Zuzana Čaputová:: Prečo som sa rozhodla nekandidovať

Úprimne ma mrzí, že sklamem tých, ktorí očakávali moju kandidatúru. Musím to, samozrejme, rešpektovať. Zároveň však považujem za veľmi dôležité, aby som bola úprimná k sebe a k ľuďom. Na tom som stavala svoju kampaň a celý výkon svojho mandátu. Ak by som sa tej úprimnosti nedržala, išla by som proti tomu, na čom som svoj vzťah s verejnosťou stavala.

Zároveň si uvedomujem, že celá hĺbka alebo šírka dôvodov, ktoré stoja za mojím rozhodnutím, je neprenosná. Je nevysvetliteľná iným ľuďom aj s ohľadom na ochranu mojich blízkych a ich súkromia. Môžem sa len trúfalo alebo odvážne uchádzať o dôveru ľudí v zmysle, že ak mi dôverovali pre prístup k výkonu politiky a k hodnotám, tak o tieto isté kvality som opierala aj hľadanie správnej odpovede o kandidatúre.

 

24. týden v EU

 Celý týden neustávala diskuse o dohodě členských států ohledně souboru legislativních návrhů v oblasti azylu a migrace z 8. června a především pak o tzv. „povinné solidaritě“. Karolina Stonjeková k tomuto sousloví vtipně poznamenala, že „vyšší metou by byla snad už jen povinná láska“. Tvrdý odsudek přišel od Václava Klause.

Toto téma je každopádně na podrobnější rozbor. Na tomto místě bych zatím připomněl jeden svůj dávnější text z doby původní diskuse o Dublinu IV, kde jsem zamýšlenou možnost vykoupení se z přidělení migrantů přirovnával k Fantomasově dani z práva na život. Zdá se, že se k tomuto receptu opět vracíme, ačkoli daň má být tentokrát mnohem nižší.

Pondělí 12. června

Polská ministryně pro klima Anna Moskwová oznámila, že Polsko napadne u Soudního dvora EU nedávno přijaté nové emisní normy pro automobily, které mají znamenat konec prodeje aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035.

Úterý 13. června

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně digitalizace postupu udělování víz. Podle nových pravidel má být zavedena možnost podat žádost o vízum online a stávající vízový štítek bude nahrazen digitálním vízem. Dohodu ještě musí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Středa 14. června

Komise vystoupila proti Googlu s tím, že podle jejího předběžného posouzení tato společnost porušuje v EU pravidla hospodářské soutěže na trhu s digitální reklamou a měla by část této své obchodní činnosti prodat. Google s názorem Komise nesouhlasí.

Čtvrtek 15. června

Soudní dvůr EU definitivně zamítl žaloby několika Britů, kteří napadli dohodu o brexitu a příslušné rozhodnutí Rady, když mimo jiné tvrdili, že v důsledku těchto aktů byli zbaveni práv občanů EU. Podle SDEU je ztráta statusu občana Unie automatickým důsledkem plynoucím výhradně ze svrchovaného rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie, a nikoli z dohody o vystoupení nebo rozhodnutí Rady.

Zelený úděl a věda

Připojuji odkaz na nový článek Zelený úděl a věda, kde obhajuji tezi, že jedním z předpokladů pro legitimní rozhodování o Zeleném údělu a o celé otázce klimatu je desakralizace klimatické vědy a její snesení z pomyslného Olympu, odkud si zvykla udávat směr, zpátky na zem. Musíme se zbavit fascinace vědou a slepého následování jejích pokynů. Demokratické instituce by měly znovu převzít autoritu i plnou odpovědnost, a ne být tiskovými mluvčími vědců a vykonavateli jejich vůle.

Německé vepřové maso dostalo značku kvality

 V pátek 16. června německý  Spolkový sněm povolil označovat vepřové maso vyrobené v dobrých chovatelských  podmínkách označovat zvláštní známkou kvality. Zákazník se dozví kde a jak bylo zvíře chováno. 

