Více než 1 600 vědců, včetně dvou laureátů Nobelovy ceny, podepsalo prohlášení, že „neexistuje žádná klimatická nouze“. To, že by toto prohlášení získalo pozornost mainstreamových médií, je bohužel nepravděpodobné, ale je velmi důležité, aby si lidé uvědomili, že masová klimatická hysterie a destrukce americké ekonomiky ve jménu změny klimatu musí skončit.
„Klimatologie by měla být méně politická a klimatická politika by měla být více vědecká,“
uvádí deklarace podepsaná 1 609 vědci, včetně laureátů Nobelovy ceny Johna F. Clausera a Ivara Giaevera
Prohlášení dodává:…„Vědci by se měli začít transparentně zabývat spoustou nejistot a přeháněním ve svých předpovědích globálního oteplování, zatímco politici by měli nezaujatě vyhodnocovat skutečné náklady a údajné přínosy svých politických opatření týkajících se klimatických změn….“
„Geologický výzkum odhalil, že klima Země se měnilo po celou existenci naší planety, během níž se střídala přirozená studená a teplá období. Malá doba ledová skončila teprve v roce 1850. Není proto překvapením, že nyní zažíváme období oteplování.“
„Oteplování je mnohem pomalejší, než bylo předpovídáno.“
„Propast mezi tím, co se děje ve skutečnosti a co nám říkají modely, naznačuje, že současná věda je od skutečného pochopení změny klimatu ještě daleko.“
„Klimatická politika se opírá o neadekvátní modely, které mají mnoho nedostatků a nejsou jako nástroje politiky ani vzdáleně věrohodné. Nejen že zveličují účinek skleníkových plynů, ale ignorují například i fakt, že obohacování atmosféry CO2 je prospěšné….“
„Globální oteplování nezvýšilo frekvenci přírodních katastrof. Neexistují žádné statistické důkazy, že globální oteplování zintenzivňuje hurikány, záplavy, sucha a podobné přírodní katastrofy nebo že zvyšuje jejich výskyt. Existuje však dostatek důkazů, že opatření ke snížení emisí CO2 jsou jak škodlivá tak i nákladná.“
„Klimatická politika musí respektovat jak vědeckou, tak i ekonomickou realitu. Nic jako klimatická nouze neexistuje, a proto není důvod k panice a poplachu. Důrazně odmítáme škodlivou a nerealistickou politiku nulových emisí CO2, které mají být dosaženy v roce 2050. Je třeba usilovat o přizpůsobení se změnám, místo snahy o jejich zmírňování. Adaptace bude úspěšná bez ohledu na příčiny oteplování.“
Profesor Steven Koonin, bývalý náměstek pro vědu na ministerstvu energetiky USA za Obamovy administrativy, dnes profesor na Newyorské univerzitě a vedoucí pracovník Hooverova institutu, je autorem bestselleru z roku 2021 „Unsettled: What Climate Science Tells Us, What It Doesn’t, and Why It Matters“ (Nejistota: Co nám klimatologie říká, co nám neříká a proč je to důležité). V knize uvádí, že to, co o klimatických změnách říkají pro laiky těžko čitelné a komplikované vědecké zprávy, je během jejich přežvýkání do nejrůznějších souhrnných zpráv pro média a politické publikace zcela překrouceno.
„Je mnoho možností, jak lze výsledky výzkumu překroutit – náhodně i záměrně – protože původní vědecké informace procházejí jedním filtrem za druhým, aby byly přizpůsobeny různým cílovým skupinám…. A výsledkem toho je, že jsme všichni naprosto špatně informováni o tom, co věda říká o klimatu….“
Profesor Koonin dodává: „Tiskové zprávy a různá shrnutí americké vlády a OSN samotné vědecké zprávy přesně neodrážejí…. Významní odborníci na klima (včetně mnoha autorů vědeckých publikací) jsou z některých mediálních převyprávění jejich vědeckých poznatků na rozpacích.“
V nedávném rozhovoru profesor Koonin poznamenal, že ho kolegové varovali, aby neříkal veřejnosti ani politikům pravdu o změně klimatu.
„Učili mě, že jako vědec mám říkat celou pravdu. A nechat politiky, aby situaci zhodnotili a zabývali se nákladovou efektivitou a tak dále,“ řekl Koonin
Poznamenal také nemorálnost postoje, který žádá rozvojový svět, aby omezil emise, když v těchto regionech tolik lidí stále ještě nemá přístup ani k elektřině. A pak je tu nemorálnost strašení mladších generací: podle výzkumů z ledna 2022, věří 84 % amerických teenagerů, že pokud se klimatická změna nebude efektivně řešit, tak „pro budoucí generace bude příliš pozdě, a některé oblasti planety budou naprosto neobyvatelné.“
Samozřejmě by bylo užitečné prozkoumat, co lze udělat pro zmírnění problémů způsobených člověkem, jako je „ozonová díra„, která se nyní uzavírá, ale změna klimatu není apokalyptickou nouzovou situací a je třeba se jí zabývat bez toho, že by to negativně ovlivnilo životy stovek milionů lidí, kteří již nyní žijí v extrémní chudobě.
