Nejlépe sedlákovi bylo za císaře pána.

Postupně se dostávám k těm slibovaným cenám zemědělské produkce, i když tentokrát z jiného zdroje. Zúčastnil jsem se voleb nejen jako volič, ale také jako člen volební komise. Ještě dnes jsem z toho zničený. To sezení jsou opravdu těžce vydělané peníze pro člověka jako já, který je zvyklý stále něco dělat, a´t tělesně nebo duševně.

Jedna členka volební komisi mi přinesla ukázat starou knihu pamětí jistého sedláka, kterou i jí někdo půjčil. Celkem bezvýznamné a nezajímavé čtení, většinou zápisy o úmrtí osob, až na jeden zápis z roku 1920, který doslovně opisuji.

"O tom, co se nyní děje 20 měsíců po válce, nelze pomlčeti, jaká je drahota. Jaké procento musím za průmyslové zboží a zač dáváme ústřednám výrobky své. Co venkovan kupuje, musí platiti šedesátkrát dráže než před válkou. Co prodáváme musíme prodati ústřednám; a ti páni z ústředen mají tvrdší kůži než vojenská bagančata. Za kůži z jalovice dostane ústředna víc než já za celou jalovici, kterou musím ústředně prodati. Dva pytle  pšenice stojí 80 Kč, pár bot 300 Kč. Za roční jalovici dostanu 300 Kč, za dětské šatečky zaplatím 600 Kč. Když si chci koupiti oděv, musím prodati 15 centů obilí. Kravata stojí tolik jako metrák obilí. Ze strychu pole dostávám 30 Kč pachtu, košile stojí 70 Kč. Metrák sena prodám za 40 korun, za kosu zaplatím 30 Kč. Jedno vejce stojí 80 haléřů, obyčejný slaměný klobouk 50 Kč.  Kilo másla stojí 40 Kč, kilo tabáku 220 Kč. Železný pluh stojí 400 Kč, brány 700 Kč, secí stroj 7000 Kč, ruční mlátička 2000 Kč, žentourová mlátička 8000, řezačka 1500 Kč.

Ústředny, do kterých musím výrobky prodávati, mají 13 ředitelů s platem 6500 Kč, 70 podředitelů s platy 5000 Kč měsíčně a 130 úředníků bramborového oddělení, kteří 3/4 roku nemají co na práci a čekají na příští sklizeň brambor, na což jim zemědělci přispějí částkou 3 miliony korun.

Z každých 100 kg obilí má ústředna 20 Kč. Co tu bylo jásotu tenkrát 28. října 1918. Nyní všichni vzpomínají na dobu, kdy nám vládl František Josef I., z Boží milosti císař a král. Tehdy byla holba piva za 6 krejcarů, guláš za 15 krejcarů, žemle za 2 krejcary. Za jednu zlatku se našinec mohl najíst a napít do sytosti. A byla disciplina. Jednoho policajta se bál celý zástup lidí. Úředník se bál přednosty, přednosta se bál ministra, ministr se bál císaře a císař se bál Boha. Nyní všude slyšíme: "Zlaté časy, když tady vládl starý Procházka." 

Zahradníček Josef, skladník a volební komisař

Kdo nechodí k volbám, okrádá politiky.

Základní cena jednoho volebního hlasu je 100 korun českých. Nezáleží jen na počtu voličů, politické strany dostanou řadu dalších státních příspěvků. Každá ze stran, které získaly víc než 3 procenta hlasů (tedy i strana zelených s 3,2 procenty) obdržela jednorázový příspěvek 48 milionů korun. Za každého poslance dostane každá strana 855 tisíc korun, což celkově dělá 171 milionů. Dále za každou desetinu procenta obdržených hlasů, od 3 do 8 procent, obdrží strana 200 000 korun.

Celkově za volby stát politickým stranám zaplatí 1,473 miliardy korun. Mimo jsou náklady na samotné volby. Potom teprve přijdou výdaje na mzdy poslanců a na provoz Poslanecké sněmovny. Aby voliči nevyšli naprázdno a neměli jen pocity užitečných idiotů, za své hlasy (a za své peníze) můžou denně sledovat komedie na politické scéně. Někdo doma tleská, někdo ne.

Prezident Zeman rozdával řády a medaile.

Prezident Miloš Zeman  dnes při příležitosti výročí vzniku neexistujícího československého státu (od roku 1993) ocenil 29 osobností. Řád Tomáše Garrigua Masaryka propůjčil filozofovi Erazimu Kohákovi a divadelníkovi Jiřímu Suchému. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, neudělil. Nepředal ani žádnou Medaili Za hrdinství. Zeman předával státní vyznamenání poprvé v úřadu. Jeho předchůdce Václav Klaus loni vyznamenal 22 lidí.

Medaili Za zásluhy dostali od Zemana například populární herečka Jiřina Bohdalová, hudebník Felix Slováček, atletka Jarmila Kratochvílová a chirurg Pavel Pafko. Bohdalová podpořila Zemana v prezidentské kampani a Slováček kandidoval v letošních sněmovních volbách v Libereckém kraji za Stranu práv občanů - zemanovci. Zeman ocenil rovněž bývalého sportovního střelce Jana Kůrku, jenž za SPOZ kandidoval v Plzeňském kraji.

Medaile mají taky prezidentovi přátelé František Čuba, který vedl za socialismu slavné slušovické zemědělské družstvo, a Miroslav Grégr, jenž byl ministrem průmyslu v někdejší Zemanově vládě. Kvůli Čubově ocenění je možné, že Hradu vrátí Řád Tomáše Garrigua Masaryka rodina zesnulého Přemysla Janýra.

Medaili Za zásluhy odmítl převzít rocker Vladimír Mišík. Nesouhlasí prý s některými Zemanovými rozhodnutími. Na konečném seznamu oceněných se Mišíkovo jméno neobjevilo. Dnešní slavnost provázely i další kontroverze. Na Pražský hrad nedorazila většina rektorů veřejných vysokých škol, neboť prezident odmítl pozvat dva jejich kolegy, nepřišli ani někteří politici. Patřili k nim předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nebo šéf lidoveckého senátorského klubu Petr Šilar. Kvůli Zemanově postoji ke komunismu letos poprvé nenavrhla kandidáty na vyznamenání Konfederace politických vězňů.

Dalšími oceněnými jsou filozof Václav Bělohradský, kytarista Lubomír Brabec, operní pěvkyně Soňa Červená, urolog Jan Dvořáček, sociolog Jan Keller a legenda českého jachtingu Richard Konkolski. Zeman udělil Medaili Za zásluhy taky právníkovi Janu Křížovi, herci Lubomíru Lipskému, spisovateli Zdeňku Mahlerovi, bývalé televizní hlasatelce Kamile Moučkové a podnikateli Paulu Rausnitzovi. Vyznamenání převzali zakladatel Jazzové srp Karel Srp, podnikatel Jan Světlík, lékařka Eva Syková, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička a válečný veterán Pavel Vranský.

Posmrtně Zeman udělil Medaili Za zásluhy nejúspěšnějšímu motocyklovému silničnímu závodníkovi v historii Československa Františku Šťastnému, autorce památníku lidických dětí Marii Uchytilové-Kučové, legendě české házené Jiřímu Víchovi a disidentovi Pavlu Wonkovi, který zemřel v komunistickém vězení. Ocenění převzali příbuzní.

Od roku 1993 je to podruhé, co prezident neudělil nejvyšší státní vyznamenání. Stalo se tak už v roce 2001, kdy se tehdejší hlava státu Václav Havel léčila v nemocnici ze zánětu a nebylo jasné, zda se slavnostní ceremoniál na Hradě za jeho přítomnosti vůbec uskuteční. Vyznamenání nakonec Havel předal, nejvyšší však neudělil.

Při dnešním zhruba hodinovém ceremoniálu zazněly ve Vladislavském sálu česká hymna, husitský chorál i zcela nová Ceremoniální fanfára. Zeman vešel za fanfár ze Smetanovy Libuše, tradičně pronesl projev. V historickém sálu mu naslouchali například zákonodárci, ministři, představitelé církví a řada dalších lidí.

K novinkám ceremoniálu patřila taky výstava insignií státních vyznamenání. Poprvé byla ve Vladislavském sále vystavena velká standarta prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka.

Parlamentswahl in Tschechien.