Němečtí zemědělci tento krok politiků vítají, i když ho označují jako první vlaštovku na jaře. Zatím má být znám původ jen čerstvého vepřového masa na trhu, zemědělci však požadují,  aby i jinde spotřebitelé věděli zákazníci odkud maso pochází, měli by to vědět i hosté restaurací. Stejným způsobem by mělo být označováno i maso hovězí, skopové, drůbeží a jiné. Rovněž výrobky z masa by měly být označeny známkou o způsobu výroby. Němečtí zemědělci mají obavy, že například uzeniny budou vyráběny z levného masa dovezeného ze zahraničí, například z Jižní Ameriky.

Obchodní řetězce tvrdí, že původ masa dobrovolně samy označují několik let. Od letošního podzimu bude německé vepřové maso dostávat černobílé logo, na kterém bude vždy uveden jeden z pěti způsobu výkrmu prasat (druh stáje, bio, pastva). Řetězce zákon berou na vědomí, ale své původní značení u masa nechají.

Demonstrace proti vlkům

K demonstraci proti ochraně vlků  v severoněmeckém Aurichu vyzvaly obyvatelstvo, především zemědělce, Zemský svaz (LsV), Východofriský svaz pro ochranu přírody(FVN). Požadují na severním pobřeží zónu bez vlků, kde by ovce nebyly vystaveny týrání a zabíjení.

Na demonstraci přijelo asi 3000 lidí. Organizátor akce veterinář Hansjörg Heeren řekl, že jednou se musí politici probudit. Vyzval ke změně zákona. Motto protestu bylo: "Vlky ve východním Frisku si nemůžeme dovolit. Jasně říkáme NE!" Bezpečnost pasoucích se zvířat na východofríském pobřeží je v tom, že oblast bude úplně bez vlků. Podle současného právního stavu mohou být výjimečně odstřeleni jen ti jedinci, kteří se naučili překonávat ploty.

Na demonstraci přišli i lidé z protifašistické organizace Rhauderfehn, protože měli obavy, že demonstraci proti vlkům využijí  k viditelnění pravicoví extremisté .

Ukradené zemědělské stroje míří do Ruska

 Ve venkovských oblastech Spojeného království je kriminalita dlouhodobým problémem. V letošním roce však došlo k prudkému nárůstu. Konkrétně se zvýšil počet krádeží zemědělských strojů a vybavení, které by měly být posílány prostřednictvím černého trhu do sankcemi postiženého Ruska. 

„Je to doslova jako pandemie. Kdekoliv zaparkujete, není nic v bezpečí,“ okomentovala situaci Eveey Hunter, provozovatelka farmy v Hertfordshire.

Krádeže stavebních a zemědělských strojů vzrostly v Anglii a Walesu v prvním čtvrtletí letošního roku o více než 300 procent, uvádí Andrew Huddleston, šéf britské Národní jednotky pro venkovskou kriminalitu.

Balíček od veselé vlády

  Neříkejme hop, dokud jsme kondiční balíček nepřeskočili. Pirát Lipavský (a nejen on) se dal veřejně slyšet, že ekonomický diletant z Opavy je fakt ekonomický diletant a ke všemu ještě neomalený nadutý lhář.  

Senátorka Němcová slyšela i ruskou trávu růst, když vnitřní hlas jí špitl, že české odbory má na výplatní listině ruský nepřítel, který chce zničit voňavou vládu českých ekonomických zázraků. Co si pak myslet, když odborníci nevěřícně koukají do ozdravného balíčku a kroutí hlavou nad absolutní neschopností ministra financí. Dnes se konečně objevila částka, která vyrazila zuby i dech ekonomům široko daleko. Za pět měsíců pilné pravicové práce Stanjura překonal letošní plán v kategorii státního utrácení. 

Nechtěli jsme zvyšovat, vážně nechtěli, ale museli jsme, vážně museli. Upřímně jsme věřili vlastním předvolebním výmyslům, ale Covid, Putin, Babiš… no, však už to znáte.

Dnes tedy šetříme. Ekonomické kejkle  ODS naložily na deficitní káru už plus mínus něco kolem půl bilionu peněz.

