Paní Ursula von der Leyen je pro vedení přímo EK stvořená. Narodila se v Bruselu v roce 1958 jako dcera jednoho z prvních vysokých úředníků Evropské komise Ernsta Albrechta, potomka staré a vlivné hanoverské rodiny. Ursula navštěvovala Evropskou školu pro děti bruselských úředníků. Má proto dokonalou znalost francouzštiny, což je v Bruselu nemalá výhoda. Brzy k ní přibyla i dokonalá znalost angličtiny.
Koncem 70. let řádila v Německu levicová teroristická Frakce Rudé armády a podle policie hrozil tehdy dvacetileté Ursule únos. Odjela proto inkognito do Londýna, kde žila pod cizím jménem. Vystudovala medicínu a vdala se v roce 1986 za lékaře Heiko von der Leyena, jenž pracoval ve farmaceutickém průmyslu. Čtyři roky žili v Kalifornii, později na farmě v Burgdorfu nedaleko Hannoveru, kde vychovali sedm dětí. Ursula pracovala od roku 1988 do roku 1992 na ženské klinice v Hannoveru jako asistentka, doktorkou medicíny se stala v roce 1991. Mezi léty 1998 a 2002 učila na vysoké škole. Jejím potěšením jsou koně, které chová na rodinném statku. A pak už přišla politika.
Ursula von der Leyen se v roce 2003 dostala do dolnosaského zemského parlamentu a stala se ministryní pro sociální věci, rodinu, ženy a zdraví. Odtud bylo blízko do podobné pozice na spolkové úrovni – stala se ministryní pro rodinu a mládež. Prosazovala spíše liberální modely (například jesle) a celkově se stala tváří „nové“ a méně konzervativní CDU. V roce 2009 se stala ministryní práce a sociálních věcí a prosazovala celostátní minimální mzdu, kvóty na ženy v dozorčích radách nebo manželství homosexuálů. No a v roce 2013 se stala ministryní obrany, což jí slávu nevyneslo. Nedostatky ve znalosti vojenského prostředí nahrazovala Ursula blouzněním o společné evropské armádě.
Odchod do Evropské komise tak mnozí v Německu vnímali spíše jako zlatý padák. Tím, že zatáhla německou zelenou politiku do Bruselu, si vysloužila v západoevropských velkoměstech obdiv. Venkov dlouho nechápal, nevěřil, že se v evropských orgánech Green Deal prosadí. Stalo se cesta zpět není. Výsledkem omezování průmyslu a zemědělství je nedůvěra k pozici EU na válečné Ukrajině.
Ursula von der Leyen byla v uplynulém týdnu podruhé zvolena do čela EK. Dostala 401 hlasů od 720 poslanců Evropského parlamentu. "Vyznamenali" se opět čeští husité. Z 20 hlasujících bylo 12 proti. Proč? Česká europoslanecká komunisticko-národovecká opozice netuší, co se v EU děje. Tyto podvratné šmejdy nezajímají volby ve Štrasburku, je zajímá tupý český národovec, který půjde k volbám v Kotěhůrkách či jiné vesnici.
Žádné komentáře:
Okomentovat