Keine klare Mehrheit nach Parlamentswahlen - Bewegung des Milliardärs Babis überraschend auf Platz zwei - Sieben Parteien im Parlament

Die tschechischen Sozialdemokraten (CSSD) wurden zwar erneut stärkste Partei, bleiben jedoch mit 20,45 Prozent der Stimmen weit hinter der Erwartungen zurück. Auch eine von CSSD-Parteichef Bohuslav Sobotka angestrebte Mehrheit mit den Kommunisten (KSCM) kam nicht zustande. Als eigentlicher Sieger der Wahl gilt die Protestbewegung ANO 2011 des Milliardärs Andrej Babis, die aus dem Stand zur zweitstärksten Kraft wurde.

 Laut vorläufigem Endergebnis erreichten die favorisierten Sozialdemokraten nur magere 50 Sitzen im 200-köpfigen Abgeordnetenhaus. Die Kommunisten landeten mit 14,91 Prozent der Stimmen auf Platz drei und werden 33 Sitze im Unterhaus besetzen.

Einen klarer Wahlsieg konnte dagegen die Bewegung ANO (Ja) feiern, die aus dem Stand auf 18,65 Prozent der Stimmen kam und überraschend den zweiten Platz eroberte. Damit wird die neue Gruppierung 47 Sitze im Parlament erhalten. Babis kommentierte das Ergebnis am Wahlabend als "angenehm". "Ich werde aber dafür plädieren, dass wir nicht in die Regierung gehen", betonte Babis. "Wir werden keine Linksregierung unterstützen und werden auch weder die TOP 09 und ODS unterstützen, weil sie für uns das Synonym der Korruption sind", so Babis.

Eine schwere Niederlage mussten erwartungsgemäß die Parteien der früheren Mitte-Rechtskoalition, TOP 09 und ODS, einfahren. Die Schwarzenbergs Partei erreichte 11,99 Prozent der Wählerstimmen und 26 Sitze im Parlament erhalten - um fünf Prozent weniger als bei den Wahlen 2010. Die ODS musste sich mit nur 7,72 Prozent (vor drei Jahren 20,2 Prozent) und 16 Mandaten im Unterhaus zufriedengeben. "Wir haben das erwartet. Wenn man unangenehme Sachen macht, wird man bestraft", erklärte Schwarzenberg in Anspielung auf die strikte Sparpolitik und unpopulären Reformen seiner früheren Regierung.

Den Einzug ins Unterhaus schafften noch mit je knapp sieben Prozent die christdemokratische Volkspartei (KDU-CSL) und die Bewegung "Tagesanbruch der direkten Demokratie" des tschechisch-japanischen Unternehmers und Senators Tomio Okamura. Sie kamen je auf 14 Sitze. 

Nicht ins Parlament schafften es die Grünen, die linksliberale Partei der Bürgerrechte (SPOZ), deren Ehrenvorsitzender der Staatspräsident Milos Zeman ist, und die euroskeptische populistische Bewegung "Kopf Hoch!", die der frühere Staatschef Vaclav Klaus offen unterstützte.

Volby jako český národní sport.

České parlamentní volby skončily ještě hloupěji než nedávné volby německé nebo rakouské. Nejvíc hlasů obdržela sice ČSSD, ale je to opět Pyrrhovo vítězství, protože těžko bude schopna vytvořit vládu, která přežije do příštích řádných voleb. A v příštích volbách ji určitě předstihnou komunisti, voličská základna obou těchto stran je v podstatě stejná a bez problémů se převalí z jedné na druhou stranu.

Prezident Zeman sice slíbil jmenovat vládu podle dohody vítězných stran, ale volby nedopadly úplně podle jeho představ. Předpokládal, že vedle socialistů zasednou ve vládě i zemanovci, a tato menšinová vláda bude podporovaná komunisty. Zemanova strana ovšem krásně propadla, stejně jako další polokomunistické strany (Hlavu vzhůru, Suverenita a Zelení). 

Spousta politiků jistě má v rukávech proti Zemanovi skryté trumfy. První vytáhl Šlouf a zemanovcům vypadly karty z rukou, po dalším trumfu bude zázrak, když Zeman nebude uvažovat o své demisi. Takže příští rok se bude volit víckrát, a to ještě může Okamura prosadit zákony o referendu. Bude zbytečné rozpouštět volební komise. No a Filipovi komunisti rostou. Dostali o 152 tisíc hlasů víc než před třemi roky.

Jako obvykle vykvasily nové strany, přičemž nejvíc hlasů si "koupila" Babišova ANO. Je to už taková lidská slabost, že lidi podporují boháče, přičemž to berou jako sázku do loterie "Co kdyby se na mě usmálo štěstí a Babiš mi poslal nějaký milion?" Určitě je větší naděje zisku od Babiše než volba chudých lidovců, kteří sázejí jen na podporu rodin a dětí, což je dlouhodobá záležitost. Lidé , kteří nechtějí rodiny a děti, ale chtějí žít a užívat si světa teď hned, volí Babiše. 

Alibizmus Viktorie a liberecký strach z vítězství.

Viktorie Plzeň sice odjížděla do Mnichova se siláckými řečmi trenéra Vrby i některých hráčů, ale ve skutečnosti nikdo v úspěch na půdě evropského klubového šampiona nevěřil. Jinak by určitě převody myšlení i pohybu byly nastaveny na větší rychlost.

 Omlouvání vysoké porážky nadprůměrnými - a snad i nadpřirozenými - schopnostmi soupeře nemůže obstát, profesorský fotbal bez námahy se v Evropě už těžko prosazuje i Barceloně, natož českému klubu s hráči posbíranými po českých a slovenských maloměstských stadionech. Je ovšem těžko Vrbovi, který už delší dobu tápe a není schopen ve Viktorii něco změnit k lepšímu, přiznat, že Viktorie jela do Mnichova s cílem neprohrát dvojciferným rozdílem. To se za cenu určité statistické ostudy (žádná trefa na bránu Bayernu) sice podařilo, ale je to voda na mlýn lenivých pražských novinářů, když už téměř v každého článku srší nenávist vůči Viktorii a skrytý sparťanský vztek, že finance z evropských soutěží tečou do Plzně.

Trochu jiná je situace Slovanu Liberec, který tolik finanční zájmy Sparty a Slávie neohrožuje. Navíc Slovan hraje fotbal, který víc platí na zahraniční než na domácí soupeře.

Utkání se Sevillou začal Slovan snahou hrát co nejdále od vlastní brány. Ukázalo se, že je dobrý recept, když se Rabušicovi podařilo nečekaně brzy vstřelit gól. Stejně jako hráči Viktorie i hráči Slovanu zaostávali v pohybu i technice. Pohyb bez míče, start na míč, zpracování míče a sbírání odražených míčů to jsou největší slabiny většiny českých fotbalistů, tedy i libereckých.

Nejedná se jen o fyzickou připravenost, ale hlavně o obratnost tělesnou i myšlenkovou. Tato zaostalost se projevila v Liberci přímo ukázkově před brankou SEvilly, když Derarge, Šural i Rabušic šli sami na brankáře a místo střely či přihrávky volili další krok, dva, s míčem. S tím už si každý zkušený obránce či brankář poradí. Přímo osudová nerozhodnost se projevila v závěru zápasu, když  při velmi výhodném trestném kopu nepochopitelně se liberečtí snažili míč držet na kopačkách. Stačilo pak uklouznutí Kováčovo (proč to většině hráčů Slovanu klouzalo je otázka) a bleskový protiútok Sevilly. Červená karta, příchod ztuhlého brankáře Hrošša a vyrovnání skóre. Skutečně zbytečná ztráta pro Slovan, i když technicky lepší byla Sevilla. 

Babiš poznává obyčejné voliče.

Tak jako další kandidáti i Babiš vyjíždí mezi voliče. Při takových setkáních obyčejně veškeré velké politické ideály a hospodářské projekty berou za své, neboť voliče zajímají zcela jiné problémy. Jedno ze setkání Babiše s voliči bylo v Táboře, kam přijel s mísami koblihů a perníků.

Sotva pronesl svůj vznešený projev, vrhla se jakási stařena na koblihy a perník a zbyly jen prázdné mísy. Na Babišův dotaz jestli mu dá hlas, když si na občerstvení od něho pochutná, odvětila: "Vás volit nebudu, protože jste zloděj," a zmizela v protější budově.
Další muž žádal Babiše, aby hned něco udělal se zloději, neboť letos už byl pětkrát vykraden.
S dalším dotazem přišla dáma důchodového věku, která kandidáta žádala, aby vyřešil problémy s kojením, přičemž složitému dotazu nerozuměl Babiš ani nikdo z přítomných.

Babiš se pak zmohl na vyjádření: "Víte, já chci dát tuto zemi do pořádku, ale nejsem politikem, který by uměl odpovědět na každou do nebe volající hovadinu!" Publikum opustilo kongresový sál, neboť už došly došly další koblihy i perník!

