Strojní vybavení bavorských zemědělců.

Zatímco v České republice je zemědělec bez vlastních sklizňových strojů ojedinělý jev, v Bavorsku není třeba pořizovat si drahý kombajn, protože je možné využít služeb strojních společností. Je to dáno větší hustotou zemědělských závodů a tak trochu to připomíná padesátá léta v ČR, kdy měly zemědělcům sloužit STS. 

V Bavorsku je 91.500 zemědělských závodů. V každém je nejméně jeden traktor, jeden jednonápravový návěs nebo 1 kombajn. To uvádí tamní statistický úřad.

Jeden bavorský zemědělský závod má v průměru 3 traktory, nosiče nářadí, víceúčelové tahače a jiné tažné stroje. Kombajn má pětina zemědělců. 27 procent zemědělců zajišťuje sklizeň pouze vlastními stroji.

Okolo 69.100 provozoven si v roce 2013 provádělo žně za pomoci strojů jiných zemědělců, od strojních družstev nebo od strojních stanic. Více než polovina zemědělců sklízí společně s jedním nebo více sousedy jedním kombajnem. 41.700 zemědělců využívá služeb strojních stanic, které poskytují samojízdné stroje i přívěsy.

Příští týden se ochladí.

O víkendu bude postupovat přes střední Evropu k východu zvlněná studená fronta a za ní k nám bude proudit chladnější a vlhčí vzduch.

Sobota bude polojasná až oblačná, od západu očekáváme místy přeháňky nebo bouřky. Neděle přinese ještě více oblačnosti a občasný déšť nebo přeháňky, místy bouřky můžeme zaznamenat téměř kdekoliv. Teploty vystoupí na 23 až 27 °C, na východě až ke 30 °C, neděle bude už hlavně na západě chladnější. Naprší okolo 10 mm, někde až 20 mm.

Po víkendu nás převážně čeká oblačno, místy se setkáme s přeháňkami. Ojediněle zahrozí i bouřky. Nejvyšší denní teploty se budou držet mezi 19 a 25 °C.

Rodinné zemědělské závody ve světě produkují 90 procent potravin.

Rodinné závody jsou ve světě základní formou pro obdělávání zemědělské půdy. Produkují 90 procent potravin. Mají různé velikosti a zaměření, ale nejdůležitější je, že je to kombinace osobního majetku, vlastní práce, odpovědnosti a úspěchu či neúspěchu. Tato kombinace společenské odpovědnosti není jen pro jednu generaci, ale řadu dalších generací.  Tím se zemědělství odlišuje od jiných hospodářských oborů. Zemědělství je hospodářské uvažování na dlouhou dobu dopředu. 

Těmito slovy bývalý prezident DBV Gerd Sonnletner účastníky rolnického sjezdu v Bad Durkheim upozornil na Rok rodinného zemědělství, které vyhlásila OSN.

Sonnletner upozornil na hlad a podvýživu, které stále sužují některé oblasti světa. Řekl, že v těchto zemích je třeba nejdříve vytvořit stabilní politické prostředí. V tom je také velká role zemědělství, které musí být základním stabilizujícím prvkem venkovských oblastí. V tom by mělo jít příkladem německé zemědělství, jehož síla spočívá v propojení venkovských oblastí s potravinářským průmyslem.

Je skandální, že lidé na severní polokouli se  topí v blahobytu a lidé na jižní polokouli trpí chudobou. Na severní polokouli se na základě různých ideologií omezuje produkční zemědělství a výroba potravin. Sonnleitner doufá, že jako zvláštní vyslanec OSN přispěje k překonávání těchto problémů: "Chci, aby světové zemědělství reagovalo na relalitu ve světě a nepodléhalo falešným ideologiím." 

Rakousko-Uhersko, předchůdce současné EU.

Rusko, okradené první světovou válkou o sto let usilování o institucionální demokratizaci, prožívá další tragický odstavec víry ve vlastní osudovou nadřazenost a vyvoleného vůdce. Vladimír Putin a jeho francouzští, britští, němečtí, čeští, maďarští a bůhvíjací ještě nacionalističtí pohůnci jsou přitom ze stejné díže, stejně neprozíraví a slepí, jako byli politici, kteří v roce 1914 dovedli svět k válce.

My ve střední Evropě bychom měli být o to citlivější. My už jsme měli Evropskou unii – dříve než kdokoliv jiný. Měli jsme a byli jsme součástí mnohonárodnostního soustátí se společnou legislativou a ekonomikou, dokonce i společnou armádou a bezpečností. Pomohli jsme ho slepě rozbít – aniž bychom věděli, co chceme. Dnes ho po kouscích znovu slepujeme dohromady. Jako by zkušenosti slepoty a utrpení předchozích dvou generací nic neznamenaly.

jedna snová momentka a představa – dva potrhlí pseudosocialisté, neúspěšný ruský knihovník Vladimír Iljič Uljanov a stejně neúspěšný rakouský malíř pohlednic Adolf Hitler, sedí v roce 1919 v kavárničce na břehu jednoho ze švýcarských jezer a v novinách si všimnou noticky o tom, že kdesi v Gruzii byl po opilecké rvačce nalezen mrtev jistý Josef Džugašvili. A roztržitý Vladimír Iljič si málem ani nevzpomněl, že ho kdysi znal… „Tak ještě jednu rundu, Adolfe Aloisoviči…“ Jak krásný mohl být tento svět…

Německo: Minimální mzda zdraží zemědělskou produkci.

Sjezd německých sedláků začal za účasti 555 delegátů (z 600 delegovaných). Úvodní projev měl prezident Německého rolnického svazu Joachim Rukwied.

Hned v první části projevu zkritizoval spolkovou vládu za nařízenou minimální mzdu 8,50 eur/h (233 Kč/h), kterou mají dostávat všichni zaměstnanci včetně sezónních brigádníků. Pokud budou sedláci muset tuto mzdu vyplácet za sklizeň chřestu a jahod, musí tyto produkty zdražit o 20 až 30 procent, čímž se stanou v zahraničí neprodejné. "Spolková vláda musí přijít k rozumu," volal Rukwied.

