Francouzská hořčice zmizela z trhu

Dijonská hořčice  ještě donedávna nesměla chybět na dveřích žádné lednice ve Francii. Této potravinové přísady každý Francouz průměrně spotřeboval 1 kg za rok. V roce 1922 Dijonská hořčice chybí v domácnostech i v regálech francouzských supermarketů. Ve francouzských mediích se objevují různé návody, čím hořčici nahradit. Dijonská hořčice chybí i v českých obchodech, pokud nejsou nabízeny české nepříliš povedené náhražky.

Už před rokem 1989 bývala francouzská hořčice v Československu vzácností. Byla k dostání jen v Tuzexu nebo jiných prodejnách s luxusním západním zbožím. Ve Francouzské prodejně v Jindřišské ulici v Praze stávala sklenička 45 korun. Při současném desetinásobném zvýšení cen by ji asi nikdo za 450 korun nekoupil. Tenkrát na ni stály fronty.

Kam letos francouzská hořčice zmizela? Nedávný nedostatek vajec na trhu se vysvětloval ptačí chřipkou. U hořčice je to složitější, neboť důvodem jejího nedostatku  je více příčin včetně globální klimatické a politické nestability. Začalo to vloni rekordními teplotami v Kanadě (až 49°C), kdy tepelný stres ovlivnil růst vegetace a produkci potravin.

Dijonská hořčice se vyrábí z hnědých a černých semínek (Brassica juncea a Brassica nigrave) ve francouzském Burgundsku, avšak 80 procent těchto semínek se dováží právě z Kanady. Podle zprávy organizace Agriculture a Agri Food Canada však loňské ničivé sucho způsobilo pokles produkce hořčičných semen o 28 procent, což donutilo výrobce téměř zdvojnásobit své ceny. To však není jediným důvodem nedostatku hořčice na trhu.

Když vypukl na světovém trhu nedostatek francouzské hořčice, začali ji výrobci nahrazovat hořčicí žlutou, která se nejvíc pěstuje v Rusku a na Ukrajině. Po vypuknuti války ustal odtud vývoz hořčičných semen. Dobrá letošní úroda hořčice v ostatních zemích Evropy slibuje, že už o vánocích bude na stolech běžné žluté hořčice dostatek. Kvůli ukrajinské válce však ceny semen $ 2.050 (48.205 Kč) za tunu zůstanou. Pro srovnání v roce 2020 se  semeno hořčice prodávalo za $ 880 (20.693 Kč) za tunu.

Dalším z důvodů nedostatku hořčice je požadavek Evropské komise na zákaz používání umělých hnojiv a pesticidů. Spousta konvenčních zemědělců kvůli zákazu hubení škůdců v porostech hořčice ji pěstovat přestalo. Experti hovoří, že současná situace je ideální pro ekologické zemědělce, aby hořčici začali pěstovat, neboť ztráty způsobené škůdci jim bohatě nahradí podpory, které běžně dostávají.

Švédské zemědělství opouští chovatelé zvířat

 Podle posledního průzkumu ve švédském zemědělství je v zemi 13.745 zemědělských závodů, pro jejichž majitele je zemědělství hlavním zaměstnáním. V letošním roce ukončilo činnost 281 zemědělských závodů. Závody na plný úvazek jsou ty, ve kterých je za rok odpracováno nejméně 1.600 hodin. 

V roce 1985 bylo ve Švédsku 40.000 zemědělských závodů s prací na plný úvazek, v roce 1992 to bylo 30.000 závodů, v roce 2007 zůstalo 20.000 závodů.

V polovině 80. let se 30.000 závodů s prací na plný úvazek zabývalo chovem zvířat, v současné době se chovem zvířat zabývá jen 7.460 závodů. Úbytek je vysvětlován tím, že ukončila činnost spousta malých mlékáren. 

Ve Švédsku je z celkového počtu zemědělských závodů 39 procent malých závodů, v nichž je podíl zemědělské práce menší než 400 hodin ročně. 

Šíří se virus RSV, který ohrožuje malé děti

 Čekárny dětských lékařů a dětská oddělení v mnoha německých nemocnicích jsou v současnosti přeplněny, dokonce je uváděn katastrofální stav. Mezi malými dětmi se nyní prudce šíří nebezpečný Respirační syncyciální virus (RSV). Němečtí lékaři očekávají další šíření této vážné nemoci, která způsobuje dýchací potíže dětí.

Virus je zvlášť nebezpečný pro děti do 2 let věku. Lékaři usuzují, že současné masové šíření této nemoci dětí začalo po zrušení opatřeních proti pandemii koronaviru, která chránila děti také před šíření RSV.  V současnosti už v některých nemocnicích jsou všechna dětská lůžka obsazena, někde dokonce děti a jejich doprovod musí přespávat na různých provizorních palandách v ordinacích. Přitom léčení mnoho dětí vyžaduje umělou ventilaci. Že není dostatek lůžek pro děti je v Německu předmětem kritiky  Německo se tím prý řadí mezi rozvojové země.

