Nejsou lidi! Větičku známou z dob předlistopadových je opět možné
zaslechnout. Slyšel jsem jí v neděli u pokladny supermarketu. Otevřené jen dvě
pokladny. Dvě dlouhé fronty, hlavně Pražané táhnoucí na jih - možná také z
jihu.
Žena přede mnou vykládá na pás sáčky snad s každým druhem ovoce, které
v obchodě bylo. Pán před ní se náhle ozval, že to ovoce platit nebude, že to
není jeho. Dohadování, kdo tam měl dát přepážku. Nakonec se oba pustili do
pokladní, proč jsou v provozu jen dvě pokladny. Za to já nemůžu, hájila se,
nejsou lidi.
Je to zajímavé, jak se za posledních padesát let život zautomatizoval.
Kde jsou doby, kdy se chodilo pro kvasnice za korunu. To byl třeba veškerý
nákup. Nevrlí prodavači i nevrlí
zákazníci se našli v každé době. Ale pultový prodej to je úplně něco jiného.
V sedmdesátých letech měl výkup sklady ještě po různých vesnicích, po
hospodářském družstvu. Tak jsme tam dojížděli a chodili do krámků pro svačinu.
To nebyly jen krámky, to byly vesnické parlamenty. Tam některé ženy dokázaly
denně stát celé dopoledne. V jedné takové obci byl obchod Jednoty zřízen v sále
bývalé hospody. Velikost tak 8 x 6 m. Regály a pulty byly po dvou stranách,
uprostřed by se dalo tancovat. Tam se
však netancovalo, ale diskutovalo. Když tam bylo méně než 5 diskutujících, tak
to byla výjimka. Ženské z kravínů, co měly po ranní směně, důchodkyně, ale i
svačinářky, listonošky apod. Všechny spěchaly , ale ještě musely něco říct, na
něco se zeptat - ještě něco koupit, na co si nemohly vzpomenout. Čas plynul jako voda. Poledne bylo hned.
V jiné obci byl sice menší krámek, diskutujících zákaznic tam bývalo
stejně. A s nimi tam býval starší usedlý okrskář VB. Sedával na nějaké bedničce
od zeleniny a popíjel kávu, kterou mu prodavačka vařila, nebo minerálku. Ten
věděl o každé krádeži ještě dříve, než se stala, o každé facce dřív než padla.. Představte si dnes policajta,
který sedí půl dne u pokladny supermarketu a vypráví si se zákazníky. To by
bylo sousto pro novináře. Každá doba má své odlišnosti, ale zdá se, že postupem
času se vytrácí lidskost.
Zahradníček Josef
Žádné komentáře:
Okomentovat