Tvrdá slova kritiky směřovala k aktivistům z řad ochránců zvířat. Některé jejich ideologické požadavky jsou nesmyslné a nepřijatelné. O tom, že zvířata mají dobré životní podmínky se nedávno, při dnu "Otevřených dvorů" přesvědčilo 2,5 milionu návštěvníků.

Prezident DBV se zabýval i vyhláškou o hnojivech, jejíž podstata přišla z Bruselu. Označil ji za nevhodnou. Hnojit kejdou se má, když to rostliny potřebují.

Němečtí sedláci mají sjezd. Budou jednat o úbytku zemědělské půdy.

Dnes od 13 hodin začíná v Bad Durheimu sjezd německých sedláků. Heslo letošního sjezdu je: "Němečtí sedláci: Žijeme odpovědně." Mimo otázek okolo sezónních pracovníků a reforem bude hlavní náplní sjezdu problém úbytku zemědělské půdy.

Dvoudenního sjezdu německých sedláků se zúčastní 600 delgátů z 18 zemských organizací a 250 hostů. Hostem sjezdu budou také předseda zemské vlády Porýní Falc Malu Dreyer, spolkový ministr zemědělství Christian Schmidt a další představitelé veřejného života a vědy.

"Zemědělství má odpovědnost za zdravé a bezpečné potraviny a za zacházení s životním prostředím," zdůraznil Brernhard Conzen, prezident hostitelské organizace Porýnský zemědělský svaz. "Zemědělci žijí stále s přírodou. Den co den mají odpovědnost za to, že jejich zvířata a rostliny žijí v harmonii s životním prostředím."

Maturita s otazníky. Skladník vzpomíná.

Spousta středoškoláků letos prý nezvládla státní maturitu. Když si to my, bývalí absolventi učňovských, mistrovských a dálkových škol a spousty kvalifikačních kursů,  přeložíme do lidového jazyka, máme dojem, že jen realita vyplouvá na povrch. Ono je to na tom božím světě tak zařízené, že někdo je chytřejší, někdo hloupější. A vůbec nezáleží na škole, kterou absolvuje. 

Nedávno jsem kdesi narazil na diskusní příspěvek, jehož autor tvrdil, že si jednoduše maturitní vysvědčení koupil za 5.000 korun. Nejen jedno. Tři. Každé z jiné školy a jiného oboru. V zaměstnání mu to prý bez problémů uznali. Koupit maturitní vysvědčení - i jakékoli jiné - se dalo vždycky, ovšem cena vzhledem k hodnotě koruny bývala podstatně vyšší. Pokud je ta cena pravdivá, asi to odpovídá  poklesu úrovně vzdělání.

Ono to maturitní vysvědčení v praxi bývala jen jakási ozdoba. Nemyslím, že dnes je to jinak. Navíc vysoké školy maturitní vysvědčení moc nezajímá, těm se jedná - stejně jako středním - o největší počet studentů. A v zaměstnání se ze školních znalostí použije minimum. Vzpomínám na slova pana Lutovského, který nám v Táboře říkal, že úkolem školy není učit se zpaměti celé knihy, vzorce a poučky, které stejně týden po maturitě zapomeneme, ale naučit se pracovat a logicky myslet. Kdyby si škola jako dříve organizovala maturity sama, určitě by i nadále platilo, že život teprve ukáže, k čemu škola byla. Takže miliony na projekty státní maturity by se asi daly použít ve školství jinde.

Když už jsem u té školy, vrátím se ke škole základní, v mém případě škole národní. Vzpomněl jsem si na docházku. Bývala totiž roční období, kdy třída byla skoro prázdná. Někdy to bylo kvůli epidemii (spalničky, chřipka atd.), ale také kvůli tomu, že na vesnici děti musely od malička pracovat. Bylo například nemyslitelné, aby šly do školy, když se kopaly brambory. Musely pomáhat i při jiných zemědělských pracích. Když ne přímo na poli, tak hlídat mladší sourozence. Když byla velká zima, zůstávaly doma a pomáhaly třeba plést košíky nebo dělat košťata. Když byla mírnější zima několik dní chodily do lesa pomáhat při prořezávkách.

Na vesnici totiž převládal staletý názor, že škola je povinné zlo. Stačí naučit se trochu číst, psát a počítat. Příprava na další studium se jevila zbytečná, protože na něj nebyly peníze. Hlavní je, aby děti ovládaly zemědělské práce a nezvykaly si na zahálku. Tento názor se měnil jen hodně pomalu. A měnil by se ještě dlouho nebýt kolektivizace. Venkov se přiblížil městu.

Zahradníček Josef

Bio-potraviny jsou škodlivé.

Profesor Wolfgang Nellen z university v Kasselu tvrdí, že nejsou důkazy o škodlivosti genetického inženýrství. Naopak je prokázáno, že škodlivé jsou bioprodukty. Toto však je zamlčováno, říká v rozhovoru pro hessensko-dolnosaský Allgemeinen Zeitung.

Podle profesora Nellena v roce 2011 zemřelo 60 lidí na otravu plísněmi, jejichž množství je na bioproduktech (kukuřice) stokrát vyšší než na geneticky upravených rostlinách. Je to varování pro ty, kteří zastavují technologie pro genetické úpravy rostlin.

Vědec uvádí, že mimo etických důvodů nejsou proti genetickým úpravám rostlin vážnější důvody. Velké peníze se prý věnují na nesmyslnou reklamu. Například reklama "Mléko bez  genetických úprav" je stejná, jako kdyby se uvádělo, že dětská výživa je vyrobena bez starého vyjetého oleje.

Na Šumavě mrzne. Tento týden bude chladný.

