Dotace pro malozemědělce v Polsku

 Polská vláda navrhuje zavést oddělené přímé platby pro malé zemědělské závody. Tato platba je určena zemědělcům z menších závodů, kteří často nejsou schopni plnit podmínky stanovené velkým závodům. 

 

Monitorovací výbor  plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 vydal kladné stanovisko ke změně pro malé závody. Cílem změny je implementovat platby pro malé farmy na roky 2024-2027 s přihlédnutím k následujícím předpokladům: platba bude poskytnuta zemědělcům, kteří splňují podmínky pro podporu základního příjmu. Platba bude nasměřována na hospodářství o výměře 1 ha až 5 ha, a to s paušální sazbou 225 EUR/ha. Zemědělec využívající platby pro malé farmy bude moci rovněž požádat o přechodnou vnitrostátní podporu. Realizace plateb pro malé farmy je reakcí na požadavky zemědělců a zemědělských organizací.

 Podle údajů Agentury pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství (ARiMR) požádalo v kampani v roce 2023 o platby pro malé farmy přibližně 196 000 zemědělců, kteří celkem obdělávají 525 000 ha. 

Zavedení plateb pro malé závody vstoupí v platnost dnem následujícím po dni schválení plateb Evropskou komisí. Umožní zemědělcům do 5 ha žádat o platby pro malé závody v období 2024-2027. Sazba tje vyšší než součet běžných sazeb dvou základních plateb, tedy základní podpory příjmu a doplňkové redistributivní podpory příjmu.

  Realizace plateb pro malé farmy na období 2024-2027 bude zahrnovat tyto změny ve finančním plánu: alokace prostředků na výše uvedené platby z obálky určené na přímé platby ve výši cca 184,6 mil. EUR/rok. Výše byla stanovena za předpokladu, že podpora pokryje 50 % plochy farem do 5 ha zemědělské půdy.

Další lidé uhořeli v elektroautomobilu

Při nehodě automobilu poháněném elektrickým proudem u obce Bissendrf v dolnosaském okrese Osnabrück uhořeli dva dospělí lidé, desetileté dítě bylo s vážnými popáleninami dopraveno do nemocnic.

Řidič elektroautomobilu nezvládl řízení těžkého vozu a sjel do příkopu, kde auto začalo hořet. Záchranářům se podařilo vyprostit desetileté dítě a vrtulníkem ho dopravit do nemocnice. Řidič a další cestující zemřeli v plamenech.

Mimo asi 50 hasičů a záchranářů byli přivoláni psychologové a pastorové, kteří museli uklidňovat svědky drastické podívané a příbuzné uhořelých. 

15. týden 2024 v EU

 Pondělí 8. dubna 2024

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu na prodloužení pozastavení dovozních cel a kvót na dovoz ukrajinského zboží do EU o jeden rok (od 6. června 2024 do 5. června 2025). Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Evropský inspektor ochrany osobních údajů vydal svou výroční zprávu za rok 2023.

Úterý 9. dubna

Zástupci hlavních zastřešujících politických stran na evropské úrovni podepsali před komisařkou Věrou Jourovou kodex chování před volbami do Evropského parlamentu.

Komise zveřejnila srovnávací přehled státních podpor, který se týká výdajů na státní podporu v roce 2022. Přehled podle ní ukazuje, že i přes výrazné snížení státní podpory v roce 2022 oproti roku 2021 členské státy i nadále podporovaly podniky postižené krizemi způsobenými koronavirovou pandemií a válkou na Ukrajině.

Středa 10. dubna

Evropský parlament schválil deset legislativních návrhů k reformě evropské migrační a azylové politiky, označovaných jako migrační pakt. Pro hlasovalo 322 europoslanců, proti 266 a 31 se zdrželo. Nyní již zbývá jen formální přijetí ze strany Rady a dlouho diskutovaný soubor opatření se stane skutečností.

Komise vydala sdělení, ve kterém shrnuje výsledky tzv. dialogů o čisté transformaci. Šlo o diskusní setkání se zástupci průmyslu a odborů o naplňování Zeleného údělu. Z dialogů prý vyplynulo, že je potřeba soustředit se na: účinný a zjednodušený regulační rámec, opatření k řešení cen energií, moderní infrastrukturu, snadnější přístup k financování a silnější jednotný trh v globálně konkurenčním prostředí.

Čtvrtek 11. dubna

Evropský parlament přijal rezoluci požadující zahrnutí práva na umělé přerušení těhotenství do Listiny základních práv EU. Pro hlasovalo 336 europoslanců, proti 163, zdrželo se 39.