Letní vedra ve Francii zabila přes 10.000 lidí

 V České republice si lidé zásluhou častých dešťů moc letošního horkého léta neužili, zato mohli nechápavě kroutit hlavami nad zprávami o vlně veder na západě a jihu Evropy. V minulých dnec vydaly francouzské zdravotní úřady zprávu, ve které konstatují, že letošní letní vedra ve Francii zabila více než 10.000 lidí.

Podle této zprávy mezi 1. červnem 2022 a 1. zářím zemřelo na následky  horkého počasí o 10.420 osob víc než běžně umírá. Umírali především lidé starší. Extrémní horko mělo ovšem také vliv na spoustu pracovních úrazů a dopravních nehod, které ve statistice nejsou započítány. Letošní vlna veder byla po roce 2003 druhou nejteplejší vlnou historie.

Podle francouzských zdravotníků vlny veder budou stále častější, takže bude třeba se na ně připravovat. Především zdravotnictví musí počítat s tím, že vysoké teploty mají nepříznivý vliv na zdraví lidí.

EU v pilné práci

 EK chce pro Zelený úděl vytěžit potenciál vodních řas. Evropský pilíř sociálních práv slaví páté výročí. Unijní instituce se dohodly na rozpočtu pro rok 2023 a na Prohlášení o digitálních právech a zásadách.

Pondělí 14. listopadu

Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu dospěli k dohodě o unijním rozpočtu na rok 2023. Celkové výdaje by měly být ve výši 186,6 miliardy eur v závazcích a 168,7 miliardy eur v platbách. Formální přijetí příslušného nařízení bude následovat v nejbližších dnech.

Mezi Radou, EP a Komisí došlo k dohodě o textu Prohlášení o digitálních právech a zásadách. Tento politický dokument, který bude formálně přijat v prosinci jako meziinstucionální prohlášení, nastíní základní zásady, jimiž se má řídit digitální transformace EU. (Podbrobněji jsme se této iniciativy dotkli v dílu 17 tohoto seriálu.)

Úterý 15. listopadu

Komise vydala sdělení Na cestě k silnému a udržitelnému odvětví řas v EU, které se zabývá možností většího využití vodních řas v potravinářství a hospodářství obecně, a to prý mimo jiné v zájmu zdravějšího jídelníčku a snižování emisí oxidu uhličitého.

Středa 16. listopadu

V platnost a částečně v účinnost vstoupil mediálně velmi sledovaný akt o digitálních službách. Právní předpis, který má mimo jiné bránit šíření nezákonného obsahu na internetu, vzbuzuje určité pochybnosti ohledně možných dopadů na svobodu slova (srov. stanovisko Společnosti pro obranu svobody projevu). V úplnosti se nařízení začne uplatňovat až od 17. února 2024.

Komise vyzvala Radu k rychlému podniknutí potřebných kroků k tomu, aby Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko mohly vstoupit do schengenského prostoru.

Čtvrtek 17. listopadu

Uplynulo 5 let od vyhlášení Evropského pilíře sociálních práv. Komise si v oslavném tiskovém prohlášení libuje, jak se tento dokument, který je v podstatě předlohou pro harmonizaci sociální politiky v EU, stává postupně skutečností. Bohužel v tom má pravdu a dlouhý výčet přijatých opatření to potvrzuje. (Evropskému pilíři sociálních práv se podrobně věnuji v článku v časopise Právník č. 11/2018 a stručně zde.).

Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu dospěli k dohodě o návrhu nařízení, kterým se zavádí Program EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027. V rámci programu bude vybudována síť stovek družic, která mát pokrýt potřeby EU z hlediska bezpečných komunikačních služeb.

Vrabel si 14. ledna přeje masakr

 Proruská iniciativa  Ladislava Vrabela má za sebou další demonstraci. Na akci přišlo opět méně lidí než dříve, ale fanatičtí účastníci těchto demonstrací se radikalizují. Na tyto akce přichází jen tvrdé jádro proruských sympatizantů a otevřených kolaborantů.

Od svatořečení Anežky Přemyslovny po Velkou českou Zlatou horečku.

A podle toho to také vypadá. Zatímco vystrašení lidé v září asi mnohdy překvapeně sledovali, co se na ně valí z pódia za proruská a protivládní moudra, dnes už je situace jiná. Již při poslední akci na Václavském náměstí nastaly potyčky s odpůrci demonstrací, na které zaútočili demonstranti. Při oslavách 17. listopadu demonstranti slovně napadali ty, kteří přišli bránit Českou televizi, později na Národní třídě napadali pro změnu lidi uctívající výročí revoluce. Policie ve všech případech zabránila tomu, aby konflikty skončily fyzickou potyčkou.

Na čtvrteční demonstraci nezaznělo nic nového. Vrabel chtěl mluvit v České televizi, aby skončila vláda atd. Říkal to, co říká stále dokola. Přesto se účastníci dozvěděli dvě nové věci. Vrabel je vyzval, aby mezi sebou hledali „provokátory“. Zřejmě to bude nějaký přístroj, který provokuje. Když došli na Kavčí hory, ukázalo se, že akce vůdce nebyla připravena. Naříkal, že jim jeho lidi, které má údajně v ČT, nechtějí půjčit prodlužovací kabel s elektřinou, takže akce bude bez elektřiny. 