Chladnější počasí, než by si asi většina lidí v tomto období přála, není ale vůbec neobvyklé. Přestože astronomicky právě začalo léto, studenější proudění od oceánu, který je v této době stále ještě chladnější než pevnina, přináší poměrně pravidelně ochlazení ve druhé polovině června.

Někdy bývá červnové ochlazení přirovnáváno tomu květnovému v období ledových mužů. V červnu už ale teploty neklesají na běžných stanicích k nule a jeho význam je tedy poněkud zatlačen do pozadí. Červnová chladná část je známá poměrně daleko do historie a někdy se jí říká ovčí chladna.

Za posledních několik dnů jsme nejchladnější rána zaznamenali na Šumavě. Jedná se o celkem známé mrazivé kotliny. Dnes například stanice na Jezerní slati naměřila minimální teplotu -4,7 °C, na Rokytské slati -3,9 °C a Březníku -2,7 °C. Je ale nutno podotknout, že teploty jsou nyní velmi odlišné a např. na jižní Moravě v noci naměřili přes 14 °C.

V průběhu víkendu se předpověď počasí na závěr měsíce zhoršila. Červen nás v poslední době hřeje o něco méně než bývá zvykem, a ani o víkendu se opět na drtivé většině území teploty nedostaly nad letních 25 °C. Těmi několika výjimkami bylo několik stanic na jihu Moravy. A to samé bude platit i o dlouhé řadě nadcházejících dní.

Naše předpoklady naznačují, že aspoň obstojné teplo mezi dvaceti a pětadvaceti setrvá v úterý, ale pak dojde k dalšímu ochlazení. Ve středu se na frontálním systému objeví četné deště a na západě už teploty nepřekročí 20 °C. Maxima do dvaceti a k tomu velkou oblačnost s možností přeháněk pak čekáme ve čtvrtek. Ten den bude zase až na bundy.

 A ani pátek nám moc nepřihodí, to bude možná až 22 a už bez deště. O víkendu přijde patrně více sluníčka a teploty vystoupí ke 24 °C. Na konec června stále žádná sláva a červen bude s největší pravděpodobností jako celek spíše teplotně podprůměrným měsícem.

Bylo naše jediné léto k vidění na začátku června? Ohřejeme se letos ještě vůbec? Přestože seriózní předpověď na prázdniny Vám nikdo ještě nedá, staticky je jisté, že nějaké tropické teploty ještě přijdou. Bývá tomu tak totiž každý rok a i v těch nejnešťastnějších způsobech léta se pár horkých koupacích dní objeví. Bohužel ale nedokážeme říci, které dny to budou.... Meteocentrum

Na Slovensku začaly žně.

Plochy ozimného jačmeňa zožali na južnom ZemplínePrvé desiatky hektárov ozimného jačmeňa zožala vo štvrtok (19. 6.) pri obci Borša v okrese Trebišov spoločnosť Agroreál.

"Čo sa týka výnosov, zatiaľ to vyzerá celkom spokojne. Tá úroda je okolo päť ton na hektár," povedal dnes pre TASR predseda predstavenstva tejto akciovej spoločnosti Andrej Sokol. Z hľadiska vývoja počasia bol podľa neho začiatok jari trochu teplejší, ale postupne sa ochladilo.

"Celkovo by som povedal, že to bol priemerný rok, ktorý dá predpoklady pre dobrú úrodu," konštatoval.Agrofirma sídliaca v Strede nad Bodrogom pestuje ozimný jačmeň na výmere 350 hektárov, k dnešku mala vymlátenú viac ako polovicu. "Po zbere ozimného jačmeňa nás čaká menšia prestávka do zberu ozimnej repky, potom nasledujú ozimná pšenica a ozimná raž," uviedol Sokol. Zdroj  

Povedený náměstek na MZe chce ubrat podpory v méně úrodných oblastech.

Jak chce Ministerstvo zemědělství postupovat proti zemědělcům, kteří v méně úrodných oblastech chovají především skot na loukách a pastvinách. Odpovědí je dokument z počátku května.

Náměstek Šnejdrla (ČSSD), který přišel na ministerstvo z postu viceprezidenta Agrární komory a při svém jmenování prohlásil: „Já budu prosazovat názory, které prosazuje Agrární komora“, v aktuálním dokumentu nejprve zcela správně uvádí, že: „v rámci evropských dotací je posílena oblast přímých plateb“ a: „naproti tomu v části Programu rozvoje venkova došlo k citelnému poklesu“. Následně už dokument popisuje, jak připravit velkou část farmářů z horských, podhorských a příhraničních oblastí o peníze za odváděnou práci: 

„Pokles se zákonitě projeví u snížení obálky na některá opatření. Aby dopad byl co nejmenší a abychom naplnili dikci programového prohlášení vlády, navrhuje se zvýšení zatížení spodní hranice VDJ (velká dobytčí jednotka) na ha TTP (trvalý travní porost) z hodnoty 0,2 na 0,35, respektive až 0,4 v systému ekologického zemědělství. Dále se připravuje materiál, který významným způsobem zvýší kontrolu provádění činnosti, jež jsou předmětem dotací v rámci agroenvironmentálního opatření a ekologického zemědělství, tak aby se v maximální možné míře eliminovala možnost neplnění kritérií ze strany zemědělských podnikatelů. Zároveň nový systém bude stimulovat ekologické zemědělce k výrobě surovin pro výrobu ekologických potravin. Takto uspořené prostředky budou přesunuty v sedmiletém období na podporu potravinářského průmyslu a investic.“ Více: SMO

Rakousko je druhý nejbohatší stát EU.

Podle statistického úřadu Eurostat obhájilo Rakousko druhé místo v pořadí nejbohatších států unie, zaznamenal linecký deník Volksblatt.

Jenom Lucembursko, jehož hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je více než dvaapůlkrát vyšší než evropský průměr, je ještě zámožnější než alpská republika. Rakouský HDP činí 129 procent průměru EU. Na dalších místech jsou Švédsko a Nizozemsko. Jako nejchudší v unii je udáváno Bulharsko, jehož hospodářská výkonnost na hlavu je 47 procent evropského průměru.

