Svět je šokován výbuchem, ke kterému došlo v bejrútském přístavu. Exploze je přirovnávána k výbuchu atomové bomby, která právě před 75 lety byla svržena na japonskou Hirošimu. Pravděpodobně v Bejrútu explodovaly tuny právě dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází ve světě téměř každoročně.
Dusičnan amonný, neboli ledek, je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Čistý dusičnan amonný se v ČR používá pouze pro zemědělské účely jako hnojivo. Přidává se také do výbušnin, dováží se hlavně z Polska. Skladování dusičnanu amonného je v Česku přísně kontrolováno. V Bejrútu údajně explodovalo na 2750 tun této látky, české sklady jsou daleko menší. Podmínky pro skladování jsou regulovány ministerstvem zemědělství. Jsou poměrně jednoduché - musí být odděleně od hořlavých látek, což je logické, a zároveň musí být skladovací prostory zabezpečeny proti zneužití.
Riziko samovznícení a následného výbuchu podobných průmyslových hnojiv je v ČR prakticky vyloučené. Zemědělci musejí nejen dusíkatá hnojiva skladovat na suchých, dobře větratelných místech bez přístupu přímého slunečního svitu. Podmínky skladování a evidence hnojiv jsou kontrolovány a případné porušení pravidel je sankcionováno. Hnojivo z dusičnanu amonného není výbušninou, jako výbušnina se používá ve formě s topným olejem (tzv. ANFO - ammonium nitrate fuel oil), hnojivo naopak musí splňovat protivýbušná kritéria.
Česká vláda na konci června schválila návrh zákona o prekurzorech výbušnin, díky které má být v ČR ještě těžší než doposud vyrobit si podomácku výbušniny. Za takzvané prekurzory výbušnin označuje navrhovaná legislativní úprava mimo jiné právě dusičnan amonný obsahující více než 16 procent dusíku.
Žádné komentáře:
Okomentovat