Ladislav Vrabel nedávno ve své promluvě na sociálních sítích sdělil fanouškům, že má stres a začal kouřit. Oznámil jim, že po demonstraci, která proběhla ve čtvrtek, chce odpočívat. Jeho proruské iniciativě došel dech. Účastníků ubývá, peníze z účtů od důvěřivých lidí zmizely. Ani Miloš Zeman demonstranty nepodpořil. Na Vrabelovu revoluci to ještě nevypadá, ale jeden nikdy neví. Na konci čtvrteční akce přesto oznámil, že 14. ledna. uspořádá takovou akci, že to bude masakr. Co na to policie?

Od svatořečení Anežky Přemyslovny po Velkou českou Zlatou horečku. 

Studenti jsou nyní poslušná nepolapitelná armáda

 Sdělení typu "jsme proti kapitalismu, který ničí planetu", jímž se nyní často ohánějí studenti v oděvech s ultralevicovou symbolikou, vyvolává spíše dojem západoevropské  tradice bouřlivých studentských protestů z roku 1968. Současní protestující sice opravdu účinně provokují všechny ty, kdo by se neradi vraceli ke starému režimu, nicméně nesdělují veřejnosti nic, čím by ji mohli přesvědčit, že jsou inteligentní - a že vědí, jak na to i ono. 

Od svatořečení Anežky Přemyslovny po velkou českou Zlatou horečku.

Mladá generace, velmi ovlivněná levicovou rétorikou části novinářů a twitterových opinion makerů, vystrašená klimaalarmismem a dalšími „hrůzami“, které se ženou na náš svět, hlásá věci, za které by se nemusel stydět Gottwald v nejlepší formě. Část z nich si zřejmě představuje nějaký jiný, lepší „progresivní“ socialismus, protože ty desítky pokusů o socialismus v historii, které vedly jenom k utrpení a nesvobodě, nebyly to pravé. Vrací se nám představa o socialismu s lidskou tváří, ale takové slovní spojení je oxymóron.

Kdyby českoslovenští studenti v listopadu 1989 byli tak bohorovně narcističtí a lhostejní k účinnosti svého sdělení jako účastníci současných protestů, ani v nezměrně vyprahlejším informačním ekosystému starého režimu by se jim nepodařilo přesvědčit širokou veřejnost, že má na náměstích protestovat spolu s nimi. Bohužel: Protestující se dnes chovají způsoby, které přihlížejícím zřetelně sdělují, že jejich exhibice, je sama pro ně mnohem a mnohem důležitější, než co svými protesty chtějí získat od veřejnosti.

O velkou šedou masu jde při všech studentských pouličních akcích. Všechny studentské protesty, už od středověku, nemají zárodky ve studentských komunitách, nýbrž mimo ně. Studenti zpravidla vykonávají činnost mouřenínů, možná užitečných idiotů. Jedná se o masy naivních mladých lidí bez politických zkušeností, bez obav z  následků. Proto jsou využíváni. Pokud je protest neúčinný, iniciátor v pozadí je bez ztráty kytičky. Kdejaký nesmysl studenty dokáže zaujmout pro revoluční činnost. Stačí jeden nebo více studentských předáků hrajících si na vševědoucí vojevůdce.  A mladá masa se dá do pohybu.

ČT urazila vlastence Vrabela. Jak potom má zaplatit dluhy?

Včera jsme si zase připomínali den, který prudce zrychlil pád komunistického režimu. Konaly se oficiality, pamětníci zavzdychali nad tím, jak ten čas letí, mladí mudrcové se vztyčenými čely nepropásli příležitost k e kritice nestatečnosti svých předků, kteří na sobě nechali lámat komunistické dřevo - (kdyby současní hrdinové byli tehdy naživu, stáli by zcela jistě na barikádách). 

Zaznamenán byl jen jakýsi pochod národovců k budově České televize, kde se neúspěšný českobudějovický překupník Vrábel domáhal vstupu, aby mohl národu něco důležitého říci. Kdyby ho pustili před kameru, mohl klidně říci, že se ujímá moci, vyhlašuje zákon "Česko na prvním místě," začíná jako jeho vzor Beneš vládnout za pomoci dekretů a vyzývá všechny vlastence, aby  se chopili zbraní, založili revoluční gardy a okamžitě vylikvidovali všechny imigranty i domácí příznivce EU, Ukrajiny a USA. 

Pravidla parlamentní demokracie jsou zatím jistota. Mimo ní se nyní k moci nikdo nedostane. Vrábel vyzývá prezidenta k rozpuštění vlády a vystoupení z Unie, studenti si přejí zrušit kapitalismus. 

Toto jaksi patří k divadlu zvanému parlamentní demokracie, kde můžou hrát, mluvit a zpívat všichni - konkrétně ti všehoschopní ss neostřejšími lokty.   Abychom se z nějakých každoročních voleb nezbláznili. Vrábela na Kavčích horách nepustili před kameru a dokonce ani na záchod. Varováním je nejedno poučení z historie. Například Hitlera také v roce 1920 považovali za neškodného blázna a jako talentované křiklouna ho nechávali ovlivňovat nervózní lid. 

