozápadní veřejnost a dát národoveckým dezolátům najevo, že české obyvatelstvo se znovu nenechá zatáhnou do područí Moskvy.
Ani na pátý pokus se Viktorii Plzeň nepodařilo v základní skupině Ligy mistrů získat nějaké body. V Miláně proti Interu tahala za kratší část provazu a i přes dobrou práci brankáře Staňka prohrála 0:4. Tento výsledek zaručil, že si Barcelona i v letošním ročníku zahraje Evropskou ligu. Sem možná trochu překvapivě zamíří také Ajax nebo Atlético Madrid.
Plzeň se opět představila v systému na tři obránce, který jí úvodních pár minut zápasu trochu fungoval. S Interem hrála poměrně vyrovnanou partii, ve které sázela na proaktivní fotbal.
Postupem času se však ledy začaly lámat a italský celek ukazoval, že je kvalitou někde jinde. Nebylo příjemné se dívat na průchoďák, kterým po křídle před plzeňskou bránu opakovaně pronikal Dimarco. Havel ani Jirka daleko široko nebyli k vidění. Do práce se tak dostával brankář Staněk, jenž držel naděje svého celku "až" do 35. minuty, kdy náhle ztuhl při hlavičce Henrika Mkhitaryana. Tato změna skóre Viktorii nalomila a o pár chvil později inkasovali ještě druhý gól, tentokrát z kopaček Edina Džeka, jenž se přes nečinně stojícího Staňka prosadil z bezprostřední blízkosti.
O poločase trenér Bílek stáhl Jirku a Basseye, dva z mála hráčů Viktorie stačící Interu rychlostí, místi nich přišel neslaný nemastný Holík a nemotorný Chorý. Trenérovi oblíbenci Bucha a Vlkanova pokračovali, přestože oporou plzeňské zálohy zdaleka nebyli. Bucha s novým účesem na hřišti skoro vidět nebyl, Vlkanova několikrát předvedl své už hodně okoukané číslo prodriblovat z levé strany útoku do středu a vystřelit vysoko nad bránu nebo do soupeře.
Začátek druhé půle se dost podobal začátku té první. Viktoria se opět snažila vyvíjet nějaký tlak, který se však postupně vytrácel. K třetímu prolomení sil Viktorie došlo v 66. minutě, kdy opět skvěle umístil svou střelu kanonýr Džeko. Na jeho trefu chvíli před koncem navázal ještě Lukaku.
Plzeň se během zápasu do střeleckých příležitostí příliš nedostávala. I přes občasnou aktivitu její akce končily na pozorné obraně soupeře. V celkovém součtu se tedy prohře 0:4 nemůžeme divit.
Inter Milán - FC Viktoria Plzeň 4:0 (2:0)
Branky: 35. Mchitarjan (Bastoni), 42. Džeko (Dimarco), 66. Džeko (L. Martínez), 87. Lukaku (J. Correa)
Inter Milán: Onana - Škriniar (C), Acerbi, Bastoni - Dumfries, Barella, Çalhanoğlu (71. Asllani), Mchitarjan (83. Gagliardini), Dimarco (77. Gosens) - Džeko (71. J. Correa), L. Martínez (83. Lukaku)
FC Viktoria Plzeň: Staněk - Hejda, Pernica, M. Tijani (52. Jemelka) - Havel, Bucha, Kalvach (70. Ndiaye), Mosquera - Jirka (46. Holík), Vlkanova (84. Pilař) - F. Bassey (46. Chorý)
Rozhodčí: Ekberg - Culum, Nyberg (všichni SWE)
Kde bylo kdysi úrodné pole, se teď do dálky táhne mozaikovitá zástavba nově zbudovaných domů. V dohledu ale není nikde veřejné prostranství, náměstí, náves, obchod ani škola. V sídelních kaších, jak se nekontrolovanému rozšiřování měst říká, jsou tak obyvatelé za cenu vlastního bydlení odkázáni na svá auta. Jev tento nejvíc ohrožuje česká města. Řešením je podle odborníků návrat k bydlení ve městech nebo omezení aut v jejich centrech.
V ČR a na Slovensku je stále patrná snaha po vlastním bydlení, ve společnosti převládá maloměšťácký sen chlubit se vlastním domem s důkladně oplocenou zahrádkou, V České republice už nyní víc než 80 procent obyvatel bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Ve vyspělém světě naopak většina lidí bydlí v nájmu, v Německu je to 50 procent obyvatel.
První satelity, "moderní" sídelní kaše, začaly vznikat s nástupem privatizace v 90. letech. Venkov, se zemědělstvím a drobnými výrobními a obchodními provozovnami, se stal jednou z prvních a největších obětí násilné privatizace. Nejméně půl milionu lidí si muselo hledat práci ve městech. Města, do kterých se za prací začaly stěhovat davy lidí z venkova, ale nebyla na takovou změnu připravena. Z toho důvodu se začali bohatší obyvatelé stěhovat do nových domů "za městem", zatímco pracující lidé zůstali v jejich centrech. Společnost se začala dívat na města jako centra pro obchod, úřady a bydlení pro méně schopné jedince.
Bydlení ve vlastních domech v okolí velkých měst je běžné v USA, Anglii i Německu. Příměstské satelity jsou tam napojeny na středy měst rychlodráhami nebo železnicí s intenzivním provozem. V ČR je v satelitech uznáváno jediným dopravní prostředkem auto. Auta z periferií denně plní centra měst. Do zaměstnání, na nákupy, za zábavou, děti do školy a pod. Velmi intenzivní je automobilový provoz mezi centry měst a satelity. Zavedení autobusové dopravy se míjí účinkem, hustota automobilového provozu se nezmenší. Mimo početných individuí, která říkají, že veřejná doprava je pro lidi méněcenné, nikoli pro elitu jejich formátu, ostatním veřejná doprava nevyhovuje kvůli údajné pomalosti, nevhodném přestupování apod. Nevyplácí se v satelitech ani zřizování obchodů s potravinami a průmyslovým zbožím, protože obyvatelé satelitů dojíždějí na nákupy do velkých obchodních center, kde mají vše pohromadě a velký výběr. Nevyužitá jsou kulturní i sportovní zařízení. Lidé prostě chtějí být ve městech, na venkově pouze chtějí přespávat v luxusních noclehárnách (paneláky naležato).
