39. týden 2023 v EU

 Von der Leyenová v Praze pochválila Fialu za zásluhy o Green Deal. Členské státy se dohodly na pozici k emisní normě Euro 7. Komise vydala zprávu o stavu digitalizace.

Pondělí 25. září 2023

Komise v rámci svých pravomocí v oblasti hospodářské soutěže zakázala společnosti Booking (Booking Holdings) koupit švédskou konkurenční platformu eTraveli (Flugo Group Holdings AB) s tím, že by Booking příliš posílil své dominantní postavení na trhu. Booking se hodlá proti rozhodnutí odvolat.

Členské státy v Radě se dohodly na pozici k návrhu kontroverzní normy Euro 7. Ta má být vedle nedávno přijatých výkonnostní norem pro emise CO2 u osobních automobilů a dodávek další ranou pro evropský automobilový průmysl. Euro 7 se týká limitů nevýfukových emisí, jako jsou částice z brzd a pneumatik, a stanoví různé další požadavky, např. na životnost baterií v elektromobilech nebo na používání různých náročných technologií. Čeští politici se holedbají, že prý s koalicí několika států dosáhli zmírnění původního návrhu Komise. Toto nadšení se zdá být trochu přehnané. Jednak jde zatím jen o pozici Rady, a vyjednávání s Evropským parlamentem mohou některé prvky ještě vrátit do hry. Jednak by norma i v současné podobě výrobcům motorových vozidel přitížila.

Úterý 26. září

V Praze se konal další ročník konference Green Deal summit. Vystoupila zde mimo jiné předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která nám řekla, že máme využít příležitostí, které nám Zelený úděl nabízí, a pochválila Petra Fialu, že hrál za českého předsednictví klíčovou úlohu při schvalování právních předpisů „Fit for 55“. (Za mimořádné zásluhy o budování Green Dealu již dříve vyzdvihoval české předsednictví bývalý muž č. 1 této agendy Frans Timmermans.)

Středa 27. září

Komise vydala první zprávu o stavu digitální dekády. V ní hodnotí, jak EU plní svoje cíle na poli digitalizace k roku 2030 a jak dodržuje nové Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách (blíže k němu v dílech 17 a 43). Brusel vyzývá členské státy ke společným opatřením k vyřešení stávajících investičních nedostatků, urychlení opatření a zintenzivnění úsilí. (Mimochodem Komise si poslední dobou libuje v zavádění nových výročních zpráv – viz např. zprávy o jednotném trhu, o právním státu nebo o stavu schengenského prostoru.)

Čtvrtek 28. září

Členské státy se dohodly na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky (v rámci azylového práva), jak to minulý týden navrhla Komise (viz díl 70), a to z původního termínu 4. března 2024 až do 3. března 2025.

38. týden 2023 v EU

 EU odsoudila útok Ázerbajdžánu na Náhorní Karabach. Von der Leyenová hovořila o cílech EU pro konferenci OSN o klimatu v Dubaji. Spotřebitelé by měli při nakupování činit „informovaná a ekologicky uvědomělá rozhodnutí“.

Ještě minulou neděli Ursula von der Leyenová představila desetibodový plán pro řešení kritické situace s přílivem migrantů na italský ostrov Lampedusa. (Nijak objevný plán zahrnuje jen opatření, která se víceméně rozumějí samy sebou.)

Pondělí 18. září 2023

Komise představila jména 60 členů a 10 pozorovatelů poradní skupiny pro podnikání pro Globální bránu (Global Gateway Business Advisory Group). (K projektu Globální brány, který se týká investic ve třetích zemích a kterým se Unie snaží konkurovat Číně a dalším velmocem v oblasti vytváření sfér vlivu ve světě, blíže v dílu 12.)