Hrozivá srážka nákladních vlaků v Německu

Ve čtvrtek 17. listopadu okolo 4. hodiny odpoledne došlo na trati Berlín-Hannover k srážce dvou nákladních vlaků. Při srážce byl těžce zraněn 45letý strojvedoucí vykolejené lokomotivy. Bylo mimo lokomotivy poškozeno několik vagónů a železniční trať

K nehodě došlo tak, že jeden nákladní vlak musel na trati zastavit, za ním jedoucí vlak s 25 cisternovými vagóny se zastavit nepodařilo. Naštěstí z cisteren neunikl převážený silně hořlavý a výbušný propan. Proč vlak včas nebyl zastaven, zatím nebylo zjištěno. Předpokládá se, že odstranění následků havárie bude trvat několik dní. Do té doby bude především osobní doprava v severním Německu mít problémy.

NATO si přeje, aby ruská raketa nebyla z Ruska.

Ruská raketa zabíjela v Polsku. Válka se přiblížila k ČR. Na polskou vesnici dopadla raketa ruské výroby a zabila 2 lidi. Okamžitě reagovali představitelé zemí NATO včetně amerického prezidenta Bidena. Všichni tvrdí (přejí si), aby to nebyla raketa vypálená ruskou armádou. Snaha zbagatelizovat ukrajinskou válku v poslední době zesílila, válka jaksi světu včetně ČR zevšedněla, přestala bý zajímavá.  Z titulních stránek ji opět vytlačily žabomyší boje o místa politická a hlavně o peníze. Probudí se Západ? Nebo zase bude tak dlouho za pomoci různých pseudomnichovských dohod ustupovat Putinovi, až ruské rakety budou padat na Londýn či New York?

Citace ze Severoatlantické smlouvy: 

"Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti."

Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každý z členů reprezentuje jeden jeho zástupce (v případě ČR velvyslanec Jakub Landovský). Tato rada rozhoduje jednomyslně, ale to neznamená, že se do případné odpovědi musí zapojit všechny členské státy.

Článek 4 Severoatlantické smlouvy

„Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.“

Rumun žil v Čechách, a v Rakousku bral sociální dávky

 Okresní soud v dolnorakouském Gmündu včera vynesl rozsudek nad devětapadesátiletým rumunským občanem, který podvodným způsobem v letech 2018 až 2022 neoprávněně získal od rakouského státu 37.000 eur (900.000 Kč). 

Obžalovaný Rumun měl oficiální bydliště v Gmündu. a pobýval převážně v Čechách. Tuto skutečnost při žádostech o sociální pomoc (životní minimum, vytápění apod.) rakouským úřadům tajil. U soudu tvrdil, že byl nemocný, práce neschopný, proto chodil do Čech na procházky, o tom, že to měl hlásit úřadům, nevěděl. Soudce byl jiného názoru: "Protože  při ohlášených kontrolách jste nikdy v místě uvedeném jako bydliště nebyl přítomen, bylo zjištěno, že se jedná o falešný byt (Schweinwohnung) bez elektřiny a hygienického zařízení, ve kterém nikdo nepobývá. Dělal jste z Rakušanů pitomce a okrádal rakouský stát."

Od soudu Rumun odešel s trestem 20 měsíců vězení a povinností vrátit neoprávněně získaných 37.000 eur.  

Krádeží ve švýcarských farmářských obchodech přibývá

Švýcarská policie v poslední době zaznamenává krádeže v samoobsluhách s regionálními produkty švýcarských zemědělců. V minulém týdnu policie v kantonu Zug zatkla 4 zloděje, kteří kradli v obchodě v Chamu. Zloději naložili do svého auta 25 litrů moštu, 60 vajec, 12 kg jablek a hrušek, 1 kg vlašských ořechů a 23 kg brambor a chystali se odjet. 

Majiteli obchodu byli tito zákazníci podezřelí, dva se mu podařilo zadržet v obchodě, auto s ostatními zloději zadržela při odjezdu policie. Jednalo se o muže ve věku 28-34 let pocházející z Balkánu. Ukradené zboží bylo vráceno do obchodu.

Vykradených obchodů s potravinami letos ve Švýcarsku přibylo, v poslední době bylo hlášeno 20 krádeží. Je to víc krádeží než za celý rok 2021. Policie vyzývá obchodníky, aby se proti krádežím bránili. Doporučuje zrušit samoobslužné pokladny, nainstalovat kamery a u vchodů umístit nápisy, že objekt je sledován kamerovým video-systémem. Krádežím lze předcházet dobrým osvětlením,  a nejlepším způsobem ochrany je pultový prodej.   

Dobré zdravotnictví nemá být pro všechny, říká ministr

 Daniela Kovářová publikuje v Mladé frontě Dnes článek o tom, že bití dětí, není na škodu. To je v zemích  s anglicky mluvícím obyvatelstvem něco nepochopitelného. Je však bití a bití. V českých podmínkách jde spíše o bití dětí symbolické, spíš o vyhrožování, že při neposlušnosti by mohlo přijít něco horšího. 