Výstavbě satelitů nahrává nízká cena pozemků a rozlehlá rovinatá pole okolo těchto měst. Vznikají však i kolem nově zbudovaných okruhů měst a kolem dálnic, oblast se totiž ihned stane atraktivní díky blízké dostupnosti všech potřebných vybaveností. Je známo, že města vznikala ve středověku na rovinách u řek, v jejichž okolí byla úrodná zemědělská půda, která byla zárukou výroby dostatku potravin. Při kolektivizaci v 50. letech minulého století se půda dostala do užívání zemědělských družstev a státních statků, původní majitelé postupně vymřeli a dědici, kteří půdu získali v restituci se jí snažili co nejrychleji zbavit, většinou za symbolickou cenu. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Překupníci nejkvalitnější zemědělskou půdu vesele skupují a s nekřesťanským ziskem prodávají zájemcům o stavbu luxusní rodinných nocleháren. Může se stát, že právě zemědělská půda zničená výstavbou rodinných nocleháren bude jednou obyvatelstvu ČR chybět, dovoz potravin ze zahraničí nemusí být na věčné časy.
Územní plány neměly vůbec dovolit výstavbu takovýchto obytných čtvrtí. Je naprosto pochopitelné chtít bydlet na periferiích měst v rodinném domě, to se dá udělat mnoha způsoby - satelity jsou ale tím nejhorším, co se v bydlení mohlo stát. Jak se bránit? Jedno z řešení by mohlo představovat i zavedení mýtného nebo hůře dostupného parkování v centrech měst. Je pochopitelné, že chce někdo bydlet v rodinném domě třicet kilometrů za Prahou, ale daně z takovýchto nemovitostí by měly odpovídat veřejným investicím, které jsou potřeba na údržbu jejich okolí. Nejjednodušším způsobem jak zabránit vzniku a rozšiřování hnusných příměstských satelitů je výstavba příjemných domů s velmi levnými byty v centrech měst, kde je intenzivní veřejná doprava. Vzorů v zahraničí je dostatek.
O otřesné situaci v dnešní Británii píše George Monbiot. Nejenže tam dochází k drastickému omezování občanských svobod a lidé drsně chudnou, ale média se tím nezabývají. Řešením by bylo zavedení proporčního hlasování při volbách, protože zastaralý většinový systém je naprosto nereprezentativní.
S tím, jak se stupňuje omezování našich svobod, se zdá být seznam našich národních neduhů nekonečný.
Téměř všechna média přinesla komentáře nově dosazené ministryně vnitra Suelly Bravermanové o spiknutí "wokerati, kteří pojídají tofu". Překvapivé je, že sotva některá z nich informovala o tom, co v té době Bravermanova provedla. Prosadila v Dolní sněmovně nejrepresivnější zákon moderní éry.
Podle návrhu zákona o veřejném pořádku může být každý, kdo v předchozích pěti letech protestoval nebo k protestům podněcoval jiné lidi, donucen "podrobit se ... instalaci nezbytného zařízení na jeho osobě", které bude monitorovat jeho pohyb. Jinými slovy, pokud se zúčastníte nebo podpoříte jakýkoli protest, při němž dojde k "vážnému narušení života dvou nebo více osob nebo organizace", můžete být nuceni nosit elektronickou visačku. "Závažné narušení života" je nově definováno v zákoně o policii z roku 2022 tak, aby zahrnovalo i hluk.
Jedná se pouze o jedno z řady překvapivých opatření v návrhu zákona, o němž se ve veřejném životě při jeho projednávání v britském zákonodárném sboru téměř nemluví. Vidíme zde dvě ztráty v jednom okamžiku: totální likvidace práva na protest a mutaci politické žurnalistiky ze zpravodajství o podstatě věcí na zpravodajství o podívané. To jsou jen ty nejnovější z našich ztrát.
Nerovnost se stala tak extrémní a kombinace zmrazených mezd, klesajících sociálních dávek, rostoucích nájmů a splátek hypoték, prudce rostoucích účtů a inflace cen potravin je tak nebezpečná, že miliony lidí jsou tlačeny k chudobě. Pokud se něco nezmění, mnozí z nich brzy přijdou o střechu nad hlavou. Uprostřed této krize jsme byli obdarováni premiérem, který vlastní čtyři luxusní domy. Jedním z nich je prázdný byt v Kensingtonu, který si Sunak vyhrazuje pro návštěvy příbuzných.
V době, kdy byl Rishi Sunak ministrem financí, vláda opakovaně odkládala svůj předvolební slib že zakáže vystěhovávání nájemníků bez zavinění. Pronajímatelé tuto pravomoc bezohledně využívají k tomu, aby své nájemníky vyhodili na ulici nebo je hrozbou donutili přijmout nehorázné zvýšení nájemného a neutěšené podmínky. Kdyby Sunakův hypoteční program "pomoci při koupi bytu" býval uspěl (žalostně selhal), zvýšil by ceny nemovitostí, zvýšil by nájemné a učinil vlastnictví bytů méně dostupným: byl by to opak jeho deklarovaného cíle. To však bylo, stejně jako u všech podobných programů, jistě jeho pravým cílem: zvýšit cenu majetku stávajících vlastníků, nemovitostí, voličské základny Konzervativní strany.
Veřejné služby se v Británii hroutí dechberoucí rychlostí. Ředitelé škol varují, že 90 % škol v Anglii by příští rok mohly dojít peníze. Zubní lékařství státního zdravotnictví je na pokraji totálního kolapsu. Nevyčíslitelné množství lidí nyní žije v neustálých bolestech a v některých případech si sami vytrhávají zuby. Podezření, že státní zdravotnictví je záměrně likvidováno, že jeho základní služby jsou ponechány v úpadku, abychom ho přestali bránit před privatizací, stoupá v mysli stále více.
Ale Sunak se zdá být odhodlán jen k dalším likvidacím. Sedí na rodinném jmění ve výši 730 milionů liber a zdá se, že se ho nedotýká osud lidí, kteří jsou mu svým bohatstvím tak vzdáleni, že se musí zdát, že existují na jiné planetě. Je to oligarcha oligarchů, který vždy reaguje na požadavky velkého kapitálu a tří plutokratů, kteří vlastní největší noviny v zemi, a nedbá na potřeby 67 milionů lidí, kteří zde žijí.
Po 12 letech konzervativních škrtů a chaosu si superbohatí vzali téměř vše. Dokonce se zmocnili i ctnosti. Nyní si přivlastňují vnější znaky etického života a přitom - navzdory nebo právě proto, že mají bundy z organické bavlny a druhé domy, elektromobily a maso krmené pastvinami a dovolené v klidných letoviscích, se nadále zmocňují lvího podílu na všem.
Korupce je zakořeněná ve veřejném životě. Podvody jsou málokdy stíhány. Organizovaný zločin je díky zničení schopnosti státu regulovat vše od praní špinavých peněz po skládkování odpadu tak široce podporován, že by se skoro dalo věřit, že je to úmyslné. Naše řeky se proměnily ve stoky, půda se odplavuje, systém plánování je demontován a stovky zákonů o životním prostředí jsou nyní ohroženy. Řítíme se k zániku systémů, zatímco freneticky mluvíme o čemkoli jiném.