Nutné šetření se však nesmí dotknout rodin s dětmi, což je další Jurečkova báseň. Jak už se potvrdilo, vládní inflace sice dopadá nejvíce na důchodce a invalidní zvlášť, a proto slavný balíček prorodinné vlády dopadne nejvíce na tuto kategorii. A to dnes Stanjura hrozí dalším šetřením.  Věda, platy a další běda. Na dluh se přeci žíti nedá, dodá bytový politik Hladík a s mazaným úsměvem mrkne na Jurečku, který pro důchodce zajistil dluh na zdravotním i jiném pojištění. Jurečka zarazí důchodcům utrácet peníze za léky, brýle, hole, kolečková křesla, protézy, naslouchátka atd. Vše jen pro rodinu s malými dětmi!

Aby nešťastní rodiče a hladové děti měli veselejší život, tak jim Jurečka zařídil nulovou spotřební daň na tiché víno. Moravští vinaři by ztratili možnost konkurovat, kdyby „krabicové čučo“ bylo o pár korun dražší. Víno nesmíme danit, protože by to bylo ohromně náročné a malí sklípkaři by to nezvládli. Zdaníme raději komunitní energetiku. Malý sklepník  je něco víc, nese totiž kulturní tradici poblitých alejí.

Dotace pro OZE jsou sice plně pod ochranou zákona, ale ani s tímto si vláda práva a spravedlnosti nedělá hlavu. Stejně si poradí s ČEZ a stejně to zaplatíme vše, my občané. Od morbidní tiskové konference vlády pana Fialy bylo jasné, že všechna ta vznešená Hausnumera ozdobená devíti nulami si elektrikář Stanjura vycucal asi z prstu. 

Po zhruba dvou týdnech je rovněž jasné, že se Fiala by se měl Stanjury jako zcela zbytečného a neschopného ministra okamžitě zbavit, pokud nechce škodit České republice další roky. Za předvedený výkon by Stanjuru vyhodili na hodinu z každého zaměstnání.

22. týden 2023 v EU

 EU přistupuje k Istanbulské úmluvě. Evropský parlament nechce maďarské předsednictví v Radě. Jednotný patentový soud zahájil činnost.

Úterý 30. května

Komise vyjádřila silné znepokojení nad novým polským zákonem, který vytváří zvláštní výbor pro vyšetřování ruského vlivu na vnitřní bezpečnost Polska v uplynulých letech. Toto opatření prý vyvolává obavy, že by mohlo vést k vyloučení některých jednotlivců z možnosti ucházet se o veřejné funkce, aniž by proběhl spravedlivý soudní proces.

Středa 31. května

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně nových opatření pro boj proti nadměrnému mořskému rybolovu. Dotčená reforma společné rybářské politiky se týká monitorování rybolovu a sledování původu rybářských produktů. Dohodu ještě musí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Komise předložila návrh nařízení, které by upravilo přeshraniční aspekty ochrany zdravotně postižených, respektive nemohoucích dospělých osob. Nařízení by upravilo mezinárodní soudní pravomoc, rozhodné právo a uznávání a výkon rozhodnutí v těchto věcech. Komise také vybízí členské státy, které nejsou smluvními stranami Haagské úmluvy o ochraně dospělých osob z roku 2000, aby k ní přistoupily. (ČR úmluvu ratifikovala v roce 2012.)

Čtvrtek 1. června

Rada definitivně schválila přistoupení EU ke kontroverzní Istanbulské úmluvě. Unie jako celek bude smluvní stranou ve vztahu k těm složkám úmluvy, které spadají do její pravomoci. (Istanbulské úmluvě, která je nebezpečným, ideologicky motivovaným nástrojem genderismu, se věnuji v článku Istanbulské úmluvě se vyhněme obloukem.)

Evropský parlament přijal další z již dlouhé řady rezolucí, ve kterých plísní Maďarsko za údajné nedodržování zásad právního státu a základních práv. Tentokrát dokonce zpochybnil schopnost Maďarska zvládnout jeho nadcházející předsednictví v Radě v druhé polovině roku 2024. Konkrétně uvedl, že si klade otázku, „jak bude Maďarsko moci věrohodně plnit tento úkol … vzhledem k tomu, že nerespektuje právo EU a hodnoty zakotvené v článku 2 SEU ani zásadu loajální spolupráce“ a požádal Radu, „aby co nejdříve nalezla vhodné řešení“ s tím, že v opačném případě by mohl EP „přijmout vhodná opatření“.