Pátek 12. dubna

Rada definitivně přijala novou směrnici o energetické náročnosti budov. Ta přináší zpřísnění energetických a emisních požadavků na nové i stávající budovy. Hlavním cílem je zajistit, aby od roku 2030 byly všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi a aby do roku 2050 byly na budovy s nulovými emisemi přestavěny stávající budovy.

50.000 krav je chováno v jedné stáji.

 Poušť Rub al-Chálí v Saúdské Arábii je největší písečnou pouští na Zemi s rozlohou 780 000 km2. V ní se nachází jedna z největších mléčných farem na světě.

Na farmě Al-Safi je při venkovní teplotě 55 stupňů vzduchu chováno 50 000 dojnic. Každá stáj je dlouhá cca 500 m a je určena pro 1500 krav. Požadavky na vodu této pouštní farmy XXL jsou enormně vysoké. Zásoby podzemní vody pomalu docházejí. Podzemní voda je čerpána z hloubky 2 km. Je teplá 70 stupňů Celsia a musí se chladit.

V boji proti tepelnému stresu zvířat používají saúdští farmáři ventilátory a vodní rozprašovače. Zajišťují tak ve stájích stálou teplotu 27 stupňů. Na výrobu 1 kg mléka se ve velkokapacitním kravíně spotřebuje 100 litrů vody. To odpovídá spotřebě vody 80 milionů litrů denně při celé produkci mléka.

Krávy jsou dojeny roboty, a to čtyřikrát denně. Průměrná užitkovost je 40 kg mléka za den. Celkem tse nadojí asi 800 000 kg mléka denně. Každý den se narodí přibližně 65 telat.

Krmivo je dováženo z celého světa. Aby se spotřeba vody v poušti ještě více nezvyšovala, nesmí se v zemi pěstovat žádné pícniny. Farma potřebuje 1300 t krmiva denně. Kromě sena jsou do krmné dávky zařazeny i kukuřičné lupínky z USA. Vzhledem k téměř stoprocentního obsahu sušiny v krmivech jsou produkovány výkaly s podobným obsahem sušiny. Co se s nimi stane se ve zprávách neuvádí. Jsou vyváženy jako hnojivo, nebo mizí v moři?

Jak uvádí "RTL", krmivo bude v budoucnu pocházet z afrického státu Súdán. Farma Al-Safi tam chce podle vlastních slov společně vybudovat velkou zemědělskou společnost. V budoucnu bude farma dodávat kukuřici, proso a trávu pro pouštní kravíny v Saúdské Arábii.

Podle NTV byla farma Al-Safi založena v roce 1981. Budovala ji saúdská královská rodina. Al Safi se brzy stala největší mlékárnou na světě. Podíl v mlékárně má francouzská mlékárenská společnost Danone. V roce 2001 získal a 50,1% podíl. Mléko se používá k výrobě mléčných nápojů, jogurtů a sýrů pod značkou "Al Safi Danone", celkem přes 80 mléčných výrobků.

V Polsku dostávají přímé platby malozemělci.

 Zatímco v ČR mezi malé zemědělské závody chtějí být zařazeny ty s výměrou  do 500 ha, v Polsku jsou to závody menší než 5 ha.

Polský monitorovací výbor strategického plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 přijal usnesení o zavedení plateb pro malé závody do 5 ha v roce 2024. Mají se tím nahradit všechny ostatní typy přímých plateb, včetně ekologických režimů.

Platby pro malé farmy jsou zavedeny usnesením výboru č. 66 a mají být realizovány v letech 2024-2027. Podmínky pro udělení platby budou obdobné jako v roce 2023. To znamená, že k nim mají přístup jen zemědělské závody s výměrou do 5 ha zemědělské půdy.

Sazba platby bude podle polského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova činit 225 EUR (5.705 Kč)/ha. Nahrazuje všechny ostatní typy přímých plateb, včetně ekologických režimů. To ale neznamená, že zemědělec využívající tuto platbu nemůže získat více peněz.

Zemědělci žádající o platby pro malé farmy budou moci žádat i o přechodnou národní podporu (tedy o doplňkovou základní platbu)  a plošné platby v rámci druhého pilíře SZP (tj. platby pro LFA, ekologické platby, agroenvironmentálně-klimatické platby, platby za zalesňování).

 Díky tomuto řešení budou moci zemědělci podnikající na malých plochách získat podporu ve zjednodušené podobě, která po nich nevyžaduje splnění všech podmínek stanovených pro ostatní platby.

Přestože kampaň pro přijímání žádostí o přímé platby na rok 2024 již probíhá, - podle ministerstva zemědělství - možnost využití plateb pro malé farmy ještě vyžaduje souhlas Evropské komise.