Jinými slovy, nepotřebujeme jen všeobecné volby, ale kompletní přehodnocení toho, kdo jsme a kde stojíme. Nepotřebujeme jen poměrné zastoupení, ale radikální decentralizaci na nejnižší možné úrovně, na nichž lze rozhodovat, doprovázenou záměrnou, participativní demokracií. Nepotřebujeme jen nové zákony o lobbingu, ale komplexní program, který by z politiky odstranil peníze, ukončil veškeré soukromé politické dary, rozbil miliardářský tisk a požadoval plnou finanční transparentnost pro všechny účastníky veřejného života. Měli bychom usilovat nejen o zrušení represivních zákonů, ale - protože občanská neposlušnost je základem demokracie - o pozitivní práva na protest.
To vše se nám nyní zdá být vzdálené. Jeremy Corbyn nabídl některé z těchto reforem (i když zdaleka ne všechny). Keir Starmer nenabízí žádné. Ačkoli labourističtí poslanci hlasovali proti návrhu zákona o veřejném pořádku, jeho jediným veřejným komentářem zatím bylo, že podpořil jeho hlavní strategii: delší tresty pro lidi, kteří se lepí na silnice. Pokud ho však Labouristická strana nebo její budoucí koaliční partneři přesvědčí, aby souhlasil jen s jedním aspektem tohoto programu, a to s poměrným zastoupením, můžeme začít pracovat na ostatním a budovat politická spojenectví, která by mohla změnit život tohoto národa. Bez poměrného zastoupení nám zůstane nefunkční duopol, který je v područí miliardářského tisku a milionářů, které jmenuje, aby nám vládli. Takhle to dál nejde.
Zdroj
Aukční síňTattersalls převzala 14 dostihových koní z chovu královny Alžběty II. Prodává je syn zesnulé královny Karel III. Podle oznámení stanice BBC jedná se o chovné koně. mezi nimi je i Just Fine, který jako první kůň, po usednutí Karla III. na trůn, pro královskou stáj vyhrál na počátku října významný dostih.
Prodej koní z královských stájí neznamená ukončení chovu. Je to obvyklá činnost. Koně přibývají, není možné držet všechny. Královna Alžběta II. byla vášnivou chovatelkou, v jejích stájích bylo stále okolo 180 koní.
Zdá se, že se novým šéfem Konzervativní strany a novým nevoleným britským premiérem stane Johnsonův ministr financí Rishi Sunak, supermilionář, který má jmění ve výši 760 milionů liber.Sunaka podpořílo více než 165 poslanců poté, co Johnson prohlásil, že nebude kandidovat, přestože tvrdí, že má 102 příznivců
Vztah konzervativního vnímání světa, které je obecně označováno spíše za aplikaci selského rozumu než jakoukoli ucelenou ideologii či sérii pouček, k volnému trhu a kapitalismu, je poněkud méně přímočarý. Ne snad, že by je konzervativci zpochybňovali, mnozí z nich však vnímají jejich limity.
Kupříkladu známý britský filosof sir Roger Scruton a mnozí jeho následovníci zdůrazňovali, že konzervativec chápe kapitalismus jako dosud nejsofistikovanější hospodářsko-společenský model, avšak pouze proto, že tento dokáže nejlépe zajistit materiální blahobyt a z něj vyplývající společenskou stabilitu. To vše pouze v podmínkách, kdy je zasazen do funkčního právního řádu, který zamezuje některým subjektům přesouvat náklady úspěchu na jiné a garantuje lidskou důstojnost. Nejedná se tedy o adoraci trhu jako takového, jak činí liberálové, ale spíše o velice pragmatický a instrumentální přístup ke kapitalismu jako nástroji, který se historicky osvědčil.
Spojovat tedy konzervatismus s nízkými daněmi a bezbřehou podporou trhu tedy není zcela na místě. Pokud chceme hovořit o konzervativní politice, je lépe zmiňovat hodnoty jako společenská stabilita, důraz na tradici a kreativní proud předávání osvědčených společenských modelů, zachování kulturního dědictví po předcích, otázky identity a v případě Spojeného království bezesporu i oddanost monarchii jako instituci, plnící roli kotvy v rámci rozkolísaného politického systému.
Je jasné, že do těchto měřítek návrhy Liz Truss, ale i řady jejích předchůdců příliš nezapadaly a připravily tak Konzervativce o cenné politické body. Přitom si lze zaspekulovat, že v současných turbulentních dobách by to byl právě důraz na stabilitu ve společnosti, zachování sociálního smíru a přežití komunit namísto čistého individualismu, co by v uších vystrašených voličů, kteří začínají opět řešit otázky základního materiálního zabezpečení, mohlo rezonovat. Prostý neoliberální přístup byl odmítnut nejenom veřejností, ale i samotnými finančními trhy. Resuscitace tradičnějších konzervativních myšlenek se proto vcelku logicky nabízí.
Jak je tedy vidět, ať už v čele Konzervativní strany stane kdokoli, jeho role bude nesmírně složitá. Kromě panující globální krize se bude muset popasovat s vnitřně rozklíženou partají, která, chce-li skutečně za dva roky opět vyhrát volby, bude muset urychleně najít nový ideový program, který nabídne voličům. Každý z těchto úkolů by sám o sobě hravě zaměstnal nejednoho průměrného lídra. Jejich kombinace si pak vyžádá nadlidské úsilí. Je schopen jej některý z kandidátů vyvinout? To ukážou až následující měsíce!
Ve věku 78 let zemřel po krátké nemoci Dietrich Mateschitz, zakladatel světové společnosti RED BULL. Zprávu společnost oznámila po půlnoci. Mateschit byl považován za nejbohatšího Rakušana, kterého proslavilo sponzorování sportu. "Je úkolem nás všech pokračovat v jeho životním díle," píše Red Bull na závěr zprávy.
Dietrich Mateschitz se narodil20. května 1944 v Sankt Marein ve Štýrsku. Po studiu ekonomiky na Vídeňské univerzitě pracoval pro výrobce nápojů Jacobs Kaffe a Blendax. Při služebních cestách vypracoval projekt na průmyslovou výrobu asijského energetického nápoje Kreting Daeng, což je anglicky Red Bull (česky Rudý býk). Po obdržení licence založil společně s thajskou rodinnou firmou Yoovidhia v polovině 80. let společnost Red Bull.