Úterý 19. září

Rada jmenovala novou členku Komise za Bulharsko, Ilianu Ivanovovou, která bude odpovědná za agendu inovací, výzkumu, kultury, vzdělávání a mládeže. Předchozí komisařka Marija Gabrielová před prázdninami rezignovala a vrátila se do vnitrostátní politiky. Jmenování Ivanovové minulý týden schválil Evropský parlament.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci. Ta má zajistit, aby spotřebitelé měli právo na informace o životnosti kupovaného zboží a o jeho případné opravitelnosti a aby byli lépe chráněni před nedůvěryhodnými nebo falešnými environmentálními tvrzeními (lakování nazeleno). To by jim mělo umožnit, aby činili při nakupování „informovaná a ekologicky uvědomělá rozhodnutí“ a aby se mohli stát „skutečnými aktéry zelené transformace“. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Komise navrhla další prodloužení režimu dočasné ochrany (v rámci azylového práva) pro Ukrajince prchající před válkou, a to z původního termínu 4. března 2024 až do 3. března 2025

Středa 20. září

Ursula von der Leyenová se na akci Climate Ambition Summit rozhovořila o tom, co by podle ní měla EU prosazovat na nadcházející výroční konferenci OSN o klimatu (COP28) v Dubaji. Celý svět by se prý třeba měl shodnout na tom, že do roku 2030 se ztrojnásobí podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobí se roční úspory energie.

Evropský parlament oznámil kandidáty na letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Tu EP uděluje každoročně jednotlivcům nebo organizacím zasazujícím se o ochranu lidských práv a základních občanských svobod. Mezi devíti nominovanými najdeme i Elona Muska. K volbě tří finalistů dojde v říjnu.

Čtvrtek 21. září

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell jménem EU odsoudil nejnovější útok Ázerbajdžánu na Náhorní Karabach a vyzval obě strany konfliktu k jednání. (To je sice chvályhodné, musíme se ale obávat toho, že je to také to jediné, co EU a její členské státy pro karabašské Armény udělají.)

Předseda Evropské rady Charles Michel vystoupil s projevem ve valném shromáždění Organizace spojených národů. Postěžoval si zde, že ačkoli OSN byla založena, „aby nás chránila před našimi démony“ a povznesla nás k míru, spolupráci a solidaritě, dnes jsme v situaci, kdy klimatická krize působí zkázu, globální úsilí v boji proti chudobě pokulhává, válka na Ukrajině zhoršuje potravinovou nejistotu a vytváří energetickou krizi, ztrácíme pocit naléhavosti, který nám vnukla pandemie, a pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů je příliš pomalý.

Pátek 22. září

Komise vyměřila americké společnosti Intel pokutu 376,36 milionu eur za zneužívání dominantního postavení na trhu. Jde o druhý „pokus“ poté, co tu původní, ještě vyšší v loňském roce částečně zrušil Tribunál Soudního dvora EU kvůli nedostatečnému odůvodnění.

Zdravotnictví až na prvním místě

 Změny dodávkách léků mají být v tom smyslu, že SÚKL prý konečně začne sloužit lékárníkům, lékařům, ale na prvním místě občanům. Dosud tomu tak podle pana ministra nebylo.  Bude si to někdo pamatovat? Třeba si vzpomeneme, až pocítíme ty změny. 

Ukázalo se totiž, že novela zákoníku práce, která vzbudila tolik rozhořčení mezi lékaři, zejména těmi mladými, vznikla omylem. Poslankyně Štefanová (SPD) přiznala, že pro novelu hlasovala, protože mylně uvěřila, že je projednána se všemi zainteresovanými.

Novelu je tedy třeba novelizovat. Vědí poslanci, o čem vlastně hlasují, když hlasují? Pan ministr čelil těmto výsměškům řečmi o velkých změnách zákoníku práce, které chystá ve prospěch lékařů. Vyloženě se pak rozdurdil při představě, že někdo mladé lékaře k něčemu nutí pod hrozbou zkomplikování atestace. Proti tomu prý bude pan ministr tvrdě zasahovat.

Z celého vystoupení pana ministra bylo zřejmé, že si dobře uvědomuje krizi, ve které zdravotnictví je, a že řešení této krize bude potřebovat velké úsilí a velké peníze. Zejména personální situace je zoufalá.