Svou činnost zahájil Jednotný patentový soud (UPC) a spolu s ním se začíná uplatňovat úprava jednotných unijních patentů. Obojí prozatím bude fungovat jen ve vztahu k některým členským státům – v tuto chvíli jde o Rakousko, Belgii, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko.

V moldavské Bulboace proběhl druhý summit Evropského politického společenství, které sdružuje země EU, většinu dalších evropských států a také Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii.

Komise předložila pět legislativních návrhů, které mají reformovat pravidla EU v oblasti námořní bezpečnosti a předcházet znečištění vody způsobené loděmi.

Pouze odstřel celých vlčích smeček pomůže chovatelům ovcí

V Dolním Sasku sílí střet zemědělců s ochránci vlků. Němečtí chovatelé hospodářských zvířat požadují odstřel vlčích smeček, odstranění (odchycení)  jednoho tzv. problémového vlka nemá smysl. Požadoval to na tiskové konferenci v Berlíně generální sekretář Německého rolnického svazu Bernard Krüsken. "Pokud nebudou vlčí smečky zlikvidovány bude to prakticky ekonomická poprava chovatelů hospodářských zvířat."

K požadavkům zemědělců se připojila většina obyvatelů dolnosaských vesnic. Proti odchytu vlků je ministr zemědělství  Christian Meyer (Strana zelených): "Odchyt vlka je stejně nezákonný jako jeho odstřel, odporuje to zákonům EU i Německa. Vlk je přísně chráněným živočichem." 

Švýcarský dvůr hledá nájemce

 Bern, hlavní město Švýcarska má 144.000 obyvatel, a také zemědělský dvůr Elfenau, kterého se nehodlá zbavit, jak by učinila většina českých měst a obcí, ale inzeráty hledá na dvůr nájemce od roku 2025, kdy současný pachtýř odchází do důchodu. Městský dvůr vznikl v roce 1820, současné budovy byly postavené v roce 1962. Jedná se o obytnou budovu, stáje a sklady. Dvůr obdělává 17 ha půdy. 

Město dvůr Elfenau hodlá držet a provozovat i v budoucnu.  Pokusy o přeměnu na stavební parcely už v minulosti byly, ale kvůli odporu obyvatelstva se neuskutečnily..Podmínkou pro budoucího pachtýře je provozovat dvůr ekologicky, co by zvýšilo městu přidanou hodnotu, neboť by přispělo k zlepšení životního prostředí. Krom toho by dvůr měl nabízet obyvatelstvu vlastní produkty. Podmínkou je, že nový pachtýř si bude provoz a opravy budov financovat sám.

Dvůr se má zabývat pouze živočišnou výrobou, veškerá úroda (pícniny a obilniny) má být spotřebovaná ve dvoře. Je v něm průjezdná stáj pro 28 dojnic (volné ustájení) s vybavenou mléčnicí, 3 obilní sila (po 80m3), silo na močůvku (600 m3). Stáj je vybavena stropním jeřábem na manipulaci s hnojem a stelivem, a umělým větráním, sklad sena má ventilátory na dosoušení. Bývalý vepřín slouží jako mateřská škola. v přírodě.

Pachtovné je stanoveno na 23.200 CHF (566.000 Kč). Tedy 20.214 Kč/ha. Jiný kraj, jiný mrav, jiné ceny. Roční zisk pachtýře je odhadován 4,46 mil.CHF (108 mil. Kč). Město Berna má v podmínkách smlouvy udržovat formu rozmanitého zemědělství, chov vhodného skotu a šetrné zacházení se zvířaty. Podmínkou je prodej produktů ze dvora, neboť region je hojně navštěvován turisty. Doporučuje nabídnou areál jako školu v přírodě.

Naopak  město zakazuje pěstování plantážní kultury, foliové skleníky a plodiny, které se v oblasti nepěstovaly. Povolené nejsou trvalé ploty z netradičních materiálů. Předpokládá se velký zájem o tento městský statek, takže výběru bude rozhodovat zvláštní komise.. 