Podle indikátoru blahobytu, který sleduje skutečnou individuální spotřebu na hlavu, je Rakousko třetí za Lucemburskem a Německem.

Tajní příjemci dotací.

Ministerstva při poskytování dotací ve velkém obcházejí zákon, který měl zabránit střetu zájmů politiků a úředníků. Miliardové příspěvky dál putují firmám, které neodkryly svou vlastnickou strukturu. 

 

Na ten zákon by nejradši všichni zapomněli. V roce 2012 jej na vlně protikorupčního tažení a pod tlakem Evropské unie prosadilo ministerstvo financí. Bezmála dva roky by tak už všechny firmy žádající o dotace měly překládat seznam vlastníků, vlastněných firem a obchodních partnerů. Norma měla zamezit střetu zájmů, kdy by skrytým majitelem firmy mohl být politik či vlivný úředník. Jenže novinka zůstala jen na papíru.

Úřady totiž žádné doklady nepožadují. Anebo je uspokojí jen strohý výpis z obchodního rejstříku.

Ze sondy mezi úřady vyplynulo, že u 5400 z celkových 16 tisíc dotací přidělených za poslední dva roky nechtěly od firem důsledné rozkrytí jejich vlastníků. Jedná se o 44 miliard, kterou firmy v krajním případě budou muset vracet. Zdroj: Lidovky

Jednoduchý způsob vyhánění zvěře z trávy před sečením.

Německý sedlák Bruno Ditloff tvrdí v místním tisku (Parchimer), že přišel na to jak před sklizní vyhánět divokou zvěř z porostu. Dva dny před uvažovaným sečením postaví uprostřed louky dva kůly a mezi ně natáhne bílé prostěradlo. 

Zvěř nemá ráda něco nepřirozeného, co jí vlaje nad hlavou. Považuje to za nebezpečí a svá mláďata dopraví na jiné místo. Tento plašič zvěře ovšem nesmí být na louce dlouho a nesmí být používán často, protože zvěř si na něj rychle zvykne.

Je to levné a jednoduché, říká pan Ditlof. Používá až 12 takových plašičů, které po posečení louky okamžitě uklidí. Tuto metodu už používá 45 let. Počty usmrcených zvířat prý jsou mnohem menší než při používání drahých plašičů. Toto strašení zvěře však zcela selhává v obilí.

V roce 2015 začne povinné označování původu masa.

Od roku 2015 musí být u veškerého nezpracovaného vepřového, drůbežího, ovčího a kozíha masa uvedeno ve které zemi bylo vyrobeno. Uvádění země narození zvířete v pondělí na jednání ministrů zemědělství neprošlo.

Agrokomisař EU Dacian Cioloş kvůli vysokým nákladům odmítal označování země původu masa. Ministři však jej přehlasovali. Bude tedy u masa uváděno, kde bylo zvíře vykrmeno a kde bylo poraženo. Místo narození zvířete, jako je povinné při označování hovězího masa, nebude nutné.

EU: Žádné konkrétní řešení místo mléčných kvót.

Pondělní jednání ministrů zemědělství států EU v Lucembursku bylo hlavně o mléku a jak se předpokládalo, žádné konkrétní řešení nepřineslo. Zrušení kvót sice platí, ale o tom jak řešit dále problémy na trhu s mlékem se zatím neví. Zřejmě budou výkyvy trhu řešeny nějakými novými podporami.

Bylo zřízeno EU.centrum pro pozorování trhu, které má včas vyhlašovat varování před přicházející krizí. Posouzení nových pravidel trhu s mlékem zatím není možné. Dvanáct zemí, v čele se Španělskem, Francií a Itálií uvedlo, že tamní producenti mají uzavřené smlouvy s mlékárnami. Německo, Belgie, Francie, Itálie, Španělsko a Česká republika založily celkem 228 odbytových organizací, které odeberou asi jednu třetinu vyrobeného mléka.

Fotbal a televize k sobě patří. Skladník vzpomíná.

Je tady opět to období, kdy mnozí příznivci fotbalu tráví noci u televizorů. Je to vymoženost vidět, jak se právě hraje v Brazílii. Kdyby při mistrovství světa se jednalo jen o vlastní hru, mohlo by se hrát pořád na jednom místě, bez diváků v hledišti a vysílat to do světa. Hřiště jsou všude stejná. Jedná se však o možnost nahlédnout do prostředí, ve kterém se hraje. I když se způsob života lidí na světě sbližuje, pořád jsou rozdíly.

Nedá mi to, abych nevzpomněl na to slavné mistrovství světa v Chile, odkud českoslovenští fotbalisté přivezli stříbro za druhé místo. Tenkrát ještě přímé televizní přenosy nebyly. Utkání byla natáčena a pásky odesílány letecky do Evropy. V televizi bylo možné zápasy sledovat až druhý den, kdy už dávno byly známé výsledky. Ani to nebylo technicky jednoduché, hlavně pro Československou televizi.

Jestliže byla Evropa rozdělena politicky na Západ a Východ, musela být rozdělena i televizně. Byly dva systémy vysílání (PAL a SECAM) a byly dva spolky televizí (Eurovize a Intervize). Za předávání pořadů se muselo platit. Vysílání samozřejmě bylo černobílé.

U nás byl v té době televizor ještě vzácností. Televizory byly drahé a byly nedostatkovým zbožím. Kupovaly je nejdříve podniky a obce do svých kulturních zařízení. V roce 1962 jsem fotbal (záznam) sledoval buď v čekárně na nádraží nebo ve škole, kam MNV umístil televizor.

 Přímé přenosy vysílal jen rozhlas. Jak vypadal přenos rozhlasového signálu z Chile do Prahy? Někdy bylo i několik minut, dobré slyšitelnosti. Československý rozhlas zřejmě nepočítal, že náš tým postoupí, proto tam poslal jen jednoho reportéra Karla Malinu. Tenkrát ještě se víc šetřilo, než o šetření mluvilo.