Jindřichohradecká likérka v ruských rukou.

Milovníci rumu-tuzemáku se znakem plachetnice by měli zpozornět: Jindřichohradecké likérka Fruko-Schulz je v rukou ruského holdingu Lagoda. Ruský holding se stal většinovým vlastníkem společnosti poté, co odkoupil podíl Vlastimila Blechy a ředitele Josefa Nejedlého. 

Vlastimil Blecha ve Fruku-Schulz své aktivity ukončil. Josef Nejedlý dál zůstává v čele likérky, které se tímto krokem otevřely další možnosti exportu. Jinak se v likérce nic nezměnilo.

Společnost vznikla roce 1993, kdy v restituci syn původních majitelů Rudolf Schulz jindřichohradeckou likérku dostal zpět. Firma postupně začala opouštět prostory v centru města a veškerou výrobu přestěhovala na Jiráskovo předměstí do areálu, kde původně sídlil Agropodnik. V roce 2003 odkoupili Josef Nejedlý a Vladislav Blecha třicetiprocetní vlastnický podíl od potomků restituenta Rudolfa Schulze. A v roce 2007 koupila petrohradská likérka Ladoga minoritní podíl akcií vlastníka – společnosti Furato. Tímto vstupem se pro Fruko-Schulz otevřely brány do Ruské federace, došlo k zavedení nových technologií, začaly se vyrábět nové brandové likéry určené převážně pro ruský trh a pro export.

Bobo chce s bezdomovci razantně zatočit.

Hned dva politici přinášejí téma, které může hrát ve městech velkou roli. Mají plán, jak poslat sociálně slabé či nepřizpůsobivé občany takzvaně "za zeď". Oddělit je od těch "slušných".

Zatímco Tomio Okamura chce tuto skupinu občanů dostat pod dohled zdravotníků, Jana Bobošíková navrhuje vyvážet bezdomovce za město (do ghet).

Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury by lidem ze současných (předražených) ubytoven umožnilo přestěhovat se do sociálních bytů nebo městských ubytoven, kde by žili pod dohledem zdravotníků a hygieniků. Hnutí se vyjádřilo v tom smyslu, že dohled a pomoc potřebují, protože "mnozí z těch tzv. nepřizpůsobivých si sami nepomohou - nezvládnou to mentálně. Je třeba jím pomoci."

Uskupení Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové chce s bezdomovci radikálně zatočit. "Musí jen vzniknout zařízení, na okraji měst, do kterých budou bezdomovci zahnáni. Život na ulici si vybrali dobrovolně a ohrožují řádné občany ČR. Toto zařízení by poskytovalo jen základní životní potřeby." 

Začala tajná jednání sociálních demokratů a komunistů.

Pouhé tři dny před volbami se v luxusní restauraci v Praze 6 odehrála utajená schůzka lídrů ČSSD a KSČM. Na skrytém jednání v salónku restaurace AvantGarde se v úterý vpodvečer sešli předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a jeho první místopředseda Michal Hašek se šéfem KSČM Vojtěchem Filipem a místopředsedkyní komunistů Miloslavou Vostrou.

Od brambor až k Babišovi.

V předposledním dopise jsem psal o bývalém našem zaměstnanci, jak v 50. letech přinutil ministerstvo zaplatit podle smlouvy. Co udělal s penězi, nevím, tenkrát mě to nezajímalo. Někde jsem zaslechl, je všechny dal na charitu. Vím jen, že blahobyt v důchodu neměl.

Viděl jsem ho ještě někdy v polovině 70. let před svým zchátralým domkem na okraji města, jak štípá dříví a huláká na kolemjdoucí. To už měl asi 80 let. U nás ho pamětníci obdivovali pro jeho sílu. S protézou místo nohy běžně prý nosil na rameně pytle s obilím, a dokonce 100 kg žoky cukru.

Mne už žádná nadúroda brambor nepotkala, různí naši zaměstnanci  se sice nabízeli, že uzavřou smlouvu o nákupu, vedením na podniku se však poučilo a žádné další smlouvy o práci navíc neuzavíralo. Po roce 1969, za Husáka, bylo na prvním místě, aby lidi mlčeli, to v praxi znamenalo, aby měli plný žaludek. A aby se neshromažďovali. Vykupovali jsme brambory 100 kg za 100 korun (tenkrát ještě moc neplesnivěly), ale v krámech stály jen 60 korun. Proto se jezeďákům začal socializmus líbit. Podobné to bylo i s obilím, mlékem a masem. Když chtěl stát dotovat potraviny, musel někoho jiného okrást. Ženské v textilkách přišívaly knoflíky za 600 - 800 korun (ničily si oči), mladí doktoři měli 1.900 korun. Já jsem bral v té době 1.600 hrubého, ale traktoristi a dojičky v některých JZD přes 3.000,  a k tomu bezúročné půjčky na adaptace a nábytek. Horníci měli 8.000 a bydlení v panelácích.

Posledně jsem se taky zmínil o bývalém kolegovi, co dělá u Babiše za 15.000 korun, ale zapomněl jsem napsat, že to je za 4-5 hodin práce denně včetně víkendů a svátků. A zdarma od Babiše dostává denní tisk.

Já jsem po propuštění v roce 1993 zásluhou předešlých pracovních kontaktů s šéfem stavební firmy chytil práci. Plat byl na slušné přežití. Když zemřel (rakovina prostaty), převzala nás jiná stavební firma, kde bylo víc Ukrajinců než Čechů. Ukrajinci byli okrádáni pracovní agenturou, brali ani ne polovinu mého platu. Někteří měli vysokoškolské tituly. Když odešli, firma přišla do úpadku. Přijali mě pak ve velkém stavebním podniku, z něhož jsem šel v roce 2003 do důchodu. Potom jsem začal studovat, dohánět, na co jsem v mládí neměl podmínky. Říkají mi, že jsem se na stará kolena zbláznil.

Josef Zahradníček, skladník (a student) 

Naletí opět voliči na sliby nových stran?

Stranám minulé vládní koalice hrozí nejhorší výsledek v historii, podle posledních předvolebních průzkumů se jejich společný výsledek pohybuje kolem hranice dvaceti procent. Rekordní výsledek - přes čtvrtinu hlasů - předvídají naopak průzkumy stranám zaměřeným především na protest proti celé politické garnituře.

Dostatečným důvodem tohoto převratu je sociální propad, který v posledních pěti letech zažila přímo na sobě nebo nepřímo u svých známých značná část obyvatelstva.

Nezaměstnanost pomalu rostla během pěti let krize a dosáhla dvojnásobku předkrizového období. Půl roku je bez práce téměř půl milionu občanů a tento počet se zvyšuje i v posledních měsících.

Dvě stě tisíc domácností by letos bez státní podpory nedokázalo zaplatit náklady na byt, sto třicet tisíc rodin by nemělo ani na potraviny. Rovněž počet lidí odkázaných na dávky v hmotné nouzi roste setrvalým tempem už pět let.

ČSSD a KSČM sice sociální jistoty slibují, ale to je všechno. Peníze pro stát a sociální podpory lze získat jen od lidí, které mají vysoké příjmy. A ČSSD, kterou volí střední třída, tedy lékaři, učitelé a úředníci s nadprůměrnými příjmy, si to nedovolí. A komunisti by chtěli znárodňovat, což by opět vyšlo na střední třídu, a to zase nedovolí voliči.  Podle průzkumů ve volbách nastupuje varianta, podle níž budou levici úspěšně konkurovat nové strany, které v hlavních částech svých programů slibují něco jiného.  "Dáme lidem práci," zní hlavní heslo hnutí ANO Andreje Babiše. "Provedeme změny, které vrátí smysl férovému podnikání a poctivé práci," dodává Úsvit Tomia Okamury.

Domácí pivo v každé rodině.

Z domácej výroby piva sa stal v ČR solídny biznis. Nie je to pravé varenie, ale takéto pivo môže byť veľmi chutné.Ani huby po daždi nerastú tak rýchlo, ako pivovary v Česku. Za uplynulý rok ich vzniklo niekoľko sto a možno aj pár tisíc. Presné číslo sa nedá zistiť, pretože ich majitelia neplatia dane. Pivo totiž varia v kuchyni a len pre seba a svojich známych. Nikdy v minulosti to nebolo jednoduchšie.

Celý pivovar sa mu zmestí na hromadu spacákov a karimatiek vedľa skrine. Je to vlastne len kvasná nádoba na 23 litrov s vypúšťacím ventilom, kvasná zátka, ktorú poznajú všetci vinohradníci, hustomer, teplomer a pár ďalších drobností. 