21. týden 2023 v EU

 Pondělí 22. května

EU a Jižní Korea uzavřely „zelené partnerství“, kterým chtějí posílit dvoustrannou spolupráci a výměnu osvědčených postupů týkajících se opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí. Obě strany prý mají stejné ambice ohledně „klimaticky neutrální“ budoucnosti. (Podobnou „zelenou alianci“ nedávno EU uzavřela s Norskem – viz díl 59.)

Úterý 23. května

Rada přijala rozhodnutí, kterým se aktualizuje seznam projektů stálé strukturované spolupráce (PESCO), což je zvláštní režim posílené spolupráce členských států v oblasti obrany. Bylo schváleno 11 nových projektů, které se týkají výcviku, pozemních, námořních a vzdušných systémů, kybernetiky a podpůrných společných víceúčelových služeb. 3 starší projekty byly ukončeny. Celkem je tak nyní v rámci PESCO rozvíjeno 68 projektů.

Rada také potvrdila účast Dánska v PESCO, které nedávno projevilo o členství zájem. Do PESCO je tak nyní zapojeno již 26 členských států (všechny kromě Malty).

Středa 24. května

Komise předložila tzv. jarní balíček evropského semestru. Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Balíček obsahuje mimo jiné pravidelné hodnotící zprávy a doporučení týkající se jednotlivých členských států nebo návrh hlavních směrů politik zaměstnanosti pro rok 2023.

Evropská centrální banka s mírným předstihem slavila 25. výročí svojí existence (které nastane 1. června). Prezidentka ECB Christine Lagardeová při této příležitosti uvedla, že euro nabídlo Evropanům „stabilitu, suverenitu a solidaritu“ a že „je v konečném důsledku více než jen měna“, že je to totiž „nejsilnější forma evropské integrace“.

Čtvrtek 25. května

Rada definitivně schválila prodloužení dočasných obchodních výhod pro Ukrajinu, v rámci kterých jsou pozastavena cla, kvóty a další ochranná opatření na ukrajinský vývoz do EU. Nynější zvláštní režim zatím platil od 4. června 2022 do 5. června 2023. Nyní bude prodloužen do 5. června 2024.

Komisař pro zaměstnanost a sociální práva, Nicolas Schmit, vyjádřil v jednom rozhovoru sympatie k myšlence zavedení čtyřdenního pracovního týdne napříč EU.

Násilí na mužích, které Jurečka nechce vidět

Podle oficiálních statistik byla v roce 2021 průměrná doba pobírání starobního důchodu pro muže 18,88 roku a pro ženy 28,07 roku. Obrovský nepoměr. 

Deset let ve prospěch žen činí přibližně dva miliony korun. Navíc čistého, jelikož důchody se prozatím nezdaňují. O dva miliony víc než muži dostanou ženy ze společné kasy. Takže časté řeči o finančním znevýhodňování žen v důchodu jsou obyčejné Jurečkovy lži.

Pokud výše uvedenou nerovnost chtěl někdo napravit, musel by posunout věk odchodu do starobní penze pouze ženám. Skutečnost, že ženy a jejich lokajové si na nízké důchody neustále stěžují v soukromém i veřejném prostoru, na pravdivých statistických číslech nic v zásadě nemění.

Je tu druhá možnost, zvýšit ženám – jak zaměstnankyním, tak i OSVČ – výši sazby sociálního pojištění. Dlouhodobý trend, aby muži dotovali ženám penze je mravně neudržitelný.

Z genderové tématiky si nemožno vyzobávat, milí/ý (sic!) woke aktivisté, pouze to, co se Vám zrovna hodí do krámu. Padni komu padni.

 

20. týden roku 2023 v EU

 EU má novou právní úpravu pro kryptoměny a pro boj proti odlesňování. Komise představila návrhy rozsáhlé reformy celní správy v EU. Členské státy se dohodly na termínu voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.

Pondělí 15. května 2023

Komise vydala pravidelnou jarní hospodářskou prognózu, která se zabývá očekávaným vývojem ekonomiky EU a jejích členských států v nadcházejících měsících. V tomto roce například očekává za EU jako celek růst reálného HDP ve výši 1 % (1,1 % v eurozóně), inflaci ve výši 6,7 % (5,8 % v eurozóně) a nezaměstnanost 6,2 % (6,8 % v eurozóně).

