Včera jsme si zase připomínali den, který prudce zrychlil pád komunistického režimu. Konaly se oficiality, pamětníci zavzdychali nad tím, jak ten čas letí, mladí mudrcové se vztyčenými čely nepropásli příležitost k e kritice nestatečnosti svých předků, kteří na sobě nechali lámat komunistické dřevo - (kdyby současní hrdinové byli tehdy naživu, stáli by zcela jistě na barikádách).
Zaznamenán byl jen jakýsi pochod národovců k budově České televize, kde se neúspěšný českobudějovický překupník Vrábel domáhal vstupu, aby mohl národu něco důležitého říci. Kdyby ho pustili před kameru, mohl klidně říci, že se ujímá moci, vyhlašuje zákon "Česko na prvním místě," začíná jako jeho vzor Beneš vládnout za pomoci dekretů a vyzývá všechny vlastence, aby se chopili zbraní, založili revoluční gardy a okamžitě vylikvidovali všechny imigranty i domácí příznivce EU, Ukrajiny a USA.
Pravidla parlamentní demokracie jsou zatím jistota. Mimo ní se nyní k moci nikdo nedostane. Vrábel vyzývá prezidenta k rozpuštění vlády a vystoupení z Unie, studenti si přejí zrušit kapitalismus.
Toto jaksi patří k divadlu zvanému parlamentní demokracie, kde můžou hrát, mluvit a zpívat všichni - konkrétně ti všehoschopní ss neostřejšími lokty. Abychom se z nějakých každoročních voleb nezbláznili. Vrábela na Kavčích horách nepustili před kameru a dokonce ani na záchod. Varováním je nejedno poučení z historie. Například Hitlera také v roce 1920 považovali za neškodného blázna a jako talentované křiklouna ho nechávali ovlivňovat nervózní lid.
Žádné komentáře:
Okomentovat