Potom už stačí len poriadny hrniec a suroviny. A práve v tom je ten trik. Celú výbavu vrátane sladových extraktov, kvasníc a cukrov vám pošlú špecializované firmy až do domu za nejakých sedemdesiat eur. K tomu pridávajú návod a inštruktážne DVD.

Z domácej výroby piva sa stal solídny biznis. Navyše pivo môže byť veľmi chutné. " Firma mi poslala rovno mladinový koncentrát, takže pivo som ani nemusel variť, len som veľmi kvalitnú mladinu zmiešal s cukrom a kvasnicami. A nechal kvasiť."

Pritom pivo sa podomácky varilo ešte po druhej svetovej vojne. Takže dnes nič nové pod slnkom. Len sa vraciame k starým zvykom. Dobrá móda.  Ĺubomír Smatana

Toman zemědělce zasypává penězi.

"Pro zemědělskou výrobu by bylo neúnosné zrušení podpory zelené nafty, a je proto nutné zachovat vrácení spotřební daně z minerálních olejů v úrovni platné od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013. To znamená zachovat vrácení spotřební daně z minerálních olejů ve výši 40 procent, respektive 57 procent,“ oznámil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Hlavním důvodem pro další uplatnění uvedené podpory v České republice je podle něj srovnání konkurenčních podmínek českých zemědělců se zemědělci v členských státech Evropské unie, kteří toto daňové zvýhodnění uplatňují. 

Ministr na setkání také řekl, že zhruba v polovině listopadu by měli hospodáři, kterým velká voda v červnu způsobila škody na zemědělském majetku, začít dostávat vyplacené dotace. Díky zásadám, které v závěru září schválila Evropská komise a které stanoví podmínky pro poskytování dotací jak v oblasti zemědělství, tak lesnictví a rybářství, mohou zemědělci od 7. října žádat o kompenzace. Jde o částku 685 milionů korun, nyní se ještě čeká na schválení podpory do lesnictví ve výši 28 milionů korun a rybářství, kde jde o sumu 50 milionů korun. 

Pokud jde o jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy (SAPS), ministr informoval, že pro letošek schválil sazbu ve výši 6068,88 Kč na hektar. Zemědělci tak získají v rámci SAPS více peněz než loni, kdy sazba byla 5387,30 Kč na hektar. Vydávání Rozhodnutí o poskytnutí zálohy na SAPS začalo 17. října 2013 a následně budou probíhat výplaty těchto záloh. 

Sparta Prag darf keine Freundschaftsspiele in Österreich austragen.

Verbot: Sparta Prag darf keine Freundschaftsspiele in Österreich austragen.

Das ÖFB-Komitee für Spieler- und Spielervermittler hat in seiner Sitzung vom 26. September 2013 aufgrund der Vorfälle beim internationalen Freundschaftsspiel von FC Admira Wacker vs AC Sparta Prag vom 5. Juli 2013 beschlossen, dass das Herren A-Team von Sparta Prag bis 30. September 2014 keine Freundschaftsspiele auf dem Verbandsgebiet des Österreichischen Fußball Bundes austragen darf.

Knapp vor der 60. Minute wurde aus dem Sparta-Block damals ein Knallkörper geworfen, der direkt hinter dem Schiedsrichter-Assistenten explosiert war. Der 50-jährige Linienrichter wurde danach mit der Rettung ins Spital gebracht. Das Spiel wurde beim Stand von 1:1 abgebrochen.

Přímé platby budou sníženy jen o 2,45 procenta.

Podle zprávy Evropské komise nebudou přímé platby pro zemědělce sníženy o 4 procenta, jak se dříve plánovalo, ale pouze o 2,45 procent. Snížení plateb se netýká prvních 2.000 eur (52.000 korun), na které je nárok. 

K úpravě plateb došlo na základě jiných úprav rozpočtu EU, zjistilo se, že bude možné z prvního pilíře vyplatit ještě 1,471.4 milionu eur. Shodli se na tom EK i Rada EU). Úprava se týká roku 2014, ale dotkne se zemědělců, kteří přímé platby čerpají už v prosinci 2013.

Babiš je něco jako Klausův levoboček.

Připravuji se napsat ten slíbený článek o cenách obilí ve 30. letech, ale než se dám do psaní, objeví se vždycky jiný námět. Potkal jsem včera jednoho bývalého mladšího spolupracovníka z výkupu, který hned na mě vyjel s otázkou. Koho budete volit? Popravdě jsem řekl, že ještě nevím, ještě jsem o tom moc nepřemýšlel. On hned, že bude volit Babiše, že u něj za 15.000 krmí a pase dobytek, a radil mi, abych ho volil taky, protože je člověk z výkupácké branže. Víc jsme se o volbách nebavili. Doma se mi to rozleželo v hlavě.

Babiš přece vyrostl na Klausem prosazené privatizaci. Raději jsem v uplynulých 20ti letech ani moc nesledoval, co se stalo s bývalými krajskými podniky zemědělského zásobování. Myslel jsem, že se vypařily jako ten okresní sklad,ve kterém jsem pracoval. Nyní se dozvídám, že z velké části padli do chřtánu Andreji Babišovi, o kterém jsem nikdy neměl valného mínění.

V roce 1990 k nám první staří zemědělci,kteří po 30ti letech obnovili hospodaření, přijížděli pro hnojiva a krmiva a těšili se, jak jim budou mimo polí a zvířat vráceny i podíly v hospodářském družstvu. A družstvo jim bude poskytovat služby za režijní ceny.

Ještě v roce 1992 jsem doufal, že HD bude obnoveno jako sklady družstev a soukromých zemědělců. Když jsem však slyšel jak V. Klaus na upomínky starých hospodářů odpovídal kyselým úsměvem a kroucením hlavy, věděl jsem, že důchodu ve výkupu se nedožiji. Klaus zásadně,ale zásadně byl proti obnovení HD, protože podle něj jedině privatizace byla správná. Potom mi přišla výpověď, dvouměsíční odstupné a práce přidavače u stavební firmy.

Babiš měl odněkud peníze a trpělivost. A tak čekal, až se novodobí majitelé zpracovatelského průmyslu a obchodníci obilím a dobytkem umlátí v dluzích. Potom jejich zadlužené a liduprázné firmy  levně koupil. Přikoupil k tomu pár krachujících zemědělských podniků a od drobných vlastníků si pronajal půdu za 300 až 450 korun. To je asi základ slavného dominia se kterým jde do voleb.

Ne, ne, Babiše volit nebudu! Ani žádnou novou stranu. Jsem konzervativec a dlouhodobý obdivovatel hospodářských zázraků v Německu a Rakousku, které vytvořili socialisté a křesťanští demokraté. Tyto dvě strany jsou schopny i nás vyvést z bídy hospodářské i morální.

Zahradníček Josef

Ministr Koníček řekl o novinářce, že je hovado.

Kandidát SPOZ František Koníček ztratil nervy, když se ho reportérka Aktuálně.cz zeptala, proč drží akcie, které chce jeho strana po volbách zrušit. Chtěla také vědět, proč figuroval ve firmách sídlících v daňových rájích (minulý týden na to upozornila Transparency International).
"Vám nemám co vysvětlovat," obořil se Koníček na novinářku, "budu se veřejnosti vám zpovídat, až tyto společnosti nebudou platit daně a pojištění. Nejsem váš otrok."

Společnost podnikající v energetice, ve které Koníček do léta letošního roku působil, má vlastníka na Kypru. V dozorčí radě už nezaseká F.Koníček, který je v Rusnokově vládě a kandiduje za SPOZ, ale jeho manželka a dcera.

Vysoce postavený politik zastává tedy místo ve firmách, které vlastnictví skrývají v daňových rájích. "To vám vysvětlovat nebudu, to je moje soukromá záležitost. Nechápu, co je vám do toho, že se ptáte jako hovado," ukončil Koníček rozhovor.

Jak výkup brambor řešilo americké velvyslanectví.

Zprávy o letošním poklesu sklizně brambor a ubývání ploch ve mně způsobily vzpomínání na doby, kdy tomu bylo obráceně, kdy brambory byly pěstovány úplně všude.

"Vy Češi a Slováci všechno prožerete a rozkradete, říkával nějaký pan B. , který si občas zašel k nám na bránu výkupu popovídat. On to spíš hulákal než povídal, měl totiž hlas jako tur.