Komisařka Marija Gabrielová, odpovědná za agendu inovací, výzkumu, kultury, vzdělávání a mládeže, rezignovala na svou funkci. Přijala totiž nominaci na novou předsedkyni vlády Bulharska.

Úterý 16. května

Rada definitivně schválila pravidla pro kryptoměny. Jde jednak o nařízení o trzích kryptoaktiv, které obecně upravuje obchodování s těmito platebními prostředky. Dále byly kryptoměny nově zahrnuty do unijní úpravy týkající se informací doprovázejících převody peněžních prostředků, která má bránit praní špinavých peněz a znesnadnit obcházení unijních sankcí.

Rada také přijala další z návrhů, spadajících pod Zelený úděl, tentokrát tzv. nařízení proti odlesňování. To má přispět k boji proti odlesňování a znehodnocování lesů v Unii i ve světě. Úprava se týká uvádění na trh EU nebo vývozu z EU u vybraných komodit (skotu, kakaa, kávy, palmy olejné, kaučuku, sóji a dřeva, jakož i z nich získaných výrobků). Ty budou moci být uváděny na trh nebo vyváženy, pouze pokud se obchodníci zaručí, že nepocházejí z půdy, která byla v období po 31. prosinci 2020 předmětem odlesňování či znehodnocování lesů, a že byly vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy země původu.

Komise vydala druhou výroční zprávu o stavu Schengenu. Ta je součástí snah o posílení společné správy Schengenského prostoru a zavedení pravidelného hodnocení jeho fungování.

Středa 17. května

Komise představila návrhy rozsáhlé reformy celní správy v EU. Hovoří přitom o „nejambicióznější a nejkomplexnější reformě celní unie EU od jejího založení v roce 1968“. Změny by měly zahrnovat mimo jiné vytvoření celního datového centra EU a nového celního orgánu EU, který jej bude spravovat. Komise také navrhuje zrušení osvobození od cla pro zboží s nižší hodnotou než 150 eur.

Výbor stálých zástupců (COREPER), ve kterém zasedají velvyslanci členských států při EU, rozhodl, že volby do Evropského parlamentu příští rok se budou konat ve termínu od 6. do 9. června. V rámci tohoto období si každý stát určí přesný termín; v ČR, kde se volí v pátek a v sobotu, tedy volby budou 7. a 8. června 2024.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel vystoupili na summitu Rady Evropy v Reykjavíku (projevy dostupné zde a zde). Dvoudenní summit se zabýval mimo jiné zřízením registru škod, které utrpěla Ukrajina v důsledku ruského útoku.

Čtvrtek 18. května

Ukázkou toho, že Komise trpí neutuchající a stále se stupňující potřebou psát pojednání na nejrůznější témata včetně těch, které nemají mnoho společného s jejími kompetencemi, je zpráva European Media Industry Outlook. V ní rozebírá trendy v audiovizuálních médiích, videoherním průmyslu a sdělovacích prostředcích.

Pátek 19. května

Ursula von der Leyenová a Charles Michel promluvili tento týden ještě na jednom summitu, a sice na setkání představitelů zemí G7 v Hirošimě.

Hloupý balíček od hloupé vlády

 Balíček nemíří na zmírnění propasti mezi těmi, kdo v posledních letech na rušení  daní a na státních dotacích zbohatli, ale mezi ty, kdo tratili. Snížení daní v důsledku rušení superhrubé mzdy odnesli lidé s nízkými příjmy. A tito lidé mají být vládním balíčkem postiženi znovu- ještě více. Kdyby bylo jen na ODS, tak budou vyloženě sedřeni z kůže, i když předseda ODS a premiér v jedné osobě tvrdí že se jedná o balíček sociálně citlivý. Jak by balíček vypadal, kdyby byl Fiala sociálně necitlivý?

Vyšší zdanění firem a majetku prý je jen symbolické. Kupodivu zaměstnavatelé nevystupují proti  daním, ale proti vyššímu zdanění zaměstnaneckých benefitů. Reaguje jen Hnutí Ano. Babiš s Klausem prý vrátí všechny daně zpátky. 