Aktivity společnosti byly zaměřeny především na sportovní sektor, i když podnikala i v jiných oborech. Nejdříve podporovala extrémní sporty, později i další, až došlo k nákupu salzburského fotbalového klubu, z něhož se stal velkoklub bojující v Lize mistrů, a založení úspěšné závodní stáje formule1. Red Bull je ve sportu velký pojem. Značné částky Mateschitz věnoval zdravotnickému výzkumu, podílel se na založení televizní stanice Servus TV
Podle amerického časopisu Forbes byl Detrich Mateshitz mezi nejbohatšími lidmi světa na 51. místě, jeho jmění je v roce 2022 odhadováno na 27,4 miliardy dolarů.
Sacharovovu cenu Evropského parlamentu letos dostal ukrajinský lid. Kvóty na zastoupení pohlaví ve velkých obchodních společnostech byly definitivně přijaty. Komise představila pracovní program pro rok 2023.
Pondělí 17. října
V Radě EU byl po deseti letech završen proces přijetí návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech. Podle konečného textu, který Rada oproti návrhu Komise mírně zjemnila, mají velké společnosti cílit na alespoň 40 % podíl méně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, nebo na 33% podílu všech pozic v řídících a dozorčích orgánech. (Původnímu návrhu jsem se kdysi věnoval v článku Genderově vyvážená nehoráznost – tam přednesené základní argumenty platí i vůči konečnému textu.)
Rada EU rozhodla o vyslání odborných pozorovatelů EU na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem (na arménské straně), kteří mají sledovat a analyzovat situaci v regionu a podávat o ní zprávy. Opatření reaguje na nedávné ozbrojené střety mezi těmito kavkazskými státy.
Na indonéském Bali došlo k podpisu komplexní dohody o letecké dopravě mezi EU (a jejími členskými státy) a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Dohoda EU-ASEAN by měla poskytnout leteckým společnostem z obou bloků více příležitostí k provozování osobní a nákladní dopravy. Nyní bude zahájen ratifikační proces.
Úterý 18. října
Komise představila svůj pracovní program na rok 2023 s podtitulem „Pevná a jednotná Unie“. Mezi priority má patřit řešení energetické krize a Zelený úděl. Program také na mnoha místech odkazuje na závěry Konference o budoucnosti Evropy.
Komise také předložila nové iniciativy v oblasti energetiky. Jednak jde o návrh dodatečných opatření v oblasti zásobování zemním plynem, zahrnující společné nákupy plynu, mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo pravidla solidarity mezi členskými státy. Druhým dokumentem je akční plán pro digitalizaci energetického systému.
Evropský parlament přijal rezoluci, ve které urguje přijetí Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru. (Pro zajímavost dodejme, že nizozemský parlament přijal o dva dny později usnesení, ve kterém žádá tamní vládu, aby vstup uvedených zemí do Schengenu vetovala.)
Středa 19. října
Evropský parlament udělil svou výroční Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ukrajinskému lidu, zastupovanému jeho prezidentem, volenými představiteli a občanskou společností. Tuto cenu EP uděluje od roku 1988 za činnost v oblasti lidských práv, a to jednotlivcům, skupinám i organizacím.
Proběhl summit unijní tripartity neboli trojstranná sociální vrcholná schůzka, na které se setkávají čelní představitelé orgánů EU a celounijních svazů podnikatelů a odborů. Tématem bylo řešení energetické krize a krize způsobené rostoucími životními náklady. Nezdá se ovšem, že by schůzka přinesla něco hmatatelného.
Čtvrtek 20. října
Evropský parlament přijal rezoluci k nadcházející klimatické konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu. Mimo jiné v ní vyzývá země EU a G20, aby se jako lídři zavázaly k ambicióznějším cílům snižování emisí.
Čtvrtek a pátek 20.–21. října
Proběhlo další zasedání Evropské rady věnované energetické krizi a válce na Ukrajině. Lídři se dohodli na některých opatřeních proti vysokým cenám energií – v podstatě v duchu úterních návrhů Komise (viz výše). Další závěry se týkají války na Ukrajině a kritické infrastruktury.
Pondělí 10. října
Předseda Evropské rady Charles Michel ostře odsoudil ruské raketové útoky na ukrajinská města. Podobné vyjádření zaznělo od předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové.
Komise spustila grantový program „Kultura hýbe Evropou“, který má financovat mobilitu umělců a kulturních pracovníků. Ti by měli mít možnost vycestovat do jiného členského státu nebo mimo EU za účelem profesního rozvoje nebo mezinárodní spolupráce, účastnit se tvůrčích pobytů nebo hostit zahraniční kolegy.
Úterý 11. října
Peníze na cestování dostane také mládež. Začíná další kolo rozdávání železničních časových jízdenek v rámci akce DiscoverEU, o které jsme se zmiňovali v dílu 6 tohoto seriálu. Tentokrát bude k dispozici 35 000 jízdenek. Od zahájení programu v roce 2018 jich zatím bylo rozděleno 165 000.
Komise vydala pokyny pro učitele a další pracovníky ve výchově a vzdělávání na základních a středních školách, které se týkají toho, jak řešit dezinformace a podporovat digitální gramotnost ve třídách. „I učitel, který nemá vůbec žádnou nebo jen malou předchozí zkušenost s digitálním vzděláváním, dokáže nyní žákům jasně vysvětlit, jak dezinformace odhalit,“ poznamenala komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Marija Gabrielová. Její kolega, komisař pro vnitřní trh, Thierry Breton dodal: „Učitelé a pedagogové jsou pro mladé lidi jedním z nejdůležitějších vzorů a je velmi důležité, aby byli vyškoleni v tom, jak svým svěřencům pomáhat rozlišit, co jsou zprávy a co jsou dezinformace.“
Středa 12. října
Komise předložila návrh, aby byl rok 2023 vyhlášen evropským rokem dovedností. Ten má podpořit rozvoj odborné přípravy odpovídající potřebám trhu práce v době zelené a digitální transformace. Podle komisaře pro pracovní místa a sociální práva Nicolase Schmita potřebuje EU masivní a okamžité investice do dovedností lidí,„abychom zajistili, že přechod na uhlíkově neutrální hospodářství bude skutečně spravedlivý a inkluzivní“. Významným prvkem iniciativy má být lákání cizinců ze třetích zemí s potřebnými dovednostmi do EU.
V Praze proběhlo neformální zasedání Rady EU ve složení pro energetiku. Ministři jednali o energetické krizi a legislativních návrzích, které jsou nyní na stole.