Byl to bývalý náš zaměstnanec s nepochopitelnou (tenkrát pro mne) minulostí. Já už, když jsem po škole nastoupil, jsem ho už poznal jako podivína, kterému se vedoucí  a komunisti snažili vyhnout. Místo jedné nohy měl protézu, proto chodil o holi. Na vlastní uši jsem slyšel, když na jednoho předsedu JZD křičel: Ty si tak rudej, že můžeš nosit červený rajtky, aby všichni věděli,  kdo to tady všechno  kur.. (ničí).

Důchodce pan B. (raději nebudu jmenovat) byl Čech s českým příjmením, ale se západoněmeckým občanstvím. Důchod u nás neměl velký (říkalo se 300 korun), snad taky dostával něco málo z Německa, ale vydělal v roce 1956 nebo 1957 při nákupu brambor. V té době já ještě chodil do učňovské školy, to znám jen z vyprávění.

Výkup brambor byla protivná práce. Každý se tomu snažil vyhnout i v tom roce, kdy se očekávala velká úroda a hodně práce. Zbylo to na pana B., se kterým  ministerstvo výkupu uzavřelo smlouvu. Za každý cent nakoupených brambor měl dostat ix haléřů odměny.

Příkaz vlády byl vykoupit všechny brambory. Tenkrát byl na brambory mimořádně úrodný rok, družstva, státní statky, sedláci i domkáři nevěděli co s nimi. Dostávali za ně asi 10 korun za 100 kg, možná ještě méně.

Pan B. vykupoval a vykupoval, ve dne v noci je vozily náklaďáky, traktory i koňské povozy. Vozily se v pytlích a sypaly na hromady. Nádvoří výkupu plná, na nádraží byly hory brambor.

Do zimy všechny vykoupené brambory zmizely, na všechny byl odbyt. Když kampaň skončila, zjistilo se, že pan B. má dostat odměnu přes 100.000 Kčs. Tehdejší ředitel Krajského podniku zemědělského zásobování panu B. blahopřál a poslal odměnu 5.000 Kčs. Pan B. poslal 5.000 Kč  zpátky řediteli, aby si je nechal a podle pracovní smlouvy zaplatil 100.000 korun.

Začaly tahanice, podnik tvrdil, že podle tarifů víc vyplatit nemůže. Pan B. nepořídil nic ani  telefonováním na ministerstvu výkupu, a tak po čase si vzal dovolenou a zmínil se, že jede na americké velvyslanectví do Prahy. Se Západním Německem tehdy Československo nemělo ještě diplomatické styky, zastupovalo je USA.

Co se dělo na diplomatickém poli nikdo se tady nikdy nedozvěděl, výsledek byl takový, že asi za dva dny se tady objevil stříbrný Tatraplán s úředníky ministerstva výkupu, kteří panu B. předali  více než stotisícovou odměnu. Už zdaněnou. V dnešní době by to mělo hodnotu asi 1,5 milionu. Tenkrát zuřila studená válka, z každé chybičky naší vlády se dělal velbloud a hlásila to Svobodná Evropa.

Ještě tu životní historii pana B.: Jako důstojník se zúčastnil 1. světové války. Po válce prý krátce sloužil v československé armádě. Ponechal si německou národnost a tak po okupaci 1939 musel narukovat do německé armády a jít na ruskou frontu, kde přišel o nohu pod kolenem. Z armády ho jako majora nepropustili, udělali ho velitelem armádních skladů v našem městě. Několik lidí prý zachránil před koncentrákem, snad i před smrtí, po roce 1945 se za něj postavili hlavně čeští šmelináři, co s ním šmelili s kradenými potravinami, cigaretami a alkoholem. Říkalo se, že toho hodně věděl, kdo udával. Asi obojí. Nějaký krátký čas předtím byl v lágru. Proto nadával Čechům až do smrti. A německé národnosti se nikdy nevzdal, proto mu nebylo uděleno československé občanství.

Zahradníček Josef, skladník.

Když zbabělý stát ustupuje černé zvěři.

V současné době probíhají na stránkách deníků, v televizi i odborné veřejnosti nekonečné polemiky o novele zákona o myslivosti. Jediným a hlavním důvodem jsou značné škody na majetku vlastníků polí, lesů a luk, způsobené volně žijící zvěří, především zvěří srnčí a zvěří černou. Těmto škodám by měli zabránit vlastníci a uživatelé zemědělských pozemků zvýšením jejich pravomocí a zároveň snížením minimální výměry honiteb pod 500 ha.

Státní administrativa se snaží rozdělit občany na vlastníky a myslivce a vrazit klín mezi tyto uměle vytvořené skupiny. Je tomu ale skutečně tak, nebo je to jenom zástěrka na zakrytí jiných podivných záměrů administrativy? Jsou škody skutečně tak alarmující, neudržitelné, zničující, anebo jsou záměrně zkreslovány, zveličovány, aby posloužily k naplnění těchto záměrů?

Drobná zvěř, kam patří bažant, zajíc, koroptev, jistě žádné škody nečiní. Srnčí zvěř na polích rovněž nic závažného nečiní. Ostatně spásání osení provozovali již naši předkové, a to byli nějací hospodáři. Zbývá tedy srnčí v lese a černá zvěř. Srnčí v lese škodí okusem a vytloukáním. Okus ze strany vlastníka lze ošetřit vhodným nátěrem k minimalizaci škod. Okusu i vytloukání lze společně zabránit oplocením mladých lesních porostů, kde dochází ještě k úspoře nákladů na nátěry. Oplocení však stojí nemalé peníze a není myslitelné vlastníka lesního porostu k tomuto kroku nutit. Přesto řešení je jednoduché a není nové. Je třeba si uvědomit, že i kdyby myslivecká sdružení byla zákonem zrušena, volně žijící zvěř by přece nezmizela, ba naopak její vyšší stavy by působily škody mnohem vyšší.

A co se týče černé zvěře, která ostatně není naší původní volně žijící zvěří, a jejíž stavy rostou geometrickou řadou, jsou škody opravdu velmi devastující. I zde stát rezignoval na svoji regulační činnost. Počet odlovených kusů v roce 1934 v ČR činil 400, v roce 2012 184.000kusů!!!! I zde hledejme řešení v minulosti.

 Už Marie Terezie a Josef II. věděli, že škody, způsobené černou zvěří, jsou devastující. Co měla panovnice ze sedláka, který měl úrodu zničenou prasaty? Výběr berně nereálný. Na rozdíl od dnešního politika, který bez ohledu na škody požaduje daň z příjmu, z nemovitosti, sociální daň, zdravotní daň, z přidané hodnoty, spotřební a další poplatky ze všeho možného i nemožného - nyní nově z dešťové vody ze střech. Nebere v úvahu, zdali rolník má či nemá na zaplacení. Už za zmíněných panovníků byla černá zvěř chována pouze v oplocených oborách. A jiné řešení než dramatické snížení stavů této zvěře v současné době není možné.

Stát by měl stanovovat účinná pravidla k nápravě věci, na místo toho stanovuje pro tyto druhy zvěře dlouhou dobu hájení a další překážky ve způsobu lovu. Podobná situace v letošním roce nastala i u kormorána velkého. Domnívám se, že nejsou spory mezi vlastníky a myslivci. Je jen špatná státní dotační a regulační politika. Nečinnost státu se řeší tím nejškodlivějším způsobem, asi podle vzoru římského vladaře divide et impera. Zdroj: Josef Sysel, Silvarium

Aignerová skončila ve spolkové vládě.

Po pěti letech ve funkci spolkové ministryně pro zemědělství, výživu a ochranu spotřebitele se Ilse Aignerová vrací do Bavorska,  kde bude, mimo místopředsednictví v bavorské vládě, řídit superministerstvo. Bude ministryní pro ekonomiku, energetiku, technologie a media. Bude také předsedkyní hornobavorského krajského svazu. 

Funkce spolkové ministryně zemědělství Ilse Aignerové nepřinášela jen uznání za to, jakým způsobem v Bruselu bojovala za německé zemědělce. Ze sekretářky to během pěti let dotáhla na titul "Dinosaur roku 2012", který jí za skandál s dioxinem udělil německý svaz ochrany přírody.  

Kdekdo viděl Aignerovou na místě kancléřky Merkelové. Všechno je jinak. Po pěti letech uznání, kritiky a urážek se vrací do rodného Bavorska (Bavorsko má o 2 miliony víc obyvatel než ČR). Získala si respekt hodně lidí, hlavně zemědělců, kteří tvrdí: "Kdo pět let vydržel na spolkovém ministerstvu, ten musí být dobrým bavorským ministrem."

Dnes se jede 123. Velká pardubická.