Mezitím do 8. dubna letošního roku ARiMR již přijalo přes 85 000 žádostí o přímé platby pro malé závody pro rok 2024. 

Štěstí přichází z východu

 V České republice máme „štěstí“ v tom, že k nám přišly statisíce lidí z Ukrajiny, Moldavska, Rumunska a dalších křesťanských zemí. Tito lidé mají zájem pracovat a pracují. Tito lidé ochotně přijímají české zvyky a rychle se přizpůsobují českému prostředí. Dokonce existují studie, které potvrzují zájem velké části této masy lidí v České republice trvale zůstat. 

Na západě Evropy je situace zcela odlišná, ve Francii a Anglii dochází už delší dobu k odstrašujícímu potlačování k potlačování evropských tradic. Díky velkorysé sociální politice dávek se do  podobné situace dostává nyní i Německo. Ze zhruba 3,9 milionu příjemců sociální podpory je 2,5 milionu těch, kteří mají „migrační pozadí“. Na německém pracovním trhu přitom chybějí statisíce zaměstnanců. Jenže nekvalifikovaní imigranti, bez znalosti řeči, bez potřebných dovedností a někdy i snahy ucházet se o práci, tuto mezeru jen stěží někdy zaplní.

Mezi mladými muži, kteří do Německa přijdou, nepřevládá snaživost jako u imigrantů v 60. a 70. letech minulého století. Převážná část současných migrantů nemá zájem o práci a parazituje na sociálním systému Německa. Navíc, imigranti tohoto typu nemají ani zájem na integraci do evropské společnosti, neakceptují „evropské hodnoty a zvyky."  

Stalo se o vánocích: „Pět nebo šest teenagerů přišlo za mnou. Řekli, že jsou muslimové. Obestoupili mě a žádali, abych svlékl masku Santa Klause, protože Německo už je ‚jejich země‘. Pak se na mě vrhli a pokoušeli se ze mě kostým servat. Současně mě uráželi a nadávali mi." 

Doufejme, že díky přílivu dalších křesťanských imigrantů z východu Evropy se v roce 2050 v českých zemích nebude slavit Ramadán, jako se nyní slaví ve Francii, ale křesťanské Velikonoce. 

Vlci ztrácejí plachost. Ochránci se radují.

 Poblíž městysu Windhaag bei Freistadt, který se nachází zhruba tři kilometry od česko-rakouské hranice, došlo k dalšímu setkání vlka s člověkem. Podle hornorakouských médií tam mělo jedno ze zvířat sledovat třináctiletou dívku, když šla běhat. 

O incidentu informoval hornorakouská televize ORF. Došlo k němu nedaleko městysu Windhaag bei Freistadt. Třináctiletá dívka šla běhat, když potkala v lese dva vlky.  K setkání mělo dojít jen pár stovek metrů od jejího domova okolo 18. hodiny. V lesním porostu měla dívka slyšet šustění, uvedla pro ORF její matka Anita Affenzeller.  „Najednou před ní stáli dva vlci. Pak se přiblížil jeden vlk. Jen se otočila a utekla, jak nejrychleji mohla,“ sdělila matka. Jedno zvíře mělo dívku pronásledovat, zmizelo v lese, když vyběhla na pole. 

Úřady o incidentu informoval otec. Zástupci Horního Rakouska chování zvířat označili za atypické a nebezpečné, uvádí ORF. Doposud byli zabiti dva vlci. Horní Rakousko před nedávnem umožnilo odstřel jednoho ze zvířat po dalším setkání, tentorkát s rodinou. Nařízení platilo čtyři týdny, během kterých se zvíře neobjevilo.  

Pokud se podobný incident v oblasti v příštích čtyřech týdnech stane znovu, bude se rozhodovat o tom, zda bude odstřel povolen.“ O setkání informovala i další média. Dívka byla několik prvních pár dní po setkání v šoku. „Jsme zemědělci a ochrana zvířat je pro nás důležitá. Ale nemůže to být tak, že se nemůžete beze strachu ze smrti pohybovat ani po vlastním pozemku,“ uvedl pro web otec dívky.  

Na české straně hranic lidé vlky občas potkají. Před nedávnem vlci u Volar na Prachaticku roztrhali ovce a berana. „Můžu to potvrdit. Jako orgán, který zjišťuje škody a vystavuje protokol, jsme byli u toho a zjišťovali, zda to způsobil vlk. V tomto případě jsme to potvrdili, protože ty znaky tam byly vcelku jasné,“ uvedl  mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. Vlci měli překonat pevný drátěný plot a dřevěnou salaš. V zabezpečení ohrady měla být ale tři slabá místa, kterými se šelmy do ohrady dostali. Chybět měl například elektrický ohradník, uvedl mluvčí NP Šumava. 