Zahradníček Josef

EU: Mléčné kvóty, nebo zákony trhu.

Na dalším jednání ministři zemědělství zemí EU zřejmě budou jednat o budoucnosti mléčného trhu. Nebude to jistě jednoduché jednání, protože v otázce výroby mléka jsou mezi státy názorové rozdíly.

Už na jednání Zvláštního výboru pro zemědělství se objevily spory. Rakousko předložilo návrh společného prohlášení, podle kterého by postihy výrobců mléka, za překročení mléčných kvót, měly být výrazně sníženy. "Výrobci mléka by neměli být trestáni za to, že reagovali na globální poptávku po mléku," argumentuje rakouský ministr zemědělství Andrä Rupprecht.

Německo, Dánsko, Irsko, Nizozemí a další státy navrhují úpravy kvót podle obsahu mléčného tuku. Tím by překročení kvót bylo nižší. Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, Švédsko, Spojené království a Itálie jsou proti snižování pokut. Argumentují tím, že odpuštěním pokut pro ty, kteří překročili kvóty, by vlastně byli potrestáni ti, kteří je nepřekročili, dodržují dohody a přicházejí o zisk.

Francie požaduje kontroly množství vyrobeného mléka i po skončení systému kvót a podporu výroby mléka, pokud cena nepokryje náklady na výrobu. Francouzské návrhy podporují Španělsko a Itálie. Německo a další "liberální" státy EU francouzský návrh odmítají. Schyluje se zřejmě k zablokování jednání.

Dále ministři budou jednat o rybářských problémech, o snižování antibiotik v chovech zvířat a o nových návrzích týkajících se opatření k zlepšování zdraví zvířat, rostlin, výrobě osiv a pravidel pro kontroly krmiv a potravin.

Otevřená vrata do selských dvorů jako příspěvek k roku rodinných farem OSN.

"Němečtí sedláci dnes otevřeli své dvory pro spotřebitele potracin i pro media. Všichni mají možnost seznámit se s prací a životem současných sedláků a jejich rodin,"  řekl dnes prezident Německého rolnického svazu (DBV) Joachim Ruckwied.

Dnes otevřelo brány  svých dvorů na 800 sedláků. Odhaduje se, že zásluhou mnoha německých rozhlasových stanic, které byly mediálními partnery akce, dnes si selské dvory prohlédlo okolo 2 milionů lidí. Akce pokračuje i zítra.

"Němečtí sedláci jsou nejdůležitějšími výrobci kvalitních, bezpečných a cenově dostupných potravin. Podílejí se na výrobě energií z obnovitelných zdrojů a jsou především tvůrci kulturní krajiny. Dnes ukazují to, co realizují na svých závodech," uvedl Ruckwied. "Den otevřených dveří je příspěvek německých sedláků k roku rodinných zemědělských závodů, který vyhlásila OSN. Chceme, aby rodinné zemědělství bylo nadále zárukou spolehlivé výroby potravin a hospodářsky udržované krajiny. To by mělo platit nejen v Německu, ale v celé Evropě."

Budou soukromé zahrady pod dohledem úředníků?

Tolik stromů, kolik je v současnosti, nebylo v českých zemích nejméně od 17. století. Přesto vedení současného Ministerstva životního prostředí chce oprášit nařízení z dob, kdy Strana zelených, vedená Bursíkem, řídila ministerstvo a dělala si nárok na diktaturu nad českým venkovem. Podle tohoto nařízení by každý občan měl žádat úředníky MŽP o písemné povolení k pokácení stromu na svém pozemku.

Ministerstvo životního prostředí usiluje o to, aby lidé museli mít zase povolení k tomu, aby si na vlastní zahradě mohli pokácet jiné než ovocné stromy, které mají obvod kmene větší jak 80 centimetrů. To je nehorázný útok na lidskou svobodu! Nikoho jiného nemá zajímat, jestli vlastník pozemku má na zahradě stromy, nebo na ni pěstuje zeleninu, nechá ji celou zatravnit atd., to je svobodným rozhodnutím každého majitele

 Bývalé vedení resortu v čele s Tomášem Chalupou (ODS) nařízení o kácení stromů na zahradách zrušilo, neboť dospělo k názoru, že na svém pozemku má jeho vlastník právo svobodně rozhodnout. Právo rozhodnout má vlastník podle zdravého rozumu, nikoliv úředník podle zelené demagogie. Vzhledem k spokojenosti veřejnosti s prací  MŽP určitě ministr Chalupa patřil mezi nejlepší šéfy životního prostředí po roce 1989.

Současné vedení Ministerstva životního prostředí v čele s ministrem Richardem Brabcem (ANO) zřejmě myslí, že jeho pracovníci jsou tady od toho, aby lidem, hlavně na venkově, otravovali  život a rozhodovali o jejich majetcích. Naprosto je tím zesměšňován názor nejvyššího představitele státu, že státní úředníci jsou placeni z našich daní a měli by hlavně občanům pomáhat a ne vymýšlet hloupé zákazy a zasahovat jim do života.

EK navrhla rozpočet EU, včetně zemědělských dotací, na příští roky.

Podle zprávy Agrárního informačního centra EU (AIC) bude v roce 2015 pro zemědělství rezervováno 56,9 miliard eur (1,56 bilionu Kč). Je to o 0,6 procenta víc než v minulém roce. 43,9 miliard eur je určeno pro přímé platby a 13 miliard na rozvoj venkova.

Přímé platby budou sníženy o 1,3 procenta. Evropská komise se domnívá, že ke snížení přímých plateb - za pomoci důkladnějších kontrol -  nebudou připomínky od členských států ani od Evropského parlamentu. Celkový rozpočet EU je navrhován ve výši 142 miliard eur. Zemědělství z toho dostane 40 procent.