V Radě EU byl formálně završen legislativní proces ke změnám v úpravě kohezních fondů v souvislosti s válkou na Ukrajině. Tyto změny, které by měly přinést více prostředků a pružnější podmínky pro jejich čerpání, by měly pomoci zemím nejvíce vytížených zvládáním dopadů války, mj. v souvislosti s přijímáním ukrajinských uprchlíků.
Čtvrtek 13. října
Evropský účetní dvůr přijal výroční zprávu (audit) za rozpočtový rok 2021. Účetní závěrka za minulý rok prý podává věrný a poctivý obraz o unijním hospodaření, počet chyb ve výdajích se ale zvýšil.
Evropský parlament vybral tři finalisty pro svou výroční Sacharovovu cenu. Jsou jimi a) Julian Assange z WikiLeaks, b) ukrajinský lid a jeho zástupci a c) kolumbijská organizace Comisión de la Verdad. Vítěz bude vybrán 19. října, ale možná si ho troufnete tipnout už nyní.
Dnes v poledne budou uzavřeny dveře v 90 % lékáren v Šlesvicku-Holštýnsku a v dalších spolkových zemích. Lékárníci tak chtějí protestovat proti úpravám plateb ze zdravotních pojišťoven, které ve čtvrtek má projednávat spolkový sněm.
Doposud sráží pojišťovny lékárnám za každé balení léku o 1,77 eura, podle návrhu vlády by se tato částka měla zvýšit na 2 eura. S tím lékárníci nesouhlasí, protože tím by se značně zmenšily jejich zisky. Toto opatření by postihlo především malé venkovské lékárny, jejich příjmy z 90 procent tvoří platby pojišťoven. Odhaduje se na jednu lékárnu ztráta 6.000 až 9.000 eur za rok.
Spolková vláda i pojišťovny však jsou jiného názoru, neboť tvrdí, že lékárnám se v minulých létech zásluhou pandemie, doplňkových služeb, jako je prodej respirátorů a certifikátů o očkování, zvýšily tržby o 2,5 miliardy eur.
Lékárníci vyhrožují, že kvůli malým ziskům budou lékárny zavírat. 24 procent lékáren oznámilo, ze skončí, pokud budou platby pojišťovnám schváleny. jedná se především o lékárny starších lékárníků, kteří přesluhují v důchodu. Za posledních 20 let bylo ve Šlešvicku -Holštýnsku uzavřeno 120 lékáren.
Vnitřní gyroskop Václava Klause funguje spolehlivě. Pokud někdo neví, co je to gyroskop, tak je to setrvačník, který zachovává polohu osy své rotace, i když se plocha bude všelijak naklánět. Přeneseně je to jakási psychická setrvačnost člověka, která nebohé duši umožňuje znovu se zorientovat, když se pevná půda pod nohama začne někam šinout.
Klaus a osazenstvo jeho zámečku mohou sloužit jako modelový případ. Nejdřív drobný moment zmatení, ale pak už to jede podle jednoho mustru. Exprezident něco pod vousy utrousí, že válčit se nemá… Pak to přijde. Mudrc nebo někdo z jeho dvora spustí palbu. Sami si za to můžeme, Západ směřuje špatným směrem, EU je prohnilá, nemáme Putina provokovat, bez ruského plynu nepřežijeme, dodávkami zbraní na Ukrajinu podporujeme válku, každý má v první řadě myslet na sebe a na svůj národ.
Klausovy zmínky o tom, že na zvyšování cen se nepodílejí Putin ani válka na Ukrajině, ale Evropská unie, to jsou skutečné perly do zábavných časopisů pro neználky. Klausovy povídačky jsou samozřejmě dobré do Parlamentních listů nebo podobného obskurního „média“.
Povídačky z Institutu Václava Klause, které se pokoušejí odvést pozornost od válečného zločince Putina, může spolknout jen skutečně jednoduchá duše. Václav Klaus ale není tak jednoduchá a čistá bytost, jako byl Neználek z ruských knih pro děti od Nikolaje Nosova. Změnil se v zapšklého ideologa, který je už řadu let zcela dezorientovaný a v křesťansky orientovaném světě nenachází žádné spojence. Zbyli mu Putin, Orbán, Tomio Okamura, politický suterén z všelijakých „vlasteneckých“ stran a zbytky jeho dvora z Hradu. Když se dnes jako přestárlý klaun pokouší zesměšňovat druhé, vrací se mu to jako bumerang. (Forum )
2300 čínských komunistů se dnes ve 4:00 hodin středoevropského času sešlo v Pekingu na sjezdu Komunistické strany Číny. Sjezd se pravidelně koná každých 5 let.
Očekává se, že sjezd bude jednat hlavně o rozšíření pravomocí státu i vůdce komunistické strany Si-Ťin-pchinga, který přednesl hlavní projev. Dosavadní devětašedesátiletý vůdce strany je jediným kandidátem na pokračování ve funkci v dalším (třetím) volebním období.
Zatímco šéf strany nerespektuje stanovy a pokračuje ve funkci, ostatní členové ústředního výboru se se podle stanov na každém sjezdu povinně mění. Sjezd komunistické strany Číny je předehrou březnového Lidového sjezdu, při němž bude jmenován nový premiér a ministři vlády.
Těžko odhadnout skutečné cíle a záměry vlády, nicméně rozdivočení občanů nic dobrého nevěstí. Fialu a jeho ODS zřejmě znovu a znovu vzrušují počty naštvaných občanů na náměstích. "Jen ať se luza vykřičí," myslí si zřejmě Fiala.
Po chytrém vítězství ODS ve Sněmovně, přišla dominance v Senátu, a tak zbývá ještě obsadit Hrad. Potom už nic nebude bránit odhlasování vedoucí úlohy ODS do Ústavy. To se nepovedlo ani agresivnímu účetnímu Klausovi, který spoléhal jen na to, že ODS vynese do výšin neviditelná ruka trhu.
Fiala se kdykoli neohroženě postaví před kameru a oznámí světu, že jsme to "zvládli bez ztráty kytičky. Teplo a světlo bude. Nikoho nenecháme padnout, zvlášť důchodce a invalidy přidržíme pevněji u krku, aby si nestěžovali na drahé potraviny a drahé invalidní vozíky a bílé hole." Skromný premiér upřímně pohovoří taktéž o rozpočtové odpovědnosti a dluhové kázni, přestože jeho vláda tne sekery všude kolem, ať padne, kam padne. O inflaci již ani nehovoří, takové legendy šířit nehodlá
Není pravdou, že vláda pomíjí chudé lidi, na chudobu miliardářů České republiky ODS vždy myslela v první i v druhé řadě. Tito lidé jsou přeci taktéž občané České republiky, a tudíž téměř dvou set miliardová pomoc nakonec míří správným směrem. Beztrestně může premiér lhát o výši pomoci. O cenách za teplo, světlo i tmu. O správných správcích státní kasy, a přitom vést pravicovou vládu k oligarchické rozkrádačce jaká nemá obdoby. Jen ti nejbohatší jsou prý při důrazné finanční podpoře od státu schopni zajistit teplo a světlo. Hlavně sobě.