Jan Dvořák zároveň vyvrátil, že by se měli lidé bát chodit po okolí. „Vlci na Šumavě už nějaké desetiletí jsou a díky bohu neregistrujeme žádný útok na člověka. A věříme, že tomu tak bude i nadále. Nemůžeme to samozřejmě vyloučit, ale v absolutní většině lidé vlka většinou ani nepotkají,“ uzavřel Dvořák. Od roku 2017, kdy se na Šumavě utvořila první vlčí smečka v novodobých dějinách, vyjížděli zaměstnanci Správy NP Šumava k desítkám případů. 

Medvědi přibývají i v Pyrenejích

 Počet medvědů hnědých ve francouzských Pyrenejích se zvyšuje. Na základě pozorování a nalezených stop Francouzská agentura pro biologickou rozmanitost (OFB) předpokládá, že síť medvědů hnědých   v roce 2023 je tvořena 83 kusy.

V předchozím roce to bylo 74 až 76 medvědů, jak agentura uvedla v úterý. V roce 2023 se narodilo 16 medvíďat. Před rokem 1995 medvědi v horách na hranicích se Španělskem téměř vymizeli. Od té doby jejich populace opět pomalu roste, a od roku 2006 asi o deset procent ročně. 

Medvědi způsobují problémy majitelům hospodářských zvířat. V loňském roce došlo ve francouzské části Pyrenejí k 349 útokům medvědů hnědých, při nichž bylo zabito nebo zraněno 552 hospodářských zvířat. Ve srovnání s předchozím rokem útoků přibylo. 

K plašení medvědů mohou majitelé domácích použít gumové projektily, pokud poplachové náboje a světlice nestačí. Nutností je, aby zemědělci provedli všechna nezbytná opatření k ochraně svých stád.

Nezbývá než více bohatnout nebo chudnout

 Samozřejmě je otázka, co to znamená „uskromnit“. Podle nových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která lze najít v článku na Seznamu, na který odkazuji dole, nejvíce na krizi doplatila nejchudší desetina populace. 

Tito lidé museli v roce 2022 vyjít každý měsíc s částkou o 750 korun nižší než rok předtím. Samozřejmě 750 korun má zcela jinou váhu, pokud to platí někdo, kdo vydělává 50 tisíc měsíčně, ve srovnání s tím, když to platí někdo, kdo má minimální mzdu nebo důchod. Chudí lidé přišli celkově o téměř desetinu svých příjmů. Desetina může být opravdu hodně. Právě v případě chudých. Tato desetina může lidi, chudé lidi, přitlačit ke dnu. Máte-li skutečně nízké příjmy, každá stokoruna může být citelná, každá stokoruna vás může přiblížit hladu, ztrátě bydlení, strádání.

Středostavovské domácnosti přišly ve srovnání s těmi nejchudšími podle ČSÚ jen o dvacetinu svých příjmů. To znamená, že měly na hlavu měsíčně až tisíc korun méně než rok předtím, jenže je to tisíc korun z jiného celkového příjmu. Nebylo by fér, kdyby ten poměr byl stejný? Nebo nebylo by fér vlastně to, kdyby ti nejchudší nemuseli nést břemeno krize vůbec? Myslím, že by to tak mělo být.

Příjmové nůžky se přitom mezi chudými a těmi, kdo jsou na tom lépe (o těch skutečně bohatých se v článku výmluvně nemluví, přitom jsou jich prý, jak se tam dočteme, tři miliony), stále rozevírají. To chceme skončit tím, že tu budou lidé umírat hlady, zatímco jiní budou mít stále více a více? Bere-li se pořád dokola těm nejchudším, někde to má přece své dno. Člověk nemůže žít ze vzduchu.

Kdyby se poměr z let 2017-2019 udržel, měly by nejchudší rodiny v roce 2022 o tisíc korun na osobu více, než ve skutečnosti měly. Kam tohle vede jinam než do katastrofy? A proč? Jaký má smysl mít stále větší podíl příjmů na úkor chudých? Něco zcela jiného je situace, kdy se zvedá příjem všem a kdy bohatí právem bohatnou na tom, že společnost jako celek, včetně těch nejchudších, prosperuje a bohatne.

Na druhou stranu lze v článku najít velmi výmluvný odstavec tohoto znění:

„Na nejchudší pětinu domácností, do níž patří především rodiny nezaměstnaných, samoživitelek, případně zaměstnanců s minimální mzdou, přitom nemířila žádná speciální pomoc vlád Andreje Babiše ani posléze Petra Fialy.“

Budeme v tom pokračovat? Jakou logiku tohle má? Proč se to vůbec děje? A proč se to férově neřekne lidem jako volební program? Třeba: chceme, aby chudí byli ještě chudší, a bohatí ještě bohatší! Hnutí ANO a ODS v tom splývají.