Místopředseda Lékařské komory si stěžoval, že nyní po úpravách mezd lékařů na Slovensku hrozí, že slovenští studenti medicíny se od nás budou vracet domů. To bychom byli asi už úplně na dně. Pan ministr je ovšem odhodlán situaci čelit a uváděl také konkrétní kroky. Jen aby to nedopadlo jako s tou novelou novely. Komu vlastně  SÚKL sloužil, pokud ne občanům, lékařům a lékárníkům? Zřejmě soukromému byznysu?

Aktivisté zbarvili řeku nazeleno

V sobotu ráno klimatičtí aktivisté v Bernu zbarvili nazeleno vodu v řece Aare. Je to prý pozvánka lidí na klimatickou demonstraci, která se bude konat 30. září. Jsou očekáváni demonstranti z celého Švýcarska. 

Když je Křeček ekonomem, nemůže být zákazníkem

 "Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně snížily o 4,5 procenta. Klesly ceny zeleniny o 12,6 procenta, brambor o 10,3 procenta, vajec o 6,9 procenta, obilovin o 5,6 procenta, mléka o 3,9 procenta a drůbeže o 3,8 procenta. Ceny prasat vzrostly o 1,3 procenta a skotu o 0,4 procenta. V rostlinné výrobě ceny klesly o 26,2 procenta. Nižší byly ceny olejnin o 34,9 procenta a obilovin o 32,3 procenta. Zvýšily se ceny čerstvé zeleniny o 17,7 procenta a brambor o 82,5 procenta," stojí dále ve zprávě ČSÚ.

Snížení cen u některých potravin odráží současnou situaci, kdy je inflace v Česku pomalu na ústupu. "Jsme svědky zlevňování některých typů potravin. Týká se to například mouky, mléčných produktů, ale oproti zimním měsícům je patrné, že některé ovoce i zelenina jsou levnější. Už rozhodně nekupujeme kilogram paprik za 140 korun. Výhled do budoucna je pozitivní, protože od nového roku se sníží DPH na potraviny v rámci konsolidačního balíčku, a také tady máme příslib obchodních řetězců, že se to promítne do koncových cen. Dále se zlepšuje situace na trhu energií, které jsou klíčové při výrobě potravin. Řekl bych, že výhled je velmi pozitivní. Pravdou je, že u některých položek dochází ke stagnaci cen, ale jsem přesvědčen, že u většiny nadále půjdou ceny směrem dolů," uvedl  ekonom Štěpán Křeček v rámci predikce do dalších měsíců.

Celkové zlevňování potravin by každopádně mělo podle ekonoma pokračovat i v následujících měsících. Lze nad situací přemýšlet i tak, že za poklesem cen může stát obava obchodních řetězců z možných kontrol. Proto začaly snižovat své marže.

Kdyby pan Křeček denně nakupoval, musel by si všimnout toho, že obchod jeden den sníží cenu o korunu, druhý den o 2 koruny zvýší. Takže se pořád snižují ceny, ale zákazník platí pořád víc.

30 km/hod už platí v obcích ve Walesu

 V souvislosti se zavedením snížení rychlosti z 50 km/hod na 30 km/hod, k němuž došlo o tomto víkendu ve Walesu, proběhla vystoupila v BBC i lékařka Dr. Hannah Greenberg, jež má zkušeností z nemocniční pohotovosti:

Myslím, že je opravdu důležité pochopit, že 20 mil za hodinu (30 km/h) je pro člověka důležitá hranice, protože jako lidi jsme tak nějak uzpůsobeni k tomu, abychom maximálně odolali síle v rychlosti 20 mil za hodinu.  Někteří lidé jsou schopni běhat rychlostí kolem 20 mil za hodinu. Takže pokud upadnete v této rychlosti, vaše tělo dokáže vydržet ty nárazy. Ale při vyšší rychlosti máte více a více sil, které se přenášejí na lidské tělo a věc je, že na nemocniční pohotovosti vidíte, že důkazy o tom.