Zdá se však, že Bidenova administrativa si nedělá starosti s rozšířením chudoby a masovým hladomorem, které budou důsledkem nedostupnosti levné a spolehlivé energie v rozvíjejících se zemích, a inflace způsobené raketově rostoucími cenami. Někteří chudí Američané si již dnes „mohou stěží dovolit jedno jídlo denně.“
A pak jsou tu umělé problémy, způsobené dovozem drahé (její cena se opět blíží 100 USD za barel) – často špinavější – ropy od nepřátel Spojených států, jako je Rusko a Venezuela, místo toho, abychom ji doma těžili mnohem levněji. Bidenova administrativa se také nezdá být znepokojená tím, že dokud Čína a Indie budou spalovat uhlí – Komunistická strana Číny plánovala v roce 2022 zprovoznění dvou nových uhelných elektráren týdně – tak snadno anulují veškeré pokroky USA v oblasti snižování emisí. Čína a Indie údajně v emisích uhlíku dohromady překračují „všechny vyspělé země“.
Bidenova administrativa se také nezdá být znepokojena tím, že instalací větrných turbín podél pobřeží Atlantiku zabíjí divokou zvěř, ptáky a mořské živočichy a ničí rybářský průmysl, ani tím že zavedení elektromobilů zlikviduje prakticky celý průmysl údržby automobilů (elektromobily nepotřebují tak rozsáhlou běžnou údržbu), a ani tím že lithiové baterie nejen sem tam samy od sebe explodují, ale že jejich výměna stojí tisíce dolarů. Bidenova administrativa dokonce chce prosadit, aby na elektřinu byla i vojenská technika – například tanky – jako kdyby uprostřed cizích pouští v případě konfliktu byly nabíjecí stanice. Navíc, podle NBC News, sopky, nedbající výkonných nařízení prezidenta USA, „naprosto zastiňují globální emise CO2 způsobené lidskou činností.“
Bidenova administrativa se ani neobtěžuje jednat podle svých vlastních klimatických zjištění. V březnu 2023 zveřejnil Bílý dům zprávu o dopadu klimatických změn na americkou ekonomiku. „Tato zpráva podkopává všechna tvrzení o probíhající klimatické krizi a hrozící katastrofě,“ napsal profesor Koonin v červenci 2023.
„Autoři této zprávy by měli být pochváleni za to, že poctivě doručili pravděpodobně nevítaná konstatování, i když tento aspekt své zprávy nezdůrazňovali. Zbytek Bidenovy administrativy a její spojenci – klimatičtí aktivisté – by měli zmírnit svou apokalyptickou rétoriku a přestat se svou hysterií kolem ‚klimatické krize‘. Přehánění dopadů, naléhavosti a neodvratnosti klimatické hrozby dává vznikat neuváženým politickým rozhodnutím, které by mohly být pro lidstvo rušivější a nákladnější než jakákoliv změna klimatu.“
„Jsem přesvědčen, že už nikdo nemůže popírat dopad klimatické krize. Stačí se podívat kolem sebe. Historické povodně. Opakuji, historické povodně. Intenzivnější sucha, extrémní vedra a ohromné lesní požáry způsobily katastrofické škody.“ř ekl Biden ve svém komentáři k hurikánu Idalia novinářům v Bílém domě 30. srpna 2023.
Nevadí, že velká část změny klimatu je zjevně způsobena slunečními erupcemi, se kterými nemůžeme nic dělat a které na rozdíl od komerčních subjektů nenabízejí nikomu granty. A ironií je, že zničující lesní požáry jsou bohužel „ekology“ díky jejich odmítání nechat z lesů odstraňovat suchou biomasu vlastně ještě zhoršovány, protože by to narušilo ekosystém. Ten pak „naruší“ až ten katastrofický požár.
Expert na klima Bjørn Lomborg navrhuje, že biliony dolarů potřebné k řešení problému změny klimatu by mohly být využity lépe:
„Toto není argument, abychom nedělali nic, ale abychom to dělali chytřeji. Abychom zajistili přechod od fosilních paliv, musíme zrychlit výzkum a vývoj, a tak snížit cenu zelené energie. Měli bychom investovat do všech možností včetně jaderné fúze, jaderného štěpení, skladování energie, biopaliv a dalších zdrojů energie.“
„Svět bude schopen a ochoten přejít na zelenou energii pouze tehdy, pokud bude zelená energie levnější než fosilní paliva. Jinak jsou dnešní vysoké ceny energií jen slabým odvarem toho, co nás čeká v budoucnu.“
Robert Williams je výzkumník žijící v USA.