Praha má víc úředníků než Brusel

 Opravdových úředníků, o nichž se vždycky říká, že jich je moc, tedy lidí pracujících na různých úřadech a ministerstvech, je v Praze zhruba 80 tisíc. To není na první pohled moc, když si ale uvědomíme, že celou Evropskou unii, všechny její agendy po celé Evropě úřednicky „provozuje“ 60 tisíc úředníků, zdá se tento počet u země s jedenácti miliony obyvatel (ke konci minulého roku se uvádí 10,9 mil.) přece jen dost vysoký. 

Ale nakonec podstatný je výkon, což v tomto případě znamená rychlost, plynulost a vstřícnost vyřizování potřebného, ne až tolik absolutní počet úředníků. Kdyby státní správa šlapala uživatelsky příjemně a snadno, nikdo by se ani na počet lidí v úřadech neptal. A nikdo by si ani nevšiml, kolik jich v úřadech je.

To je vlastně jádro problému úřednické a veřejné agendy v Česku: začíná se u čísel, končí se u lidí, nikoli naopak. Projektuje se, přidává a škrtá na papíře, aniž by si někdo nutně představoval, jak to bude prakticky fungovat. Výkazy v rozpočtech jsou magnetickým centrem české politiky. Praxe jakýsi otravný doplněk.

Český stát (výdaje veřejného sektor) ročně spotřebuje necelých 45 % HDP, což je zhruba průměr EU. Daleko robustnější stát, který vydá až 58 % všeho bohatství, co se v zemi vytváří, mají například ve Francii. Dříve se tomu říkalo státní monopolní kapitalismus, dnes přebujelý sociální stát. Dvacet let se mluví o tom, že tento stát je v dnešním světě mrtev, a dvacet let je v celé Evropě znovu oživován a resuscitován. Česko nevyjímaje. Ze sociálního státu se postupně stala jeho nová verze – lidskoprávně nárokový stát

Česká politika a s ní celá společnost si nejprve musí udělat jasno, jak velký by místní sociální stát měl být, jaké nároky má nově naplňovat, teprve potom hledat peníze, přesouvat je v systému nebo začít škrtat. Převládající populistický duch české politické krajiny, kterému se obtížně brání i dnešní vládní strany slibující původně „normální hodnotovou politiku“ a v níž se nakonec má každému splnit skoro všechno, dává tušit, že místo boje o efektivitu čísel půjde o další skluz směrem ke státu jako nejsilnější a nejsoucitnější korporaci ve společnosti.

Tendence k většímu a silnějšímu státu jsou tu jasně viditelné, a nejsou to jen vize vychytralých populistických politiků hrajících si s náladami lidu, nýbrž, jak se z volebních preferencí zdá, skutečně ta nejvroucnější přání velké většiny občanů. Štíhlý, efektivní a výkonný stát zemřel 

Požár poutního kostela v Chlumu u Třeboně

 V pondělí 25. března 2024 vypukl požár v barokním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně. Devíti hasičským jednotkám se podařilo požár uhasit, přesto byla poškozena střecha a varhany. Škoda byla odhadnuta nejméně na 10 milionů korun. Jak městys Chlum u Třeboně, tak českobudějovické biskupství vyhlásily sbírky na opravu jedinečné památky.

Kostel v Chlum byl dostavěn v roce 1745. Jeho stavbu financoval majitel chlumského panství Jan František z Fünfkirchenu. Stavba kostela byla poděkováním Panně Marii za záchranu života. Poblíž zámku si hrabě z Fünfkirchenu okolo roku 1735 nechal postavit střelnici. Při prohlídce staveniště se střecha náhle zřítila. Pán vyvázl bez většího zranění, stavitele, který ho doprovázel, střecha zabila. Pán  to považoval za zázrak, který měl v budoucnosti měl být připomínán novým kostelem na vrchu. Zároveň s kostelem byla postavena křížová cesta

Zajímavostí je, že jména dvou majitelů Chlumu u Třeboně (dříve nazýván Chlumec) figurují u vzniku dvou velkých válek. Členové rodu Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberku, kvůli jehož vyhození z okna Pražského hradu v roce 1618 vypuklo české stavovské povstání a Třicetiletá válka, byli vlastníky Chlumu do roku 1691. Od nich jej koupili Fünfkirchenové. Od roku 1834 Chlum patřil rodu Stadion-Tannhausen a od roku 1861 Habsburkům-arcivévodům d'Este. Kvůli atentátu na Ferdinanda d´Este v roce 1914 vypukla První světová válka.