Fiala už se nemůže dočkat dalších demonstrací, k nimž svými dobráckými řečmi a pohledy dává jeden podnět za druhým.
Poplatky za odběr vody k zavlažování polních plodin navrhuje ministr zemědělství Meklenburska-Předního Pomořanska Till Backhaus (SPD). Tím by měli být postiženi především pěstitelé zeleniny. Pokud by se tyto poplatky podařilo prosadit, zvýšené náklady na výrobu by se jistě projevily v cenách potravin.
Cena poplatku by měla být ve výši 1-2 centy za 1.000 litrů vody použité k závlaze. Zemědělský svaz uvedl, že o vodě s ním nikdo nejednal, vše je projednáváno bez zemědělců. Proti platbám za vodu k zavlažování polních plodin se staví CDU, která odmítá platby, protože v nich vidí další zdražování. Zemědělství je náročné na práci a energie, takže by náklady spousta zemědělců neunesla a zemědělskou výrobu omezila. To by znamenalo dovoz drahých a nekvalitních potravin ze zahraničí.
S Bachausovými plány naopak souhlasí Zelení, kteří tvrdí, že spotřeba vody v zemědělství se za posledních 15 let zdesetinásobila. Zelení navrhují zmenšení poplatků za vodu těm zemědělcům, kteří prokáží, že nepoužívají umělá hnojiva a pesticidy.
V současnosti cena vstupenek do rakouských lyžařských areálů je proti jaru zvýšena o více než 10 procent. To zřejmě není konečné číslo.
Vzhledem k tomu, že v září 2022 byly v Rakousku spotřebitelské ceny vyšší o10,5 procent než loni, jistě dojde k dalším úpravam i v zimních střediscích. Celodenní vstupenky do lyžařských areálů v tyrolském St. Antonu budou prodávány za 67 eur (1.445 Kč) na osobu. V Salzburku byly zvýšeny ceny o 7 až 11 procent.
Provozovatelé areálů se s cenami energií vyrovnávají tak, aby netratili. Prohlašují sice, že nehodlají návštěvníkům hor kazit zážitky z dovolené, ale jsou domněnky, že elektřinu šetří tím, že zpomalili výtahy a lanovky, zeslabili a zkrátili dobu nočního osvětlení a vypnuli vyhřívání sedaček. Zatím jsou mezi lyžařskými areály značné rozdíly.
Malá, ale zato velmi hlasitá část české společnosti slouží veřejně zájmům Ruské federace. Šíří nenávist k Ukrajincům, k Západu i zemím NATO a hlasitě podporuje ultrakonzervativní ideologii Vladimira Putina. Tato část české společnosti v podstatě volá po zopakování 21. srpna 1968.
Proruští Češi, Moravané a Slezané jsou roztroušeni po celé České republice, větší procento je jich mezi obyvatelstvem venkova, především v pohraničí. V nejisté sociální struktuře zde zásluhou Benešovy prosovětské orientace hnízdí proruské zlo již od roku 1945. Pamětníci poválečných událostí už jsou v zanedbatelné menšině, avšak nové generace obdiv k Východu zdědily, navíc mají vyprané mozky prolhanou komunistickou prosovětskou školní a mediální propagandou.
Je pro člověka šokem, když vidí a slyší, jak proruská propaganda je šířena lidmi, u nichž by to nikdy nepředpokládal, lidmi, kteří s komunisty v úzkých vztazích nikdy nebyli. Jedná se obyčejně o potomky poválečných benešovců, jimž byla do mozků implantována Benešova pomsta Západu, za Mnichovskou dohodu, a víra v udatné ruské hrdiny. "Údajné" ruské hrdiny, protože v roce 1945 bylo největším hrdinstvím rudoarmějců v Čechách vypít a přežít co největší dávky alkoholu.
Kulturní zaostalost a rezidua bolševismu ovšem najdeme i v našich městech. Nejhorší jsou přitom projevy zaostalosti a zrádcovství ve společenské skupině takzvaných vzdělanců. Ty jsou nejnebezpečnější. Další obrovskou zátěží naší společnosti je několik milionů českého obyvatelstva, které stále žije ze vzpomínek na jistoty socialismu, jež přišly do českých zemí zásluhou Vítězného února a sovětských poradců. Z morálně narušeného českého komunistického prostředí vzešli většinou všichni ti dezinformátoři a blázni, kteří dnes chtějí prodat české země na Východ. Tragédií je, že vedle klasických dezolátů působí ve prospěch Putinovy kliky i celá řada mediálně známých lidí.
Vedle otevřených proruských dezinformátorů tu máme totiž kupříkladu i občanské iniciativy, které v souladu s propagandou Kremlu bojují za svobodu slova pro mediální aktivity ruské subverze. Ukázkovým příkladem je Společnost pro obranu svobody slova. Stejné mentální naladění se projevuje i u řady členů mediálních rad. Nejde prostě o to, že by zradu českých zájmů organizovala jenom nějaká partička zadlužených prosťáčků. Proruskými a proputinovskými inklinacemi jsou doslova prolezlá česká média i česká politická elita. Příkladem je Václav Klaus a jeho aktivity proti EU a západní demokracii. "Kdo nejde s námi, jde proti nám," heslo jakoby na Klause ušité.
Svoboda slova, po které desítky let volali disidenti, sice přišla v mnoha podobách, také v podobě, jakou slušná společnost nemůže neakceptovat. Nepřijatelné jsou nejen vulgarity, sprosté výrazy a nadávky v mediích, v divadlech, ve filmu, agresivní napadání, ale hlavně je nepřijatelné ohrožování bezpečnosti českého státu, tedy obyvatelstva českých zemí. Po zesílení ruských útoků a vyhrožování jadernými zbraněmi není už možné do světa oznamovat, jakými vojenskými prostředky země disponuje a kde se nalézají. Není možné v mediích uvádět tajné informace o armádě, policii, politicích a jejich záměrech. Je na čase vrátit se k opatřením podobným prvorepublikovému zákonu na obranu republiky a k cenzuře. Tento zákon sice byl vytvořen hlavně na ochranu prezidenta Masaryka, ale bylo jím možné izolovat všechny extremistické skupiny. (stk)
Na Západě prý vládnou zaplivaní neomarxisté. Tady u nás ve výstavní síni všech demokracií jsme zvyklí každému protestu za každé vlády, levicové, pravicové, středové, vystavit okamžitý odsudek následovaný hutným plivancem.
