Viktorie Plzeň sice
odjížděla do Mnichova se siláckými řečmi trenéra Vrby i některých hráčů, ale ve
skutečnosti nikdo v úspěch na půdě evropského klubového šampiona nevěřil. Jinak
by určitě převody myšlení i pohybu byly nastaveny na větší rychlost.
Omlouvání vysoké porážky nadprůměrnými - a
snad i nadpřirozenými - schopnostmi soupeře nemůže obstát, profesorský fotbal
bez námahy se v Evropě už těžko prosazuje i Barceloně, natož českému klubu s
hráči posbíranými po českých a slovenských maloměstských stadionech. Je ovšem
těžko Vrbovi, který už delší dobu tápe a není schopen ve Viktorii něco změnit k
lepšímu, přiznat, že Viktorie jela do Mnichova s cílem neprohrát dvojciferným
rozdílem. To se za cenu určité statistické ostudy (žádná trefa na bránu
Bayernu) sice podařilo, ale je to voda na mlýn lenivých pražských novinářů,
když už téměř v každého článku srší nenávist vůči Viktorii a skrytý sparťanský
vztek, že finance z evropských soutěží tečou do Plzně.
Trochu jiná je
situace Slovanu Liberec, který tolik finanční zájmy Sparty a Slávie neohrožuje.
Navíc Slovan hraje fotbal, který víc platí na zahraniční než na domácí soupeře.
Utkání se Sevillou
začal Slovan snahou hrát co nejdále od vlastní brány. Ukázalo se, že je dobrý
recept, když se Rabušicovi podařilo nečekaně brzy vstřelit gól. Stejně jako
hráči Viktorie i hráči Slovanu zaostávali v pohybu i technice. Pohyb bez míče,
start na míč, zpracování míče a sbírání odražených míčů to jsou největší
slabiny většiny českých fotbalistů, tedy i libereckých.
Nejedná se jen o
fyzickou připravenost, ale hlavně o obratnost tělesnou i myšlenkovou. Tato
zaostalost se projevila v Liberci přímo ukázkově před brankou SEvilly, když
Derarge, Šural i Rabušic šli sami na brankáře a místo střely či přihrávky
volili další krok, dva, s míčem. S tím už si každý zkušený obránce či brankář
poradí. Přímo osudová nerozhodnost se projevila v závěru zápasu, když při velmi výhodném trestném kopu
nepochopitelně se liberečtí snažili míč držet na kopačkách. Stačilo pak
uklouznutí Kováčovo (proč to většině hráčů Slovanu klouzalo je otázka) a
bleskový protiútok Sevilly. Červená karta, příchod ztuhlého brankáře Hrošša a
vyrovnání skóre. Skutečně zbytečná ztráta pro Slovan, i když technicky lepší byla
Sevilla.
Žádné komentáře:
Okomentovat