Zámek v Chlumu u Třeboně

Ferdinand de Este a jeho rodina se zúčastňovali bohoslužeb v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu. Lavice na kterých sedávali doposud jsou zachované. V chlumeckém kostele bylo dětem Ferdinanda dEste oznámeno úmrtí rodičů v Sarajevu.

12. týden 2024 v EU

 Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.

Pondělí 18. března 2024

V Radě se uzavřel proces přijetí tzv. aktu o kritických surovinách. Jde o jeden z významných předpisů Zeleného údělu. Nová úprava má být základem pro budování kapacit EU a posilování odolnosti jejích dodavatelských řetězců ve vztahu k vybraným surovinám, které jsou nezbytné pro průmysl, jakož i pro Zelený úděl a digitalizaci.

Komise oznámila zahájení vyjednání mezi EU a Švýcarskem o prohloubení vzájemných vztahů.

Rada pijala závěry o zelené diplomacii, které se týkají prosazování klimatických a dalších environmentálních cílů EU v mezinárodních vztazích.

Úterý 19. března

Rada schválila dlouho připravovanou reformu statutu Soudního dvora EU. Soustavu unijních soudů na jejím základě čekají významné změny. Jde především o to, že část rozhodování bude přenesena z vlastního Soudního dvora na Tribunál, tj. bývalý Soud prvního stupně.

Předseda Evropské rady Charles Michel publikoval úvahu o obranné politice EU s názvem „Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku“. V tomto klíčovém okamžiku globální historie podle něj „Evropa musí být připravena na obranu a čelit naléhavosti hrozby“.

V Radě se uzavřel proces přijetí směrnice, která má chránit novináře a ochránce lidských práv před zneužívajícími soudními řízeními (tzv. strategické žaloby proti účasti veřejnosti, „SLAPP“).

Středa 20. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně prodloužení pozastavení cel a množstevních omezení na dovoz zboží z Ukrajiny o jeden rok (do 5. června 2025). Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Komise přišla s návrhem směrnice, která by zavedla harmonizovanou unijní úpravu stáží. (Doposud se této oblasti na úrovni EU dotýkalo jen doporučení Rady z roku 2014, které chce nyní Komise nahradit novým, které by doplňovalo navrženou směrnici.)

Komise také předložila akční plán pro řešení nedostatku pracovních sil a dovedností.

Čtvrtek 21. března

Komise udělila 23 městům „značku mise EU“, což má být ocenění za jejich úsilí o dosažení klimatické neutrality. Jsou mezi nimi mimo jiné Barcelona, Soluň nebo Florencie. Prvních deset měst obdrželo označení už v říjnu 2023.

V Bruselu se konal první „summit jaderné energie“. Představitelé zemí podporujících jádro (z EU i mimo) vyzvali k obnově jaderné energetiky. Na akci vystoupila i Ursula von der Leyenová, která připustila, že jaderné technologie mohou hrát významnou roli při přechodu na čistou energii, respektive pro dosažení klimatických cílů EU. Dodal bych k tomu, že jde o další náznak toho, že v důsledku změněné geopolitické situace a energetické krize jaderná energie přestává být v EU v nemilosti.

Soudní dvůr EU vydal rozsudek, kterým s odloženým účinkem zrušil nařízení 2019/1157, které vyžaduje při žádostech o vydání průkazů totožnosti povinné ukládání dvou otisků prstů žadatele. Soud totiž shledal, že rozhodnutí bylo přijato na nesprávném právním základě. Jde o jeden z méně typických příkladů, kdy Soudní dvůr nerozhodl kompetenční otázku „prointegračně“. Před pravomocí, k jejímuž použití stačila kvalifikovaná většina v Radě (čl. 21 odst. 2 SFEU), dal přednost jiné, kde se vyžaduje dosažení jednomyslnosti (čl. 77 odst. 3 SFEU).

Pátek 22. března

Komise navrhla zvýšení cel na dovoz obilí a obilných výrobků z Ruska a Běloruska. Tato cla by měla prakticky vést k zastavení dovozu. Opatření by se nemělo dotknout tranzitu do třetích zemí.

Čtvrtek 21. března a pátek 22. března

V Bruselu se konalo zasedání Evropské rady. Hlavními tématy byly válka na Ukrajině, bezpečnost a obrana, situace na Blízkém východě, zemědělství, migrace a další rozšiřování EU. Evropská rada mimo jiné

deklarovala odhodlanost EU v souvislosti s rostoucími hrozbami a bezpečnostními výzvami „zvýšit svou celkovou obrannou připravenost a schopnosti tak, aby odpovídaly jejím potřebám a ambicím“;

odsouhlasila zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou;

potvrdila politické priority vytyčené v roční analýze udržitelného růstu v rámci evropského semestru;

vyjádřila otřesení nad kritickou humanitární situací v Gaze, přičemž poprvé výslovně vyzvala k okamžité humanitární přestávce v bojích, která bude směřovat k udržitelnému příměří, bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí a poskytování humanitární pomoci.