 Dříve jsem pracovala na pohotovosti. Vidíte ty důkazy před sebou, pokud jde o pacienty, vidíte, jak zvýšená síla působí na pacienta a co to dělá s jeho vnitřními orgány, s jeho cévami, a také další věc, která se děje při rychlostech nad 20 mil za hodinu, je, že  když je srazí auto ve vyšší rychlosti, lidi se při tom nárazu rychle otočí, a když se někdo takhle převrátí, dostanete úplně jiný vzorec zranění. Dochází k mnohem častějším poraněním hlavy a mnohem větší smrtelnosti zranění, a pokud lidé takový náraz přežijí, mají z takového zranění strašlivé celoživotní následky. Pravděpodobnost úmrtí je  pětkrát vyšší. Oběti se snižují asi o 6 % na každou míli za hodinu. Proto je opravdu důležité, abychom změnili rychlostní limit na 20 mil za hodinu.

Jde o to, že i když dodržujete rychlostní limit, i když dodržujete rychlostní limit 30 mil za hodinu (50 km/h) , pokud do někoho narazíte, máte pětkrát větší pravděpodobnost, že ho zabijete. A ve skutečnosti nehodám předcházíte, pokud jedete pomaleji, protože máte větší povědomí, máte více času na zastavení, takže k nehodě ani nedojde.

Chytré telefony jsou ve školách problémem

Poté, co ministryně školství Šlesvicka-Holštýnska Karin Prien (CDU) navrhla zakázat žákům všech škol používat při vyučování mobilní telefony pro soukromé účely, ozvaly se nesouhlasné reakce. V minulých dnech tento zákaz odmítla dolnosaská vláda.

Ve vládě jsou rozdílné názory. "Žáci základní školy mobily nepotřebují, " řekla ministryně kultury Julia Willie Hamburgová (Zelení). Konstatovala sice, že chytré telefony jsou dnes součástí běžného života, ale školní mládež by je používat neměla, protože ji odvádí od vyučování. Měla by to být záležitost učitelů a vychovatelů, kteří by správně děti informovali o přiměřeném rozumném používání mobilů.

O používání mobilních telefonů ve školách by podle Hamburgové neměla rozhodovat vláda, ale jednotlivé školy, nebo přímo jednotliví učitelé. Už v sou časnosti je na některých školách k použití mobilu třeba výslovný souhlas učitele.

Rusové stále více zbožňují Stalina

 Úsilí o prohlášení Stalina za světce dosahuje v Rusku vrcholu. Podle současného průzkumu v Rusku 50% dotazovaných obdivuje Stalina jako vůdce SSSR. Pro-Stalinští blogeři požadují, aby byl Stalin pravoslavnou církví oficiálně prohlášen za svatého podobně jako car Mikuláš II.

To vzbuzuje několik znepokojivých otázek. Proč lidé v dnešním Rusku neodmítají nelidskou podstatu Stalinského režimu, která byla odhalena už v šedesátých letech?

Vypadá to, že tehdejší lidé měli více soucitu ke Stalinovým obětem, než dnešní Rusové, kteří obdivují Stalina jako silného státníka. Sakralizace Stalina by ovšem nevedla jen k ospravedlnění jeho teroru, ale především k oslavě smrti samotné. Jak jinak vysvětlit slova Ortodoxního kněze, který s povolením církve posvětil nově odhalenou sochu Stalina ve městě Velké Luki.

Když byl dotazován, jak může žehnat Stalinovi, který nechal popravit tisíce ortodoxních kněžích a zničit tisíce kostelů, tak kněz odpověděl: „Ano, Stalin zabíjel. Ale díky němu teď máme tolik mučedníků, ke kterým se můžeme obracet.“

Vyvolávání strachu z imigrantů je vysoký trumf populistů

 Dalo se to čekat. Dalo se čekat, že systematické zneužívání xenofobie se obrátí proti  lidem přemýšlejícím. Taková je povaha populismu, žádná ideová nebo hodnotová integrita. Takže diskuse o imigraci před další sérií voleb v Česku bude opět diktována populisty a seriózní politické strany budou pokračovat v defenzivní pozici.