123. Velká pardubická (6900 m, 5 milionů Kč)
1. ORPHEE DES BLINS (Jan Faltejsek, DS Pegas) - 3:1
2. NIKAS (Dušan Andrés) - 35:1
3. KLAUS (Jaroslav Myška) - 13:1
4. KASIM (Marcel Novák) - 50:1
5. PEINTRE ABSTRAIT (Lukáš Matuský) - 150:1
6. TROPIC DE BRION (Marc Antoine Dragon).
Výrok: zadrženě dalekjo - 3 1/2 - 1 1/2 - 8, dokončilo 6 z 20 koní.
Čas: 9:33,22
Orphee des Blins potvrdila letošní úžasnou formu a obhájila vítězství ve Velké pardubické - opět stylem start-cíl. I ve 123. ročníku slavného dostihu mohl v jejím sedle slavit žokej Jan Faltejsek. Josef Váňa s dvanáctiletým Tiumenem spadli na posledním skoku. Z dvaceti koní dojelo v náročných podmínkách jen šest. Druhý skončil Nikas s žokejem Dušanem Andrésem a třetí byl Klaus s Jaroslavem Myškou.

Jednadvacet koní odpoledne vyrazí na trať 123. ročníku Velké pardubické. Možná naposledy se slavné steeplechase zúčastní osminásobný vítěz Josef Váňa - legendární žokej a trenér pojede v sedle Tiumena, s kterým dostihu kraloval v letech 2009 až 2011.

Největší vtip roku 2013: Klaus oceněn jako bojovník proti komunizmu.

Exprezident Václav Klaus dostal ve Washingtonu Truman-Reaganovu medaili Svobody. Metál uděluje nezisková organizace Victims of Communism Memorial Foundation, která oceňuje „osoby a instituce, jež prokázaly celoživotní oddanost svobodě a demokracii a odpor proti komunismu a všem jiným formám tyranie“.

Udělit toto ocenění právě Václavu Klausovi se jeví jako jeden z nejabsurdnějších vtipů současnosti.

Cenu dostal muž, který se zastával Slobodana Miloševiče, osoby souzené pro genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Který měl v konfliktu mezi Čínou a Tibetem vždy blíže k pekingskému režimu. Který otevřeně podporuje autoritáře Vladimira Putina. Který celou svou politickou kariéru kritizuje projevy občanské společnosti.

O nějakých protirežimních aktivitách Klause za komunismu není známo vůbec nic. Petici „Několik vět“ nepodepsal, přestože tak několik jeho tehdejších kolegů z Prognostického ústavu učinilo. Do Občanského fóra se dostal bez svého přičinění, neboť tam komunista Čalfa přesunul celý Prognostický ústav AV. Čalfa si Klause - dříve komunisty nevyslyšeného (zřejmě kvůli 4% úchylce) bankovního úředníka - vzal do první polistopadové vlády za ministra financí. Klaus začal s tím, co patří k jeho povaze, tj. rozbíjením. Za pomoci socialistických zbohatlíků, především z řad KSČ, a vexláků nejdříve rozbil zaběhlý hospodářský systém země, potom rozbil Občanské fórum a následovalo zničení Československa. Kupónová privatizace, krachy bank a vytunelování průmyslu a zemědělství jsou jen přirozenými důsledky Klausovy činnosti ve vysokých státních funkcích.

A jak vypadá další boj proti tomuto komunismu v podání čerstvého nositele medaile pro bojovníky proti komunismu, Václava Klause? Klaus coby prezidentský kandidát opakovaně docházel na poslanecký klub KSČM žádat o komunistické hlasy; a ty mu také k jeho desetileté éře na Hradě výrazně pomohly. Tak, že Klaus pozve předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka na šampaňské do prezidentského zámečku v Lánech, což by jeho předchůdce Václava Havla nenapadlo ani v té nejtěžší viróze. Vývoj došel tak daleko, že Klaus v letošních volbách s až komickou oddaností podporuje komunistickou kandidátku na prezidentku, Janu Bobošíkovou, včetně jejího absurdního spolku politických zkrachovalců. 

Co se dá vyspekulovat o důvodu udělení ceny Klausovi? Členové americké nadační rady se buď kolektivně opili do němoty a zaměnili Klause za někoho úplně jiného, nebo se kolektivně zbláznili. Možná si popletli komunismus s nacismem. Jak víme ze slov Klausových, tak se aktivně účastnil Pražského povstání v květnu 1945, během něhož pomáhal stavět barikády. A tak coby čtyřletý bojovník zahnal několikatisícovou Schörnerovu armádu SS.

V Karlových Varech už není žádné kino.

V Karlových Varech, kde se každý rok, už téměř 50 let, pořádá světově proslulý filmový festival, bylo uzavřeno poslední stálé kino. Provozovatel si nadělal statisícové dluhy. Ve městě filmu tak místní přišli o jediný kinosál. 

Kino Čas patří městu. To ho před třemi roky zrekonstruovalo za 6,5 milionu korun. Nájemník František Grebeň si nasekal dluhy přesahující částku 650 tisíc korun. „Nejvíce je to za energie. Něco provozovatel dluží distribučním firmám. Městu by měl zaplatit dva nájmy.“ 

Meteorologové čekají sibiřskou zimu.

„Letošní zima bude velmi chladná a to, co se nyní valí do střední Evropy je její předzvěst," tvrdí meteorolog Dominik Jung. Zvláštní ovšem je, že severovýchod Evropy zatím zůstane ušetřený a lidé si v těchto oblastech mohou i nadále užívat příjemného podzimu.

Vlna ochlazení by měla udeřit v  jižním Německu a Rakousku, kde začne sněžit, souvislá sněhová pokrývka se objeví už v 700 metrech nad mořem. Napadnout by mělo až 30 centimetrů sněhu.  Na ostatních místech střední Evropy bude padat déšť se sněhem.

 Meteorologové varují řidiče, aby si dávali pozor, na silnicích hrozí tvorba náledí.

Meteorologové ale slibují, že ochlazení bude jen přechodné a mělo by se ještě na nějaký čas vrátit příjemné podzimní počasí s teplotami mezi 14 a 18 stupni Celsia.

Vzpomínka na Klausovu kupónovou privatizaci.

Oficiálně deklarovaným cílem kuponové privatizace bylo „rozdělení privatizovaného majetku občanům“. Investiční společnosti a privatizační fondy, kterým „kuponové knížky“ svěřili jednotliví občané (držitelé investičních kuponů, zkr. Dik), měly však pozici výrazně zvýhodněnou.

Jednak seznámení se s privatizovaným majetkem bylo jejich pracovní náplní (a obvykle dobře placenou) a informací tedy měly mnohonásobně víc, navíc opět v rámci svých pracovních povinností absolvovali různá školení i odborné přednášky od specializovaných právníků. Přitom již čerpali někdy dost značné prostředky z firem, jejichž část nakoupili (a seděli v jejich statutárních orgánech), pouze z titulu „zástupců vlastníků“. Získávali tedy „rentu“ na jejíž tvorbě obvykle neměli nejmenší zásluhu.

V té úzké výseči kuponové privatizace, kterou jsem jako aktivní účastník během cca dvou let poznal, jsem se seznámil s několika desítkami „zástupců a představitelů“ či zaměstnanců investičních společností a fondů, ale také s dalšími investory, jejich přáteli a příbuznými, kteří byli v této „privatizační vlně“ úspěšní.

Naprostá převaha těchto mých kolegů a známých byli lidé, kteří „v tom uměli chodit“. Lidé, kteří již měli (z mého hlediska) značné majetky, rozsáhlé konexe na těch důležitých místech – zejména v bankách a relevantních ministerstvech- lidé, kteří v předlistopadové minulosti působili v zahraničí, vysocí úředníci, ředitelé firem a jejich náměstci, vedoucí velkých obchodů, hotelů a restaurací, někdejší straničtí funkcionáři, významní či úspěšní sportovci, herci, a nezřídka také jejich synové a dcery, či další členové bohatých a úspěšných rodin.

Tzv. „prostí občané“ se v té výseči kuponové privatizace, kterou jsem znal, nevyskytovali. Takže jsem nezaznamenal, že by z participace na privatizovaném majetku měli nějaký efekt tito lidé, ale tak, jak bývá obvyklé, především ti „snaživí“ příslušníci dřívějších elit. Zdroj: Poctivou prací k zbohatnutí.

Bilance 180. mnichovského Oktoberfestu.

180. Oktoberfest v Mnichově navštívilo během uplynulých dvou týdnů 6,4 milionu hostů.
 Vypili 6,7 milionu tupláků piva, snědli 114 pečených volů a 58 telat. 
Červený kříž musel ošetřit 7551 lidí, o pětinu méně než v roce 2011. 