POZOR! Slovo cikán je rasistická urážka.

Petr Rada se jako hlavní trenér na lavičce Dukly Praha pravděpodobně nějakou dobu neobjeví. Zkušený pětašedesátiletý trenér byl potrestán disciplinární komisí na osm měsíců zastavením činnosti z důvodu rasistické urážky, které se údajně dopustil v utkání Dukly Praha proti Zbrojovce Brno. Trest zatím není pravomocný.

Dukla Praha aktuálně vévodí druhé nejvyšší soutěži, což mnoha lidem z různých důvodů není příjemné, takže  nyní se tým z Julisky bude muset obejít bez trenéra Petra Rady. Ten totiž obdržel osmiměsíční trest za rasistické urážení soupeře.

Incident se stal v 17. kole, kdy Dukla doma hostila Zbrojovku Brno. V utkání padlo šest branek a týmy se nakonec o body rozdělily.

Rada dle komise rasisticky urazil i trenéra Zbrojovky Tomáše Polácha, kterého měl nazvat cikánem. Trest zatím není pravomocný.

K trestu dostal zkušený kouč pokutu 80 tisíc korun. Výše trestu je „nízká“ i z toho důvodu, že se neprokázalo, že by mělo být urážek více.

„Na základě zprávy technického delegáta LFA a také dle záznamu z kamer bylo prokázáno, že kouč Dukly Praha Petr Rada skutečně směřoval směrem k lavičce Zbrojovky Brno urážku s rasistickým podtextem, a DK LFA ho proto potrestala zákazem činnosti na osm měsíců a pokutou 80 tisíc korun.

Rozhodnutí není pravomocné a pan Rada má možnost se proti němu odvolat,“ řekl předseda Disciplinární komise Richard Baček.

Imigranti posilují Českou republiku

 "V loňském roce se do České republiky přistěhovalo o 94 672 lidí více, než se z naší země vystěhovalo. To způsobilo celkový nárůst počtu obyvatel České republiky na 10,9 milionu lidí," doplnil dále pro ŽivotvČesku.cz ekonom.

Na konci roku 2023 měla Česká republika 10 900 555 obyvatel. To bylo o 73 026 obyvatel více než na konci roku 2022. Počet zemřelých v loňském roce dosáhl na úroveň 112 795 lidí, což bylo o 7 424 lidí méně než v předešlém roce. Počet narozených v loňském roce klesl na 91 149 dětí. O rok dříve se narodilo 101 299 dětí, jak uvádí data ČSÚ.

Jelikož v loňském roce zemřelo více lidí, než se narodilo dětí, dosáhla Česká republika záporného přirozeného přírůstu ve výši 21 646 lidí. Růstu počtu obyvatel jsme dosáhli prostřednictvím migrace. V loňském roce se k nám přistěhovalo 141 263 lidí. Přitom naši zemi opustilo 46 591 lidí.

"V loňském roce došlo k meziročnímu poklesu počtu sňatků o 6 552. Celkově se jich uskutečnilo 48 268. Počet rozvodů v roce 2023 dosáhl úrovně 19 453, což bylo o 393 rozvodů méně než v roce 2022. Počet dětí, které se nedožily prvních narozenin, klesl na 200. To naši zemi řadí mezi nejlepší na světě v eliminaci úmrtnosti dětí krátce po narození," dodal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček.

Na švýcarských silnicích v roce 2023 zemřelo 236 lidí

Švýcarsko počtem obyvatelstva 9 milionů se blíží České republice, v počtu dopravních nehod za rok 2023 se dosti výrazně liší. Na švýcarských silnicích loni zemřelo jen 236 lidí. To bylo o pět méně než v předchozím roce. Počet těžce zraněných se tam zvýšil. Dostal se tak na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Loni bylo při švýcarských dopravních nehodách těžce zraněno 4096 lidí, jak ve čtvrtek oznámil Spolkový silniční úřad (Astra).  V předchozím roce jich bylo 4 002. To odpovídá nárůstu o 2,3 procenta.

Ze 75 usmrcených řidičů aut zemřelo 38 v důsledku nepřiměřené rychlosti (+5,6 %), 27 v důsledku nepozornosti nebo rozptýlení (-27,0 %) a 26 (-7,1 %) pod vlivem alkoholu.

