Mám kamarády, co hodně jezdí po světě a ti se nehroutí z představy soužití s migranty či muslimy. Poukazují na to, že všude – s nezbytnou mírou obtíží – funguje. Státy nebankrotují. Invaze se nekoná. Armagedon nepřichází.
Tihle lidé, co proradně vylezli z české bubliny a viděli jiné končiny, jsou nějak imunní vůči zasmrádlému postkomunistickému strachu ze záškodnických cizáků. Díky vlastní zkušenosti pochopili, že ty lokální žvásty o slibné budoucnosti pod zahnívající peřinou národnostní čistoty jsou jen demagogické bludy z vlhkých snů inženýrů eugeniky.
A z tohohle prozření prostě nevede cesta zpátky. Cestování otevírá obzory a dává naději. I když nám na Hradě hnědnou trenky, Evropa je na tom dobře. Vidí rizika, ale zná své hodnoty a umí na nich trvat. Umí se sjednotit proti teroru a nehledat falešné viníky. Nebojme se. Vytrvejme. Každý Zeman jednou skončí. (Jakub Hein)
Kolik ještě bude muset umřít nevinných lidí než lidé jako vy pochopí to, co již ví 90 % lidí?
OdpovědětVymazatZatím se jedná řádově o stovky ročně, očividně je to ještě k pochopení reality málo, že?