Co to nehezkého říká se o českých a hrdých a občanech, kteří si neustále nechají na ohnutých zádech vládou naštípat polen na minimálně 50 ukrutných ruských zim?
Protestuje se zde nějak proti energo státní politice přemrštěných cen? Nebo naopak ty, kteří zneužívají války na Ukrajině, velebíme jako modly české verze totálního kapitalismu?
Věřit báchorkám ministra Stanjury? Bohatí daně z neočekávaně očekávaných zisků platit určitě nebudou. Na to jsou už 33 let uvyklí a rozhodně na tom nic nehodlají měnit. V čele s firmou na výdělky, známou pod zkratkou ODS, už vymysleli a protáhli parlamentem mnohem větší zlodějny.
Například, jak zajistit, aby oligarchům platil nejen stát, ale i občan. Spálit složenky, to u nás nikoho nezaujme, ani kdyby unavený žhář zapálil sám sebe. Bez bázně a hany odvážně zaplatíme jakékoli ceny za elektřinu, plyn a teplo. Pak už stejně hrdě mlčíme a bojíme se řvoucích kolozubých tlam pod Vrabelem a Havlem, a pod koněm s Václavem. Jaký jiný protest by si přál lid, utlučený Leninovým komunizmem a Klausovým neokomunizmem?
Jsou schopni čeští občané jen tupě zírat na složenky od klausovců? Bude se jásat nad úsporným tarifem, který by měl oprávněně dostat Jakešovu cenu za nápad zaplatit stovkou desetitisícové zálohy? Zmůžeme se jen a jen na sledování figurín u koně, jak tam naivity českého občana zneužívají k pořádání ruských kočičin?
Kam chce Stanjura tento rok zajít s rozpočtem? Chce pokořit půl bilionu jako první český ministr a zároveň tvářit se jako nejúspěšnější ministr financí ve vesmíru a okolí? A na příští rok navrhuje rozpočet, který má do reality dál, než má Klaus do Bruselu.
Vládní koalice se teď nesmírně raduje, že porazila Babiše. Vyhráli jsme všechno, řvou oni vítězní, a tudíž si myslí, že národ ji miluje víc než cukr, víc než mouku i víc než sůl. A český občan doma sladce vrní a podřimuje. Praha radí: "A když na blahobyt chudých nemáš korunky, když nemáš na složenky, musíš si najít jinou práci, kde dostaneš minimální mzdu. Mzda slouží k tomu, abys zaplatil. A to jen v tom lepším případě, v tom horším, si musíš půjčit, abys přežil bez exekuce. Všichni teď už jsme jen bohatí bankéři, informatici a právníci a rovněž doktoři. Kdo nemá na zaplacení, ten se nesnaží, je lenivý, pitomý, odpad. Je to jen a jen jeho chyba, že se narodil v nesprávnou dobu na nesprávném místě."
Takže jsme v haj… nepěkné situaci. Vláda posílená úspěchem v Senátu si potvrdila, že může dál v klidu rozdávat rozumy, propagovat neustálé snižovaní daní a radit, že si má občan správně navléknout svetr, případně smyčku. (Zdroj: posbírané názory)
6.10.2022; 7:51 - S částečným vyjasněním oblohy, po dlouhé otravné oblačnosti s pravidelnými dešti, pokračuje první říjnový týden řadou více či méně nepříjemných a podivných událostí.
V úterý večer prožili čeští diváci fotbalových přenosů až neskutečně ostudný a trapný přenos fotbalového utkání mnichovského Bayernu s Viktorií Plzeň. 75.000 diváků Allianz-Arény nechápavě hledělo na prkennou hru českého mistra, s nímž si hráči Bayernu dělali, co chtěli. Rozhlas v hledišti dokonce žádal hráče Viktorie, aby alespoň trochu kladli odpor. Není možné zbavit se podezření, že Viktorii nezajímá nic jiného než peníze (500 mil Kč) za účast v Lize mistrů.
Šéf plzeňského klubu sklízel v létě obdiv, jak levné hráče dovede kupovat. Ukazuje se, že jen málokterý nákup levného hráče na Moravě se vyplatí. A tak trenér Bílek plní přání pana Šádka, nehledí na formu a schopnosti hráčů. V lize stačí Mosquera a s Chorým soupeře zaměstnat, ostatní hájí výsledek 1:0. Bayern měl předem dobře přečtenou plzeňskou dřevěnou zálohu, ale že bude dokonale dubová bez zájmu o hru s míčem, to nečekal. Vypadalo to, jako by plzeňští hráči byli míčem vyrušování ze sledování hry Bayernu. Následovaly bezmyšlenkovité odkopy.
Dnes se schází v Praze potentáti ze 48 evropských zemí. Podle představ organizátorů lze usuzovat, že jde o takovou důležitost české politiky v Evropě jako je česká blamáž v Evropském fotbale. Organizátoři mají představy, že delegáti všech evropských zemí se budou bavit mezi sebou jako rovný s rovným. MOžná se pozdraví a chvilku budou bavit, ale nesmí se zapomínat na to, že Evropu táhnou ekonomicky, a tím i politicky, bohaté západní státy, ve kterých vidí současné evropské problémy, jako je válka na Ukrajině a ceny energií, zcela jinak než v chudých státech východoevropských.
Německo zpřísnilo předpisy pro nošení roušek a pro hygienu, protože se připravuje na nárůst případů onemocnění covidem. Povinnost nosti roušky ve vlacích zůstává zachována a byla zpřísněna pro dálkové cesty po železnici.
Obyvatelé Německa se od soboty budou muset přizpůsobit novému souboru předpisů, jejichž cílem je omezit šíření koronaviru. Předpisy se zavádějí v době, kdy země v chladném počasí zaznamenává neustálý nárůst počtu nakažených, přičemž za posledních 24 hodin úředníci zaznamenali 96 367 nových případů, což je přibližně dvojnásobek počtu zaznamenaného před týdnem.
Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach označil nová pravidla za přísná ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, ale uvedl, že Německo ve svém přístupu "není chytřejší, ale opatrnější".
Od soboty budou cestující starší 14 let v dálkových vlacích povinně nosit roušky FFP2 - podobné americkému standardu N95 - namísto dosud povinných méně ochranných chirurgických masek. Ministři zdravotnictví všech 16 německých spolkových zemí se dohodli, že cestující v místních autobusech a vlacích budou muset nosit alespoň chirurgické masky, ačkoli podle nových spolkových pravidel to není povinné.