Je zbytečné vysvětlovat strategickou nutnost imigrace do populačně vymírajícího Česka. Jde také o průběžný penzijní systém a potřebu jeho financování. Nikdo ze skutečných insiderů, čímž vylučuju politické populisty, nepochybuje o nutnosti imigrace, nejen kvůli udržení a rozvoji českého businessu, ale právě i kvůli příjmům v kapitole sociálního systému. Každý ví, že Česko nemá žádnou jinou šanci udržet tempo se světem než udržovat populační křivku vpravo nahoře a snažit se vybavit vlastní lidské zdroje, případně takové lidské zdroje opatřit. 

Z krátkodobého i střednědobého hlediska přitom rozvoj vlastních lidských zdrojů nic neřeší, pouze imigrace. Starobní penze, které tvoří povinnou část výdajů, jsou přitom přímo závislé na výkonu ekonomiky a příjmu z ní. 

Důchodci tak nejspíš zůstanou ve spárech Okamury a Babiše, kteří si je před volbami opět povodí strachem z imigrantů a vládní politici budou z nedostatku politické odvahy, ale i rozumu, nejistě argumentovat tak, aby se vlk nažral, přičemž přijdou o celou kozu. Přitom mají nabito ke strategické změně uvažování o imigraci, které se nemůžeme vyhnout a která je v zájmu těch, kdo byly politickými manipulátory přivedeni do stavu panické hrůzy, kdykoliv toto slovo slyší. 

Ještě je čas to změnit. kdyby se toho někdo chytil, v procesu ryze nestrategické komunikace vlády se to téma rozmělní, případně zmrší do kontraproduktivní podoby. Čas přitom neúprosně běží a účtovat ve volbách..

Dlouhodobá injekce na vysoký tlak byla úspěšně vyzkoušena

 Švýcarská farmaceutická společnost ROCHE seznámila odbornou veřejnost s účinností léku Zilebesiran. Tento lék dokázal prokazatelně snížit tlak krve o  -15 mmHg. Tento lék je vpravován do těla injekční stříkačkou. Injekce byl dávány, buď po 3 měsících, nebo 6 měsících, nebo po 12 měsících. Úspěchu bylo dosaženo především v případech, kdy dosud užívané léky nebyly účinné. 

Nejtěžší formou vysokého tlaku trpí na světě  více než 1,5 miliardy lidí. Ročně umírá v důsledku vysokého tlaku okolo 10 milionu lidí. OPtimální krevní tlak je 125 mmHg na 84 mmHg. V normě normálnho tlaku je 135 mmHg na 89 mmHg. Hypertenze 1. stupně  je 155 mmHg na 94 mmHg. Hypertenze 2. stupně je uváděna při 175 mmHg na 108 mmHg, hypertenze 3. stupně je při vyšších hodnotách.

Putin chce být slavným báťuškou-obnovitelem velkého Ruska

 Cestu k moci má ruský prezident Vladimir Putin do detailu promyšlenou. Bravurně se totiž naučil manipulovat s veřejným míněním. Podle odbornice na autoritářské režimy Ivany Stradnerové se pomocí dezinformací snaží zdiskreditovat Západ. Poté chce obnovit ruskou velikost a vládnout světu.

Vladimir Putin si dlouho připravoval půdu pro invazi na Ukrajinu. Podle Stradnerové vede válku hned na několika rovinách. I když mu samozřejmě jde o vojenské úspěchy, soustředí se hlavně na dezinformace a diskreditaci Západu. Myšlenku, že demokracie je zkorumpovaná a pokrytecká, šíří po celém světě jako lavinu, čímž rozdmýchává spory. Důkazem můžou být například pučisté v Nigeru, kteří po svržení vlády vyvěsili ruské vlajky.

Ohrožení ruské ekonomiky Putinovi prý nedělá starost, má jiné priority. "O to nejde. Jde o ruskou velikost, hrdost a důstojnost. Na tom Putinovi záleží. Chce po sobě zanechat odkaz jako Stalin a Lenin," vysvětlila podle webu news.com.au Stradnerová. Poukázala na to, že ruskému prezidentovi jde o otázku ega. Důkazem může být například fakt, že každý rok utratí desítky milionů eur za oslavu německé porážky u Stalingradu, která se odehrála před 80 lety.