Rozpočet EU na rok 2015 činí 1 procento HDP všech členských států. V době 2014 až 2020 je téměř 60 procent z každého programu určeno pro výzkum, inovace, zaměstnanost mladých lidí a podporu podnikatelů.

Provozní náklady EU jsou okolo 4 procent, přičemž se počítá s inflací 1,8 procent. Předpokládá se, že během tří roků budou náklady na odměny zaměstnanců EU sníženy o 1 procento. Cílem v příštích pěti letech je snížit počty úředníků o 5 procent a omezit další administrativní náklady.

Nejsou lidi. Skladník vzpomíná.

Nejsou lidi! Větičku známou z dob předlistopadových je opět možné zaslechnout. Slyšel jsem jí v neděli u pokladny supermarketu. Otevřené jen dvě pokladny. Dvě dlouhé fronty, hlavně Pražané táhnoucí na jih - možná také z jihu.

Žena přede mnou vykládá na pás sáčky snad s každým druhem ovoce, které v obchodě bylo. Pán před ní se náhle ozval, že to ovoce platit nebude, že to není jeho. Dohadování, kdo tam měl dát přepážku. Nakonec se oba pustili do pokladní, proč jsou v provozu jen dvě pokladny. Za to já nemůžu, hájila se, nejsou lidi.

Je to zajímavé, jak se za posledních padesát let život zautomatizoval. Kde jsou doby, kdy se chodilo pro kvasnice za korunu. To byl třeba veškerý nákup.  Nevrlí prodavači i nevrlí zákazníci se našli v každé době. Ale pultový prodej to je úplně něco jiného.

V sedmdesátých letech měl výkup sklady ještě po různých vesnicích, po hospodářském družstvu. Tak jsme tam dojížděli a chodili do krámků pro svačinu. To nebyly jen krámky, to byly vesnické parlamenty. Tam některé ženy dokázaly denně stát celé dopoledne. V jedné takové obci byl obchod Jednoty zřízen v sále bývalé hospody. Velikost tak 8 x 6 m. Regály a pulty byly po dvou stranách, uprostřed  by se dalo tancovat. Tam se však netancovalo, ale diskutovalo. Když tam bylo méně než 5 diskutujících, tak to byla výjimka. Ženské z kravínů, co měly po ranní směně, důchodkyně, ale i svačinářky, listonošky apod. Všechny spěchaly , ale ještě musely něco říct, na něco se zeptat - ještě něco koupit, na co si nemohly vzpomenout.  Čas plynul jako voda. Poledne bylo hned.

V jiné obci byl sice menší krámek, diskutujících zákaznic tam bývalo stejně. A s nimi tam býval starší usedlý okrskář VB. Sedával na nějaké bedničce od zeleniny a popíjel kávu, kterou mu prodavačka vařila, nebo minerálku. Ten věděl o každé krádeži ještě dříve, než se stala, o každé facce dřív než padla.. Představte si dnes policajta, který sedí půl dne u pokladny supermarketu a vypráví si se zákazníky. To by bylo sousto pro novináře. Každá doba má své odlišnosti, ale zdá se, že postupem času se vytrácí lidskost.

Zahradníček Josef  

Tropické teploty přišly neobvykle brzy. Od čtvrtka se ochladí.

Horké počasí se stupňuje a v pondělí bylo v Plzni naměřeno letos zatím nejvyšších 35 °C. Jednalo se o překonání rekordu pro tento den, přičemž rekordy padaly opět napříč republikou. Nové maximum bylo naměřeno opět i v pražském Klementinu. Meteorologické modely navíc naznačují, že úterní odpolední teploty budou ještě o trochu vyšší.

Už se ale blíží silné bouřky, které stávajícím vedrům dají utrum. V úterý by se mohly odpoledne vytvořit nějaké krátké a slabší bouřky na Šumavě nebo v Krkonoších, ale půjde o plošně nevýznamné jevy. Naprostá většina z lidí tedy nebude dotčena. Jiné kafe přinese středa. To už počítáme se vznikem poměrně silných bouřek hlavně v Čechách.

Předpokládáme opět spojení s nebezpečnými jevy, jako je krupobití, silný vítr a přívalový déšť. To vše ve středu večer a v noci na čtvrtek.

V létě se často stává, že po bouřkách se sice krátce ochladí, ale poté teploty zase začnou stoupat do tropických výšin. Nyní ale průběh nebude takový, protože od čtvrtka už zavládne na delší dobu chladnější a vlhčí počasí, kdy se denní teploty budou držet do 25 °C, nebo i níže. Nutno podotknout, že právě to bude typické a průměrné červnové počasí, současná vedra se normálu dost vymykají. Na tropické teploty je zkrátka v první třetině června ještě trochu brzo.

Dr. Dacian Cioloş zřejmě bude opět agrokomisařem EU.

Rumunská vláda opět navrhuje Dr. Daciana Cioloşe jako svého zástupce v Evropské komisi a doporučuje, aby nadále vedl evropské zemědělství.

Podle rumunských a francouzských mediálních zpráv se rumunský prezident Traian Basescu a předseda rumunské vlády Victor Ponta shodli na Cioloşovi jako zástupci Rumunska v Evropské komisi. Oba si přejí, aby nadále vedl zemědělství. 

Do Bruselu může každý z 28 států poslat jednoho komisaře. O tom jestli  Cioloş bude opět agrokomisařem nerozhoduje jen Bukurešť, ale hlavně budoucí předseda Evropské komise. Jeho návrh musí schválit Evropský parlament. Vzhledem k tomu, že s prací Dr. Daciana Cioloşe byla mezi zemědělci i politiky poměrně spokojenost, očekává se, že nadále zemědělství EU povede. Hlasování o jednotlivých komisařích proběhne v EP v říjnu. Začátkem listopadu by měla nová EK začít pracovat.