Při nehodách motocyklistů zemřelo 50 lidí, o čtyři více než v předchozím roce. Těžce zraněno bylo 1160 motocyklistů (+9,1 %).

Zvýšil se i počet smrtelných nehod na kole, a to o sedm na 26. Počet těžce zraněných cyklistů však klesl o 4,7 procenta na 733.

Naopak klesl počet usmrcených jezdců na elektrokolech, z 23 na 16 . Počet těžce zraněných v této kategorii vzrostl o 6,3 procenta na 595 osob.

Zvýšil se i počet usmrcených chodců, z loňských 24 na letošních 42. Ukazuje se, že přechody pro chodce samy o sobě nepředstavují bezpečnost. Je proto důležité aby řidiči více dbali na situaci na přechodech, na osvětlení, středové ostrůvky a frekvenci chodců.

Urážení zemědělců právem silnějšího je česká specialita

 Při čtení článku o zemědělství od jakéhosi Viléma Baráka, ve středečních Lidových novinách, mne nejdříve napadl výrok svérázného herce a filozofa Jana Wericha o tom, že nad jistým typem lidí nelze zvítězit, nesmí se však přestat s nimi bojovat. Bojuji, když podle dlouholetých zkušeností vím, že konečným vítězem každé bitvy musí být Praha a bílé límečky. 

"Tato naprosto marginální a současně privilegovaná společenská skupina, má sílu k vydírání," píše jistý typ, který na otázku minstra zemědělství: „Co byste jedl, nebýt  zemědělců?“ odpovídá slovy dítěte předškolního věku: "To, co koupím v supermarketu."

"Evropští dezoláti demonstrují proti ukrajinskému obilí," pokračuje pisatel v urážkách všech zemědělců. Vrcholem autorovy klasické pražské propagandy je věta: "Naši i unijní zemědělci radostně naskočili na vlnu zdražování a šroubovali ceny, co to šlo." Tato věta svědčí o autorově naprosté neznalosti potravinového trhu. Kdo pracoval 70 let v zemědělství, ví, že zemědělec nikdy nemohl diktovat ceny, vždy musel počkat na to, co mu odběratel dá.

Dál se článkem s dávkou nesmyslných lží nehodlám zabývat. V duchu mě posedlo přání, aby se vrátily válečné poměry, jaké byly za protektorátu, kdy se českým zemědělcům a českému venkovu dařilo nejlépe v historii, někdy lépe než lidem ve městech. To zřejmě byl pádný důvod k poválečnému uvěznění ministra zemědělství Adolfa Hrubého a dalších členů vlády.

 Jeden nikdy neví, co se může v nenápadné války na východě vyklubat. Bylo by však zajímavé sledovat Baráka s potravinovými lístky v supermarketu. 

10. týden 2024 v EU

Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. EU slavila MDŽ.

Pondělí 4. března 2024

V Radě se završil proces přijetí tzv. aktu o interoperabilní Evropě. Ten by měl zajistit digitální propojení orgánů veřejné správy v rámci EU a umožnit plynulé poskytování veřejných služeb přes hranice.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech. Cílem má být mimo jiné zajistit větší ekologičnost obalů a snížit množství odpadu, který z nich vzniká. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Úterý 5. března

Komise a vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku představili první unijní strategii pro obranný průmysl, která by měla stanovit „jasnou a dlouhodobou vizi pro dosažení připravenosti obranného průmyslu v Evropské unii“. Zároveň Komise předložila návrh na vytvoření Evropského programu obranného průmyslu (EDIP), který má v období 2025–2027 zajistit pro toto odvětví 1,5 miliardy eur z rozpočtu EU.

Středa 6. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně několika legislativních návrhů, a to:

tzv. aktu o kybernetické solidaritě, který má posílit spolupráci členských států v oblasti kybernetické bezpečnosti;

návrhu, který směřuje k usnadnění předávání soudního řízení v trestních věcech do jiného členského státu;

reformy tzv. Jednotného evropského nebe, tj. úpravy řízení letového prostoru;

návrhu nařízení o zákazu uvádění produktů pocházejících z nucené práce na trh EU.

Dohody ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

Čtvrtek 7. března

Ursula von der Leyenová získala oficiální nominaci Evropské lidové strany (EPP) pro kandidaturu na předsedkyni Komise na druhé funkční období.

Komise vyzvala zemědělce k účasti v on-line průzkumu, na základě kterého chce získat představu o administrativních překážkách, kterým zemědělci čelí. Toto opatření souvisí s nynějšími demonstracemi nespokojených zemědělců.

Pátek 8. března

Unijní orgány jako obvykle slavily mezinárodní den žen. Ursula von der Leyenová a předtím také Komise spolu s vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku vydali při této příležitosti svoje prohlášení.