Inflace česká největší

Přijmout euro? Samozřejmě ano, ale primární důvody jsou jiné než tlumení inflace.

 Obchodníci a výrobci. Zcela definitivně se u nás na inflaci podepsala léta 1990 až 2010. Sklidili jsme dnes neblahé dědictví tří věcí: 

a) Klausovi se podařila koncentrace agroprůmyslu do pár gigantů, které si mohou vybírat odběratele zemědělské produkce

b) Města úspěšně přilákala oligopol několika silných prodejních řetězců, 

c) Klausova neviditelná ruka trhu udělala ze státu pozorovatele praktik produkčního průmyslu i obchodních řetězců.

Co dělá ÚOHS? Nic. ZEJMÉNA v naši situaci (pár silných subjektů ovládajících trh) musí být antimonopolní úřad, ale i obecně vláda silná a musí konat. Otázka nezní: "je lepší zasahovat do ekonomiky více nebo je lepší zasahovat méně?", ale KDY, proč a jak zasahovat (a kdy ne). A tady zásah přijít měl - jednoznačně.

Síla řetězců. Předvádějí demonstraci síly: od nejapného "vyjednání" slevy jednoho výrobku na jeden týden v jednom řetězci (kdysi-ministr Nekula) až k situaci, kdy nejdříve u vlády vytlačí snížení DPH na potraviny o 3 % ("aby došlo ke snížení cen") a jakmile to vejde v platnost, ohlásí zvýšení cen o 10 % od Nového roku. (Přitom cena zdrojových potravin, tj. vstupů, klesla o 17 % meziročně).

 Počítejme celkovou inflaci. Je potřeba počítat nikoli meziroční inflaci, ale celou za kritické období dvou let (viz druhá infografika). Inflace 11/21 - 11/22 činila 16,2 %, inflace 11/22 - 11/23 pak dalších 7,3 %, dohromady tedy dvouletá inflace, tedy zvýšení cen během dvou let je 23,5 %. Zvýšení průměrné mzdy v dvouletém období pak činilo 13,8 %. Zchudnutí (vím že to je nepřesný pojem, tedy: "o kolik si za svou výplatu mohu koupit méně") za dva roky činilo 10 %. U lidí s nižší než průměrnou mzdou pak bylo zchudnutí ještě větší a hlavně bolestivější.

 Další příčiny dvouleté inflace:

a) extrémní "nalití" peněz do ekonomiky. Dělaly to i jiné státy, ale náš přístup byl velmi špatně cílený - nezachraňoval, ale přelil se do úspor, které pak přispěly k většímu utrácení a tudíž k vyšší inflaci.

b) nemalý vliv měl i systémový zásek 100 mld Kč při úpravě daně z mezd, který opět nepomohl chudším, ale bohatším, tedy opět přispěl k veselejšímu utrácení a tedy "roztáčel kola inflace", jak říkají ekonomové.

c) nemalý kus inflace byl skutečně "vnesený". Výrobní charakter naší ekonomiky (tím se často chlubíme...) vyžaduje velké množství surovin a energií. Ty extrémně vyletěly a skutečně zvýšily výrobní náklady, tedy i výsledné ceny.

 Co mohla dělat vláda lépe? Po bitvě každý generál, ale přesto:

a) ihned po vypuknutí "násobných krizí" (válka, energie...) měla vláda vrátit zpět těch 100 mld daňového záseku. Je krize - musí se na řešení solidárně podílet všichni.

b) být rychlejší a razantnější ve stropování energií. Svou pomalostí vzbudila nervozitu na trhu, ceny vyeskalovaly a pak se to hůře vrací zpět.

c) samozřejmostí měla být dohoda o cenách s předními výrobci a řetězci.

d) SAMOZŘEJMĚ měla být aplikována windfall tax zpětně za rok 2022. Dnes vidíme, jak směšné bylo ji neaplikovat zpětně, ale telegrafovat ji dopředu...

e) a samozřejmě by věci přispěla příčetnější politika ČNB, která nejdříve váhala se zvýšením úrokových měr a nyní váhá s jejich poklesem.