Organizátoři srovnávají čísla s rokem 2011, protože loni nepořádali v rámci slavnosti tzv. "Oidn Wiesn", zemědělskou výstavu. 

 3600 lidí bylo ošetřeno lékaři, mnozí s řeznými ranami a odřeninami. „Především ženy s lehkou obuví si často pořezaly nohy od střepů," píše pasovský deník PNP. 
Zdravotníci museli pozorovat 638 osob s otravou alkoholem. 

Policie zasahovala ve 2031 případech. 58krát šlo o bitky pivním sklem, 16krát o sexuální delikty, došlo ke 449 ublížením na zdraví.
 Míru měl téměř každý třetí kontrolovaný tuplák, zatím co loni jen každý pátý. Tolerance je až do patnácti milimetrů pod míru, ale ještě méně mělo šest procent sklenic. Loni to bylo zjištěno dokonce u šestnácti procent piv.

Nic se nepěstuje, nic se neskladuje.

Bude prý hůř, říká dnes kdekdo. Myslím si to taky. Úpadek domácího zemědělství a dovoz potravin ze zahraničí nic dobrého pro budoucnost nevěští.

Často jdu kolem místa, kde stávaly sklady výkupního závodu, ve kterých jsem 35 let pracoval, a je mi divně u srdce. Na místě bývalého špejcharu je parkoviště velkého obchodu se vším možným.

Vyměnili jsme obilí, luskoviny, brambory, krmiva a jiné zemědělské výrobky za naleštěné oktávie a japonské gazíky, jak říkám těm módním vozidlům s velkými koly.

Vzpomněl jsem na staré spolupracovníky, kteří zde u hospodářského družstva pracovali za první republiky a pamatovali vzkříšení zemědělství, konkrétně rostlinné výroby, v roce 1934. Vyhledal jsem staré dokumenty, které jsem kdysi vytáhl z hromady papíru určeného do sběru a uschoval. Tam jsou ceny ze 30. let.

Obilní monopol znamenal hlavně vzestup cen, ale taky disciplinu, to je zákaz volného prodeje. Ukázalo se, že zemědělství musí být regulováno, aby zemědělci prosperovali, to se potvrdilo za války i za socializmu.

Taky jsem došel k názoru, že vlastně je dobře, že ty sklady výkupu zbourali. Co by se tam dneska dávalo, když skoro všude v okolí, kam dohlédnu, jsou louky a pastviny? Tam rostlo obilí a brambory. Ještě jsem zažil jednoho rolníka, který to neměl daleko a k nám, do výkupu, vozil pytle obilí párem volů. Vždycky asi 500 kilo.

Josef Zahradníček, bývalý skladník.

P.S. ty ceny napíšu někdy příště

Václav Klaus by měl být hnán k zodpovědnosti.

Když jsem viděl, jak se v revolučních dnech 1989/1990 jakýsi, do té doby naprosto neznámý, podivín Václav Klaus, který již v době tzv. „totality“ protekčně studoval za státní peníze v kapitalistické cizině, „vlísává“ do přízně Václava Havla a dalších Chartistů, zpozorněl jsem, neboť tento způsob komunikace mi připadal podivný. 

Podivné názory tohoto „samolibého ekonoma“ hovořícího poněkud „vlísavým“ hlasem čtyřprocentní menšiny mne později naprosto šokovaly. Jeho „kuponová privatizace“, která zlikvidovala naše, do té doby prosperující, výrobní podniky a závody, ba i celá průmyslová odvětví, včetně prosperujícího zemědělství, která si tzv. „privatizovali“ jeho kamarádi z ODS, jeho drzá prohlášení o neexistenci tzv. „špinavých peněz“ a další zločiny, kterých se během svého politického působení dopustil, ač právně nevzdělán, měl by být konečně pohnán k zodpovědnosti, neboť místo toho, aby v úctě k pracujícím lidem, smekl klobouk, pobuřuje národ proti Evropské unii, míní Miroslav Němec...

 ...pokud si pan bývalý (naštěstí již bývalý) prezident myslí, že je tomu jinak, ukazuje to pouze na to, že je zcela mimo realitu, je naprostým „politickým analfabetem“ či samolibým egoistou, který doslova a do písmene „štve“ český národ proti evropské integraci a žene ho do záhuby. Nevěřte mu ani slovo!

Zdroj: První zprávy

Чехия пошлет Евросоюз "на небо за звездочкой"?

Бывший президент Чехии Вацлав Клаус обвинил Евросоюз в том, что он "способствует всему плохому, что происходит в чешском обществе, политике и экономике", и призвал свою страну выйти из состава ЕС. Действительно, зачем Чехии слабый союз, где надо оплачивать чужие долги. В чешском обществе тоже уже нарастает серьезное недовольство ЕС и еврозоной.

Свое мнение Клаус подробно аргументирует в книге под названием "Чехия на распутье — время решений", которая выйдет в Чехии в понедельник. Кроме данного предложения по выходу из ЕС, экс-президент предлагает сократить государственные расходы, изменить избирательную систему, сделать парламент однопалатным, приватизировать энергетическую компанию ČEZ и Чешское телевидение.

В интервью газете Mladou frontu Dnes Клаус обвинил Евросоюз во вмешательстве во внутреннюю политику стран, входящих в ЕС, в подрыве принципа свободы и суверенитета. ЕС, по его мнению, является виновным в "чрезмерном регулировании, потере суверенитета национальных правительств и их ответственности", а политические партии стали профанацией, поскольку потеряли способность влиять на основополагающие решения.

Клаус известен как давний скептик Евросоюза, но именно он стоял у истоков вступления Чешской Республики в эту организацию. В 1996 году он был премьером, когда страна стала кандидатом, а в 2003 году подписал договор о вступлении в ЕС. Сегодня он оправдывается тем, что "это был эксперимент". А потом наступило "отчаяние и разочарование". Это был " брак по расчету", но он не удался, и теперь "нужен развод".

Десятилетнее президентство Вацлава Клауса закончилось 5 марта 2013 года, когда Сенат за 3 дня до истечения его полномочий, вынес президенту импичмент, обвинив в нарушении конституции и государственной измене. Поводом послужила провозглашенная 2 января 2013 года амнистия по экономическим делам, в результате которой было прекращено расследование крупных коррупционных дел.

Majitel zemědělského družstva byl zastřelen.

Policisté vyšetřují ve Vlkoši na Hodonínsku úmrtí majitele zemědělského družstva. Podle místních obyvatel ho někdo zastřelil v kanceláři. Šíří se zaručené zprávy, že šlo o vyřizování účtů mezi podnikateli, nebo že mladý šéf zemědělského družstva byl zastřelen omylem, že kulka patřila jeho bratrovi.

Přestože policie žádné podrobnosti nesdělila, podle "zaručených" informací se tragédie odehrála v pondělí přibližně v šest hodin večer. Tělo podnikatele údajně našla jeho manželka až v noci na úterý, a to přímo v areálu zemědělského družstva, které muž "zprivatizoval."

Podle místních obyvatel se podnikavec pravděpodobně zapletl do nějakých podvodů, neboť získával velké peníze z dotací. Jestli úmrtí muže souvisí s jeho podnikáním, kvůli němuž si někoho znepřátelil, nebo z jiných příčin, lidé ve Vlkoši zatím jen spekulují. „Kupoval pozemky v okolí, takže se určitě setkával se spoustou lidí. Jestli měl nějaké nepřátele, však netuším. Je pravda, že každý, kdo dnes podniká, má spoustu kontaktů. Při takové práci se nedá nic vyloučit," sdělil starosta obce Vlkoš, která má okolo 1.000 obyvatel.

Zdražování potravin v Německu.

Podle zprávy Spolkového statistického úřadu se snížily ceny průmyslových výrobků o 0,5 procenta. Nárůst cen energií je kompenzován snižováním cen zboží dlouhodobé potřeby.

Spotřební zboží během roku zdražilo o 2,6 procenta. Cena potravin se v průměru zvýšila o 3,7 procenta. Rekordní vzestup ceny je u másla, které je dražší o 44 procent, cena mléka je vyšší o 19,8 procent, sýra a tvarohu o 8,7 procent. Víno od srpna 2012 zdražilo o 7,3 procenta a brambory o 6,9 procenta. Pečivo je dražší o 3,3 procenta. Naproti tomu klesla cena kávy o o 2,5 procenta a ceny olejů o 18 procent. Cena krmiv se zsnížila o 8,2 procenta, dřevo se zdražilo o 2,3 procenta.

Raději nadávat než chodit k volbám.

