Četné studie dokládají, že kvůli celosvětové podpoře biopaliv jsou
káceny lesy a pralesy, vysušovány mokřady a zemědělská půda se rozšiřuje na
úkor přirozených ekosystémů. ,Tím se do atmosféry uvolňuje značné množství oxidu uhličitého. Nehledě na skutečnost, že podpora biopaliv vede k
růstu cen potravin, což se nepříznivě projevuje především v chudých zemích.
Výpočty
ukazují, že bionafta je na tom, pokud jde o uhlíkovou stopu, velmi špatně.
Nepatrně méně emisí je ze slunečnicového oleje. Palmový
olej, sója i řepka dopadají daleko hůře, než kdybychom místo nich využívali
obyčejnou naftu. Bioetanol vyráběný ze sacharidů je na tom o něco lépe a
ve vhodných klimatických podmínkách může představovat použitelnou alternativu.
Je to relativně dobrá zpráva pro Brazílii nebo Spojené státy, ale špatná pro
Evropu s jejími řepkovými lány a obrovským množstvím dovážené sóji. Podpora
bionafty představuje více než dvě třetiny z asi 10 miliard euro, které EU do
tohoto segmentu investuje.
Producenti
biopaliv první generace metodiku pracující s ILUC zpochybňují. Bilanci prý
přesně spočítat nejde a rozhodnutí měnící podporu biopaliv by neměla být
založena na takto nejistých datech. Ve výpočtech skutečně figuruje mnoho
neznámých a výsledek je nutně jen hrubým odhadem. Nicméně je zjevné, že nepřímé
důsledky brát v úvahu musíme, jinak se dopustíme chyby ještě větší.
Evropa se
nezříká biopaliv jako celku, větší důraz by však měl být kladen na
elektromobily a biopaliva druhé generace. Ta umožní přeměnit na bioetanol i
těžko rozložitelná rostlinná pletiva, především celulózu, takže bude možno
zpracovat i zemědělský odpad včetně slámy, případně využít rychle rostoucí
dřeviny efektivněji.
Žádné komentáře:
Okomentovat