Po 23 letech poprvé podpoří vládu komunisté.

Že komunisté podpoří Rusnokovu vládu se už přijímá jako samozřejmý fakt. Má se jednat o historickou událost. Česká republika by měla poprvé ve svých novodobých dějinách kabinet, který by měl opírat o hlasy KSČM.


Zvláštní na tom je, že se nikdo nepozastavuje, odpůrci legitimizace KSČM nyní nebouří, přitom ještě před nějakým půlrokem například demonstrovali studenti na jihu Čech, když se sociální demokraté rozhodli s komunisty spolupracovat „jen“ na krajské úrovni. Teď, když prezident Miloš Zeman zcela vážně jedná s komunisty o podpoře centrální vlády, neděje se nic.


I bez velkých politologických úvah lze pro tento fakt nalézt vysvětlení, která se dají dobře kombinovat:


1. Vládní krize je perfektně načasovaná a řízená. Je okurková sezóna, prázdniny, doba dovolených. Mladí lidé, konzervativní novináři a sympatizanti pravice se válejí u moře či v horských pensionech. 


2. Šaman Zeman.  Otupělá veřejnost, média i politici přiblble civí na Zemanovy protiústavní kousky. Media se zabývají atrakcemi typu financování Jana Fischera nebo notářsky ověřenými 101 podpisy. Všichni přistupují na Zemanovu hru, rozvíjejí jím nadhazovaná témata a jako poslušní pejsci běhají pánovi pro míček, zatímco obavy z návratu komunistů k moci si nepřipouští.


3. Zabahněný demokratický systém. Někteří politici s vážným hlasem varovali před nástupem komunistů k moci (třeba takový Petr Nečas). Jak se bránit nástupu komunistů k moci, když se veřejnost uvázla v morálním bahně, které se zde za 23 let zásluhou Klausovy privatizace nahromadilo?


4. Komunisté přicházejí zadním vchodem. Představa, že by sociální demokracie vyhrála za rok volby a chtěla by pro svou případnou menšinovou vládu získat toleranci komunistů, nepřipadá v úvahu. Bohuslav Sobotka by se zajisté stal terčem nevybíravých útoků. Hlas by pozvedly mnohé osobnosti, ozvala by se podstatná část aktivní společnosti i médií. Náměstí by se možná plnila. Nyní nikoho ani nenapadne hlídat zadní vchod do Strakovky.


5. Antikomunisté jen zírají jako v únoru 1948. Je ticho po pěšině. Jinými slovy, antikomunisté jsou tváří v tvář Zemanovi krotcí. Na Zemanovi a Rusnokovi teď mohou vydělat jen komunisté – jejich vstup do vlády je na obzoru. (Jiří Krž, 31.7.2013)