Nadcházejících předčasných voleb se zamýšlí podle průzkumů zúčastnit každý druhý Čech. V polistopadovém vývoji to bývalo jinak. Prvních svobodných voleb do Federálního shromáždění po pádu komunistické diktatury se v roce 1990 účastnilo 96,79 procenta voličů.

Ale při sněmovních volbách o dvacet let později dorazilo k urnám už jen 62,6 procenta voličů a při letošní přímé volbě prezidenta byla účast ještě nižší – 61,37 % v prvním a 59,11 % v druhém kole. Pramení politická nechuť a apatie z nátury českého národa, souvisí s kulturním vývojem novodobých dějin, nebo je důsledkem politických skandálů, nedostatku témat či morálních a intelektuálních lídrů?

Podle odborníků chybí české společnosti dynamika, České republice cíle a české politice intelektuální elity a morální opory.

Pokud jdou lidé k volbám, mají tendenci volit menší zlo. To se ukázalo i teď v prezidentských volbách, kdy se volilo tak, aby nevyhrálo větší zlo, což byl pro mnohé nynější ministr financí v demisi Jan Fischer. Klesající zájem o volby souvisí s českou náturou. "Apatie" českých voličů je v národní povaze a ve stavu, do kterého společnost dospěla. Nejsme divoký Balkán ani Egypt. Generace, které by mohly způsobit revoltu, jsou líné. Líné myslet. Stačí jim jen remcání, protože k nadávání a kritizování myslet nepotřebují.

Čistky ministra Tomana pokračují.

Novým ředitelem Národního hřebčína Kladruby nad Labem se stal Jiří Machek, který dosud pracoval jako ředitel odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství. Jmenoval ho dnes ministr zemědělství Miroslav Toman.

Jiří Machek vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Má dlouholeté zkušenosti s prací s koňmi. Dříve působil jako asistent ředitele pro chov koní v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem a později ve vedoucích pozicích na Ministerstvu zemědělství. 

Dosavadní ředitel státní příspěvkové organizace, Jiří Jehlička, odešel z funkce po vzájemné dohodě. V kladrubském hřebčíně ale bude zaměstnaný dál na pozici odborného pracovníka. Jiří Jehlička byl ředitelem státní příspěvkové organizace Národní hřebčín Kladruby nad Labem od 15. listopadu 2012.

Prodej ze dvora venkovu nepomůže, ale organizovaný výkup zemědělské produkce.

Mrkva z Varšavy, zemiaky z Amsterdamu, cibuľa z Budapešti a jablká z Johannesburgu. Je hanbou, ak ľudia na slovenskom vidieku nevedia, čo s prebytkom úrody, zatiaľ čo mešťania kupujú v obchodoch ovocie, ktoré sme doviezli spoza hraníc.

Rozpomenúť si na úlohu dediny pri zásobovaní mesta potravinami. Bez predsavzatí, prekračovania plánov, odovzdávania kontingentov či pochodov na prvomájových sprievodoch. Ak ktosi má spomienku na skúsenosti a moc zvrátiť nezmyselný dnešok, je to spotrebné družstvo Jednota. Treba sa prinavrátiť k systému, ktorý už raz ukázal, že môže fungovať - výkup.

Ak by sa prinavrátila k výkupu čerstvého ovocia, zeleniny a vajíčok, získala by čerstvý tovar, ktorý by už na druhý deň mohla predávať ľuďom v mestách. Tí by si prišli na svoje a dedinčania by opäť mali chuť zasadiť o dve hriadky zeleniny viac, či prikúpiť nosnicu alebo päť navyše, aby si prilepšili v rodinnom rozpočte.

Snáď sa raz dočkáme chvíle, keď v mestských predajniach Jednoty pribudne regál s bedničkami, nad ktorým bude napísané – vypestovali pre vás naši šikovní záhradkári z vidieka, zniesli pre vás naše sliepky z dediny.

Polské potraviny začínají ovládat světové trhy.

Jestli si někdo vstupem do Evropské unie výrazně polepšil, tak jsou to polští zemědělci. Z živořících mužíků se stali prosperující rolníkówe. Od vstupu Polska do EU se vývoz potravin z Polska zvýšil o 18 miliard eur.

Od vstupu Polska do EU v roce 2004 se vývoz potravin zvýšil čtyřnásobně, přičemž tři čtvrtiny vývozu směřuje do EU. Hlavním odběratelem polských potravin je Německo.

Poláci v mnoha produktech předstihli země západní Evropy, nejzajímavější je, že předstihli i takovou ovocnářskou velmoc, jako je Itálie. Hlavními polskými vývozními artikly je maso, mléko, mléčné výrobky, drůbež, ovoce, výrobky z ovoce a zelenina. V produkci jablek je Polsko druhé na světě, za Čínou.

"Polské potraviny začínají ovládat světové trhy," říká polský ministr zemědělství Stanislaw Kalemba. Nyní se polští exportéři soustřeďují na asijský trh, kde jsou velké možnosti. 

Myslivci pálí po všem živém. Pozor!

Dnes ráno, před sedmou hodinou, myslivec u Bakova nad Jizerou na Mladoboleslavsku  postřelil kolegu. Myslivec byl střelen do ruky a břicha. Jeho zdravotní stav záchranáři vyhodnotili jako vážný. Lékař po příjezdu musel zajistit základní životní funkce, aby mohl být zraněný převezen vrtulníkem do nemocnice v Praze-Vinohradech.

Případem se zabývají policisté.

Je to další varování pro všechny návštěvníky lesů a přírody. Především večer, v noci a ráno fantazie myslivců graduje a myslivci v honbě za trofejemi a masem pálí jako diví po všem, co by mohla být kořist. Každý, kdo jde do lesa na houby nebo jen na procházku, by měl mít na sobě reflexní vestu nebo ještě lépe, měl by na hlavě mít upevněnou blikající svítilnu.   

Nečekané uzavření Lázní Lipová.

"Rozhodli jsme se ukončit lázeňskou sezónu 13. října, kdy odtud odjede poslední pacient. Z důvodu toho, že sezóna končí tak brzo a další začátek sezóny je v nedohlednu, bylo na valné hromadě rozhodnuto, že budou všichni zaměstnanci propuštěni k 31. prosinci. Už jsme to probrali s úřadem práce v pondělí jsme to probrali se zaměstnanci," řekl v úterý ředitel lázní Radim Hatlapatka.,,

Lázně založil v roce 1829 Johann Schroth. Schrothova kúra proslavila lázně nejen na tehdejším území Rakousko-Uherska, ale i v řadě dalších míst Evropy. Lázně jsou zaměřeny na léčbu chronických kožních nemocí, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, metabolických poruch a pohybového aparátu. Léčba obezity, realizovaná podle nejnovějších poznatků moderní medicíny, je tradiční a dlouholetou indikací lázní.

"Nejsou klienti, nejsou pacienti. Kvůli všem státním restrikcím došlo ke snížení jejich počtu o 70 procent, což vedlo k velmi složité ekonomické situaci. Rok jsme přesto s dluhy nějak ukončili, ale nezbyly nám peníze na udržení v mimoprovozním režimu," doplnil Hatlapatka.

Sezóna v lipovských lázních obvykle končí v polovině prosince a začíná na konci ledna. Propuštění se dotkne podle ředitele lázní 44 stálých zaměstnanců, celkově se to však dotkne 53 lidí. Výpověď lidé dostanou v říjnu, lhůta jim poběží do konce roku. Spousta lidí z obce pracuje v lázních, jsou to i manželské dvojice. Toto propuštění zasáhne celé rodiny, které pracují v lázních.

Existenční problémy trápí i další lázně v tuzemsku. Příčinou je nový indikační seznam, který lázeňskou péči omezil. Lázním klesly příjmy od zdravotních pojišťoven, počty léčených, počty zaměstnanců i jejich platy. Problémem se v polovině září zabýval se zástupci lázní a ministr zdravotnictví Martin Holcát.

Komunisti, jimž změna režimu pomohla.

..mě osobně nejvíce vadí důchodci - bývalí členové KSČ, kteří volí ODS a TOP 09 a kteří se posmívají svým spoluobčanům za jejich existenční potíže, dnešní krizi cítí jako zadostiučinění za to, že je kdysi před 20 lety občané odmítli. Mají se dobře, užívají si nabyté svobody volného času plnými doušky, cestují, kulturně a někteří i sportovně se vyžívají, kromě mládí a plného zdraví jim nic nechybí. Proč by se měli zajímat o své spoluobčany, ať se každý stará sám o sebe. - See more at: http://www.blisty.cz/art/70323.html#sthash.v0Ndk9Cg.dpuf