Nepříjemný dojem z balíčku vyvolává i zvýšení DPH. Podle matematiky ministra zdravotnictví zvýšení DPH znamená, že občané budou platit méně za léky. Horší je to v oblasti dotací pro velké společnosti v energetice, potravinářství a zemědělství. Vláda neví, jak to udělat, aby neustoupila od ideologie ODS "Chudým brát a bohatým dávat." Navíc hrozí arbitráže.

Balíček je nepřipravený, hloupý, namířený proti lidem s nízkými příjmy, kteří nejvíc byli a jsou postiženi během covidové i válečné krize. Je pravděpodobné, že balíček jako politický nástroj k upevnění diktatury ODS se při omezenosti současných ministrů rozpadne sám od sebe a nebude třeba tlaku odborů či jiných zájmových skupin nebo nekonečných politických sporů ve Sněmovně.

Snížení dotací je jen pozlátko

 Jedním z opatření na snížení deficitu státního rozpočtu mají být podle vládního konsolidačního balíčku škrty v dotacích. Kromě výdajů Ministerstva průmyslu a obchodu  účely se mají škrty týkat Ministerstva zemědělství, a to ve výši 10,2 miliardy korun. Jde totiž o resort, kam proudí nejvyšší objem peněz. Ke škrtům tam prostor je. 

Mělo by jít o dotační titul 13, neinvestiční národní dotace. To označení nikomu nic neříká. Dotační program 13, pojmenovaný jako „Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu“, je národní dotace. Program  je určen pro velké zpracovatelské podniky (potravináře). Nejde o neinvestiční dotace, neboť smyslem tohoto programu, jak ostatně vyplývá i z jeho názvu, je právě podpora investic (konkurenceschopnosti). Jde o jediný speciální program pro průmyslové potravinářské podniky, na rozdíl od dotačních programů pro zemědělce, kterých jsou desítky až  stovky. Objem peněz je přes jednu miliardu korun ročně. Takže velká úspora to nebude, ale mnoho Babišových kritiků zatleská. 

Mnoho peněz z národních dotací směřuje do živočišné výroby, zejména do chovů prasat a drůbeže. Omezení národních dotací sice pomůže zvýšit ceny potravin v obchodech, ale státní výdaje prakticky neovlivní. "Vlk se nažere, koza zůstane celá."

19. týden roku 2023 v EU

 EU oslavila Den Evropy. Německý kancléř Scholz chce další posílení Unie. Evropský parlament vyslovil souhlas s ratifikací Istanbulské úmluvy (konečné rozhodnutí bude na Radě).

Úterý 9. května

EU slavila Den Evropy k připomínce Schumanovy deklarace z roku 1950.

Evropský parlament při této příležitosti přivítal německého kancléře Olafa Scholze, který zde přednesl projev podobný tomu pražskému z loňského srpna (k němu blíže v článku Scholz s rukou na klice flašinetu). Potřebujeme prý „geopolitickou, větší, reformovanou EU, otevřenou budoucnosti“.

Ursula von der Leyenová oslavila tento den v Kyjevě. Vedle jednání s prezidentem Zelenským se účastnila mimo jiné summitu 37 zemí, který se zabýval otázkou ustavení trestního tribunálu pro ruské válečné zločiny na Ukrajině, a ve svém vystoupení takový krok podpořila.

Středa 10. května

Evropský parlament udělil rozpočtové absolutorium za rok 2021 všem unijním orgánům kromě Evropské rady, kde rozhodnutí odložil. Udělení rozpočtového absolutoria je konečným souhlasem EP s tím, jak byl plněn rozpočet EU za daný rok.

Evropský parlament vydal také souhlas s ratifikací kontroverzní Istanbulské úmluvy za EU jako celek. Konečné rozhodnutí bude nyní na Radě. (K tomuto tématu viz můj článek Istanbulské úmluvě se vyhněme obloukem.) Jak hlasovali čeští europoslanci si můžete dohledat zde – odvahu vzepřít se tomuto dokumentu našli jen Alexandr Vondra (ODS), Evžen Tošenovský (ODS), Jan Zahradil (ODS), Ivan David (SPD), Hynek Blažko (SPD) a Ondřej Knotek (ANO).