I on sám má totiž takové ambice. "Chce zanechat stopu v historii jako někdo, komu se konečně podařilo obnovit ruskou velikost. Velmi dlouho se na to připravoval. Během prvních 20 let své kariéry zničil liberální opozici a pochopil, jak má se Západem manipulovat," popsala odbornice.

Věděl, že zásadní je, aby ho nepřátelé podceňovali, následně rozpoutal dezinformační válku. "Mnoho lidí na Západě věří, že Rusko nepředstavuje reálnou hrozbu a že jde jen o mafií řízený stát, který je ale jaderně vyzbrojený. Tito lidé musí pochopit, že Rusové neuvažují jako oni. Pro Rusko a Putina je jediným cílem zničit jednotu na Západě," dodala Stradnerová.

Ministr a 8 řetězců

 Pan ministr zemědělství Marek Výborný se ve čtvrtek setkal s představiteli osmi obchodních řetězců v ČR. Uvedl, že „chce znát, zda se ty řetězce chovají v České republice stejně jako v zahraničí“.  Zeptal se přímo zloděje, kde se mu nejlépe krade. To je úplně to nejlepší. V případě řetězců se samozřejmě nemůže jednat o krádež, ale o naprosto legální činnost neviditelné ruky trhu.

Když v neděli ve zmíněném pořadu České televize vyslovil svá podezření vůči chování řetězců, pan Prouza, hájící jejich zájmy, to řekl jasně: dokažte to a podejte stížnost úřadům. Tohle přece musí řešit stát. Pan ministr se má setkávat s řetězci ne proto, aby se od nich něco dozvěděl, ale aby je konfrontoval se zjištěními státní správy, pokud tedy jde o porušování zákonů (a jaké máme vlastně zákony a úřady ve srovnání s Německem…? u nás je jistě všechno vysoce kvalitní). 

Nic nemáme v ruce, ale mohlo by být, že ty řetězce vlastně tady v ČR dělají ve srovnání s Německem ty hrozné věci. Proto se jich půjdeme zeptat přímo, jestli to tak je. A samozřejmě pořádně to rozmázneme v médiích, jak jsme to těm cizákům vysvětlili.

České potraviny mají podle pana ministra jednu z nejvyšších kvalit ve Vesmíru. Kam se hrabou Němci, Rakušané nebo Francouzi a Italové. Řešení pana ministra je řešení chytré horákyně, a je vynikající: Řetězce musí donutit české dodavatele, aby  kvalitu českých potravin dostaly na úroveň Západu. 

Místo uklidněných důchodců máme předražené F-35

 Zatímco někteří umírnění kritikové Fialovy Strakovy akademie se zachmuřenou tváří poukazují na sadu jejích škrtů v sociální sféře či ve školství, tabuizovaným a okázale přehlíženým tématem zůstává absurdní navýšení finančních prostředků na zbrojení a nákup předražených a neefektivních F-35, jakož i podpis takzvané obranné smlouvy mezi ČR a Spojenými státy (DCA).

Putinova invaze v nás vybičovala militaristické pudy a nálady, jež nám znemožňují přemýšlet a jednat racionálně, když se ve sporu s jaderným Ruskem bez nadsázky hraje o zachování lidské civilizace. Jestliže je dlouhodobě opomíjeným segmentem české společnosti školství, proč tomuto klíčovému resortu v době přetrvávajících multikrizí utahovat opasek a ignorovat otřesnou dostupnost vlastního bydlení, a na místo toho pumpovat desítky miliard korun do nákupu nablýskaných amerických zbraní?