Opět se v ČR šíří bláznivý nápad požadující zavedení univerzitního školného. Pokud to ČR udělá, zlikviduje si vysoké školy. Příkladů v zahraničí je dostatek. Zavedení školného způsobí, že univerzitní manažeři se přestanou zajímat o cokoliv jiného, než je shánění peněz od studentů. Školy se stanou mlýny na peníze. Dojde k likvidaci tzv. "nevýdělečných" studijních oborů a k zglajchšaltování vysokých škol. - Taky mnozí blouzní o tom, že by studenti v ČR, kteří nejsou z miliardářských rodin, měli při studiu pracovat.

Morava, přesněji Brno, je zřejmě jedna z největších odchoven cyniků a hlupáků. V moravské hymně se zpívá něco o koňstvu. Jedním zjevně z  nejideologičtějších cyniků ve Fialově vládě je "ministr" zdravotnictví Válek. Jeden jeho moravský předchůdce už zvláštní odměnu pro doktorské snoby zavedl. Covidovou pandemii Válek ignoroval a ignoruje, i když stále na ni umírají lidé, ale teď si vymyslel dotace od zdravotních pojišťoven pro lyžařské areály? Chce také zlikvidovat rovnou zdravotní péči pro všechny.  Chce rozdělit zdravotnictví na dvě části, jedno pro bohaté, kteří nemusí šetřit každou korunku, druhé pro ty, kteří platit nemohou. Válkovi se nelíbí, že v současnosti má důchodce stejnou zdravotní péči jako oligarcha. České obyvatelstvo by se oficiálně tedy podle zdravotní péče dělilo na rovné (pro levičáky) a rovnější (pro pravičáky). 

Jo a pan Kalousek tvrdí, že se stejně doktorům dávají obálky s penězi, tak proč to neudělat jako povinnost. A bylo by po korupci. 

Česká republika má zásadní problém, neboť natvrdlá Fialova vláda odmítá boháčům zvýšit daně, takže ČR trpí neodstranitelným, zvyšujícím se deficitem. Deficit chce vláda vyřešit zaváděním poplatků do zdravotnictví. Výborně!

Oligarcha Křetinský kdysi dostal od státu peníze, když by měl státu poskytnout část svých astronomických zisků, utekl ze země. Někteří to chválí. Kandidátka na prezidenta Nerudová si také na zdanění stěžuje - oligarchové mají podle ní zjevně mít volnou ruku. Jinak Nerudová se profiluje trapnými kecy, které mohou obohatit červenou knihovnu. Disidentkou v roce 1989 nemohla být, protože jí bylo 10 let, mohla být pouze pionýrkou.

Vládě a státním úřadům prasklo něco v hlavě a 33 let po pádu komunismu se rozhodli zaútočit na někdejší komunistické papaláše, nyní většinou devadesátníky. Konečně p by měla přijít pomsta. Beneš se po válce Anglii a Francii pomstil za Mnichov tím, že vyhnal české Němce. Jurečka se pomstí bývalé Babišově vládě tim, že devadesátiletým komunistům sebere část důchodů. 

Tymošenková varovala Rakušany, aby nespoléhali na neutralitu

 Bývalá ukrajinská premiérka Julia Tymošenková, která se včera zúčastnila bezpečnostní konference ve Vídni, sice vyslovila pochopení pro rakouskou neutralitu, ale varovala také Rakušany před moderními prostředky agrese. Ani silná armáda malou neutrální zemi, která se vyhýbá mezinárodním obranným systémům, ji neochrání.

Rakousko je v geograficky v jedinečném prostředí, mezi šesti členskými státy NATo, přesto by mělo uvažovat o zapojení do systému kolektivní bezpečnosti. "Evropa váhala s přijetím Ukrajiny do mezinárodních systémů, všichni si mysleli, že osamělý stát nikdo nenapadne." Nyní Ukrajina i celá Evropa poznávají dopady tohoto omylu. Evropa nyní je ruským agresorem vydírána hrozbou použití jaderných zbraní nebo zničením jaderné elektrárny Záporoží, která má šestkrát větší výkon než elektrárna v Černobylu.

Na otázku, zda je Putin schopen použít jaderné zbraně, Tymošenková nedovede odpovědět. Myslí si, že ukončit válku na Ukrajině může jedině nějaký zásah NATO. "Putin se neštítí ničeho," řekla Tymošenková. "V roce 2009 nechal zastavit plyn a vůbec mu nevadilo, že v zimě trpěly tisíce dětí."

Tymošenková cestuje po po světě a shání pro Ukrajinu pomoc. Přesvědčuje obyvatelstvo západních zemí, aby se nenechalo ukrajinskou válkou unavit, nabádá Západ k jednotě. O vztahu k prezidentovi Zelenskému Tymošenková řekla: "Dříve jsme byli političtí protivníci, dnes jsme na jedné lodi, jsme jeden tým, který pracuje pro přežití Ukrajiny. Podporuji našeho prezidenta, vládu, armádu. Jsem přesvědčena o našem vítězství." 