Roušky FFP2 se nyní mají nosit také v nemocnicích, pečovatelských domech a ordinacích lékařů. Před návštěvou domova důchodců nebo nemocnice je třeba předložit negativní test a zaměstnanci těchto zařízení musí být testováni několikrát týdně. Pokud se situace s infekcí zhorší, mají státy pravomoc zavést další opatření, například povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách, jako jsou obchody a restaurace. Testy mohou být povinné také ve školách a školkách. Ve školách mohou státy rovněž znovu zavést povinné nošení roušek, ale pouze pro děti starší 11 let.
Vynálezce Gean Dealu Frans Timmermans promluvil na na konferenci pořádané vydavatelstvím Economia, které s trvalou ztrátou dotuje bývalý uhlobaron Bakala, jenž obral stát, investory, v neposlední řadě lidi v Moravskoslezském kraji.
Na skvostné konferenci vystupují velká jména byznysu. Jako třeba ředitel Komerční banky Juchelka, který se snaží být zelenější než všichni ostatní, proto banka týrá veřejnost převýchovou. „O Vánocích nejezte kapra“, říká reklama KB. „Dárky balte do recyklovaného papíru bez potisku“, pokračuje v dobrých radách.
Na konferenci vystupuje také delegát tzv. Fóra mladých OSN (UN Youth Delegate) Kryštof Stupka (kandidát v Praze za hrobníky české levice Solidarita), který bez začervenání v tváři říká, že každý má začít u sebe. To říká člověk, co létá letadlem, ale trpí klimatickým žalem. Proto hned pořadatele zkritizuje, proč nepodává jen veganskou stravu a jak to, že se na akci používají živočišné produkty, které mají nesrovnatelně vyšší klimatickou stopu.
Já se ptám, kde jsou elity, které by trochu nastavily zrcadlo tomuto cirkusu, který celý Západ tak zásadně oslabuje? Proč je tak málo lidí, kteří se postaví této mašině, na jejímž konci bude Evropa ještě slabší, ještě méně konkurenceschopná? Že budou velké velké konzultační firmy opakovat mantry nového eurostylu mě nepřekvapuje. Vidí, kam dnes tečou peníze, ale co jiní?
Ekologie postavená na základě pláče jedné norské holky. Co je výsledkem? Závislost na Rusku, ruský plyn byl zvolen jako energetický zdroj pro období transformace. Jádro bylo odmítnuto, teď je vzdáleně trpěno. Zato teď jede v Evropě snad nejvíc uhelných elektráren a velké množství lidí přechází na pevná paliva.
Dříve jsem žil v domnění, že dny pracovního volna o svátcích jsou kvůli tomu, aby si lidé v klidu domova užili událost, kterou státní svátek připomíná. Za vlády komunistů moc svátků nebylo, myslím, celkem sedm, z toho státní svátky: Nový rok, 1.máj, 9. květen a 28. říjen. Přitom se víkendy přesouvaly tak, že byly spojené se svátky. Zdůvodňovalo se to tím, aby pracující nemuseli kvůli jednomu dni přerušovat pobyty na chatách a chalupách.
Obavy, že lidé využijí státní svátky jinak, než si přeje vláda, byly tenkrát velké. Chaty a chalupy musely být oporou režimu, proto měly jeho podporu. Nad tím, že kvůli rekreačnímu pobytu se v zaměstnání končilo v pátek v poledně, někdy ještě dřív, a začínalo v pondělí také nejdříve v poledne, zavírali šéfové podniků obě oči.
Dneska je to trochu jinak, státní svátky, především ty podzimní, jsou využíván k rámusu, k protestům proti čemukoli. Proti Babišovi, proti Fialovi, proti EU, NATO, Ukrajině, USA, islámu, uprchlíkům atd. Nyní přibyly demonstrace za plyn. Plyn nad zlato!
Organizátoři demonstrace 28. září načrtli plán nazvaný „Česká republika na 1. místě“, který prý čítá deset požadavků, mezi nimiž je zajištění plynu za nízké ceny z Ruské federace, vojenská neutralita a vyhnání Ukrajinců z ČR. Zbývajících sedm bodů: demise vlády a vystoupení Česka z NATO, EU, OSN a WHO.
Souzeno podle vyjádření účastníků, většina demonstrantů se shodla s organizátory a řečníky na tom, že „tato země je naše“, a dále že „Česká republika musí na světě být na 1. místě“. Panovala shoda, že současná vláda je špatná, ať již učiní ohledně cen energií cokoli. Ani zastropení cen nebylo oceněno, jelikož „na burze to šlo dolů a ta cena zůstává“. Je sblížení s Ruskem je pro demonstranty přijatelné. Většina se shodla na tom, že českým problémem není Rusko ani Ukrajina, ale Amerika. Ta je vina za všechny problémy světa.
Hlavními organizátory demonstrace byli podnikatelé Ladislav Vrabel a Jiří Havel, sami se označující za politicky nezařazené občany. Vrabel je skutečně dost nezakotven, protože původně kandidoval v místní politice za Stranu zelených, a dnes je odpůrcem Green Dealu (ledaže by nevěděl, že Green znamená Zelený). Havel chce podle svých slov pouze „lidi probudit a dovést je do ulic“. Vrabel se považuje za buddhistu, a i Havel tvrdí, že mu nejde o nic jiného než o soulad mezi lidmi, proto odstranění demokraticky zvolené vlády a „otočení politického směru v naší zemi o sto osmdesát stupňů“.
Ladislav Vrabel za proruskou propagandu žádá finanční příspěvky řka: „I sto korun je příspěvek, kterým se můžete podílet a být součástí uskutečňování plánu Česká republika na 1. místě!“. Peníze však nevěnuje na splácení svého dluhu ve výši tří milionů korun; nezaplatil ani pokuty za jízdu načerno českobudějovickou hromadnou dopravou.
Výběr řečníků také dobře ukazuje charakter demonstrace. Promluvili děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, člen KSČ v letech 1985–1989; poslanec SPD Jaroslav Foldyna, kandidát KSČ v letech 1987-1989; Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM; poslanec SPD Jiří Kobza, člen KSČ v letech 1988-1989; Martin Koller, bývalý důstojník československé komunistické armády, od roku 1979 dokonce spolupracovník Vojenské kontrarozvědky, jež byla součástí StB. Koller ve svém projevu uvedl, že všichni jsou otroci Američanů, kteří „z nás dělají bílé negry“.
Středeční shromáždění na Václaváku se jednou bude řadit těm, kdy šlo též o zradu své země a vzdával se hold totalitním silám. Kolik nesmyslných shromáždění sv, Václav a jeho kůň už zde zažili? Takové demonstrace sotva učiní Česko větším. Ať je na vině Rusko nebo Green Deal. (stk)
