Letošní
zimní olympiáda proběhla nějak rychle, ve stínu kyjevských bouří. Naši
hokejisté díru do světa nedělali, medaile přivezli přivezly sportovkyně.
Myslím,
že Rusové jako organizátoři se vytáhli. Olympiáda byla dobře připravena, počasí
bylo ideální, takže Putin se může usmívat. Mně tam vadilo moc sportů. Vůbec se
mi nelíbí to ježdění a skoky na jednom prkně.
Takové
sporty, kde rozhoduje bodování rozhodčích by se měly z olympiády vyřadit. To se
týče i krasobruslení, kde už není na co dívat. Malé hubené holčičky a na druhé
straně svalnatí Tarzani. Ani ta hudba za
moc nestojí. Kde je elegance Karola Divína či Romanových?
Tak
někteří naši poslanci chtějí zase jednat o zákazu kouření v hospodách. Je to
omezování svobody, není to omezování svobody? Pro kuřáky, nebo nekuřáky?
Dohoda
v nedohlednu. Dobu německé okupace nepamatuji, když se kouřilo bukové listí a
domovina, ale pamatuji, že ještě v sedmdesátých létech na dráze byl každý vagón rozdělený na kuřáky a
nekuřáky. Kuřácká oddělení bývala plná, protože tam chodili i nekuřáci, přesněji
nekuřačky. Zdůvodňovali to různě, hlavně omylem. Říkalo se, že je tam od
cigaret tepleji. Když zamrzla pára v topení. Tenkrát lidi moc nespěchali. Z
úsporných důvodů cestovali osobáky, a tak rychlíků jezdilo málo. Přitom mezi
kuřáckým a nekuřáckým oddělením velký rozdíl nebyl, protože okny a dveřmi
vnikal dovnitř kouř z lokomotivy. Co mimo hraní karet dělat ve vlaku, z Votic
do Prahy dvě hodiny, než vykouřit půl krabičky partyzánek.
Bývaly to doby, kdy právě do hospod a kaváren lidé chodili jen proto, aby si tam mohli zakouřit. Třebaže byli sváteční kuřáci, jako můj děda. Ten si z
důchodu 90 korun vždycky na viržínku a jedno pivo v hospodě ušetřil. A takových bylo víc. Když nebylo na viržínku,
musela postačit sváteční dýmka a Taras Bulba (tabák). To teprv bylo pravé kuřácké aroma, když ty kořeny doutnaly. Posezení v zakouřené
hospůdce patřilo k nedělnímu obědu. Oběd se tam nepodával, nejvýše nějaké
preclíky. Takové jsou i dnes vesnické hospody. Bez kuřáků by byly prázdné.
Dříve
lidem pachy lidem nevadily, byly jaksi součástí života. Lidské pachy byly překryly pachy z tabáku. Lidi se nekoupali každý
týden. Tak jednou za měsíc a za déle. Koupelny v bytech nebyly a byla tam zima.
Uhlí (10-12 q za rok) bylo na příděl. Dříví tak na zatopení. Z kabátu rovnou
pod peřinu! Někdy se spalo i ve svetru. Málokteré schodiště v činžácích se
obešlo bez typické vůně záchodů. Hlavně kde nebyla kanalizace. Vůně však
sloužily jako reklama. Téměř každý obchod měl jinou vůni. Přirozenou
samozřejmě.
Ač
nekuřák říkám: "Žádné zákazy. Hospody jsou od toho, aby se tam lidi
pobavili, podiskutovali a uvolnili se z pracovních a jiných stresů. S tím musí
každý počítat, že se tam kouří."
Zahradníček Josef.
Žádné komentáře:
Okomentovat