Julia Timschenko se narodila 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku, byla ukrajinskou premiérkou od prosince 2007 do března 2010. Byla nejznámější protagonistkou proevropské oranžové revoluce ve své zemi. Bývala vyhlášována nejpopulárnější evropskou političkou. Nepovedený obchod s plynem jí vynesl přezdívku "Plynová princezna", a také trest 7 let vězení. EU to považovala za politický trest. Po nátlaku občanských aktivistů byla v roce 2014 z vězení propuštěna. Tymošenková je předsedkyní Strany vlasti. V prezidentských volbách v roce 2019 neuspěla proti Volodymyru Zelenskému.

Rakouská podnikatelka pomáhá sedlákům

22. listopadu 2022 byla nedaleko české státní hranice, v dolnorakouském městě Weitra (Vitoraz) otevřena nová farmářská prodejna. Otevřela ji ve svém přestavěném domě podnikatelka Elfi Maisetschläger, která má v domě už 30 let prodejnu oděvů, přesněji prodejnu moderních rakouských krojů (Trachten-Outlet). Prodejna se nachází u hlavní silnice (Gmünder Strasse), proti hřbitovu, a je u ní poměrně velké parkoviště. 

Podnikatelka jako waldviertelská patriotka a dcera sedláka ví, s jakými potížemi se při prodeji produktů musejí místní zemědělci potýkat. Proto se jim rozhodla nezištně pomoci. "Chci nabídnout sedlákům možnost vyhnout se tvrdým metodám obchodních řetězců tak, aby za poctivou práci dostali poctivě zaplaceno." Zároveň chce  místnímu obyvatelstvu umožnit nákup poctivých potravin. Nově postavenou prodejnu dává sedlákům plně k dispozici, sama ji provozovat nechce, ani nechce nájem, pouze úhradu  energií. Takže žádný ráj pro překupníky, jako jsou farmářské trhy v ČR.

Slavnostního otevření prodejny se zúčastnilo 14 sedláků, kteří jako první projevili o prodejnu zájem. Hodlají zde prodávat především bio-produkty. Bude zde možné koupit ovoce, bio-brambory, zeleninu, med, vejce, slunečnicový olej a pečivo ze špaldy. Bio-maso  bude nabízeno kuřecí, jehněčí a hovězí ze skotu Limuzine. Otevření nové farmářské prodejny ve Weitře byl přítomen předseda okresní zemědělské komory Markus Wandl, který neskrýval radost nad další pomoci sedlákům v okresech Gmünd a Zwettl.

Ve Švýcarsku poklesla rekordní inflace z 3,5 na 3,0%

 Ve Švýcarsku v říjnu klesla inflace na 3 procenta. Oznámil to statistický úřad (BFS). Inflace klesá již druhý měsíc. Větší (3,5%) byla v srpnu, což byla největší za posledních 30 let. V říjnu byl zaznamenán pokles inflace, i když ceny potravin byly o 3 procenta vyšší než v roce 2021.

V říjnu 2022 se celkově ceny neměnily. Vzrostly ceny plynu, topného oleje, ceny mobilních sítí a oděvů. Naopak poklesly ceny za kombinované nabídky mobilních sítí, pohonných hnot a nových automobilů. 

Švýcarsko je podle inflace v Evropě ojedinělým jevem, v porovnání s inflací ostatních evropských zemích byla meziměsíční inflace ve Švýcarsku 2,9 procent. V Euerozóně byla inflace 10,7 procent, v USA byla v září inflace 8,2 procent, což je nejvíc za posledních 40 let.

Inflace se nevyhýbá Velké Británii, dalšímu státu mimo EU, kde spotřebitelské ceny v říjnu 2022 byly o 11,6 procent vyšší než v roce předcházejícím. Ceny potravin byly v září 2022 zvýšeny o rekordních 10,6 procent. Značně vzrostly ceny cukru, čaje a mléka. Ceny čerstvého zboží se zvýšily o 13,3 procent 

Překvapí rozpálenou Evropu zima?

 Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se teploty v Evropě za posledních 30 let zvýšily více než dvakrát rychleji než celosvětový průměr.

Důsledky tohoto oteplování se již projevují - na celém kontinentu dochází k suchům, požárům a tání ledu. Zpráva o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná ve spolupráci se službou EU Copernicus, varuje, že s pokračujícím trendem oteplování budou mít mimořádná vedra, lesní požáry, záplavy a další důsledky klimatických poruch dopad na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Od roku 1991 do roku 2021 se teploty v Evropě oteplovaly průměrným tempem přibližně 0,5 °C za desetiletí. To mělo fyzikální důsledky: Alpské ledovce ztratily mezi lety 1997 a 2021 tloušťku ledu o 30 metrů a grónský ledovec rovněž taje, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. V létě 2021 byly v Grónsku poprvé v historii zaznamenány srážky na jeho nejvyšším bodě, stanici Summit.

V důsledku extrémních povětrnostních jevů přišli o život lidé. Ve zprávě se uvádí, že v roce 2021 vedly události s vysokým dopadem na počasí a klima - z nichž 84 % tvořily povodně a bouře - ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než 500 000 lidí a způsobily ekonomické škody přesahující 50 miliard dolarů.

"Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních povětrnostních jevů v bezpečí," uvedl generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas. "V letošním roce, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a sucha, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu."

Zjistila také, že tento trend bude s velkou pravděpodobností pokračovat a v budoucnu se předpokládá více katastrof způsobených počasím. Předpovídá, že teploty ve všech evropských oblastech porostou rychleji než průměrné globální teplotní změny, podobně jako tomu bylo v minulých pozorováních. S oteplením klimatu na 1,5 °C nad předindustriální úroveň se zrychlí výskyt povětrnostních jevů, přičemž stále klesající letní srážky pravděpodobně způsobí ničivá sucha. V pozdějších měsících budou pravděpodobně následovat extrémní deště a záplavy ve všech regionech s výjimkou Středomoří.

Přestože zpráva přináší chmurné čtení, je v ní i několik dobrých zpráv. Zpráva konstatuje, že mnohé evropské země velmi dobře snižují emise skleníkových plynů a že emise v EU se v letech 1990-2020 snížily o 31 %. Evropa také podnikla kroky na ochranu lidí před nejhoršími dopady klimatické nouze, přičemž systémy varování před extrémním počasím ochránily přibližně 75 % lidí, zatímco akční plány na ochranu před horkem zachránily mnoho životů.

 "Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může sehrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda [o klimatu]," řekl Taalas.

Existuje řada důvodů, proč se Evropa otepluje rychleji než jiné části světa. Má vysoký podíl pevniny, která se ohřívá rychleji než moře. Arktida a obecně vysoké severní zeměpisné šířky jsou také celosvětově nejrychleji se oteplujícími oblastmi a poměrně velká část Evropy se nachází v severních zeměpisných šířkách.

Mohou k tomu přispívat i systémy zpětné vazby, například vyschlá půdní vlhkost, což znamená rychlejší nárůst teplot, a tím i větší vysychání půdy. Dalším příkladem zpětných vazeb je zranitelnost Evropy vůči dvojitým tryskovým proudům.

K tomuto "dvojitému" efektu dochází, když se tryskové proudění dočasně rozdělí na dvě části a mezi oběma větvemi zůstane oblast slabých větrů a vysokého tlaku vzduchu, která způsobuje extrémní horka. Tyto dvojité proudy se stávají pravděpodobnějšími s tím, jak se na začátku léta ohřívá pevnina.

 Studie publikovaná v časopise Nature Communications na začátku tohoto roku zjistila, že Evropa je "horkým místem vln veder", mimo jiné proto, že dvojité tryskové proudění se podílí na kolísání teplot asi 35 %.

Jiní vědci tuto zprávu uvítali a poukázali na to, že evropská města jsou "tepelnými ostrovy", a proto více pociťují extrémní teploty. Profesorka Daniela Schmidtová z Cabotova institutu a Školy věd o Zemi na Bristolské univerzitě uvedla: "Teplota v Evropě je velmi vysoká: "Když se hovoří o globálním oteplování, pozornost se vždy soustředí na celosvětový průměr, který je v současnosti 1,1 °C. Existují však velké rozdíly: oceán se otepluje méně, pevnina více a čím dále k pólům, tím více. Naše města navíc představují tepelné ostrovy, což mnozí z nás pocítili během letošního horkého léta.

"Ve Velké Británii měla letošní letní vlna veder za následek téměř 3 000 dalších úmrtí lidí starších 65 let. Horko a sucho společně ovlivnily dopravu na evropských řekách, výrobu energie, naše ekosystémy a naše lidi. Tato rizika se budou s každým dalším oteplením jen zvyšovat a jejich snižování bude tím těžší, čím déle budeme čekat."

Lidé šetřete, šetřete! Čím více chudých, tím více miliardářů!

 "Pilně pracujte! Šetřete, uskromněte se! Jde o budoucnost vašich dětí a vůbec celého státu! Jedině ve střídmosti a pilné práci pro naši společnost dokážeme překonat všechny špatné časy. A až ten úkol splníte, budeme se všichni společně radovat s vykonaného díla." Takovými nás obšťastňuje Fialova vláda, takovými pokyny jsme se měli řídit i za vlády komunistů.

 Jako jeden z mála lidí jsem se podle těchto pokynů chtěl řídit, od dětství jsem chtěl být chudý. Tenkrát se mi to nepodařilo, protože jsem nebyl schopen propít a jinak utratit ani tu almužnu, co jsem dostal. V 50. letech jsem záviděl dětem proletářů, že mohou lítat po vsi v zašívaných špinavých oblecích, že ve škole nemusí nic umět, přesto dostávají dobré známky. Záviděl jsem jejich rodičům, že mohou denně sedat v hospodě a vykřikovat, že mají nadále bídu, neboť k slibované výměně moci nedošlo, chudí majetek boháčů ještě nedostali.

.Dočkal jsem se chudoby po sedmdesáti letech. Zatímco špinavé děti proletářů, které už v ranné dospělosti obdržely červenou legitimaci, dostaly dobře placené funkce, umyly se, postavily vily a chaty, a potom za zásluhy o komunistický režim od současného demokratického státu obdržely zásluhový důchod přes 20 tisíc. Ten, kdo na komunisty tvrdě pracoval za málo peněz, podle pokynů komunistické vlády šetřil a žil skromně, musí dnes vystačit s důchodem podprůměrným. 