V naší krajině se nehospodaří dobře

"V naší krajině se nehospodaří dobře," říká Bedřich Moldan, bývalý ministr. "Všichni jsme doufali, že po listopadu 1989 se toho ujmou vlastníci půdy, kteří by hospodařili odpovědně. To se bohužel nestalo, a to z jednoduchého důvodu: vlastníci byli definitivně rozprášeni komunistickým režimem a už není cesty zpět."

Moldan má pravdu jen částečnou, ale je jedním z mála politiků, kteří alespoň něco o venkovu vědí. Po listopadu ´89 mělo velké množství lidí snahu obnovit hospodaření na starých gruntech. Pokud tomu v zárodku nezabránila komunistická propaganda, podle které polistopadové změny měly být jen dočasné, a zadržování zemědělského majetku vlastníků ze strany kolchozů, zabránila tomu Klausova privatizace, která zlikvidovala systém dodavatelsko-odběratelských vztahů budovaný od 19. století a udržovaný všemi režimy, včetně komunistického.

Odhaduje se, že v České republice jsou po restitucích tři miliony vlastníků půdy. Počet vlastníků narůstá, protože neexistuje zákon na ochranu původních zemědělských celků, pozemky jsou nadále rozdělovány mezi dědice. To dnes už jsou lidé, kteří k půdě nemají žádný vztah, čekají jen na vhodný prodej, že na jejich parcelách bude někdo chtít postavit Kaufland nebo dálnici a zaplatí stejně jako ve velkoměstě. Výsledek je ten, že 80 procent zemědělské půdy je za symbolické částky pronajato.

Za výše uvedeného stavu nájemcům, tj. většinou postsocialistické velkovýrobě, přitom jde jen o krátkodobý ekonomický prospěch. Lány musí být podřízeny velké mechanizaci, která půdu válí a soustavně ubíjí půdní podloží. To je základní problém našeho zemědělství.

Honba za ziskem a dotacemi likviduje české zemědělství a potravinářství. Nejsme už soběstační ani v pěstování zeleniny. Vesnický hospodář je nežádoucí, musí být zlikvidován. Navíc měšťácký pragmatizmus, který ovládá media, vnucuje veřejnosti názor, že zemědělství je neužitečné odvětví, a vesnice nejsou určené k trvalému bydlení, ale pouze k rekreaci měšťáků. Bedřich Moldan sice říká, že něco se obrací ve prospěch krajiny. Skutečnost je spíš obrácená.  

Francie má do Bruselu vrátit čtvrtinu zemědělských dotací.

Kvůli chybným výpočtům pravděpodobně čerpala Francie velmi vysoké zemědělské dotace EU. Nyní by Francie měla vrátit asi čtvrtinu dotací, které dostala z Bruselu. Jedná se o částku 1,8 miliardy eur (49 miliard Kč).

Francoužští sedláci ročně čerpají z fondů EU okolo 8 miliard eur (220 miliard Kč). Chyba se objevila v roku 2013. V uplynulém roce už Francie vrátila 400 milinů eur (11 miliard Kč). Nové výpočty a požadavky na vrácení peněz včak přesahují všechna očekávání.

Dny otevřených dveří u bavorských sedláků.

Ve dnech 14. a 15. června 2014 bavorští sedláci umožní veřejnosti nahlédnout do 45 zemědělských závodů. K akci se chtějí přidat sedláci i v dalších spolkových zemích po celém Německu.

Veřejnost bude seznámena s činností moderního bavorského zemědělství. Zájemci si například budou moci prohlédnout ustájení zvířat nebo zařízení pro výrobu bioplynu. Připravena je ukázka včelaření a také hspodářská zvířata, která se chovala v minulosti. 

„Když lidem umožníme bezprostřední kontakt a vhled do současného zemědělství, pak to u nich vytvoří důvěru v naši práci," říká hornobavorský prezident svazu zemědělců Anton Kreitmair.

Ministerstvo zemědělství chce prý malým brát a velkým dávat.

Ekologičtí zemědělci se obávají, že z nového dotačního Programu rozvoje venkova dostanou v příštích letech mnohem méně peněz, než původně předpokládali. Podle manažerky svazu PRO-BIO Kateřiny Nesrstové  ministerstvo zemědělství upravilo podmínky tohoto dotačního programu na roky 2014 až 2020, které omezí podporu pro ekologické farmáře a naopak zvýhodní velké zemědělské podniky.

Ministerstvo zemědělství za vědomými kroky nastavuje podmínky pro ekologické zemědělce tak, aby nemohli nebo nechtěli čerpat finanční podporu, a s ekologickým zemědělstvím tak skončili. Podle Nesrstové se snižují se platby, zpřísňují se podmínky a enormně se zvyšuje byrokratická zátěž farem. Mnoho sedláků s ekologickým zemědělstvím skončí a to se samozřejmě mnohým hodí, zhodnotila situaci. Peníze, které stát tímto způsobem ušetří, pak ministerstvo zemědělství zřejmě přesune na podporu velkých koncernů a investic.

Podle předsedy svazu PRO-BIO Zdeňka Perlingera je postup Ministerstvo zemědělství v protikladu se společnou zemědělskou politikou EU, takže hrozí, že bruselští úředníci takto nastavený Program rozvoje venkova vrátí Česku k přepracování. To bude mít za následek další zpoždění a nejistotu ve vyplácení dotací pro naše sedláky.

Pomocí Programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 budou do Česka proudit dotace z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V současné době se dokončuje jeho nastavení a spuštěn má být podle předpokladů v roce 2015, tedy již nyní minimálně s ročním zpožděním.

Přichází počasí vhodné pro sušení sena.

Čtvrtek v souvislosti s frontou přinese proměnlivé počasí. Studená fronta může ještě s hodnotami teplot zahýbat, nicméně oteplování koncem týdne je jisté.

Od pátku pak bude převládat skoro jasno až polojasno, jen ojediněle se při zvětšené oblačnosti objeví přeháňky. Nejvyšší denní teploty v pátek vystoupí na 23 až 27 °C, v sobotu na 26 až 30°C a od neděle i přes 30 °C.