EP také přijal rezoluci naléhavě vyzývající k zavedení několika nových vlastních rozpočtových zdrojů EU. Požaduje pokračování úsilí o nalezení „netradičních a nových, pokud možno skutečně vlastních zdrojů a dalších zdrojů příjmů pro rozpočet Unie s cílem plně pokrýt celkové očekávané výdaje na splácení jistiny a úroků z finančních prostředků vypůjčených v rámci NGEU a posílit rozpočet Unie, u nějž je třeba opustit dogma 1 % HDP EU“.

Pátek 12. května

Byly zveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění Eurobarometr k veřejné správě a hospodářským reformám.

Rozbije někdo nechtěný balíček?

  Konsolidační balíček, který představila ve čtvrtek vláda, se potýká s rozpaky, narazil už ale i na řadu výhrad, a to mezi komentátory českých médií. Mezi ekonomy došlo k jistému ocenění, že pětikoalice se rozhodla neúnosnou situaci státního rozpočtu i důchodového systému bez pardonu řešit, kritizovali ale rozvleklý průběh čtvrteční tiskové konference vládních lídrů i některé návrhy.

"Vláda předpokládá, že po náročném jednání přišla s hotovým výstupem, který se už pouze schválí. Prakticky všichni ostatní to ale vidí jako začátek, ne konec vyjednávání. Tomuto se říká »Mojžíšův efekt«, neboť biblický Mojžíš také sestoupil z hory s vytesanými přikázáními na deskách a když viděl mezi úpadek víry, rozbil je. Potom musel desatero vytesávat znovu." poznamenal sociolog Bednář

Úsporný balíček obsahující 58 opatření předpokládá mimo jiné, že stát zvýší daň z příjmu právnických osob, spotřební daň z tabáku a alkoholu, daň z hazardu i nemovitostí, znovu zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance a zvedne odvody živnostníků. Daň z přidané hodnoty má mít dvě sazby místo nynějších tří, zruší se 22 daňových výjimek. Na polovinu se sníží státní podpora stavebního spoření, roční dálniční známka zdraží z 1500 na 2300 korun. Snížit schodek veřejných financí mají ale především úspory, hlavně omezení státních dotací, řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Vládní záměry kritizovala opozice, odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků nebo místní samosprávy.

Tak trochu nový balíček připomíná Klausovu léčbu šokem na začátku 90. let, kdy nastoupilo drastické zdražení všeho zboží, nezaměstnanost a kriminalita. Před 30 lety však však nebyl ve státně pokladně jen vítr jako dnes a bylo možné veřejnost odvést na jiné myšlenky. Fialova vláda rozhodně se nemůže chlubit jako dobrý český hospodář, který napřed myslí na naplnění pokladny, potom teprve na utrácení. Americký způsob hospodaření, kupovat na dluh, se v české kotlině nikdy neosvědčil. 

Bude méně tabletů pro slovenské důchodce

 „Nielenže vyškolíme a zlepšíme digitálne zručnosti vyše 172-tisíc seniorov, ale úspešným absolventom školení odovzdáme aj nakonfigurované a prispôsobené tablety, ktoré budú pre nich vstupnou bránou do online sveta,“ sľubovala ešte pred rokom šéfka rezortu investícií a informatizácie Veronika Remišová

Slovenský mnohamilionový plán na zlepšení digitálních zručností seniorů byl nyní hodně ořezán. Situace na Slovensku se stejně jako v ČR mění každým okamžikem. Nyní se změnila tak, že slibované tablety nebudou. Podle plánu slibovala slovenská vláda vyškolit v základních počítačových dovednostech 172.800 důchodců. Akce měla stát 65 milionů eur (1,5 miliardy Kč). Nyní se zjistilo, že tolik peněz na školení nebude, takže bude možné vyškolit pouze 102.000 důchodců. 

Přestože ke školení bylo dost připomínek, např. není možnost mezi jednotlivými lekcemi kde cvičit, tablety dostanou důchodci až po skončení celého pětitýdenního školení, ministerstvo informatizace nic měnit nechce.