Dnes prý musíme šetřit znovu, jinak ty dluhy a hrůzu, co přijdou, přeneseme na svoje děti. Musíme pochopit „neodvratnou nutnost“, i když po 30 letech budování kapitalismu ve svobodné Evropě máme třetinové příjmy našich západních sousedů. Zato miliardáři přibývají jak houby po dešti. „Neb je to tak spravne a tak to ma byť!“ jak říkal nadporučík Mazurek. Dnes slyšíme zoufalý jekot ekonomů i nemyslících papoušků z medií, že každá sebemenší finanční podpora běžného občana a každé zvýšení těch nejmenších důchodů nás vede do strašlivých pekel. Neboť máme státní dluh někde okolo 40 % HDP. Hrůza! Kalousek si jistě musí neustále hlavu chladit ledem kvůli tomu, jak lid prostý český prožírá budoucnost.  

Západní ekonomika je naším vzorem, tvrdí nám už třicet let. Tak se poučme. Francie má státní dluh v poměru k HDP 98,1 %, Itálie pak klidně a spokojeně žije se státním dluhem ve výši 134,8 % HDP. Velice spořivé Rakousko, má dnes státní dluh 70,4 % HDP. Belgie, ve které sídlí všichni ti bruselští kazatelé morálky a světlých zítřků má 98,6 % státního dluhu v poměru k HDP.

Nechápu, že si všichni v těch televizích a v jiných v médiích a ve vládě myslí, že lidé v ČR jsou naprostí negramotní idioti. 

stk

 

Zdravotní sestra, která protikoronovou vakcínu nahradila vodou, je před soudem

V dolnosaském Oldenburgu začal soudní proces se zdravotní sestrou, která v dubnu minulého roku místo protikoronové vakcíny naplnila injekční stříkačky fyziologickým roztokem (destilovaná voda s kuchyňskou solí).

Žena hned na počátku procesu zopakovala, co už vloni řekla policii. V očkovacím centru v Schortensu jí upadla ampulka a obsah očkovací látky se vylil. V obavách z postihu (ztráty zaměstnání) nahradila látku fyziologickým roztokem, do kterého přidala menší množství očkovací látky vytažené z jiných ampulí. Obžalovanaá soudu řekla, že činu lituje a je připravena nést následky. 

Státní zástupce je však jiného mínění. Snaží se ženě dokázat, že byla součástí politického spiknutí, neboť se zřejmě na výměnu očkovací látky předem připravovala. Svědčí prý o tom skutečnost, že si předem sehnala 15 injekčních stříkaček, které naplnila neúčinným fyziologickým roztokem. Obvinil ženu, že jednala na přání skupiny spiklenců, kteří chtěli sabotovat očkovací kampaň. V případě zjištění politického pozadí při výměně očkovací látky navrhuje zástupce trest 5 let vězení a peněžitou pokutu. 

Obvinění však není konečné, neboť soud konstatoval, že v době očkování nebylo možné zjistit, kteří lidé falešnou vakcínu dostali, takže bylo nutno vyzvat 10.000 lidí k přeočkování. Těmto lidem musely zemské a okresní úřady uhradit cestovní výlohy. Soud bude pokračovat 8. listopadu.

Viktorie Plzeň - FC Barcelona 2 : 4 (0 : 2)

 Viktoria Plzeň v Lize mistrů nebodovala ani v šestém utkání skupiny C a s milionářskou soutěží se rozloučila domácí prohrou 2:4 s Barcelonou. Hlavním strůjcem vítězství Katalánců byl se dvěma góly Ferrán Torres, viktoriánům nebyl nic platný ani stejný počin v podání Tomáše Chorého.

Barcelona přijela s náhradníky, přesto Viktorie ji přehrát nedokázala, i když v poli byla hra vyrovnanější než minulých zápasech. Viktorie prohrála, protože více chybovala. Mimo hlavičkářů Chorého a Hejdy a rychlonohých Jirky a Havla nikdo z hráčů Viktorie nepodal výkon, jímž by v evropské soutěži alespoň trochu zaujal. 

Góly: 52. Chorý, 63. Chorý -  6. Alonso, 44. F. Torres, 54. F. Torres, 75. Torre

Sestavy

Domácí: Staněk – Holík, Hejda (C), Pernica, Jemelka (57. Havel) – Ndiaye (57. Bucha), Kalvach (79. Čermák) – Jirka, Vlkanova, Pilař (88. Kronus) – Chorý (79. F. Bassey).

Hosté: Peña – Bellerín, Piqué (C), Alonso, Alba (57. Balde) – Torre (77. Sanz), Kessié (67. Casadó), Gavi – Raphinha (77. Dembélé), Fati, F. Torres.

Karty: Ndiay -  Gavi, Torre, F. Torres

Rozhodčí: Petrescu – Ghinguleac, Grigoriu

Stadion: Doosan Arena, Plzeň

11 258 diváků