Bez deště by mělo být ještě v pondělí a úterý.

EU platí planýrování vesnic. Skladník vzpomíná.

Před týdnem jsem začal o řvoucích vysokoobrátkových rotačních sekačkách a o planýrování českých vesnic. Toto je pro mne námět, který asi ani dnes neskončí.  Považuji se pořád za vesnického člověka, vesnicky uvažuji a osud vesnic mě trápí.

Bylo to právě v den voleb do EU, kdy jsme kvůli jisté záležitosti, která se mne netýkala, byli v mé rodné obci. Využil jsem situace a vydal se na prohlídku míst, která jsem od 80. let neviděl. Byl jsem překvapen. Avšak teprve po několika dnech jsem si začal uvědomovat, co se od té doby stalo. Co se změnilo.

Že je asi polovina domů natřena křiklavými barvami a v zahrádkách místo slepic a hus jsou modré bazény, červené skluzavky a dlážděné pěšiny, mě už nepřekvapuje. Děsí mě přístup starosty a obecního zastupitelstva. Ti lidé si snad myslí, že maloměšťáctví je to jediné, čím se obec může světu předvést. Prý lidé chtějí žít jako městě. To je samozřejmě nesmysl. Město je především centrum obchodu. To vesnice s 300 obyvateli nikdy nebude.

Přestavění rybníku na návsi na betonovou nádrž je možné pochopit. Je třeba voda k hašení požárů. Proč muselo být zlikvidováno křoví a asi 15 stoletých stromů na hrázi, hlavně lip a vrb, a hráz rozhrnuta, to rozum nebere. Místo toho zasazeny stříbrné smrky a tuje.  Plošina. Zřejmě podle nějakého architekta.

Byl tam ještě v 80. letech za hasičskou schrání takový přirozený lesík. Byla to asi na 5 arech taková polodivočina, kterou tam sám od sebe, dobrovolně, udržoval trochu podivínský starý pán ze sousedního domku. Borovice, smrky, duby, jívy, plané třešně a hrušky a různé křoví jako šípek či lískové ořechy. Také hloh tam byl. Oplocené to bylo starým laťkovým plotem. Dnes je tam jen rovný anglický trávník. Kdo lesík zlikvidoval jsem se nedozvěděl. Jestli svévolně inženýr z Prahy, který chalupu koupil a udělal z ní barevný bavorský kýč, nebo oficiálně obec, nikdo neví. Obec prý dostává dotace z EU, tak je musí utratit. Konkrétně za zplanýrování, vyasfaltování a vybetonování veřejných prostranství.

Vesnice samozřejmě nějak funguje. Jinak než před třiceti či osmdesáti lety. Jinak funguje i stát a zemědělství. Tisíce neobdělaných hektarů zemědělské půdy, ještě více obdělávané jen tak na "oko".  Kdybych nepamatoval dobu, kdy hospodářská zvířata byla krmena jen slámou nevalné kvality, asi by mi současné plýtvání tolik nevadilo.

 Nevím, jak je to dnes na Podkarpatské Rusi. Svět se mění pořád rychleji. Ještě před patnácti lety mi dva muži od Užhorodu tvrdili, že u nich se zkrmí každá travička, neexistuje prý, aby se někde plýtvalo. Neobdělané pole nebo louka nejsou vidět. Možná, že dnes už jsou tam dnes také jen anglické trávníky pro oko. Po občanské válce, která na opačném konci Ukrajiny vypukla, nás třeba v plýtvání předstihnou.  

Zahradníček Josef

Rakouské zemědělství se už mění jen nepatrně.

K výrazné změně v rakouském zemědělství došlo v devadesátých létech minulého století, kdy v souvislosti se vstupem do Evropské unie ukončilo zemědělskou činnost velké množství zemědělců s menšími výměrami (do 10 ha) obdělávané plochy. V posledních létech si rakouské zemědělství udržuje poměrně stabilní úroveň.

Podle rakouského statistického úřadu je v zemi 173.317 zemědělských podniků. To je o 27,5 procent méně než v roce 1995 (239.099 podniků), kdy se stalo Rakousko členským státem Evropské unie. Průměrná výměra obdělávané zemědělské půdy zemědělského podniku se zvýšila ze 14,33 ha v roce 1995 na 16,61 ha v roce 2013.

Celkově je v Rakousku nyní obděláváno 2,879.895 ha zemědělské půdy. Je to o 546.978 ha méně než v roce 1995. Hlavním produktem rakouské rostlinné výroby je obilí, jehož výroba v minulém roce poklesla o 6 procent. Naopak výrazně se zvýšila výroba vína. Bylo vyrobeno o 11 procent víc vína než v roce 2012.

Za poslední rok se v Rakousku zvýšily stavy skotu o 11 procent, včetně krav, jejichž počet se zvýšil o 0,32 procent. Stavy prasat poklesly o 3 procenta.

Uprchlý býk zaměstnává policii a myslivce.

V lesích a na polích a loukách u Cunkova na Táborsku se měl pohybovat uprchlý býk. Volně pobíhající skot v přírodě není nic výjimečného. Takové zvíře si užívá svobody a je obyčejně plaché.  

Býk, který dopoledne využil příležitosti a při překládce u Cunkova majiteli prchl, dosud běhá v okolí. Zmizel v lese ve směru na Monínec.  "Na místě jsou stále hlídky policistů i chovatelů a myslivců, ale zatím ho nenašli. Dál ale projíždí silnice a dalekohledy sledují prostor," informoval aktuálně mluvčí táborských policistů Miroslav Doubek.

Býk má hmotnost odhadem 650 kg, je červeno – bílého zbarvení a nemá rohy. Přesto je třeba být opatrný, neboť při překládce byl agresivní a setkání s ním by tedy pro člověka bylo nebezpečné.

Policisté o situaci ihned informovali všechny provozovatele penzionů a hotelů i starosty okolních obcí, aby na výskyt býka upozornili své hosty a občany.

.