Pondělí 27. listopadu 2023
Rada přijala nařízení, které má vytvořit jednotné přístupové místo k veřejným finančním i nefinančním informacím o podnicích a investičních produktech v EU. Jde mimo jiné o zprávy z oblasti tzv. ESG, podle kterých investoři budou moci posoudit, jak moc jsou dané společnosti zelené, rozmanité a správně politicky angažované (viz např. směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti). Vytvoření jednotného místa má usnadnit dohledání těchto informací, což je prý nezbytné „pro uspokojení rostoucí poptávky po investičních a diverzifikovaných finančních produktech zaměřených na environmentální a sociální oblast a oblast správy a řízení a pro nasměrování kapitálu k těmto produktům“.
Rada také přijala tzv. Akt od datech. Jde o nařízení, které stanoví pravidla ohledně přístupu k datům vytvářeným ve všech hospodářských odvětvích v EU a jejich využívání. Výrobci a poskytovatelé služeb budou povinni umožnit svým uživatelům přístup k datům generovaným používáním jejich výrobků nebo služeb a opětovné použití těchto dat. Uživatelé budou mít právo sdílet tato data se třetími stranami.
Na straně EU byl dokončen proces ratifikace dohody o volném obchodu s Novým Zélandem. Dohoda vedle obchodu obsahuje také závazky ohledně udržitelného rozvoje (Komise zdůrazňuje, že jde o první dohodu, která v této věci začleňuje nový přístup EU oznámený ve sdělení Síla obchodních partnerství: společně za zelený a spravedlivý hospodářský růst). Ratifikace Novým Zélandem se očekává v prvním pololetí roku 2024.
Rada přijala doporučení na podporu tzv. sociální ekonomiky, respektive hlavně tzv. subjektů sociální ekonomiky, jimž se má usnadnit přístup k financování, trhům a veřejným zakázkám. Subjekty sociální ekonomiky jsou prý takové subjekty jejichž činnost se řídí společnou hlavní zásadou: „před ziskem upřednostňují zájmy lidí, jakož i sociální a environmentální účely“.
Úterý 28. listopadu
Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu směrnice, která má usnadnit zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do energetického systému, a postupně nahradit zemní plyn. Jde o další návrh z balíčku Fit for 55, který je stěžejní součástí Zeleného údělu. Každou takovou politickou dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.
Středa 29. listopadu
Ursula von der Leyenová prohlásila, že brexit by měl být v budoucnu zvrácen. Politici to prý s vystoupením Británie z Unie zbabrali a mladá generace to musí napravit (“We goofed it up, you have to fix it.“).
Bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi se zase nechal slyšet, že Evropská unie se musí přeměnit ve stát. Unie je podle něj v kritickém momentu, kdy se její model růstu rozpustil a ona musí ho znovu objevit. A právě proto, aby to dokázala, prý potřebujeme její přerod ve stát.
Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu revize směrnice o průmyslových emisích. Jde o zpřísnění standardů pro emise škodlivých látek (oxidy síry, oxidy dusíku, amoniak, prach, rtuť a další těžké kovy) do ovzduší, vody a půdy. Tato iniciativa je součástí Zeleného údělu a souvisí s jedním z jeho doplňkových cílů mimo rámec klimatu, totiž dosáhnout do roku 2050 nulového znečištění.
Komise předložila balíček legislativních návrhů k právům cestujících, respektive turistů. Změny by se měly dotknout zejména stávajících předpisů o právech cestujících v různých druzích dopravy a tzv. směrnice o zájezdech. Cílem je prý zlepšit zážitky cestovatelů posílením jejich práv, a to mimo jiné na základě zkušeností získaných v době pandemie covid-19.
Čtvrtek 30. listopadu
V Dubaji ve Spojených arabských emirátech začíná 28. klimatická konference OSN (COP28), která bude trvat do 12. prosince. Unie přijíždí jako vždy s velkými plány. Bude apelovat na to, aby smluvní strany přijaly rychlá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů v tomto desetiletí. Chce také prosazovat přijetí globálních cílů v oblasti energetiky, které by zahrnuly:
ztrojnásobení celosvětové kapacity energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení míry zvyšování energetické účinnosti do roku 2030;
dosažení dohody o postupném ukončení používání fosilních paliv bez omezování emisí;
zajištění toho, aby ve spotřebě fosilních paliv bylo dosaženo vrcholu před rokem 2030;
postupné ukončování dotací na fosilní paliva.
Obecný vyjednávací postoj EU je dostupný zde, informace Komise o různých aktivitách EU během konference je zde. O tom, že na loňské konferenci Brusel s podobnou pozicí příliš nezabodoval, jsem psal v článku Se Zeleným údělem jako kůl v plotě.
Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně:
návrhu směrnice, která má chránit novináře a ochránce lidských práv před zneužívajícími soudními řízeními (tzv. strategické žaloby proti účasti veřejnosti, „SLAPP“) a
návrhu Aktu o kybernetické odolnosti, který má upravit požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky.
Konala se výroční konference Evropské obranné agentury (EDA). Vystoupili zde i Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel, kteří svorně horovali pro další rozvoj obranné politiky EU. Von der Leyenová prohlásila, že obranná strategie EU může být úplná jen tehdy, pokud vezme v úvahu potřeby Ukrajiny – ta by podle ní měla být zapojena do některých unijních obranných projektů. Michel zase uvedl, že potřebujeme „skutečnou evropskou obranu pro naší ambiciózní geopolitickou unii“ a také nanesl myšlenku „evropských obranných dluhopisů“.
Aby toho nebylo málo, Rada přijala závěry o duševním zdraví.
Pátek 1. prosince
Ursula von der Leyenová vystoupila na zahájení dubajské klimatické konference. Řekla mimo jiné, že COP28 bude o ambicích, cílech a financích. Globální emise skleníkových plynů prý musejí kulminovat v roce 2025 (k tomuto smělému apelu se sluší poznamenat, že Světová meteorologická organizace nedávnouvedla, že žádný konec vzrůstajícího trendu vypouštění skleníkových plynů není nadohled) , musí se odstavit fosilní paliva, potřebujeme silný trh zelených dluhopisů a více zpoplatnit uhlík.
Žádné komentáře:
Okomentovat