Michaela Šojdrová zpochybnila sčítání preferenčních hlasů a zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09), který byl na kandidátce Spolu posledním zvoleným kandidátem. Ona sama na téže kandidátce mandát neobhájila, přičemž jí scházelo 616 hlasů. Namítala, že některé její preferenční hlasy přidělily okrskové volební komise jiným kandidátům.
V několika "nezávislých" okrscích seděli lidé, kteří udělali úplně stejnou chybu, následkem čehož přidělili všechny přednostní hlasy pro Šojdrovou někomu jinému. Hlasů bylo skoro sto. To už vypadá jako slušný průšvih.
Soud postupoval tak, že nejprve prověřil tři okrsky ve Zlínském kraji, které označila sama Šojdrová. Měla informace od voličů, že ji kroužkovali, ale v detailních výsledcích po jednotlivých okrscích svůj hlas nenašli. Po tomto prvním kole se skutečně ukázalo, že všechny přednostní hlasy, které ve vyhlášených výsledcích voleb byly přičteny kandidátovi Filipu Bendovi, ve skutečnosti patřily Šojdrové.
Přečteme si to ještě jednou: Ve třech nezávislých okrscích seděli lidé, kteří udělali úplně stejnou chybu, následkem čehož přidělili všechny přednostní hlasy pro Šojdrovou někomu jinému. Hlasů bylo skoro sto. To už vypadá jako slušný průšvih.
Soud šel tedy dál. Vybral si dalších 97 okrsků. I zde našel chyby: Zjistilo se, že Bendovi komise připočítaly 56 přednostních hlasů, kdežto Šojdrová 99 přednostních hlasů ubraly. Dále se nepátralo, neboť hrozila ostuda. Komisí bylo totiž 14000. Soud odvolání zamítl a potvrdil mandát Ondřeje Koláře.
Šlo podle všeho o zcela běžné, průměrné, ničím se nevymykající okrsky, které „jen“ nasekaly spoustu chyb.
Ne tedy proto, že by pochybení neprokázal, ale že jejich míra neodpovídala míře, kterou končící europoslankyně předpokládala. Voliči dostali informaci, že chyby se děly, naštěstí se ale našel způsob, jak do toho dál moc nevrtat. Ve zhruba stovce volebních okrsků komisaři svévolně přidělili či přerozdělili zhruba dvě stovky hlasů. Znovu: 100 volebních okrsků, dvě stě hlasů kdesi v luftě. Okrsků je v Česku 14 tisíc.
Jednalo se pouze o volby do Evropského parlamentu, který zajímá kandidáty prakticky jen kvůli půlmilionové měsíční mzdě a dietám, české politiky, novináře zajímá minimálně, většina českých občanů jen vzdáleně tuší, o co se jedná. Přesto se členové komisí mýlí pouze ve prospěch jistých stran. Jak je možné věřit volbám do Sněmovny? Praxe je taková, že se hlasy sčítají tak dlouho, až nakonec jsou zamlčeny hlasy nevhodných venkovských voličů a volební vítězové jsou v Praze. Členové volebních komisí jsou prostí komisaři z lidu a mohou se mýlit. Soudci jsou v případě protestů se "správným politickým názorem," také jen lidé.
Žádné komentáře:
Okomentovat