Jestliže Severoatlantická organizace není – jak je ostatně zcela zjevné – garantem mírové koexistence evropského kontinentu – ba naopak – nebylo by od věci přemýšlet o vybudování nové funkční bezpečnostní a obranné infrastruktury v Evropě? K čemu vede tohle eskalační úsilí všech aktérů ukrajinské války, kdy je zcela zjevné, že vojenské řešení tohoto nadmíru tragického a zbytečného konfliktu nemůže výhledově fungovat, o čemž mezi řádky hovoří i přední americký generál a další američtí představitelé?

Česká diplomacie je naprosto nesvéprávná a nedovede pracovat jako samostatně uvažující entita. Černínský palác pouze tlumočí oficiální stanoviska Washingtonu, Bruselu a centrály NATO, aniž by se alespoň o píď odklonil od bezduché jestřábí politické linie, kdy je nutné bez reptání podpořit veškeré militaristické a kontraproduktivní kroky Bílého domu v Evropě i na dálném Východě. Prakticky v tomtéž duchu – třebaže nezřídka ještě agresivněji – se vyjadřuje většina novinářů a analytiků, přičemž někdy přicházejí s vysloveně vyšinutými návrhy, jak dovést válku na Ukrajině do „zdárného konce“.

Mezitím si Fialova vláda počíná jako organizovaným zločinem řízená demoliční četa, což v podání staronové mafiánské ODS není nic nového pod sluncem. Tento závod ke dnu doprovázejí na povrch se deroucí děsivé termíny jako kolaps, jež zaznívají i z ekonomicky privilegovaných kruhů. Cožpak jsme od kmotrovské ODS a jejích koaličních přívěsků mohli očekávat něco jiného; nic na tom, že zdiskreditovaná politická opozice – ač je pevně usazena v sedle liberálního marše – je touž měrou zabředlá v úzkoprsém vnímání dynamicky se měnící geopolitické reality, když krátkozrace sází na upadající velmoc, aby s sebou stáhla českou kotlinu zmítanou jednou krizí za druhou, jež tuto úpadkovou trajektorii doprovázejí. (BL)

Rakušané objevují jižní Čechy

Do roku 1918 nebyla mezi českými a rakouskými zeměmi státní hranice s celnicemi. Oddělení historických států bylo pouze symbolické. V pohraničí panoval čilý obchodní ruch mezi českými a rakouskými zeměmi, který byl pro obyvatelstvo zpravidla výhodnější než obchod s vnitrozemími. 

Po roce 1918 vyrostly na hranicích celnice,  což obchod a styky obyvatelstva značně zkomplikovalo, neboť musely být nové kontakty hledány ve vnitrozemí. Po roce 1950 byla na česko-rakouské hranici stažena Železná opona z ostnatého drátu. Po pádu komunistické vlády v Československu byla opona odstraněna, ale kontakty obyvatelstva z blízkosti hraniční čáry byly, a jsou dodnes, hodně opatrné. Dlouhou dobu zasévanou nenávist se okamžitě zlikvidovat nedaří.

Jižní Čechy upoutaly manžele Thomase a Brigitte Samhaberovi z Harmanschlageru , kteří si oblast důkladně prohlédli a na 240 stránkách popsali v knize: "111 Orte in Südböhmen, die man gesehen haben muss“ (111 míst v jižních Čechách, která musí  člověk vidět). V knize nechybí vietnamské obchodní centrum Haihang v Českých Velenicích, dům Egona Schieleho v Českém Krumlově, ani českobudějovická Budvararéna. Popsáno je celkem 111 míst v jihočeském příhraničí. Všech 111 zajímavých míst vyfotografovali Karin a Gerhard Schulovi. V knize jsou odpovědi na otázky jako: Proč má kostka cukru v Dačicích postaven pomník, Kde se dá chodit nad korunami stromů, kde achimisté dělali ze zlata pivo, kde je rybník, jemuž se říká Svět.  

Autoři píší: JIžní Čechy jsou nevyčerpatelnou studnicí přírodních krás i lidského  umu. V kraji lze najít nejstarší památky i nejmodernější umělecká díla, lze při vonícím bramboráku, dobrém pivu či zmrzlině posedět v zahradních restauracích, navíc ve zdánlivě spícím kraji překvapuje smysl pro švejkovský humor.