Zákony, které mají přinést reformy a zlepšit situaci jsou prý už připravené, během dvou let vládnutí Fialovy vlády na nich ministerstvo pod vedením ministra Válka pořádně makalo. Z toho, co pan ministr říkal v nedělním pořadu, nelze než udělat jasný závěr o tom, že hlavní problém je ve zdravotních pojišťovnách. Válek vzrušeně tvrdil, že dnes je vlastně jedno, u které pojišťovny člověk je, že pojišťovny nemají motivaci se starat o to, aby péče byla dostupná a smysluplně strukturovaná, naopak jejich přístup celou situaci ve zdravotnictví prý jen zhoršuje.
Takový přístup je sympatický, zabývá se věcnou stránkou problémů. Proti tomu pan prezident Pavel radí vládě, aby vylepšila komunikaci. Prý máme v republice kvalitní odborníky na komunikaci, kteří mohou vládě pomoci. Vláda by měla vysvětlit veřejnosti hlavně to, že za mnohé negativní jevy současnosti nemůže. Není jisté, že komunikace s veřejností může třeba pomoci lidem, kterým dramaticky poklesly reálné příjmy. Lidé si řeknou: dobře, nemůžete za to, ale my potřebujeme někoho, kdo by to řešil.
Diskutovali také tři bývalí ministři financí: Mertlík, Rusnok (dříve také guvernér ČNB a dnes hlavní poradce superholdingu rodiny Kellnerových Amalar) a Pilný. Zmínili se o zbrojařském průmyslu. Prý doba je taková, že potřebujeme ozdravit rozpočet a peníze musíme vzít tam, kde jsou.
Rusnok pomocí působivé gestikulace rukama ukazoval, že tady a tady je hodně peněz, tady peníze zase chybí, a my nemáme ten kanál, jak ty peníze dostat z místa, kde je jich moc, na místo, kde je jich málo. Ano, tak je to jednoduché. Žádné komunikační dovednosti tuhle prostou realitu nezmění. Naopak všichni, kdo se snaží svou komunikací zastřít věcnou povahu našich problémů, se podobají tomu, kdo by mluvil na zahnívající slepé střevo v těle pacienta v naději, že komunikací dojde k operaci. Pacient zemře.
Nedávno prezident Nejvyššího kontrolního úřadu prohlásil, že hlavní problém této země je hospodářský růst, pan Rusnok vysvětloval, že bez nadějných očekávání v růst HDP tohoto státu nelze čekat, že tu někdo bude chtít investovat své peníze, zejména ne banky, které posílají obrovské peníze do zahraničí svým matkám. Prý je možné po nich chtít, aby ty peníze investovaly u nás pouze za předpokladu naděje v hospodářský růst. I v tomto případě bude asi lepší místo nějaké chytré komunikace, která potahá banky za nos ve snaze jim vysvětlit, že naděje je tam, kde je ve skutečnosti beznaděje, něco s tím HDP reálně udělat.
Žádné komentáře:
Okomentovat